Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Funkce lesů, lužní lesy

8. června 2018 v 8:50 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Již po předchozím publikovaném článku je možné si uvědomit, že lesní porosty je nutné nejen na území ČR (zde ale obzvláště, neboť se u nás nacházejí významné pramenné oblasti středoevropských řek) bedlivě chránit, neúměrně je neodstraňovat až přímo nedrancovat pro ústup z mnoha různých důvodů. Ať je již důvodem zemědělská činnost, stavební činnost či jiná činnost, kvůli které je území zbaveno zalesnění, je nutné si nejprve uvědomit jaké bude mít další odlesnění důsledky pro danou lokalitu s jejich přenosem do okolních a koneckonců i vzdálených lokalit vlivem nepřímého účinku. Je nutné položit si otázku, zda je daná plánovaná činnost důležitá na úkor odlesnění s mnoha negativními následky s přihlédnutím kolik již bylo lesnatých oblastí nejen v ČR odstraněno a jaká je současná míra zalesnění. Tyto otázky si bohužel nikdo před započetím s odlesňováním a následnou činností, která je důvodem odlesnění daného území, nepoloží nebo si na položené otázky (např. i někým jiným) nesprávně odpoví.

Jak dokazuje minule vydaný článek a dokáží i další odstavce tohoto článku, tak zalesnění má cenu zlata. Je tedy nutné cenit si pozůstatků lesů, které na našem území máme oproti zalesněnosti v dávnější historii a tyto lesy chránit či též co nejvíce přispívat k jejich přirozenému stavu a vývoji. Nikoli je naopak poškozovat či likvidovat, tedy odstraňovat zbytky cenného, které tu ještě máme. Při současné či dokonce větší míře odlesňování a poškozování lesů může mít jak počasí, tak jeho důsledky mnohem extrémnější dopady na život lidí i existenci naší planety.

Lužní les
Nebo-li luh je zvláštním druhem lesa, který se vyznačuje vyšší vlhkostí než běžný les. Tato vlhkost je způsobena vysokou podzemní vodou v oblasti lužního lesa, kdy tato podzemní voda relativně pravidelně dosahuje hladiny povrchu půdy či vyšší a určité části lesa jsou zaplavovány. Zdrojem vody může být i vodní tok, který v takovém lese tvoří tůně a jedná se poté o trvalé zatopení určitých míst lesní oblasti až na výjimky extrémně suchých období, kdy by byl přítok do těchto tůní nedostatečný či by zcela zanikl. Lužní les najdeme v nížinných oblastech našeho území v nivách řek. Původně pokrývaly lužní lesy značnou část našeho území. Následně bohužel došlo k jejich vykácení a tím k odvodnění daných území. Rozsáhlejší luhy najdeme dnes na soutoku Moravy a Dyje či jinde v povodí těchto toků a nebo v podobě pozůstatku zlomku lužních lesů na středním Labi v okolí Poděbrad. I to dokazuje, že lužní lesy se mohou nacházet jen v blízkosti vodního zdroje, většinou tedy větší řeky, která také udržuje podzemní vody na vysoké hladině.

Lužní lesy lze rozdělit do dvou kategorií a to na luhy měkké a tvrdé. Měkké luhy se nacházejí u velkých řek, kde jsou přilehlá místa často zaplavována. Voda se zde nachází po většinu roku a vlhkost půdy je zde velmi vysoká, tím se liší od luhů tvrdých. Najdeme zde také typickou vegetaci v podobě dřevin s měkkým dřevem (topol, vrba, jasan), kdy některé z nich mohou žít například celý tok v prostředí zatopeném vodou. Vedle něho existuje opačný, tvrdý luh, který je o něco sušší neboť je zaplavován jen občas. Vyznačuje se výskytem vegetace s tvrdým dřevem, jako jsou lípy, javory, jasany, duby nebo olše. Tyto luhy se u nás vyskytují v okolí velkých řek v nížinných oblastech a to v Polabí, kolem Vltavy či Ohře a dále v nivách řek Moravy a Dyje či podél Odry. Dochované luhy v ČR jsou předmětem ochrany s vyhlášenými Národními přírodními rezervacemi (NPR) a nebo Přírodními rezervacemi (PR) jako je například NPR Libický luh, Vrapač u Litovle, PR Pístecký les v povodí Ohře či další.

Druhy a funkce lesů
Lesy plní vodohospodářské funkce a řadu hydrologických funkcí. Mezi vodohospodářské funkce patří ochrana vodních zdrojů, ochrana kulturní krajiny před vodním živlem a ochrana před erozí. Mezi další funkce patří útlumová, nebo-li detenční funkce vedoucí k vyrovnanému odtokovému režimu na bystřinách s péčí o využívání vlastností lesních ekosystémů. Významnou funkci plní pramenné oblasti se soustředěním velkého množství srážek, kde se rozvíjí odtok vody.

Hydrologické funkce lesa jsou následující:

  • Retenční funkce - les dočasně zadržuje vodu podobně jako nádrž. Snižuje tak náhlost nástupu povodňového průtoku a povodňové průtoky i snižuje tím, že rozkládá odtok vody do delšího časového horizontu a může tak být zabráněno střetu povodňových vln jednotlivých toků či ucelených povodí. Různé typy vegetace mají různou kapacitu nasycení. Bylinná a křovinová vegetace má velmi rozdílnou, ale obecně nejnižší kapacitu a to 5-20mm, celková retenční kapacita lesa se může pohybovat od 45 do 70mm při kompletní lesnatosti krajiny. Součástí takové krajiny jsou i bezlesé úseky (cesty v lese, holiny, louky a další přerušení lesnaté krajiny). V případě takových úseků je retenční kapacita o poznání nižší nebo zcela chybí. Tyto plochy tedy snižují celkovou retenční kapacitu lesnaté krajiny. S tím souvisí absence vysychání lesních potoků a studánek, což ocení lesní fauna, ale i flóra.
  • Akumulační funkce - souvisí s retencí vody. Jedná se o schopnost shromažďování vody v půdní vrstvě, což silně závisí na typu podloží. Dle zjištění zadrží 100kg: písku cca 25l vody, hlíny asi 50l vody, humusu asi 150l vody a sediment starých lesů 300l vody. Největší akumulační význam mají tedy hodně staré lesy, které mají vytvořené bohaté zásoby humusu sahajícího do velkých hloubek pod povrch. Pokud dojde k naplnění akumulační kapacity půdy, voda odtéká po povrchu a zvyšuje množství odtékající vody do vodních toků a vznik povodní. Podobné je to v případe odlesňování, kdy absence zalesněných ploch zvyšuje množství odtékající vody po povrchu a tím více vody přidává do vodních toků v kratším čase - opět podpora vzniku velkých průtoků nastalých v krátkém čase.
  • Transpirace lesa - v zalesněných oblastech je velký výpar a tím pádem i velká vlhkost vzduchu, včetně jejich blízkosti. Známé je tzv. páření z lesů, kdy lesní porosty uvolňují vodu. Sami si tuto uvolněnou vodu dochází ale zadržet a opět využít, proto v lesnatých oblastech nedochází k intenzivnímu vysychání. Listnaté lesy vypaří ročně 750mm vody, smíšené 650mm, smrkové 600mm a borové 520mm. Smíšený les dokáže zadržet více vody z důvodu četnějšího výskytu různých druhů rostlin uspořádaných do pater, kde se uplatní intenzivnější intercepce. Dochází zde také k většímu nánosu humusu, o jehož pozitivním účinku na akumulaci vody byla řeč výše. Smrkové dřeviny nedochází také odvádět vodu do větších hloubek pod povrch vlivem měkkých kořenů.
  • Vyšší množství srážek - vlivem četnějšího výskytu horizontálních (nebo-li usazených) srážek, které nepadají z oblohy (oblaků). Dále se udržuje v lesnatých oblastech o poznání déle sněhová pokrývka, která postupně odtává a dodává tak stále vodu do podzemních vod a dotuje vodní toky. Pokrývka sněhu se v zalesněných horských oblastech udržuje zhruba do května či ojediněle i déle.
  • Protierozní funkce - při rychlém odtoku z důvodu prudkých srážek je v běžné krajině intenzivně smývána a vymílána půda, čímž působí mimo jiné negativně na rostlinstvo (zejména odhalování jejich kořenových systémů) či samotné vodní toky, do nichž splavené nečistoty včetně písků a půdy (mimochodem i s případnými chemickými a dalšími nežádoucími látkami) odtékají a působí se zde jako sedimenty, což znečišťuje vodu v tocích. Lesy i v tomto ohledu plní důležitou funkci. Jednak snižují povrchový odtok tím, že více vody je infiltrováno do půdy a jednak zpevňují povrch svými kořenovými systémy (často rozsáhlými) a voda tak snadno půdu nevymílá. problémem zde může být neodborná a intenzivní těžba dřeva.
  • Funkce tlumení větru - další role, kterou hrají lesy spočívá ve snižování rychlosti větru, který na volných prostranstvích jak známo nabírá i extrémních rychlostí. Lesy dokáží snížit rychlost větru o 20-40%, což mimo jiné snižuje výpar ze zalesněných oblastí a jedná se o další důvod, proč lesy udržují mnohem více vláhy.
Článek pojednává o definici pojmu lužní les, jeho významu pro krajinu, hydrologii i faunu a flóru. Člení lužní lesy na základní typy a pojednává o jejich historii i současném výskytu zachovaných luhů na území ČR. Ve druhé části článku jsou zmíněn funkce lesa a to vodohospodářské i hydrologické, které jsou velice užitečné pro krajinu i její přirozený stav, včetně života nejen zvířat a rostlin, ale i lidstva.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Němec, J. Kopp, J. Drobné vodní toky v ČR, 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)