Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Říční sítě obecně a v ČR

5. června 2018 v 11:52 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Co je to síť vodních toků, jaký je jejich význam? Nejen to, ale také co je to rozvodí, jaké významné rozvodí se nachází na našem území, jak lze říční sítě dělit a mnoho dalšího se čtenář dozví z dalších odstavců tohoto článku. Ten zasvětí též do problematiky určování pořadí povodí a metod jeho určování v podobě tzv. zákonů uspořádání říční sítě. Článek poskytuje k jednotlivým druhům sítí i příklady z hlediska našeho území naší sítě vodních toků.

Říční sítě
Naše území, jak střecha Evropy, je závislé na srážkách. Ty jsou zásadním zdrojem vody na našem území a díky nim je udržována vodnost pramenů a dostatečné množství vody v našich tocích a dalších korytech. Voda z našeho území odtéká do hlavních evropských říčních vodních cest (řek a veletoků) tvořících velké říční sítě. Jen minimum vody na naše území přitéká z okolních států, s takovým množstvím by nebylo možnost v žádném případě vystačit. Proto je na našem území nutná retence vody a to četná retence. Jsou budovány rybníky, nádrže, stupně, jezy a další objekty schopné přechodně (ať už krátce či na delší dobu) vodu zadržet. Též je podporován rozvoj bažin, mokřadů a občas zatápěných nivních údolí vodních toků. Bažiny a mokřady jsou schopné dlouhodobé retence vody, podobně jako jezera nebo bez průtočné rybníky a nádrže.

Roční dopad vody na území ČR činí v dlouhodobém průměru 54 miliard m krychlových = cca 685l/m čtvereční. Mnoho z této celkové částky se vypaří a to z půdy, vegetace, vodních ploch. Zbytek stéká do říční sítě a odtéká mimo naše území, je to asi 15 miliard m3. Systém soustředěného odtoku tímto vytvořený se nazývá síť odtokových drah.

Hlavní evropské rozvodí: Severní, Baltské a Černé moře
To se nachází právě na našem území, které tam lze označit za významnou evropskou pramennou oblast a o to větší je důvod pečlivě se o naše prameny a vodní toky starat a udržovat je v absolutní čistotě. Proto je k pramenům významných českých řek zcela zakázán vstup a z hlediska chování některých z nás to lze zcela pochopit. Rozvodnice uvedených tří úmoří se nachází na vrchu Klepý v nadmořské výšce 1 144m n.m. nacházejícím se v oblasti Králického Sněžníku trefně a pravdivě našimi sousedy označován jako v překladu Trojmořský vrch. Zde pramenící vody stékají do tří úmoří. Vody stékající západně spadají do povodí Labe a úmoří Severního moře. Voda stékající jižně, přestavovaná zejména významnou řekou Moravou na Sněžníku pramenící, spadá tedy do povodí Moravy s ústím do Dunaje patřícího do úmoří Černého moře. A konečně voda stékající východně a severně (severně odtéká rovnou na území Polska) a jinde povodím Odry do Baltského moře.

Druhy říčních sítí
Dle tvaru lze říční sítě klasifikovat do několika různých typů, které se vyznačující určitými rysy jak v uspořádání, tak v místě výskytu:

  • Dendritická nebo-li stromovitá síť se vyznačuje rozložením toků ve sklonu reliéfu, toky se náhodně napojují na hlavní tok. Síť vzniká v nížinách nebo níže položených tabulích
  • Paralelní nebo-li rovnoběžná síť vzniká v dlouhých údolích jednosměrných a rovnoběžných, nachází se v pobřežních nížinách, kde je směr toku určen původním sklonem georeliféru
  • Raktangulární nebo-li pravoúhlá síť se vyskytuje v reliéfech kerných, narušených zlomy s výskytem vodních toků v údolích s protažením údolních úseků ve dvou na sebe kolmých směrech
  • Radiální nebo-li paprsčitá síť vodní toky se zde pro změnu rozbíhají různými směry od určitého bodu a nebo se naopak sbíhají do jednoho bodu. Může se měnit v annulární (prstencovou) v územích s destrukčně porušenými pánví a kleneb nebo vulkánů
Sítě jsou klasifikovány dle následujících kritérií, jako jsou velikost, členitost, stavba povodí, poměry toků (velikost, průtokové poměry), zdroje napájení (tající sníh, déšť, prameny, ledovce) a zásadním kritériem je rozvětvenost a hustota dané říční sítě.

Povodí Labe je tvořeno kmenovou řekou Labe (370km) a Vltavou (433km) jako řekou na našem území delší i vodnější. Významnými přítoky těchto řek jsou Úpa, Metuje, Orlice, Jizera, Ohře, Berounka, Sázava, Lužnice a Otava.

Povodí Moravy je tvořeno samotnou Moravou (246km) odvádějící vodu do řeky Dunaj a Dyjí (306km) opět delším tokem v povodí, který ovšem není tokem kmenovým. Významnými přítoky těchto řek jsou Bečva, Jihlava, Desná, Třebůvka, Bystřice, Haná a Svratka.

Povodí Odry je tvořeno jmenovanou řekou Odrou (135km) a Opavou (131km). Tyto toky jsou na našem území přibližně shodné dlouhé. Významnými přítoky těchto řek jsou Ostravice, Moravice, Lubina, Jičínka, Čižina a Opavice.

Kmenový vodní tok, jeho přítoky a zdrojnice tvoří soustavu. Postupným soutokem vodních toků vznikají tzv. říční nebo-li hydrografické sítě. Páteř těchto soustav tvoří hlavní vodní toky a doplňujícími jsou toky drobné. Podoba těchto sítí je rozličná. Na její tvorbu působí řada faktorů. Z hlediska našeho území je nejčastější tzv. stromovité uspořádání říčních sítí. Jedná se o říční síť řeky Vltavy. Dále existuje v ČR asymetrický typ typické pro povodí Dyje, pravoúhlý v povodí Odry a vějířovitý nebo-li paprsčitý v povodí Berounky.

Uspořádání říční sítě - číselné kategorie nebo-li řády
Při klasifikaci hydrografických sítí se řadí toky na dílčí povodí v rámci dané říční sítě a to do označených řádů (kategorií) s označením hlavního toku a jeho přítoků a vedlejších přítoků. Nejznámější klasifikací je klasifikace Graveliova v podobě absolutní řádovosti. Tato klasifikace byla zavedena roku 1914 a podle ní se označuje tok ústící do moře (v našem případě Labe nebo Ohře) jako tok I. řádu, nejvyššího. Přítoky takového toku označuje klasifikace jako toky II. řádu, v našem případě to je například Vltava. Další toky ústící do hlavních přítoků kmenového toku jsou toky III. řádu, u nás to je například Berounka. Jedná se o klesající klasifikaci, která je ale zároveň přehledná. Další toky jsou označovány jako toky IV. řádu (např. Střela) a podobně. V případě tohoto systému dochází ale k výskytu nesrovnatelnosti dvou toků, které mají ale shodné označení řádu. Nicméně tyto toky si neodpovídají velikostí, vodností a ani délkou.

Jako druhá existuje relativní řádovost, do které spadá vedle Shrevovy a Schneiddeggerovy klasifikace také klasifikace Strahlerova a je oproti výše jmenované opačná. Tzn. tokem I. řádu je tok od svého pramene po ústí do prvního toku. Pokud se stékají toky se stejným řádem, vzniká tok řádu vyššího. Pokud se stékají toky různých řádů, zůstává po jejich soutoku danému toku přiřazen nejvyšší řád. Například při soutoku toků III. a IV. řádu je následný tok tokem IV. řádu. V případě soutoku toků III. a III. řádu je následný tok tokem IV. řádu. Jiné klasifikace používají další metody k určení řádu toku po soutoku dvou toků.

Hortonovy zákony uspořádání říční sítě
Tato Hortonova klasifikace (relativní) vznikla v roce 1945. Dnes existuje cca 11 klasifikací řádů vodních toků. Číselná klasifikace označuje povodí hlavního toku a toků ostatních. Čísla jsou oddělena pomlčkami a vzniká tak číslo hydrologického pořadí. Číslo se sestaveno ze čtyř skupin číslic, sestává z povodí I. řádu (jedno číslo, např. 1) a představuje hlavní povodí. Druhé označuje povodí II. řádu (dvě čísla, např. 11) a představuje dílčí povodí. Třetí představuje povodí III. řádu (dvě čísla, např. 22) a představuje základní povodí. Poslední číslo určuje povodí IV. řádu (čtyři čísla, např. 1234). Vychází se při číslování z klasifikace sítí podle rozvětvení se zařazením toků do jednotlivých řádů či kategorií:

  • Hlavní tok, který spojuje síť s hlavním tokem sítě sousední či tok ústící přímo do moře je klasifikován jako tok I. řádu
  • Přítok toku I. řádu je vodním tokem II. řádu
  • Přítok toku II. řádu je vodní tok řádu III.
  • Přítok toku III. řádu je tokem IV. řádu, a shodně až do toku VIII. řádu
Při soutoku toků je hlavním tokem tok vykazující větší vodnost, zachovávající směr hlavního toku nad soutokem, je delší a jeho dno leží pod úrovní dna druhého toku - neplatí to tak ale úplně vždy. Síť toků ČR tvoří asi 76 000km vodních toků s průměrnou hustotou 0.96km/km2. Významné vodní toky mají délku 15 536km. Délka drobných vodních toků v ČR činí přes 60 000km. Naší sítí vodních toků odtéká cca 15 miliard m3 vody ročně. Dle plochy povodí lze rozdělit toky s plochou povodí do 5km2, kterých je 39 000km a nad 5km2, kterých je 37 000km.

Účel článku seznámit čtenáře s problematikou a pojmy týkajícími se říční sítě obecně s vytyčením některých zajímavostí o říční síti ČR a dále podat informace o tom a naučit, jak se určuje číslo hydrologického pořadí, co to hydrologické pořadí je a jaké existují jeho klasifikace, byl zcela splněn.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Němec, J. Kopp, J. Drobné vodní toky v ČR, 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee