Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Voda na povrchu Země

26. května 2018 v 10:04 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Kolik se kde vyskytuje vody z celkových zásob vody na Zemi bylo řečeno v základním rozdělení, kolik jí je a jak se voda chová v atmosféře bylo řečeno v minulém článku. Tento článek navazuje na předchozí a pokračuje v objasňování chování vody ve svém nekonečném oběhu. Nyní se budeme zabývat tím, co se děje s vodou po dopadu z Atmosféry na zemský povrch. Voda se na povrchu vyskytuje v různých podobách a v různém stavu. Vyskytuje se zde v podobě ledu, dočasného či trvalého s tím, že jak bylo řečeno dříve tak v trvalém ledu v podobě ledovců je vázána nejdéle a to někdy až sta tisíce let. Dále v podobě sněhu, který v některých oblastech také leží na povrchu trvale a v delším období se přetváří v led. Často leží sníh v podobě dočasné či přímo velmi krátkodobé. Dále je na zemi voda pevného skupenství v podobě jinovatky, jíní a námrazy ať už přímo na zemském povrchu nebo na různých předmětech (od staveb, věcí až po rostliny) vyskytujících se na povrchu. Třetím skupenstvím je voda, která se na povrchu vyskytuje v různých situacích a to jako voda tekoucí či stojatá v různých retencích. Voda se na povrchu může objevit do jisté míry i ve formě plynné a to pokud dochází k odpařování či se vyskytuje mlha, která většinou sahá úplně k zemskému povrchu, zejména při své tvorbě. Při tvorbě mlhy je pára zpočátku doslova přilepena na zemský povrch. Mlhu ovšem řadíme k vodě v atmosféře, neboť se jedná o nasycení vzduchu vlhkostí, nikoli o nasycení země.

Voda na zemském povrchu se v kapalném skupenství vyskytuje v těchto oblastech:

  • Vodní toky (prameny, potoky, říčky, řeky a velké řeky)
  • Vodní nádrže (v důsledku přehrazení zpravidla větších toků)
  • Rybníky (průtočné zpravidla na říčkách a potocích nebo napájené těmito vodními toky)
  • Jezera (bezodtoková, vzniklá nejčastěji těžbou písku a štěrku, tzv. pískovny a lomy)
  • Slepá ramena a mokřady (vzniklá úpravou vodních toků nebo zatopením v důsledku rozlivů řek nebo v důsledku vysokých hladin podzemních vod, průsaků z vodních toků či jezer atp., řadíme sem i rašeliniště)
  • Přechodná retence (v podobě jednak suchých poldrů, obecně na zemském povrchu v podobě kaluží a nebo v běžně suchých sníženinách a suchých korytech bývalých vodních toků)
V případě prvních pěti oblastech se předpokládá s výskytem vody, ale v důsledku klimatického vývoj a nepříznivé hydrologické situace může dojít k vyschnutí daného místo a absence vody. Stává se to často u mokřadů, jezer bez větších pramenů či malých potoků a říček. V případě šestém se naopak výskyt vody běžně nepředpokládá, ale při změně meteorologické situace v podobě prudkých srážek, typické přívalový liják při bouřce, (probráno v minulém tématu) se může voda náhled objevit. Jedná se o vyschlá koryta toků a to již dlouhodobě nebo jiné sníženiny, do nichž se voda z jiného zdroje (tok, průsak, pramen aj.) nedostane. Každá oblast s výskytem vody je důležitá pro život, neboť je v ní rozvinut bohatý ekosystém v podobě fauny a flóry. V letním období při vysokých teplotách a nízkých dešťových srážkách se výrazně množí vodní rostliny (často sinice, které nepůsobí příznivě na místní faunu, neboť vodu zavírají ve smyslu zabránění přísunu kyslíku do vody) ve stojatých vodách, typicky ve vodách mělkých bez významnějších přítoků a následných odtoků nebo bez výraznějšího přísunu vody pramenem či umělým přivaděčem. Nyní si podrobněji rozveďme chování vody ve výše uvedených oblastech, tzv. retencí pozemské vody.

Vodní toky
Jsou koryta pro průtok vody, která jsou vytvořena samotnou vodou na základě jejího vývěru z podzemí v podobě pramenu a následného odtoku této vody po povrchu Země. Pramen ve většině případů označuje počátek daného toku. Jednotlivé vodní toky, které jsou představovány koryty s proudící vodou či jinými slovy trasami kudy si voda při odtoku z prameniště vedla svou cestu, se spojují. Jedná se o stékání toků v podobě spojování jednotlivých tras s proudící vodou. Spojováním toků vzniká kmenový tok, který sbírá vodu proudící ostatními menšími koryty a tvoří následně menší či větší povodí na daném území. Prostřednictvím takového toku je voda odváděna z daného území buďto do jiného povodí a největšími vodními toky v podobě hlavních povodí poté z daného území do úmoří v podobě oceánu. Každý kmenový vodní tok, který se určuje dle hydrologických a hydrografických ukazatelů, (délka toku, průměrný průtok aj.) má ve svém povodí nejvíce přítoků ve své horní části, méně jich najdete ve střední části a nejméně zpravidla v jeho dolní části, neboť vodní toky tečou zajisté ve směru sklonu a to z horských poloh vyznačujících se četnými prameništi do nížin. Za počátek daného vodní toku považujeme tedy pramen. Vodním tokům lidé přiřadily názvy pro jejich rozlišování. Tyto názvy jsou pro účely rozlišení vodních toků k hydrologickým, zeměpisným a jiným účelům důležité, ale pro určení jejich velikosti a dalšího rozlišení nehrají žádnou roli. Vlivem přiřazení názvů tokům může dojít k situaci, kdy daný tok nevzniká pramenem, byť tomu tak ale ve skutečnosti je. Přiřazením názvů může dojít k situaci, že tok vzniká soutokem dvou jiných toků, avšak se jedná pouze o dva stékající se vodní toky, nikoli o tři či více jako je to například na Plzeňsku. Dobrým příkladem bude vedle Plzeňska například řeka Orlice, která vzniká soutokem, Tiché a Divoké Orlice odvodňujících podstatnou část severovýchodních Čech. Ve skutečnosti se jedná ovšem o dva vodní toky, kdy by správně tok od soutoku u Týniště nad Orlicí měl nést dále po soutok s Labem název buď Divoká nebo Tichá Orlice, to dle hydrografických a hydrologických parametrů. Stejné je to kolem Plzně, kde vzniká řeka Berounka za soutokem řek Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy. Ve skutečnosti vzniká ale Berounka soutokem Radbuzy a Mže, neboť Úhlava ústí do Radbuzy pod vodním dílem České Údolí a Úslava ústí už do samotném Berounky pod místem jejího vzniku soutokem výše uvedených řek. Když se podíváme na vývoj koryt těchto vodních toků, tak se vždy jedná o dva soutoky vodních toků a pokud použijeme názvosloví, mělo by to být následovně: Mže by mohla přibírat Radbuzu a dále Úslavu. Poté by pokračovala Mže jako kmenový vodní tok až po soutok s Vltavou. Podobnou roli hrálo názvosloví i v případě Labe a Vltavy, kdy je jasně řeky Vltava dle kritérií delší a vodnější, avšak vlévá se do Labe. Zde hraje roli historie, kdy se prosadil název Labe jako vhodný pro evropskou řeku. Správně by měla tedy Vltava od Mělníka pokračovat po soutoku s Labem přes Ústí nad Labem a Německo do Severního moře.

Nyní několik čísel: Labe má délku od pramene ke státní hranici s Německem 357km, celkovou pak 1122km. Morava má délku po státní hranici 258km, po soutok s Dunajem jen o 94km delší a Odra má délku po hranici s Polskem 126km, ale po ústí do Baltského může činí délka toku 861km. Největší celkový průtok má Labe a (716m3/s) a nejmenší Morava (120m3/s) s tím, že po státní hranici má nejmenší průtok Odra. (62m3/s, s připočtením přítoku Olše na hranici s Polskem) Podobné jeto ohledně plochy povodí. Délka významných vodních toků činí v ČR pouze 17 000km oproti drobným toků s délkou 59 000km.

Vodní toky v ČR a úmoří
Hlavní vodní toky (Labe, Vltava, Morava a Odra) odvodňují území ČR pomocí velkých, (např. Berounka, Ohře) středních, (např. Chrudimka, Sázava) menších (např. Cidlina, Malše) a drobných vodních toků (zpravidla říčky a potoky) do tří úmoří a to do SEVERNÍHO, (Labe) ČERNÉHO (Morava prostřednictvím Dunaje) A BALTSKÉHO MOŘE. (Odra) Jen zlomek vodních toků odtéká z českého území jinými povodími a to například Lužická Nisa. Dále tu máme vodní toky protékající přes naše území a takovým tokem je zejména Stěnava v Broumovském výběžku. Rozhraní mezi jednotlivými povodími spadajícími do různých úmoří říkáme rozvodí. Jedno z významných rozvodí se na naše území nachází na pomezí Čechy a Moravy v oblasti Králického Sněžníku, kde hovoříme o rozvodí mezi povodím Labe odvádějícím vodu do Severního moře, (některé toky v západní části oblasti) povodím Moravy odvádějícího vodu do Černého moře prostřednictvím Dunaje (některé toky na jižním okraji oblasti) a konečně mezi povodím Odry s úmořím Baltského moře. (toky ve východní části oblasti)

Co je to rozvodnice? Jedná se o vyznačení na mapě, provedené na základě vrstevnic dle sklonu terénu a tomu odpovídá odtok z daného území. Její vymezení jev řadě případů obtížné, neboť se hranice daných povodí může nacházet i na plochém území. Významná rozvodí v ČR se nacházejí například v rašeliništích Jizerských hor Na Čihadle, v Radostínském rašeliništi na Českomoravské vrchovině nebo na vrchu Klepý na Králickém Sněžníku v 1 144 metrech nad mořem, kde se nachází přímo rozvodnice našich třech povodí a to Labe, Odry a Moravy dokončující úmoří prostřednictvím Dunaje. Rozvodí se nachází na hranici s Polskem. Pod vrchem pramení na východě Morava, na jihu drobný vodní tok, který je přítokem Tiché Orlice a na západě Kladská Nisa jako polský tok, který odveden do Odry přes polské území.

Významné prameny
Největší množství pramenů se nachází v horských oblastech, tedy na Šumavě, v Krkonoších, Jizerských, Orlických a Krušných horách co se týče území Čech a povodí Labe či na Českomoravské vrchovině. Dále v Jeseníkách, Beskydech, Bílých Karpatech a Oderských vrších co se týče území Moravy a Slezska spadajícího do zbývajících dvou úmoří. Na Šumavě najdeme vedle mnoho dalších toků pramen velmi významné Vltavy, v Krkonoších Labe, Orlických horách zejména Divoká Orlice, v Jizerských je to mimo jiné Jizera, v Krušných například Rolava. Na Králickém Sněžníku je to Morava, na Odersku Odra a podobně. Prameny větších řek jsou většinou v dobrém stavu a řada z nich je řádně opatřena označením, u některých se dodržuje tradice s hrnečkem. (pamatujete určitě na názorný pořad jak se starat o prameny toků zvaný Zpět k pramenům od České Televize) Dobrý stav pramenů nejen významných řek na našem území by měl být v našem prioritním zájmu, neboť jak bylo řečeno na počátku voda je základem celého života a požadována je voda kvalitní a čistá. Existují naše vodní toky, které nepramení na našem území, avšak opět se jedná o pomyslnou čáru a rozdělené území z pohledu lidské činnosti, které v dnešní době integrace hraje skutečně jen administrativní roli je patrné zejména na mapách. Přesto není od věci uvést významnější tok pramenící mimo naše území, kterými je Ohře, Dyje, Lužnice a Malše. Jmenovat lze zajisté ale i další drobnější vodní toky.

Co je to doba dotoku? Jedná se o čas, za který urazí voda dopadlá do určitého povodí cestu od tohoto místa dopadu po závěrový profil daného povodí. (např. voda spadlá do prameniště Divoké Orlice kolem Orlického Záhoří po profil Týniště nad Orlicí jako poslední měrný profil v povodí Orlice)

Co je to doba postupu? Je doba, za kterou tato výše uvedená dopadlá voda do daného povodí urazí vzdálenost mezi dvěma profily v říční síti. (např. voda spadlá do povodí Divoké Orlice kolem profilu Nekoř pod VD Pastviny po profil Litice)

Okrajová povodí
V pohraničí našeho území najdete několik oblastí s vodními toky, které nepřísluší do rozdělených povodí. Nazýváme je tzv. jako okrajová povodí. V prvním případě se jedná o okraj Českého lesa a Šumavy představovaná vodními toky Řeznou, Nemanickým potokem, Koubou a dalšími. Dále se jedná o severovýchod Čech v podobě Lužické Nisy a Smědé. Tyto oblasti jsou odvodňovány do jiného povodí a úmoří než zbytek přilehlého území. V případě prvním se jedná o povodí Dunaje a tedy o Úmoří Černého moře místo povodí Labe (prostřednictvím Vltavy) a úmoří moře Severního. V případě druhém jde o úmoří Baltského moře prostřednictvím povodí Odry místo též povodí Labe. Zde hraje opět roli reliéf, který svádí vodu na opačnou stranu než vodu v tocích pramenících o několik málo kilometrů dále.

Hydrologické pořadí
Asi Vás nepřekvapí fakt, že pojmenování vodních toků v ČR se v řadě případů shoduje. Názvy jako Luční potok, Čistá, Kamenice a další jsou používány na území ČR vícekrát a v některých případech vícekrát i ve stejném povodí. Pro přesnější identifikace toků se jim přiřazuje číslo hydrologického pořadí a to podle dvou základních metod. Hydrologické pořadí je označováno římskými čísly I, II, III atd. to v případě první metody vzestupně od kmenového toku po drobné toky a v případě druhé metody opačně od drobných vodních toků v pořadí I, II atd. toku se přiřazují další čísla pro detailní identifikaci a vznikne tedy kombinace čísel, např. 1-10-02-103.

Článek měl za úkolem rozebrat základy výskytu vody na povrchu zemském z hlediska různých druhů oblastí, kde se voda vyskytuje, dále její proměny a definici pojmů s problematikou souvisejících. Dále se zaměřuje na odvodnění povrchu území ČR a rozdělení odváděné vody povodími. Současně na něho budou navazovat další články, jejichž cílem je podrobně informovat o výskytu vody v jednotlivých oblastech na povrchu Země.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Jermář, M. Globální změna - Cesta ze světového chaosu do budoucnosti, 2011
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee