Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Voda v atmosféře

25. května 2018 v 19:33 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Článek navazuje na obecný úvod o vodě na naší planetě a přináší detailní popis procesů jejího výskytu v atmosféře ve formě páry a padajících srážek. (pozn. druhy oblaků a srážek z nich padajících jsou detailně popsány v jiných článcích) Přináší detailní popis atmosférických procesů ve spojení s vodou a proměn jejího skupenství v této části Země.
Jak bylo již uvedeno v problematice o vodě na Zemi obecně, tak v atmosféře se nachází 8% světových zásob vody. I když je to hodně malý podíl, tak plní záslužnou funkci a jedná se o nezbytnou část uzavřeného koloběhu vody na Zemi, o kterém byl také v minulém tématu řeč. Voda nedopadá na zemský povrch z atmosféry rovnoměrně a ve stejných intenzitách, ani tomu tak být nemůže. Výpar a následná tvorba oblaků se dějí za určitých podmínek, které nejsou na celém Světě a po celý rok stejné, resp. přesněji řečeno stejně příznivé. Vypařování probíhá zejména nad teplými vodami oceánů, teplý vzduch se také více nasytí vlhkostí než studený a právě v tropických oblastech máme v atmosféře vody nejvíce, vyskytují se tam téměř permanentně srážky velkých intenzit s dlouhým trváním. V pouštních oblastech a arktidských oblastech je srážek a oblaků = vody v atmosféře nejméně. Jsou oblasti, kde téměř neprší, typicky rozsáhlé pouště například Jižní Ameriky nebo severní Afriky. I během roku se většinou (kromě regionů s ustálenými srážkami a jejich téměř nulovou variabilitou) podmínky pro vznik srážkově významné oblačnosti mění. Voda v atmosféře může být ale představována i oblaky bez produkce srážek, typicky české podzimní a zimní mlhy nebo nízká oblačnost.

Voda v jedné z fází oběhu
Co se týče vlhkosti a srážek na našem území, nikdy nepanují stejné podmínky pro výskyt srážek během roku a nikdy také nepanují stejné podmínky pro vznik srážek ve stejném období různých let. Mohou být ale podobné. Voda z atmosféry je uvolňována v podobě srážek různými způsoby během roku na základě podmínek k tomu potřebných. Jedná se o druhy a intenzitu srážek. Voda padá na zemský povrch tedy z oblaků v podobě mrholení, mírného deště, ale i prudkých přívalových nebo intenzivních dlouhotrvajících lijáků. Na druhé straně se na zemském povrchu objevuje v podobě srážek usazených, tzv. horizontálních, v podobě rosy, ovlhnutí a podobně. V případě záporných teplot vznikají další druhy srážek, které představují vodu vázanou v podobě pevného skupenství - sněhu a to. Takto vázaná voda ve sněhu může být vrácena do oběhu buď za krátkou dobu, za dlouhou dobu a nebo extrémně dlouhou dobu, když se přemění v led. Jedná se tedy o vazby mezi jednotlivými oblastmi Země, kde se voda nachází a mezi nimiž různě putuje. Dle informací v minulém článku je možné udělat si základní přibližnou představu o tom, kde jak dlouho voda setrvá. Nikde není molekula voda vázána natrvalo, tzn. že by se nikdy nevrátila do oběhu. Věčně nebude ve ledu, věčně nebude v oceánu nebo pod zemským povrchem. V atmosféře, je též uvedeno v minulém tématu, setrvá ovšem v průměru pouze 8 dní, tj. zhruba týden. Pokud je vázána ve sněhu a ledu nebo steče do oceánu, tak zde je doba než se vrátí zpět do oběhu o mnoho delší a počítá se v průměru na tisíce, v případě ledu v maximech i na stovky let. Nicméně na věky není vázána bez přesunu nikde, voda se ze Země nemůže ztratit a to ani atmosférou. Atmosféra slouží zároveň jako poklička, s koncem atmosféry končí i putování vody v ní. Většina vody koluje ale ve spodní části atmosféry, kterou jak bylo mnohokrát uvedeno, nazýváme troposféra a v níž se odehrává drtivá většina jevů, které známe jako projevy počasí.

Nepatrné srážky i extrémní přívaly
To vše počasí na Zemi umí a že nás o tom denně přesvědčuje, jen pokaždé na jiném místě. Jsou oblasti s trvale nízkými srážkovými úhrny v podobě slabých intenzit srážek a nebo také jejich nízké frekvence výskytu a nebo časové horizonty v oblastech kde málo časté a vydatné srážky nejsou obvyklé. (odchylka charakteristiky srážek) Ze slohovitých oblaků mohou vypadávat jen drobné srážky, říkáme jim často mrholení a nebo se může jednat o slabé přeháňky - lidově "spadlo pár ... dvacet ... kapek" nebo "to je jen mžení do vlasů" atd. Tyto srážky patří k projevům počasí, jsou běžné, ale hydrologickou situaci nijak neovlivňují. Pokud trvalé výrazně delší dobu, mohou přinést i větší úhrny srážek, ale často se tak nestává. Naopak nejvydatnější srážky produkují na Světě monzunové deště, které přicházejí po dlouhém období sucha a nejen že kompenzují srážkový deficit předchozího období, ale dokonce přinášejí i více srážek než činí daný deficit. V oblastech s tímto režimem klimatu je to ale obvyklé a vše je tomu přizpůsobeno, včetně tamních žijících zvířat a lidí. Ročně spadne v oblastech s monzuny až 50 000mm srážek, na české Lysé hoře, jako jednom z míst v ČR s nejvyššími srážkami, je to průměrně 800-900 a maximálně přes 1 000mm srážek ročně, tj. cca 50 krát méně, budeme-li brát v potaz maxima u obou oblastí.

Vydatné srážky produkují také tropické cyklony, vznikající nad oblastmi oceánů s teplotou vyšší než cca 25-26°C. V těchto oblastech dochází k intenzivními výparu vody, vzniku mohutných oblaků, které ihned produkují výraznou srážkovou činnost a vracejí vodu na zem, často rovnou přímo do oceánu. vždy ale doputují nad pevninu a přinášejí srážky tam, mnohdy pro danou oblast ve spojení s dalšími extrémními projevy, jako je zejména nárazový vítr a bouřková činnost, zničující. Srážkové úhrny v řádu dnů se pohybují v oblastech s výskytem tropických cyklony kolem 3 000-4 000mm. Pozor, jsou to srážky v řádu dnů, které jsou tedy i čtyřikrát vyšší než roční srážky na naší Lysé hoře. Až 4 000mm může v takové cykloně spadnout během týdne a až 2 000mm pak během jednoho dne. Jedná se o případy srážkových úhrnů, které se již odehrály. V mírných zeměpisných šířkách se také činí atmosférické fronty a cyklony, při jejich přechodu může spadnout přibližně 800mm za 3-4 hodiny, což se bude skoro rovnat ročnímu úhrnu na naší Lysé hoře. A za ještě kratší časové období, např. 40 minut, spadne i 300mm, příkladem může být Missouri.

Když se uvolní vody příliš
V oblastech s převažujícím cyklonálním charakterem počasí nebo v oblastech s výskytem tropických cyklon a monzunových dešťů byly zaznamenány různé srážkové rekordy. I u nás máme za sebou mnoho synoptických situací, které přinesly srážky výrazně převyšující průměrné naměřené hodnoty a měli patřičné následky. Z nedávné doby je možné jmenovat povodně 1997, 2002, 2010 nebo 2013. Menších situací, kdy spadlo na menším území větší množství srážek výrazněji převyšujících průměr dané lokality existuje zajisté mnohem více a to i dávnější historie, příkladem jmenujme roky 1845, 1872, 1890, 1897 a podobně. Řada těchto situací byla i z hlediska ČR regionální a nebylo zasaženo celé území, avšak většinou jeho podstatná či větší část.

O tom, že z atmosféry se dokáže uvolnit najednou velké množství vody nás přesvědčují i bouřky. Bouřková oblaka patří mezi nejmohutnější a dokáží tak soustředit největší množství vody a také ho naráz uvolnit, včetně toho, že v nich vznikají vedle deště i jiné druhy srážek jako jsou kroupy a nebo sněhové vločky. Bouřkové oblaky mají jeden z mnoha základních rozlišovacích rysů a tím je prudkost srážek a náhlost jejich výskytu. Při bouřce v místě pozorování tak není radno počítat s mírným deštěm. I když bývá déšť často jen pětiminutový, tak dokáže napršet velké množství srážek. Přísun velkého množství vody na zemský povrch v krátkém čase způsobuje rychlý odtok této vody a vznik bleskových povodní s následkem zatopení níže položených míst a jindy suchých koryt a jiných sníženin do doby, než země toto velké množství vody vstřebá. Při velkém nebo naopak malém nasycení území je pravděpodobnost vzniku této povodně větší.

Rozdíly ve spadu srážek
Také nalézáme rozdíl ve spadu srážek a to mezi horami a sníženinami. Hory srážky přitahují, resp. jsou vhodné pro tvorbu a narůstání oblaků. Jedná se zde o návětří, kde spadne vždy nejvíce srážek a návětrný efekt se projevuje při některých situacích v určitých lokalitách nepatrně, jinde a při určitých situacích naopak velmi zásadně ovlivní srážkové úhrny na daném území. Naopak ve srážkovém stínu, nebo-li závětří, je srážek nejméně. Vztáhneme-li to k našemu území, nejméně srážek je v závětří, resp. srážkové stínu Krušných hor, tj. na Žatecku to asi 450mm srážek za rok. V Jizerských horách, které jsou odtamtud vzdáleny cca 150km, to je i 1 700mm.

Další a to často velmi složitou otázkou je předpovědět spad vody z atmosféry na zemský povrch, který ovlivňuje život na Zemi. Spad vody je při různých synoptických situacích nad různými lokalitami majícími určité rysy ovlivňující srážkovou činnost taktéž různý. Různorodost z hlediska situace je spíše krátkodobá a nejedná se o žádnou singularitu. Různorodost způsobená například orografií vysvětlená výše již ano. Každé území má ovšem sklony k určitému průběhu a intenzitě srážkové činnosti, zejména ve vztahu k převládajícím složkám cirkulace. Důležité je předpovědět, kdy se budou srážky vyskytovat, kde a hlavně lokalizovat výskyt těch vydatnějších srážek, které mohou přinášet negativní dopady na pozemní vodní toky a běžný chod na Zemi. Právě o pozemním výskytu vody bude blíže pojednávat další navazující článek.

Tento článek měl za úkol shrnout existenci vody v atmosféře, její setrvání v tomto části koloběhu oproti jiným místům, kde se voda na Zemi vyskytuje. Zejména popsal výskyt vody v oblacích, tedy ve formě páry a její uvolňování z oblaků, tedy v podobě formy srážkové činnosti.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Jermář, M. Globální změna - Cesta ze světového chaosu do budoucnosti, 2011
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee