Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Bystřiny, potoky, říčky, řeky a další vodní toky

31. května 2018 v 18:38 | Meteo Aktuality |  Zajímavosti
Nyní bude tedy řeč o tekoucích vodách. V předchozích článcích byla již zmínka o ekosystému takových vod, v tomto článku bude mírně doplněna o další informace. S vodními toky souvisejí stavby v podobě jezů, stupňů typu hrází, přehrad a v poslední řadě jsou významnými stavbami na vodních tocích nebo v blízkosti nich rybníky. Ty se ovšem nemusejí nacházet přímo na daném toku, jen v jeho blízkosti. Blíže osvěží tuto problematiku poté následující články po probrání tématiky vodních toků. Již byla zmínka o jezerech a mokřadech, které nejsou přímo vázány na vodní tok a ty tedy od těchto staveb výše uvedených odlišujme - viz příslušné téma, které již bylo publikováno v článku. Veškeré stavby, vlivem nichž dojde k akumulaci vody, se nazývají vody stojaté, stejně jako další prostředky pro akumulaci vody ohraničené břehem kolem dokola.

Definujme si na začátku pro pochopení dalšího výkladu základní pojmy související s vodními toky. Poté představíme klasifikaci toků s popisem a poměry v jednotlivých typech vodních toků včetně příkladů z praxe v podobě hydrologie našeho území.

Základní pojmy spojené s vodními toky
S vodními toky je spojena řada pojmů, od samotné definice vodního toku, přes procesy odehrávající se v toku v důsledku proudění vody až po život v daném toku a spojování s toky dalšími. S těmi zásadními pojmy důležitými pro pochopení této problematiky seznámí následující řádky tohoto textu.

Co je to vodní tok? Proud soustředěného toku vody po zemském povrchu prostorově ohraničený dnem a břehy. Dle definice ve vodním zákoně se jedná o "vodní útvar, pro který je charakteristický stálý nebo dočasný pohyb vody v korytě ve směru sklonu a je napájen z vlastního povodí či jiného útvaru a je ohraničen korytem, jehož součástí je dno a levý a pravý břeh. Může být tvořen přirozeně nebo uměle".

Co je to pramen vodního toku? Představuje počátek toku a může být jak soustředěný, tak nesoustředěný. Jedná se o přirozený vývěr podzemní vody na povrch, výtok z bažin či soutok dvou a více toků. (např. v ČR vznik Berounky jako soutok řek Radbuzy a Mže) Ve více pramenných oblastech téhož zdroje se jedná o prameniště.

Co je to zdrojnice? Jedná se o pramenné úseky vodních toků, které se spojují a napájejí kmenový vodní tok, který tak odvádí vodu z daného území. Spojováním zdrojnic vznikají toky větší, tzv. toky vyššího řádu, které různě nazýváme. (viz dále klasifikace) Má-li tok více zdrojnic (např. v ČR Smědá, která má zdrojnice tři), určujeme pramennou zdrojnici dle pravidel. Ty stanovují jako rozhodující délku dané zdrojnice, vodnost, nadmořskou výšku pramene zdrojnice či případně zda má daný nějaký název či nikoli.

Co je to konec vodního toku? Za konec vodního toku se považuje jeho soutok s jiným vodním tokem (vyššího řádu) nebo ústí daného toku do moře či jezera. V případě vtoku do krasové oblasti se jedná o ponor či propad toku, kdy se voda ztrácí ve skále a tok již nesplňuje předpoklady uvedené v definici.

Co je to délka toku? Vzdálenost počítaná po ose toku od jeho pramene k ústí.

Co je to staničení/kilometráž? Též vzdálenost, nicméně pro daný profil či objekt na vodním toku (typicky měrný profil, např. Limnigrafická stanice Praha-Chuchle, rybník či vodní nádrž, např. říční kilometr vodní nádrže Seč, nebo jiný objekt jako je zdymadlo) počítaná od ústí daného toku k prameni, resp. danému objektu.

Co je to břeh toku? Je stejně jako jeho dno součástí toku a rozdělují se na pravý a levý, kdy platí zásada určování dle směru toku. Břeh ustupuje v případě stoupající hladiny vody v toku a naopak postupuje v případě jejího poklesu.

Co je to koryto vodního toku? Dle zákona se jedná o pozemek či část pozemku, která zahrnuje dno a břehy koryta až po břehovou čáru.

Co jsou to kyneta, kanála a berma? Kyneta je část koryta vodního toku, která je trvale zatopena vodou, jedná se o prohlubeň. Kanála a berma jsou části zatápěné jen při vyšších průtocích v toku, kdy se zvýší jeho vodní stav.

Co jsou to části vodního toku? Tok lze od pramene k ústí rozdělit na tři části, horní tok, střední tok a dolní tok. Každá část má charakteristické rysy, tvar údolí i příčný profil.

Co je to střednice koryta? Jedná se o pomyslnou čáru jako osu půdorysného obrazu koryta vodního toku.

Co je to osa údolí? Je spojnicí nejnižších míst v daném údolí, která se v podélném směru nazývá údolnicí, nad ní se nachází proudnice jako spojnice míst s největšími rychlostmi proudu.

Co je to eroze vodního toku? Jedná se o destrukci břehů a dna koryta následkem proudění vody v tomto korytě vodního toku. Je to jedna z činností vody v korytě toku. Další významnou činností vody je unášecí schopnost erodovaných sedimentů či jiných předmětů, které se do koryta vodního toku dostávají bez vlivu proudící vody - např. spad větví a listí. Třetím významným vlivem toků je akumulační schopnost.

Co je to abraze? Důsledek pohybu sedimentů po dně koryta vodního toku, kdy se částice obrušují, tříští a narážejí do sebe. To má za následek vznik oblázků a valounů a takto vznikají i obří hrnce či kotle v podobě prohlubní v důsledku vířivého pohybu vody dutinách kamenů a skal v korytě toku.

Co je to infiltrace? Vsakování vody pod zemský povrch závislé na typu podloží.

Co je to transpirace? Odpařování vody ze zemského povrchu, evaporací pak rozumíme odpařování vody z listů a stonků vegetace a souhrnně se nazývá toto vypařování evapotranspirace.

Co je to intercepce? Jedná se o proces zachytávání srážkové činnosti (nejen padacích srážek - horizontálních) na vegetaci (listech, větvích či kmenech stromů).

Objasněny byly základní pojmy, kterých bude četně používáno v dalším výkladu, byť některé mohou být pro bedlivé a pravidelné čtenáře zdejších odborných článků již opakováním. Pojmů souvisejících s vodními toky a jejich hydrologií existuje ale podstatně více a dle potřeby budou případné další pojmy vyloženy mezi následujícím výkladem.

Vodní toky obecně a jejich vznik
O definici vodního toku je řeč v základních pojmech, v následujících odstavcích se podíváme na procesy jejich vzniku a zejména na jejich třídění dle různých hledisek a též na jejich geomorfologické procesy a typy. Vodní tok vzniká soustavným působením tekoucí vody po povrchu Země. Zdroj této tekoucí vody může být různý, jedná se o dva stěžejní zdroje, na základě nich dochází k odtoku vody. První je odtok ze srážkové činnosti v kapalné formě, kdy voda která se neodpaří či neinfiltruje okamžitě odtéká ve směru sklonu povrchu a tvoří pomocí erozní činnosti rýhy, brázdy a údolí, do nichž se stékající voda soustřeďuje. Druhý odtok představuje tání tuhých srážek spadlých dříve (sníh, kroupy, krupky), které roztávají v různém čase. Kroupy a krupky roztávají většinou do několika hodin, sníh se udržuje dny, týdny, v určitých oblastech (hory a vrcholky hor) měsíce a v některých klimatických pasech roky či trvale = odtok se zde téměř či vůbec nevyskytuje. Třetím odtokem je odtok po vývěru vody z podzemí, tzv. pramen. Po vývěru voda teče po povrchu a opět vymílá různé rýhy, které se dalším působením tekoucí vody zvětšují, až je utvořeno koryto vodního toku odpovídající intenzitě (vodnosti) daného pramenu. Srážková voda stéká rýhami (po prohloubení stružkami, při větším odtoku po prudkých srážkách stržemi) do dalších podobných mini koryt a ty se spojují ve větší koryta, která nazýváme ručeje, bystřiny a potoky tvořené již vývěrem vody (pramenem), následně se spojují tyto drobné vodní toky v říčky, řeky a veletoky patřící k určitému úmoří. Zde již máme nastíněnou základní klasifikaci vodních toků dle velikosti a typu koryta a každý typ bude následně podrobněji charakterizován.

Výše uvedené druhy jsou občasnými nebo trvalými zdroji vody ve vodních tocích. Srážková činnost a tající dříve spadlé tuhé srážky jsou zdrojem přechodného výskytu vody v tocích, které zvyšují vodnost v tocích s trvalým výskytem vody. Prameny jsou zdroje zpravidla trvalého výskytu vody v tocích, avšak mohou zeslábnout natolik, že nedokáží vodní tok dotovat vodou do takové míry, aby se voda vyskytovala po celé jeho délce a nebo mohou vyschnout zcela. V rýhách, brázdách a údolích se vyskytuje voda pouze občas při výskytu srážek či jejich tání. Ve stružkách, ručejích a bystřinách se vyskytuje trvaleji, avšak častěji při suchých obdobích bez dotace srážkovým odtokem a bez dotace pramenů se z nich voda rychle ztrácí. Co se týče řek a veletoků, tak ty nevysychají a můžeme hovořit o trvalém výskytu vody v těchto druzích toků. Tyto velké toky mají mnoho zdrojnic (pramenné oblasti) a přítoků (během jejich toku), že i při oslabení vodnosti či vyschnutí několika z nich přeci jen zůstane určité množství jejich přítoků vodné (otázkou je jak moc) a nějaký průtok se v korytu takového velkého vodního toku objeví i v nejsušším období, byť bude patrně hodně podprůměrný. Ani prameny takovýchto velkých toků většinou nevysychají, jen je při suchu výrazně oslabena jejich vodnost.

Dělení vodního toku
Každý vodní tok můžeme rozdělit na několik částí, ať se jedná o drobný nížinný vodní tok, horskou bystřinu s krátkým tokem a nebo o velkou řeku protékající přes území více států. Jedná se o rozdělení dle vodního toku od pramene k jeho ústí (do moře či toku vyššího řádu). Na každém toku rozlišujeme tedy:
1. Horní tok - koryto zde má zpravidla velký spád, vodnost je nejnižší z hlediska celého toku a též zde má tok malou hloubku a úzké koryto. Koryto je tvarováno do písmene "V" a dochází zde k erozivní činnosti vodního toku bez hromadění sedimentů na dně koryta. Za horní tok například řeky Labe můžeme považovat úsek toku od pramene pod Sněžkou zhruba po Jaroměř, kde dochází k ústí jeho nejvýznamnějších přítoků této horní části toku, řek Úpy a Metuje.
2. Střední tok - má ploší říční údolí, dochází zde ještě k erozi, ale současně se zde usazují sedimenty přinesené proudem vody. Tok má stále velkou transportní schopnost, ale jeho koryto je místy hlubší a hlavně je širší a nabývá tvaru písmene "U". Středním tokem je ve vztahu k uvedenému příkladu Labe od Jaroměře a zejména od Hradce Králové po Mělník, kde dochází k soutoku s jeho nejvýznamnějším (a u nás delším i vodnějším) tokem a to Vltavou.
3. Dolní tok - erozivní činnost zde již roli téměř nehraje, převažuje tu usazování sedimentů a unášecí schopnost toku zde zaniká. Vodní tok je zde nejhlubší a koryto nejširší, též vodnost toku je zde největší, neboť tok posbíral po své cestě veškeré přítoky, prostřednictvím nichž odvodňuje dané území. Údolí toku je zde nejvíce ploché. Dokončeme náš příklad a konstatujme, že za dolní tok se považuje v tomto případě Labe od soutoku s Vltavou na Mělníku po jeho ústí.

Druhy vodních toků
Dle velikosti a vlastností povodí, podélného sklonu, délky toku a průtokových poměrů toku lze vodní toky dále třídit. Třídíme je tedy obecně podle velikosti a vlastností, s čímž souvisí další rysy, na:

  • Bystřiny
  • Horské potoky
  • Potoky (nížinné)
  • Říčky
  • Řeky
  • Veletoky
V četných případech bývá hranice určení mezi jednotlivými druhy vodních toků velice úzká, příkladem je potok x říčka. Někdy je nutné rozhodovat podle detailních kritérií a není chybné označit vodní tok za potok, ale na druhé straně ani za říčku. Často se jedná o tok, který je ve vztahu ke kritériím přesně mezi těmito dvěma druhy toků a nazýván je tedy obojetně.

Bystřiny - jsou většinou horské toky, které mají malé povodí (do 50km čtverečních) a jsou to toky samostatné či tvořící horní části dalších toků. Koryto mají hluboce zaříznuto v nějakém skalním masivu o značném sklonu dna a to až o 20 promile. V korytě se nachází skalní podloží s výskytem velkých kamenů, skalní stupně a prahy. Voda v nich rychle proudí, jsou to neobyčejně živé vodní toky, které při výskytu vyšších průtoků doslova "burácejí" a silně zvučí. Teplota vody v těchto tocích je velmi nízká a to celý rok a hodně okysličená. V době sucha mohou zcela vyschnout, ale při vysokých průtocích dochází k jejich velmi rychlému rozvodnění vzhledem k velké unášecí schopnosti a možnosti zanesení koryta se rozlévají z břehů často, ale současně daná povodeň rychle opadá a vodnost se vrací k normálu. Jedná se typicky o horské přítoky vodních toků, například přítoky Labe nad VN Labská - Pančava, Medvědí potok, Pudlava nebo přítoky Bílého Labe jak z názvu vyplývá, Hřímavá bystřina, nebo také samotné Bílé Labe či Labe nad Labskou.
Horské potoky - jsou toky podhorských oblastí, které nevykazují již znaky bystřin, ale ani nížinných běžných potoků. Mají ještě podobný sklon jako bystřiny a to včetně dalších znaků jako je významný transport splavenin. Na rozdíl od bystřin ale nevytvářejí nové splaveniny a jejich koryto je rozmanitější v podobě zatáček či meandrů. Rozloha povodí dosahuje až 100km čtverečních, vznikají na nich za vhodných podmínek rozsáhlejší povodně. Též jako u bystřin se vyznačují tyto toky náhlým zvýšením či naopak snížením průtoku, povodňové vlny jsou to krátké, avšak též výrazné. Příkladem může být třeba, vedle mnoha dalších, Kalenský potok v Podkrkonoší.
Nížinné potoky - mají sklon do 2 promile, tvoří časté zákruty, meandry, častěji se jejich koryta zanášejí splaveninami a za vyšších průtoků se snadněji rozlévají do okolních niv. Proudění vody v těchto tocích je vlivem malého sklonu oproti horským potoků o poznání mírnější. Příkladů je možné uvést mnoho, neboť takových vodních toků je na našem území většina.
Říčky - představují toky o středně velkých povodích 100km čtverečních a větších. Tvoří vlastní hydrografické sítě, často se značným větvením. Při rozloze do 100km čtverečních mají obdobné vlastnosti jako potoky, naopak při vyšších vykazují spíše znaky řek. Je možno je nazvat jako přechodové toky mezi potoky a řekami. Z hlediska nížinné oblasti se jedná například o Mrlinu nebo Rokytku zvanou též jako Říčanka ve středních Čechách.
Řeky - jsou nížinné toky s povodím od 150km čtverečních až po 2 000km čtverečních, tedy povodí středně velká až velká. Vytvářejí značné říční sítě, sklon profilu koryt těchto toků je minimální od 0.1 do 2 promile a voda v nich proudí již hodně pomalu vlivem většího vodního sloupce a malého sklonu koryt. Za vyšších průtoků jsou okolní nivy toků často zaplavovány. Trvání povodní je zde delší, na dolních úsecích toků i velmi dlouhé. Splaveniny unášené tokem jsou jemnější. Na našem území je jich mnoho, například Lužnice, Berounka, Orlice, Morava, Ohře a mnoho dalších.
Veletoky - mají podobu mohutných a dlouhých řek ústících přímo do moře. Mají velmi vysoké průtoky, neboť svádějí vody z velkých území. Jsou značně hluboké, trvání povodní je velmi dlouhé, zejména na jejich dolních částech. Též nástup povodně je zde zajisté pomalý a oproti bystřinám a potokům se v okolí těchto toků lze docela dobře připravit. Z hlediska našeho území lze jmenovat jen dva tok jako zástupce této kategorie a těmi jsou Labe a Odra splňující podmínky pro veletoky.
Drobné vodní toky zahrnují bystřiny, horské a nížinné potoky a říčky. Ostatní vodní toky jsou běžné s tím, že za veletoky lze označit výše jmenované toky splňující jistá kritéria, zejména je to ústí do moře či oceánu, dostatečně vysoký průtok a odvodňování většího území.

Článek poskytuje úvod do základů definice vodních toků a pojmů s nimi spojených, dále objasňuje kritéria vzniku vodních toků a základní členění vodních toků obecně i dělení jednotlivých vodních toků z pohledu směru toku vody. Jednotlivé druhy toků článek popisuje a uvádí o nich základní důležité rozlišovací údaje. Na článek budou navazovat další, které poskytnou detailnější informace o vodních tocích a jejich geomorfologii, vymezí základní vodní toky v ČR a jejich charakter, nejvýznamnější vodopády na našich tocích, objasní co jsou to říční sítě a přinesou další zajímavosti s vodními toky spojené.

Doporučená a použitá literatura: Němec, J. Kopp, J. a kol. Voda v ČR, 2006
Němec, J. Kopp, J. Vodstvo a podnebí v ČR, 2009
Němec, J. Kopp, J. Drobné vodní toky v ČR, 2014
Jermář, M. Globální změna - cesta ze světového chaosu do budoucnosti, 2011
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee