Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Rybníky a rybníkářství v ČR

30. května 2018 v 14:14 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Rybníky a přehradní nádrže se řadí k prvkům pozměňujícím toky a krajinu v jejich blízkosti a od jezer a mokřadů (probraných v předchozím článku) se liší zásadně právě způsobem vzniku. Zatímco jezera a mokřady vznikají přirozenými procesy v přírodě a jsou tedy výtvorem přírody - vznikají tedy v důsledku působení přírodních sil, (viz možnost vzniku v minulém článku) tak rybníky a vodní nádrže jsou výsledkem lidské činnosti, jsou nějak vybudovány a vznikají lze říci se zásahem lidí (antropogenně) a to s vynaložením lidské práce. Jezera, mokřady, rybníky i vodní nádrže plní účel retence vody. Protože jezera zadržují vodu stojatou a mokřady zadržují pouze vodu přechodnou, byly na tocích vybudovány rybníky. Při potřebě zadržování větších objemů vody a plnění současně dalších účelů byly budovány vodní nádrže, terminologicky správně řečeno přehrady nebo přehradní nádrže. Nádrže jsou o poznání menší než přehrady a dokáží zachytit jen zlomek vody než přehrady.

Znaky rybníků a nádrží:

  • Voda z nich lze snadným způsobem vypustit a jsou spojeny s mořem (prostřednictvím toků)
  • Vznikly působením lidské činnosti/práce
  • Plní zpravidla více účelů než je prostá retence vody na povrchu
  • Jsou vybudovány na vodním toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kdy daný tok je jejich zdrojem i odvaděčem vody
Historie vzniku rybníků
Postavením jednoduché hráze na daném toku vznikl rybník, který již v historii měl za úkol plnit více účelů. Vedle účelu, podle něhož tato nádrž dostala název, tedy chovu ryb, se upřednostňoval v již od dávných dob i účel zadržování vody a výroby energie. Ohledně střední Evropy pocházejí první zprávy o zakládání rybníků jako malých nádrží z konce 10. stolení. Z hlediska našeho území pochází nejstarší zmínka o rybnících zřejmě z roku 1115, uvedená v Kladrubské listině. Nejstarší rybníky u nás vznikly na konci 12. století.

První rybníky, které byly nazývány stavy, vznikaly na menších tocích v podobě potoků a říček, kdy došlo k jednoduchému přehrazení takového toku vypouklou hrází směrem do rybníka. Následkem takové hráze se zvýšila před překážkou hladina utvořila se malá nádrž. Pozdější rybníky byly i poněkud větší s propracovanějším technickým řešením jak hrází, tak výpustí v podobě modernějších stavidel. Tyto rybníky již častěji odolávaly větším vysokým průtokům vlivem lepší technické stránky jejich hrází i manipulací na stavidlech. Rybník označený jako stav, tedy původní rybník, je u nás Pěněnský velký rybník na Jindřichohradecku, který nesl vzhledem k hrázi zpevněné dřevěnými kůly název Dřevo.

První rybníky jsou spojovány s jednoduchými stroji a mlýny, dále plnily účel zachycování povodňových průtoků a odvodňovat krajinu s přebytečnými stojatými vodami. Již dřívější stavitelné velkých rybníků, kterými se dodnes mohou pyšnit například a zejména jižní Čechy, byly promyšleným konceptem a nikoli nahodilými událostmi. Víceúčelovost rybníků se s postupující dobou a vývojem technologií umocňovala. Rybníky také na našem území vznikaly v důsledku těžebního průmyslu a sklářství vlivem velkých poptávek po vodě v souvislosti s těmito činnostmi. Před polovinou 14. století jsou rybníky budovány v rovinách, které jsou podmáčené a vyřešen je u nich také přítok i odtok.

Účely rybníků a rybniční soustavy v ČR
Jak bylo již řečeno v odstavcích výše, tak rybníky plnily od počátku více funkcí. I v dnešní době tomu tak je s tím, že prvotní funkcí je stále chov a produkce ryb, dále hospodaření s vodou v podobě jejího zadržení a následného odběru pro různé účely, zmírnění vysokých průtoků na daném toku buďto přímo průtočným rybníkem a nebo převedení velké vody z toku do více rybníků či do jiného toku, nadlepšování průtoků při opačném extrému, suchu. Dále rekreační funkce, sportovní v podobě rybaření, které je u nás velmi rozšířeno a v zimní sezóně se za vhodných podmínek nabízí možnost bruslení na dostatečně silné celině - ledové pokrývce. Rybníky plní zajisté také funkce pro faunu a flóru, nejen pro lidstvo. Rybníky a jejich okolí jsou domovem spousty druhů živočichů a vyskytují se v nich také četné rostliny. Ať se jedná o rostliny vodní či živočichy žijící pouze ve vodě nebo o rostliny a živočichy potřebující k životu vodu či dobrou dostupnost vodní plochy či živočichy hledající útočiště v četné vegetaci poblíž rybníků.

Každý rybník musí mít hráz, díky které je voda zadržena. Dále musí mít zdroj vody, který může být různý a o různé vydatnosti. Rozlišujeme rybníky postavené kolem pramenišť, kde je zdrojem pramen stékající do rybníka nebo v jeho oblasti přímo vyvěrající, často se v takových případech jedná o počátek vodního toku. Dále existují rybníky napájené, resp. nepřímo průtočné, kdy je vybudován přítok do nich z vodního toku tekoucího v bezprostřední blízkosti či v některých případech poblíž a voda je přiváděna přivaděči v podobě umělých kanálů, které jsou často zatrubněny. Třetím případem jsou přímo průtočné rybníky, které jsou založeny přímo na vodním toku a není nutné řešit přítok, neboť ten existuje od počátku založení rybníka. Rybníky s málo intenzivními přítoky mají zpravidla horší jakost vody, zejména v letním období při přemnožení zelených rostlin. Rybníky s výraznými přítoky v podobě toků, na nichž se často vyskytují vysoké průtoky jsou rychleji zanášeny splaveninami. O tomto procesu bude řeč v problematice škodlivých účinků vod. Každý rybník také musí být vybaven výpustí v podobě stavidla, aby splňoval znak snadné vypustitelnosti vody. Řešení a umístění stavidla je asi nejsložitější stavební částí takového rybníka. Musí být pevně usazeno a mít schopnost odolat vysokému tlaku vodu. Musí se nacházet současně v nejnižším bodě rybníka, aby bylo možno rybník zcela vypustit. V četných případech následně odtéká přitékající voda z rybníka při jeho napuštění přepady, což jsou současně bezpečnostní přelivy v případech vysokých přítoků. Voda odtéká také v některých případech jak přepadem, tak přes stavidlo, na kterém nastavujeme hladinu v rybníce. Přes přepad odtéká přebytečná voda. Rybník může mít i více výpustí v podobě stavidel, kdy jedno z nich nebude umístěno v nejnižším bodě rybníka a díky tomu je možné rybník vypouštět například pouze z poloviny, kdy zůstane stavidlo v nejnižší části rybníka uzavřeno. částečné vypouštění lze ale řešit i vhodnou manipulací na jediném nejníže umístěném stavidle.

Rybníkářství, významní stavitelé a největší rybníky v ČR
Rybníkářství s hlavním cílem produkce ryb se rozvíjelo se zvyšující se poptávkou po konzumaci ryb. Nejvíce rybníků bylo postaveno v rybníkářstvím proslavených jižních Čechách, kde vznikla sousta rybničních soustav. Další rybníky najdeme v ČR na jižní Moravě, na omezí Vysočiny a Pardubicka či ve středních Čechách, kde se jedná pouze o jižní část. V ostatních oblastech se rybníky nacházejí zajisté také, ale ve vztahu k těmto jmenovaným jsou spíše místní záležitostí a tyto lokality nejsou rybníkářstvím tak významné. Jak bylo uvedeno v historickém pohledu na rybníky, tak se s jejich stavbou začalo zhruba kolem 12. století s tím, že se rybníkářství postupem času významně rozvíjelo a to nejvíce ve 14. století, kdy vznikly známé jihočeské rybníky, další poté kolem 16. století. Stavitele těchto rybníků velmi dobře známe a učí se o nich i žactvo na školách v základním stupni vzdělání. Mezi ně jmenujme především Jakuba Krčína, Štěpánka Netolického či Mikuláše Rutarda.

S těmito významnými rybníkáři, kteří skutečně uměli stavět rybníky velmi dobře, se setkáme pokud budeme hovořit o největších a nejznámějších rybníkách a rybničních soustavách v ČR, které se nacházejí zejména v jižních Čechách. Alespoň stručně se podívejme na to, kdo byli tito uvedení významní stavitelé rybníků a s vybudováním a dosavadní existencí kterých rybníků si je můžeme spojit.

Jakub Krčín - zvaný jako Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan pocházel od Kolína. Během mládí již rychle prokázal své organizační a řídící schopnosti a následně se stal purkrabím na Krumlově. K jeho činnosti patřila stavba jezu, budování ovčínu, rekonstrukce pivovaru či řešení odvodnění pozemků. Současně ovšem také založil nové rybníky na Netolicku. Též následně zahájil stavbu velkého rybníka (Nevděk) známého pod názvem Svět. Tehdy prosadil svůj záměr na vybudování dostatečné hráze rybníka a ne jedenkrát. Podobně vznikla také Nová Řeka, umělý kanál, který vznikl pod vedením Krčína. Ten zadal dělníkům vykopat rygol v určité trase do takové hloubky, dokud jím nepoteče voda. Umělý kanál převádí vodu z Lužnice do Nežárky, aby ulehčila při velkých průtocích rybníku Rožmberk, o kterém bude řeč níže. Tento tok je považován za samostatný, byť se jedná o tok vzniklý uměle. Koncem 16. století nastala zlatá éra rybníkářství v Čechách, které zaznamenalo velký pokrok ve stavbě rybníků.

Štěpánek Netolický - není dokázáno, kdy přesně se významný rybníkář narodil, ale jisté je, že založil slávu jihočeského rybníkářství. Postavil stovky bezejmenných rybníků v této oblasti, které dodnes představují chloubu jižních Čech a známe je dnes pod názvy například Velký Tisý, Záblatský rybník, Ruda, Housický, Opatovický aj. Vybudoval Zlatou stoku, jejíž stavbu před tím naplánoval a vyprojektoval. Tento kanál odbočuje z Lužnice v oblasti Majdalény, kde se nachází pro vodáky známý a nebezpečný jez, protéká mezi uvedenými jihočeskými rybníky a ve Veselí nad Lužnicí ústí zpět do koryta řeky Lužnice. Rybníky se pomocí této stoky napájejí i vypouštějí, byl to tedy záměr ve spojitosti s výstavbou jihočeských rybničních soustav. Strouhou se dopravoval i materiál a posloužila také k výrobě elektřiny.

Mikuláš Rutard - neprávem opomíjený slavný rybníkář působící na jihu Čech postavil rybníky v okolí Chlumu a Třeboně. Příkladem jsou zdejší rybníky Staré jezero, Blato, Podsedek, Nové jezero, Černá velká, Hejtman a jiné. Následně také zregulovat Koštěnický potok známý velkými průtoky. Na tomto potoce postavil Staňkovský rybník v podobě první údolní nádrže, neboť jejím hlavním cílem nebyl chov ryb, ale zachycený velkých vod tohoto toku a obecně regulace průtoku v něm.

Úpadek zažilo rybníkářství v 17. století vlivem třicetileté války, jednalo se o zlom v rybářství. Hospodářské tlaky zapůsobily na rybníkářství o století později. Pohled na zpustlé a neobnovené či zcela zaniklé rybníky byl oproti předcházejícím staletím, kdy se "rodil" díky neutichající práci úspěšných a zejména výše zmíněných stavitelů jeden rybník za druhým a to téměř každý rok nějaký v jižních Čech přibyl, smutný. To vše a některé další faktory způsobily, že z původních 180 000 hektarů rybníků klesla jejich výměra na více než polovinu a později i na čtvrtinu původní výměry. O obnovu se postarali v 19. století zejména Václav Horák, František Špatný, Josef Šusta a další, kteří využili poznatky nově se rozvíjejících věd (např. zejména z oboru agronomie) a za využití moderních metod pozvedly české rybníkářství. Ve 20. století nastala větší produkce ryb a mírné zvětšení ploch rybníků, v současnosti máme 24 rybničních soustav, z nich menší najdeme na západě Čech, četné množství stále na jihu Čech, dále na Ostravsku něco málo rybničních soustav najdete v okolí Prahy a na jihovýchodě či naopak severozápadě Čech. Nejvíce rybníků a výměře větší než 1 hektar se nachází na Jindřichohradecku (437) a Třeboňsku. (393) Dále v okolí Blatné, na Táborsku, kolem Hluboké nad Vltavou, na Tachovsku, Křižanovsku atd. Nejméně takových rybníků najdeme na Přerovsku a Břeclavsku a to pouze 10.

Pro zajímavost zmiňme jména rybníků a jejich podstatu. Rybníků najdeme v ČR mnoho a jména jsou rozličná, vedle jich je mnoho většinou malých rybníků beze jmen. Jména jsou rybníků přiřazována podle obcí a měst či osad v okolí, dále podle majitelů, podle povolání, vlastností rybníků a půdy, podle polohy atd. Jako příklady lze uvést například Horusický rybník, rybník Machovec, Hejtman, Černý rybník, Bahnitý rybník, Starý rybník či Bezdrev.

Tento článek podrobně zasvěcuje do problematiky rybníků a rybníkářství historie jejich výstavby v ČR, důvodech jejich výstavby a účelech, které plní dnes. Dále seznamuje s vývojem rybníkářství v ČR, dnešní podobou rybníkářství a s nejvýznamnějšími staviteli rybníků. V neposlední řadě se zmiňuje o tom co je to rybniční soustava a jaké bohatství v nich můžeme spatřovat se změřením na soustavy v ČR. Též vysvětluje základní pojmy s rybníky spojené a přináší výčet základních rozlišovacích znaků rybníků popřípadě jiných nádrží oproti jezerům, které vyložil článek minulý.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Němec, J. Kopp, J. Rabníky v ČR, 2012
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee