27. ledna 2016 v 14:47 | Meteoaktuality.cz
|
Tak jako konvekční oblaky mají svůj způsob vzniku (viz patřičný článek Kondenzace, konvekce a termika) i vlnové oblaky nějak vznikají a způsoby vzniku těchto oblačných druhů se zásadně liší. Zatímco konvekční oblaky vznikají vertikálními pohyby vzduchu, tak vlnové oblaky horizontálním pohybem vzduchu ovšem též za určitých okolností, musí zde být splněno několik podmínek podobně jako v případě konvekční oblačnosti.
Vlnové oblaky jsou odborně nazývány latinským názvem lenticularis a tohoto tvaru nabývají dva druhy oblaků z deseti oblačných druhů a to oblak Altocumulus a Stratocumulus. Lidově a zjednodušeně se jím říká čočkovité či také počeštěně a slangově (zajisté neodborně) "lentilky", neboť se čočkám i lentilkám tvarem velmi podobají. Takové oblaky mají specifický způsob vzniku, nevzniknou jinak. K jejich vzniku je zapotřebí určitého terénu, určitého proudění o určité síle a směru a další podmínky, které si v dalších odstavcích podrobněji rozebereme.
Co je příčinou tvorby vlnových či jinými slovy čočkovitých oblaků? Jedná se o výskyt proudění přes horské překážky. Připomeneme, že oblaky vznikají na základě výstupu vzduchu při splnění dalších podmínek. Vedle výstupu vzduchu na základě konvekce (připomeneme, že se jedná o termickou konvekci jako důsledek nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu - viz odkážeme na článek Kondenzace, konvekce a termika) či vyklouzávání vzduchu po frontální ploše je možný tzv. nucený výstup vzduchu přes nějakou terénní nerovnost, tedy překážku, kterou musí vzduch překonat. Právě tímto způsobem vznikají čočkovité či chcete-li vlnové oblaky, jak k tomu dochází na to odpoví následující odstavce.
Výstup vzduchu přes horskou překážku
Vane-li vítr a narazí na nějakou překážku, tak je jaksi "obteče", úplně stejně jako je tomu v korytě nějakého vodního toku. Pokud do potoka položíte velký kámen, který bude tvořit určitou hráz, tj. bude dostatečně vysoký aby přes něho nemohla voda přepadávat, tak ho bude obtékat. Pokud položíte do koryta buďto více kamenů a ty nějakým způsobem utěsníte a nebo do koryta dáte jinou celistvou překážku, která bude dosahovat od břehu ke druhému břehu a způsobí kompletní hráz, tak voda nastanou až k hornímu okraji za předpokladu, že nebude moci dostatečně odtékat jinudy a začne přes překážku přepadávat. Ne shodné, ale velice obdobé je to u proudění větru. Pokud nemůže vzduch horskou překážku obtékat, tak ji překoná a přeteče ji podobně jako voda, jen se zajisté jedná o neviditelný vzduch, abstraktní hmotu. Vlivem tohoto překonávání horské překážky musí vzduch vykonat větší sílu než kdyby vanul rovně bez překážek a dojde k dvěma procesům v atmosféře a to k výstupnému pohybu vzduchu když bude stoupat před danou překážkou, za ní musí naopak ale opět klesnout. Straně překážky, kde vzduch stoupá říkáme návětrná strana (viz též článek Co je to srážkový stín a návětří?) a straně kde klesá naopak závětrná. Na závětrné straně se situace trochu komplikuje a na základě toho se utváří právě zmíněné oblaky, jejich vznik v tomto článku popisujeme. Za překážkou dochází k turbulentnímu proudění, kde v některých částech vzduch klesá, ale v jiných opět stoupá - zde se nacházejí tzv. závětrné rotory, v nichž vzniká tato speciální oblačnost. Takovou turbulenci za horskou překážkou si představme velmi jednoduše. Opět se vraťme k naší překážce v potoce v podobě kamene, který voda přetéká. Za takové situace bude proud vody za překážkou působit různé vlnění vody, tak také poznáme v kalné vodě, že se pod hladinou něco nachází. Podobně vzniká turbulence za překážkami při proudění v atmosféře, za nimi nazýváme takovou cirkulaci jako rotorové proudění.
Vlny mají tedy dvě části, výstupnou a sestupnou. Takto se stále proudění za této situace střídá a v částech výstupných dochází ke tvorbě zmíněných vlnových oblaků. Jedná se o oblaky lenticularis, která nelze na obloze přehlédnout. Jsou totiž značně nápadné a působí hezky, nevyskytují se totiž také často. Každopádně na horách je spatříme docela četně, v rovinných oblastech naopak jen ojediněle a nebudou v případě jejich výskytu nijak moc vyvinuty.
Jaké jsou podmínky tvorby těchto závětrných vln?
- Od zemského povrchu až k hranici troposféry musí mít proudění rostoucí trend
- Směr větru by měl být kolný na daný hřeben (odchylka cca 30°C maximálně)
- Změna směru větru (střih) vertikálně max. o 30°
- Rychlost větru na hřebeni minimálně 10m/s
- Stabilní zvrstvení atmosféry
- S absencí teplotní inverze nebo maximálně se slabou výškovou inverzí teploty
- Dostatečně dlouhý hřeben s dostatečně strmou závětrnou stranou (ne tvar kužele)
Výše byly uvedeny podmínky pro vznik stojatých závětrných vln, jejichž princip vzniku je popsán výše. Vlnovému proudění říkáme v odbornějších výrazech laminární proudění. Nyní podrobněji k výše uvedeným podmínkám vzniku vln.
Co je to stabilní zvrstvení nebo-li stratifikace atmosféry? Zatímco pro vznik konvekce je potřebné instabilní nebo-li nestabilní zvrstvení. To je charakterizována výraznými teplotními gradienty s výškou, současně je známo, že s výškou za takové situace vzrůstá i hustota vzduchu a toto instabilní zvrstvení "odbourává" výskyt konvekce. (viz článek Kondenzace, konvekce a sublimace) Stabilní zvrstvení znamená pak menší vertikální teplotní gradient než ten suchoadiabatický, tj. pokles teploty s výškou o méně než 1°C na 100 metrů výšky. (viz té článek Vertikální cirkulace vzduchu) A co je to suchoadiabatický gradient? Vysvětlit se nyní přímo nabízí v minulé větě použitý pojem, s čím že budeme při zjišťování stability atmosféry porovnávat vertikální teplotní gradient. Suchoadiabatický gradient je míra ochlazování vystupujícího suchého vzduchu a děje se tak adiabaticky. Při sestupu teplota stoupá a to o shodnou hodnotu. Co pak znamená adiabaticky? Dostáváme se nyní k poslednímu pojmu, který je nutné s tímto slovním spojením objasnit. Správně adiabatický dej nebo-li adiabata je přímo podle meteorologického slovníku křivka na termodynamickém diagramu vyjadřující vztah mezi proměnnými - většinou mezi teplotou a tlakem při tzv. adiabatickém ději. V suchém vzduchu se jedná o tzv. suchou adiabatu. Adiabatických dějů existuje více druhů, zde uvádíme základní vysvětlivky potřebné pro výklad tématu o vlnovém proudění. Pro pochopení adiabatických dějů je nutný hlubší výklad této problematiky. (o tom bude některý z dalších našich článků)

Čočkovitý oblak lenticularis jako důsledek vlnového proudění, může výjimečně vznikat nad oblastmi bez výraznější členitosti terénu, ale neděje se tak často. Spíše se setkáme se značnou setrvačností vlnového proudění
Vedle toho, že musí mít daná horská překážka určit tvar a musí být dostatečně vysoká je nutné pro vznik vlnového proudění, aby vanul dostatečně silný vítr a jeho intenzita se stále s výškou zvyšovala (střih větru) a to nejen k okraji dané překážky, ale i o hodně výše než jsou vrcholky této překážky. Vítr musí vanout kolmo na daný horský hřeben. Z hlediska polohy našich hor se jedná v případě Krkonoš o vítr ideálně jižní či severní, v případě Krušných hor o severozápadní nebo jihovýchodní a podobně. Vzhledem k tomu, že vítr nejen stoupá po návětří dané horské překážky či chcete-li hřebene a na jeho zadní straně opět klesá, ale tento jev neskončí po překlenutí dané překážky. Je zde jistá setrvačnost, tzn. děje se tak i za horskou překážkou, postupně tento jev slábne až relativně dosti daleko za překážkou zanikne. Vlivem tohoto opakujícího se jevu vzniká několik vln oblaků a to při fázi vzestupného pohybu vzduchu, vzniká tedy oblačnost uspořádaná do vln.
Několik dalších zajímavostí o vlnovém proudění
Délka závětrných vln činí 5 až 30km, většinou se jedná spíše o spodní hranici tohoto rozpětí možné délky vln. Pod vrcholky tchto vln se tvoří tzv. rotory se silnou turbulencí a zde se většinou tvoří typická rotorová oblačnost, (viz články o Klasifikaci oblaků - ostatní oblaky) které se neříká na darmo rotorová od slova rotovat, neboť oblačnosti se skutečně točí. Nejideálnější je pro vznik vlnové oblačnosti existenci stabilního zvrstvení přibližně v úrovni dané horské překážky. Rychlost větru se při vlnovém proudění pohybuje většinou od 7 do 15m/s a platí, o co vyšší překážka o to silnější vítr je potřebný pro vznik vln. Vlnové proudění se vyskytuje nejčastěji v noci a ráno z hlediska dne a v podzimním a zimním období z hlediska roční doby. Proč? Protože v této době většinou není termika, (viz článek Kondenzace, konvekce a termika) vyznačující se nutností naopak nestability atmosféry, což je protipól vlnového prudění. Toto proudění též může provázet silný vítr zvaný fén, (viz článek Co je to fén a fénové oblaky?) které ovšem není nutně spojen s tímto typem proudění.
Doporučená a použitá literatura: Dvořák, P. Atlas oblaků, 2012
Kopáček, J., Bednář. J. Jak vzniká počasí?, 2009
Meteorologický slovník terminologický a výkladový, korektura 2014, dostupný na http://slovnik.cmes.cz
Absolutely NEW update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captchas solution of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another categories of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.
Interested? There are a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
See you later ;)
XRumer20170725