Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Činnosti vodních toků a vliv na jejich vodní řežim

4. června 2018 v 14:44 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
V článku získá čtenář základní znalosti o činnostech vodních toků, co jsou to činnosti toku, jak se dělí a na čem se podílejí. Následně bude probrán vznik a klasifikace vodopádů dle různých hledisek, jejich výskyt na území ČR. V závěrečné části článku je popsán vliv okolí na vodní režim.

Základní činnosti vodních toků
Vodní toky mají tři zásadní činnosti, které na sobě silně závisí a dějí se většinou společně.:
1. Erozní činnost
2. Transportní činnost
3. Akumulační činnost

O erozní činnosti byla již výše zmínka. Zopakujme, že její příčnou je proudění voda. Ta strhává částice jednak ze dna koryt vodních toků a jednak také z jejich břehů. Prouděním vody je způsobeno smykové napětí. Z břehů se jeho vlivem uvolňuje materiál a ten tvoří velkou část sedimentů toku. Tyto částice ovšem narážejí zejména na dno koryta a odlamují další částice. Jak již bylo též popsáno, i jednotlivé úlomky částic do sebe narážejí, tříští se a dochází k abrazi. Úlomky se dalším působením proudění vody různě točí a působí na horniny nacházející se v korytě toku, vznikají tak zmíněné obří hrnce - vzniká evorze.

Transportní činnost vodního toku úzce souvisí s erozní. Při vysokých průtocích nebo velkém spádu koryta a tím vyvolaného rychlého pohybu vody korytem dochází k unášení tohoto ulámaného a do toku spadlého materiálu. Vodní tok dokáže přenést takový materiál desítky kilometrů daleko. Nebýt erozní činnosti toku, tak by téměř nebylo co v toku unášet.
Unášený materiál se v klidnějších a hlubších úsecích toků nebo v případě překážek (vodní nádrže, rybníky, jezy atd.) usazuje, resp. akumuluje a tomuto procesu říkáme sedimentace, resp. usazenému materiálu říkáme sedimenty. Tato činnost, resp. funkce toku se nazývá akumulační.

Příroda jako nejlepší umělec - vodopády: dělení, definice a vodopády v ČR
Při překonávání výškového rozdílu vodním tokem, kdy dochází k náhlému snížení terénu skalního podloží, dochází ke vzniku vodopádu. Každý vodopád je jiný a každý lze obdivovat pro jeho krásu a zvláštnosti. Voda padající z výšky dolů působí atraktivně, je při tomto procesu velice zřetelně slyšet "život" vodního toku. Odborná definici vodopádu v literatuře neexistuje, vykládají se tedy podle vzniku jak je výše popsáno. Jedná se o volný pád vody při překonávání terénní nerovnosti v podobě snížení terénu a nebo o vodu padající při překonání této nerovnosti po terénu, který je většinou tvořen skalním či jílovým podložím. Nerovnost označujeme jako vodopádový stupeň. Vodopády z hlediska našich podmínek lze rozdělit dle více kritérií.
1) Dle vzniku na: a) Přirozené (nepravé a pravé - konstruktivní a destruktivní - konsekventní a subsekventní) a b) umělé.
Přirozené vodopády jsou vytvořeny přírodou, kdy došlo ke zformování dané nerovnosti kudy protéká daný tok přirozeně. Umělé vodopády jsou vzniklé lidskou činností a to záměrným vytvořením nerovnosti či nahodilým v případě úprav terénu pro jiné účely.
Vodopády přirozené lze rozčlenit dále na pravé, které vznikly na pevném skalním podloží, skále která je pevně spojena se zemí. Dále na nepravé, které jsou tvořeny volnými kameny, bloky, kořeny stromů či návaly. Pravé vodopády dělíme na destruktivní, které zanikají činností vody a konstruktivní činností vody narůstající. Destruktivní vodopády rozdělujeme na konsekventní, nebo-li primární, vznikající na stupních bez přičinění vodního toku a subsekventní nebo-li sekundární, které tvoří samotný tok svou erozí a odkrývá tak podloží, na kterém vznikají poté nerovnosti (prahy, peřeje, stupně atp.).

2) Dle vodnosti na: a) Stálé, b) sezónní, c) periodické, d) efemerní a e) suché. Stálými vodopády protéká voda celý rok, sezónními téměř celý rok a v nejsušších období jsou tak málo vodné, že jimi voda pouze skapává. Periodickými protéká voda jen v zimním období při tání, při jarním tání či výrazných srážkách v ostatní části roku, efemerními protéká voda jen za výjimečně vydatných srážkách a to většinou jednou za rok či za několik let. suché vodopády jsou většinou suchými stěnami, kterými teče voda jen zcela výjimečně.

České vodopády
Nejvyšším vodopádem v ČR je Pančavský vodopád, který se nachází v horní závěrečné části Labského dolu v Krkonoších a měří 148m. Nejvíce vodný vodopád se nachází na řece Mumlavě v Krkonoších a nazývá dle jména toku Mumlavský. Překonává stupně až o 12m. Druhým nejvyšším vodopádem je Velký Úpský vodopád vysoký 120m a nachází se na stejnojmenné řece kousek od jejího pramene. Jeho sklon činí 70°. Labský vodopád najdete v Labské rokli, měří 35m a je sedmým nejvyšším v ČR. Třetím nejvyšším vodopádem je Pudlavský vodopád o výšce 122m a nachází se též v Krkonoších v Labském dole. Soustava vodopádů v Krkonoších dále tvoří Malý Úpský vodopád. Dvorský vodopád se nachází na stejnojmenném potoce v Krkonoších, který je vysoký 65m. Mezi menší vodopády patří Velký Štolpich na Sloupském potoce v Jizerských horách, který je vysoký 30m a tvořen je několika kaskádami. Nejvyšším vodopádem Jeseníků je vodopád Vysoký na Studeném potoce o výšce 45m (výška do povodně roku 1880). V dnešní době je ale o hodně nižší, neboť po velké povodni v uvedeném roce byla rozrušena skála, která ho tvoří. Došlo současně k rozdělení na více kaskád. Nejvyšší vodopád v Krušných horách nese název Kýšovický. Skládá se ze čtyř stupňů o výše 25m. Významné jsou z turistického hlediska malé Rešovské vodopády v PP Sovinecko, základní vodopád má výšku 10m.

Vodní režim toků
Odtok vody a její průtok korytem vodních toků ovlivňuje řada faktorů. Ty zásadní zmiňme v dalších odstavcích. Různé geologické a půdní poměry nepřímo ovlivňují odtok vody. Ovlivňují přesněji následující:

  • Infiltraci vody a její rychlost
  • Rozdělení vodnosti toků během roku
  • Erozi
  • Povrchový i podzemní odtok vody
Následně budou stručně probrány jednotlivé faktory geologického a půdního prostředí s vlivem na odtok vody. Ty lze rozdělit na dvě základní skupiny v podobě přírodních faktorů a antropogenních faktorů. Následuje popis činnosti těchto faktorů na odtok vody.

Rostlinstvo - ovlivňuje zásadně množství vody dopadající na zemský povrch, neboť při výskytu srážek (jakýchkoli) dochází k intercepci, tzn. zachycování srážek listy, větvemi a kmeny vegetace. K tomuto procesu dochází vždy a to ve smyslu ročního období i druhu srážek, jen pokaždé jinou měrou, resp. s jinou intenzitou. Nejnižší intercepci zaznamenáváme v zimním období v případě neolistěné vegetace při výskytu dešťových srážek. V případě výskytu sněhových srážek o velkých sněhových vločkách za teplot v blízkosti bodu mrazu či slabě nad ním dochází k významné intercepci. Výrazně se vegetace intercepčně projevuje v letním období, kdy je plně rozvinuta. Dále rostlinstvo ovlivňuje množství infiltrované vody, jinými slovy vsáklé vody do půdní vrstvy. V případě výskytu vegetace na povrchu dochází k nasycení této vegetace ať už prostřednictvím přímým nasátím vody (např. u mechových porostů) a nebo nasátí vody kořenovými systémy. Celková vsáknutá voda do větších hloubek (do oblasti podzemních vod) je tak o poznání nižší než na volném prostranství bez četnějšího výskytu vegetace. Dále je zde významný vliv stékání vody po povrchu, tzv. povrchový odtok vody. výskyt vegetace takový odtok významně zbrzďuje, proto dochází k bleskovými povodním zejména ve vymýcených oblastech. Též má výskyt vegetace velký vliv na výpar vody z půdy či z povrchu. Oblasti s četnějším výskytem vegetace tak trpí mnohem méně suchem než oblasti opačné. Pokud máme shrnout účinky vegetace z hydrologického hlediska, jsou jednoznačně pozitivní ve všech ohledech. Mimo jiné zmírňují oba dva hydrologické extrémy, které mohou nastat a to jak výskyt rychlého odtoku a vznik povodní, tak existenci rychlého výparu při suchém období a tedy následnou možnost ohrožení suchem a vysycháním vodních toků. To je způsobeno spolupůsobením jednotlivých druhů vegetace od mechové, kořenové, přes bylinnou až po keřovou a stromovou. Ta nabízí dostatečnou retenci vody v krajině a poté vodu uvolňuje postupně v období nedostatku její dotace srážkami, tj. v suchých obdobích. Nejideálnější jsou pro zadržení vody v krajině smíšené lesy s dostatečně vyvinutými výše uvedenými vegetačními typy. I při jarním tání může do jisté míry oblast s dostatečnou vegetací zpomalit takové tání a tím zpomalit odtok, tj. i rychlost nástupu povodně z tání či případně povodně smíšené.
O funkci vegetace v podobě lesa ve vztahu k vodím tokům najdete více informací v některém z dalších článků na toto téma.

Vodní nádrže jsou dalším způsobem, jak lze ovlivnit odtok vody z krajiny a vodu v krajině přechodně zadržet. Jedná se většinou o umělý zásah do krajiny, tedy o faktor antropogenní. Mezi nádrže řadíme ale i ty přirozené, které nevznikly činností člověka. Veškeré hrají důležitou roli při retenci vody v krajině, která má různá využití. Jedná se zejména o zdržení vysokých průtoků a tím utvoření zásoby vody do případných suchých obdobích, kdy bude moci být voda postupně vypouštěna a vodní tok pod nádrží dotován za nízkých průtoků. Nádrže mají ale další účinky a to pozitivní i negativní (více informací najdete v tématech o nádržích, které budou následovat). Zejména se jedná o významné ekosystémy, útočiště mnoha druhů živočichů a rostlin, jsou součástí krajiny, jsou využívány lidmi k různým vedlejším účelům jako je zásoba vody pro vodárenství, výroba elektrické energie jako využití odtoku vody, chov ryb a jejich lov, rekreace aj.
Obdobný vliv mají mokřady a bažiny, které mají více méně shodné funkce. Oproti průtočným nádržím ale vodu v suchých obdobích zadržují i nadále a dotují tak své okolí, nikoli vodní tok.

Vlivem činnosti člověka dochází k pozitivním i negativním zásahům do vodních toků a jejich okolí. Různými činnostmi je ovlivňován odtok vody z krajiny. důležitým negativním zásahem je správa pozemků a odlesňování, které zvyšuje povrchový odtok a území je tak jednak náchylné na rychlé povodně a v období nízkých srážek na výskyt a prohlubování sucha. Odlesňuje se zejména za účelem využití území pro zemědělství a to skýtá další negativní zásahy do krajiny včetně tvorby skleníkových plynů a zanášení chemických látek do podzemní a tedy i do podzemních vod. Regulací vodních toků v podobě napřimování docházelo zejména v minulém století ke zhoršování odtokových poměrů vodního toku, v poslední době dochází k návratu meandrovitých koryt, což vede ke zmírnění rychlosti vody proudící korytem. úprava se opět koná antropogenně, ale částečně jsou tak zažehnány negativní dopady zkracování toků z minulých desetiletí. V poslední řadě je negativním vlivem na odtok vody stavba osad a měst, kde se budují silnice, chodníky a další betony, což působí zajisté další zrychlování odtoku vody na místo přírodní krajiny a dvojnásobně na místo zalesněné přírodní krajiny - tzv. urbanizace.

Tento článek obsáhle vyložil problematiku základních činností vodních toků, které detailně popsal a rozčlenil dle různých hledisek. Dále seznámil s pojmem vodopádu, s jejich možným vznikem a s nejznámějšími vodopády v ČR, k nimž stojí za to se podívat. V poslední části podrobněji rozebral vodní režim toků a činitele na něj působící s klasifikací na přirozené a antropogenní.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Němec, J. Kopp, J. Drobné vodní toky v ČR, 2014
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)