Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Vznik a klasifikace srážek

11. ledna 2016 v 14:24 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Tento článek se zabývá podrobněji vznikem jednotlivých druhů padajících srážek z různých druhů oblaků. Před časem již byl vydán článek s názvem "Srážky a oblačnost", který popisoval z jakých oblačných druhů se vyskytují různé typy srážek jako je například mrholení, sněžení, sněhové krupky, kroupy atd. Tento článek má za úkol vysvětlit procesy vzniku jednotlivých druhů padajících srážek jako je například mrznoucí déšť, sněhová zrna atd. S padajícími srážkami také souvisejí usazené srážky, které z oblaků nevypadávají a přesto je řadíme mezi srážky. O těch bude krátká zmínka na konci článku.

Srážky dělíme na padající z oblaků (vertikální) a na usazené. (horizontální) Nejvíce známy jsou určitě srážky vertikální, tedy padající z jednotlivých druhů oblaků a také jich existuje nejvíce druhů. Připomeňme si, že srážky dosahující zemského povrchu mohou padat z husté vrstevnaté nebo z vertikální kupovité oblačnosti, tedy z oblačných druhů As, St, Sc, Ns, Cu a Cb s následujícími upřesněními. Z oblaku Sc se nemusejí vždy vyskytovat srážky, naopak se objevují zřídka a pokud se objeví, jsou slabé. Z oblaku Cu se srážky nevyskytují, pokud jsou oblaky málo (humilis) nebo mírně (mediocris) vyvinuté. Pokud jsou vyvinuté značně (congestus) ani to neznamená, že se z objeví srážky, takže také z nich zaprší spíše zřídka, ale rozhodně se tak někdy děje.

Rozdělme se srážky na ty v podobě přeháněk (oblaky Cu, Cb či Sc) a občasných nebo trvalých srážek. (As, Ns, St a Ns) Jednoduše řečeno, pokud uvidíme na obloze kupovitou oblačnosti či oblačnost s alespoň částečně patrnou kupovitou strukturou, je možné čekat srážky v přeháňkách a pokud naopak vidíme souvislou vrstevnatou oblačnost s málo patrnou strukturou či spíše bez struktury, je jistý déšť či sněžení. Při oblacích zcela bez struktury, které houstnou, je prakticky jistota trvalejších srážek. Ale ne každý vrstevnatý oblak přinese srážky či výrazné srážky. Oblak St nepřinese nic jiného než slabé mrholení nebo drobné sněžení v podobě malých zrn.

Jaké druhy srážek se mohou objevit v přeháňkách?
Déšť, mrholení, sníh, sněhové krupky, (jen v přeháňkách) námrazové krupky a kroupy. (jen v přeháňkách z oblaků Cb)

Jaké druhy srážek se mohou objevit v občasném či trvalém charakteru?
Déšť, mrholení, sníh, sněhová zrna, jedové jehličky, (výjimečně i při jasné obloze, jen za silných mrazů) zmrzlý a mrznoucí déšť a mrznoucí mrholení.

Kdy se začnou vyskytovat klasické srážky?
Oblak je obecně shluk vodních kapiček, dešťových kapek či krystalků ledu nebo sněhových vloček a krup. Sám o sobě je de fakto srážkami. Kdy se začnou ale tyto srážky snášet směrem k zemskému povrchu? Pokud dosáhnou určité hmotnosti, tíhy a neudrží se již v oblaku. (ve shluku ostatních kapiček a krystalků) Poté začnou vypadávat směrem dolů, pokud nejsou dostatečně výrazné, stačí se v mnohých případech vypařit v atmosféře. (jev virga, nejedná se o srážky na zemském povrchu) V oblaku kapičky, vločky či kroupy vznikají. Proces vzniku, kdy dochází k nabalování jednotlivých kapek či kusů ledu který v oblaku stále rotuje od shora dolů, se říká u kapalných srážek koalescence a u tuhých koagulace.

POPIS VZNIKU A NÁSLEDKŮ VÝSKYTU ZÁKLADNÍCH DRUHŮ SRÁŽEK


1) Vertikální srážky (padající z oblaků)

Základními srážkami rozumíme tzv. vertikální srážky, jinými slovy srážky padající z oblaků ať už se základnou velmi blízko zemského povrchu nebo ze středních vrstevnatých oblaků. Jedná se o srážky, které dopadají na zemský povrch, srážky které se během postupu atmosférou vypaří nelze považovat za srážky v pravém slova smyslu. Nyní popis vzniku, základních vlastností a případných následků základních druhů těchto srážek:

Déšť a mrholení - lze nazvat jako jediné čistě kapalné srážky, které vznikají v případě kladných teplot jak v blízkosti zemského povrchu, tak ve výškách. Dále se déšť objeví v případě teplého vzduchu v přízemních vrstvách, tj. z oblaků padají ve výšce sněhové vločky, které při vstupu do teplého vzduchu roztají a vyskytuje se déšť. V teplé části roku prší ve všech vrstvách atmosféry co se našich podmínek týče, tj. kapalné srážky padají již z oblaků. Nicméně sněžení v nejvyšších polohách, tj. zejména v hladinách nad 1 500m, nelze vyloučit ani uprostřed léta při značnějším vpádu studeného vzduchu.

> Mrholení přináší nízký srážkový úhrn, často neměřitelný či velmi zanedbatelný. Kapičky mají průměr menší než 0.5mm
> Déšť může mít několik druhů intenzity, od slabého deště až po přívalové konvektivní srážky a přináší větší až extrémní srážkové úhrny. Kapičky mají průměr větší než 0.5mm a v případě konvektivních srážek dosahuje až 5mm.
Při větších intenzitách a delší době trvání způsobuje povodně (různé druhy dle typu srážek)

Smíšené srážky - deště se sněhem, vznikají tak, že srážky v podobě sněhových vloček vypadlých z oblaků, kde se vyskytují záporné teploty, procházejí vrstvou teplejšího vzduchu v blízkosti zemského povrchu, některé roztát před dopadem na zem stačí, jiné nikoli a padají tedy ve formě sněhových vloček, roztáté pak v podobě dešťových kapek.

> Jedná se o přechodové srážky, kdy dochází k postupnému nástupu teplého vzduchu do určité oblasti a srážky přecházet ze sněhových právě přes smíšené na dešťové a nebo naopak při nástupu studeného vzduchu, kdy přecházejí naopak z dešťových přes smíšené na sněhové

Zmrzlý déšť - vzniká zmrznutím dešťových kapek nebo téměř roztátých částí ledu a to v blízkosti země, kde vstoupí srážky do vrstvy studeného vzduchu. (přesněji mrazivého)

> Srážky po dopadu na zem odskakují, je slyšet šustění
> Srážky jsou průhledné či průsvitné kulového či kónického tvaru v podobě kousků ledu
> Netvoří ledovku ani náledí, kousky ledu mohou přimrznout k zemskému povrchu a tvořit podobu zmrazků

Mrznoucí déšť či mrholení - vzniká při výskytu dešťových srážek už po vypadnutí z oblaků ve výšce, kde je teplota kladná a dopadá na podchlazený zemský povrch a veškeré předměty vystavené dešti při záporných teplotách a tvoří kluzkou a průhlednou ledovku.

> U zemského povrch se vyskytují kapalné srážky při záporných teplotách
> Tvoří pouze ledovku
> Mrholení tvoří slabou ledovku, déšť může tvořit i velmi silnou vrstvu ledu na zemi a obalit větve stromů, které pod tíhou ledu praskají
> Objevuje se nejčastěji při postupu teplých front po předchozím mrazivém období, kdy se oteplí nejprve ve vyšších hladinách atmosféry

Sněžení - jsou tuhé srážky v podobě sněhových vloček, (shluky ledových krystalků) z nichž každá má jedinečný tvar. Vyskytují se při záporných teplotách ve všech atmosférických vrstvách či při teplotách v těsné blízkosti bodu mrazu. Tvoří většinou sněhovou pokrývku na zemskému povrchu a určitých předmětech, při záporných teplotách i mírně skloněných předmětech, např. střechách.

> V kombinaci s větrem při záporných teplotách tvoří sněhové jazyky v případě vysoké pokrývky a silného větru i závěje (nazývané někdy návějemi)
> V případě částečného roztátí sněhu a jeho následného zmrznutí se na povrchu tvoří jednak náledí nebo zmrazky
> V případě teplot hlouběji pod bodem mrazu jsou vločky sněhu menší, při teplotách kolem 0°C jsou největší, sníh má ovšem nižší kvalitu - je vlhký či často mokrý a rychleji sesedá

Sněhové krupky - jsou přeháňkové srážky, které padají často společně se sněhovými vločkami. Jedná se o srážky, které vypadly z oblaku jako sněhové krupky, ale prošly částečně teplou vrstvu vzduchu a poté se ocitly opět ve studeném vzduchu, kde opět zmrzly.

> Vyskytují se jen v přeháňkách při teplotách kolem 0°C
> Při dopadu na zemský povrch odskakují a na rozdíl od zmrzlého deště se většinou i tříští
> Jsou neprůhledné, oproti zmrzlému dešti
> Většinou mají kulový tvar a velikost 2-5mm
> Tvoří poprašek či při větší intenzitě a delším trvání výskytu i slabou pokrývku podobnou té sněhové

Sněhová zrna - nebo též krupice, jsou malá zrnka ledu, zploštělá či polodlouhá.

> Při dopadu na zemský povrch neodskakují ani se netříští, na rozdíl od předchozích uvedených srážek
> Jsou též neprůhledná o průměru méně než 1mm
> Nevypadávají v přeháňkách, vypadávají nejčastěji z mlhy či oblaku St v malém množství, tvoří na zemském povrchu jen jemný poprašek

Ledové jehličky - ledové krystalky, které se vznáší v ovzduší či klesají zvolna k zemskému povrchu.

> Nazývány jako diamantový prach, objevují se nejčastěji v polárních oblastech
> U nás se objevují jen při velmi nízkých teplotách a to někdy i při jasné obloze
> Tvořit mohou maximálně nesouvislý poprašek v podobě jednotlivých jehliček na zemi

Kroupy - jedná se o větší padající kusy ledu různého tvaru o průměru větším než 5mm v podobě hrachu, ale v extrémních případech nabývají enormních velikostí, např. v podobě vejcí či dokonce melounů. Takové velikosti se v našich podmínkách ale nevyskytují. Vznikají uvnitř bouřkových oblaků, kde rotují od shora dolů a přitom dochází k nabalování kroupy o další vrstvy vlivem velmi nízkých teplot v horní části oblaku. Oblaky dosahující až do horní hranice troposféry obsahují vždy kroupy.

> Padají jen z bouřkových oblaků Cb
> Uvnitř kroupy jsou patrné průsvitné i neprůhledné vrstvy, svědčící o vzniku kroupy uvnitř oblaku
> Jedná se o nejnebezpečnější druh srážek
> Tvoří na zemi vrstvu v podobě krup, při velkých intenzitách i vysokou vrstvu krup

Veškeré srážky mohou být svým způsobem pro běžný život nebezpečné, některé jsou ovšem zvlášť nebezpečné.

Nejméně nebezpečné srážky:

> Mrholení
> Smíšené srážky
> Ledové jehličky
> Zmrzlý déšť
> Sněhové krupky
> Sněhová zrna
> Déšť (běžné intenzity a trvání)

Nejvíce nebezpečné srážky:

> Kroupy (zejména střední a větší, které mohu vážně zranit)
> Mrznoucí déšť a mrholení
> Sněžení (zejména při větší intenzitě a delším trvání či v kombinaci se silným větrem)
> Déšť (vydatný, velmi vydatný a dlouhotrvající s extrémními úhrny)

(Zelená zhruba nejnižší nebezpečí až tmavě modrá nejvyšší nebezpečí)

Pokud se objeví mrholení, budeme ho řadit k nejméně nebezpečným srážkám, pokud bude namrzat bude už značně nebezpečnější. Obdobně pokud se objeví déšť běžné intenzity a vydatnosti a extrémní vydatnosti.

Čím mohou být srážky nebezpečné?

Déšť - při velkých intenzitách či dlouhém trvání jednak snižuje dohlednost, způsobuje vzestupy hladin vodních toků a v případ zasažení většího území i následné povodně. Obecně máčí povrch země a při přívalových srážkách často není možná ani jízda po silnici, hrozí aqaplanning.

Sněžení - je klasický a nejčastější zimní druh srážek, sníh tvoří vrstvu na silnicích, zejména při ujetí klouže. V kombinaci s větrem se navát do jazyků či závějí, které mohou být i velmi vysoké. Po vydatném sněžení hrozí na horách laviny. Obecně silně zhoršuje dohlednost, zejména v případě tmy, silného větru a vydatného sněžení tvoří tzv. bílou tmu, kdy je viditelnost nulová. Ovlivňuje zejména silniční dopravu, v případě mokrého sněhu dochází k ohýbání a lámání větví či menších stromů, vysoká pokrývka působí velkou váhou a může dochází k probořování střech.

Mrznoucí srážky - velmi nebezpečné, neboť tvoří ledovku na veškerých předmětech se zápornou teplotou včetně zemského povrchu - tj. neošetřené komunikace, dráty elektrického napětí a troleje, stromy - s čímž je způsobena řada komplikací v podobě výpadků proudu, nemožnosti provozu elektrických jednotek kolejové dopravy či lámání větví nebo ohýbání a lámání celých stromů - energetika a doprava jsou při těchto srážkách hodně ohroženými odvětvími.

Zmrzlé srážky - nepůsobí zdaleka tak velké nebezpečí jako předchozí dva uvedené druhy, pokud se ale vytvoří na zemi pokrývka těchto kusů ledu v podobě zmrzlého deště, zcela jistě může klouzat. Odpadá zde ale tvorba kluzké vrstvy, usazování na stromech, drátech atp.

Sněhové krupky a zrna - opět málo nebezpečné srážky, v případě sněhových krupek ve větším množstvím tvořících vrstvu či pokrývku mohou opět klouzat. Zrna se objevují většinou v menším množství, mají menší velikost.

Kroupy - naopak kroupy jsou nejvíce nebezpečným druhem srážek, zejména větší kroupy ničí úrodu, střechy, automobily a navíc mohou způsobovat i vážnější úrazy a to i s následkem smrti osoby zasažené kroupou, neboť padající kroupa nabírá rychlost až 150km/h. (větší kroupy)

2) Horizontální srážky (usazené)

Srážky, od slova srážet se, kondenzovat. A protože ke kondenzaci nedochází jen ve výšce, ale u na zemském povrchu, tak za srážky musíme považovat i ostatní druhy, tj. srážky horizontální či lépe řečeno usazené na zemském povrchu, které se tvoří přímo na něm a nepadají atmosférou z oblaků. Mezi tyto srážky můžeme řadit i následky vývoje teplot a výskytu srážek padajících z oblaků, zmíněny byly již v první, základní, části článku a ještě je zde jen uvedeme - jedná se o ledovku, náledí, zmrazky. Další druhy těchto srážek jsou uvedeny níže se stručným popisem jejich vzniku a následků jejich výskytu.

Rosa - jedná se o vodní kapičky, které jsou průhledné a objevují se na základě noční kondenzace vodní páry při poklesu teploty na teplotu rosného bodu (v kladných číslech) na veškerých horizontálně položených předmětech u zemského povrchu, nejčastěji na trávníku či střechách budov, často při silné kondenzaci po střechách (zejména plechových) voda z rosy stéká. Pokud se vzduch v noci dostatečně ochladí a má dostatečné nasycení vlhkostí, vždy vzniká rosa.

> Vzniká za jasných a bezvětrných nocí, kdy odpadá promíchávání spodních vrstev atmosféry a to zejména na podzim či v zimě
> Je průhledná

Ovlhnutí - jedná se o tenký povlak vody, který vzniká například na kamenech či sloupech nebo zdech kdykoli přes den následkem nasunutí teplého vzduchu s dostatečnou vlhkostí do oblasti, kde vládlo před tím studené počasí.

> Vzniká kdykoli během dne, naopak přísunem teplého vzduchu s dostatečnou vlhkostí
> Objevuje se též zejména na podzim a v zimě
> Jedná se jen o mírné zvlhčení povrchu či předmětů, nikoli namočení jako v případě rosy

Jíní - obdobný vznik jako v případě rosy, jedná se o bílé lesklé krystalky ledu (tvar jehliček, šupinek, peříček) usazujících se na trávníku či vodorovných plochách.

> Nevzniká ovšem na stromech a ani ne elektrickém vedení
> Vzniká sublimací = tedy jako rosa, ale při teplotách pod 0°C
> Vzniká též za jasných a málo větrných či klidných nocí

Jinovatka - obdoba jíní, ale tvoří se na rozdíl od něho na elektrických vedeních, stromech, rozích předmětů či budov. Předpokladem pro tvorbu jsou záporné teploty a dostatečná vlhkost v ovzduší, přesněji když je pára obsažená ve vzduchu blízko nasycení ve vztahu k vodě.

> Někdy bývá nazývána krystalickou námrazou
> Tvoří se při teplotách pod -8°C na rozdíl od jíní
> Narůstá ve směru proudění a při zesílení proudění či poklepání odpadává
> Tvoří se za výskytu mlhy, ale i bez jejího výskytu kdykoli během dne i noci

Námraza - jedná se bělavou až šedou neprůhlednou sněhovou či ledovou hmotu, vláknitou či zrnitou s krystalickou strukturou. Na rozdíl od jinovatky se může tvořit i při velmi silném větru na drátech, větvích stromů či na hranách a rozích budov obdobně jako jinovatka. Tvoří se při výskytu úplného nasycení vzduchu, tj. při mlze či jinými slovy zejména v oblaku typu Stratus složeného z přechlazených kapiček. Nebezpečná je pro letecký provoz.

> Námraza se tvoří i za silného větru na obdobných předmětech jako jinovatka, narůstá v případě dlouhodobého výskytu podmínek pro její tvorbu
> Takovými podmínkami rozumíme výskyt mlhy/oblaku zejména druhu St, kde je vzduch zcela nasycen párou a též teploty slabě pod bodem mrazu, min. na -5°C
> Při extrémním nárůstu námrazy se lámou a ohýbají větve stromů či menší stromy a trhají se dráty elektrického vedení, podobně jako při ledovce - viz dále

Ledovka - průhledná, hladká a kluzká vrstva ledu. Tvoří se na neošetřených površích silnic, chodníků, dále zajisté též na trávníku, rostlinách, větvích stromů a všem, co je vystaveno mrznoucímu dešti, následkem jehož výskytu vzniká, a též všeho co má zároveň zápornou teplotu.

> Vzniká následkem mrznoucího deště (jehož vznik je popsán v části 1)
> Je hladká, tím pádem kluzká a též průhledná
> Pod její tíhou (zejména v případě silné ledovky) praskají větve, stromy a trhají se dráty elektrického napětí)

Náledí - není tak kluzké, není průhledné a hladké jako ledovka a tím pádem je méně nebezpečné, ovšem není radno brát jeho výskyt lehkou váhu.

> Vzniká v důsledku opětovného zmrznutí částečně roztátého sněhu či vody (namočení povrchu) vzniklé v důsledku předchozích srážek tuhých, smíšených či kapalných
> Je neprůhledné, méně kluzké

Zmrazky - jedná se o opětovně zmrzlou částečně roztátou sněhovou vrstvu či led, které dohromady tvoří ledovou krustu s kusy ledu.

> Není též tak nebezpečné, ovšem jedná se o zimní meteorologický jev a přeci jen také klouže
> Vzniká opětovným zmrznutím částečně roztátého sněhu a ledu s tvorbou nesouvislé ledové krusty s kusy ledu
> Je absolutně neprůhledné, často v podobě zmrzlé ledové kaše

Nejnebezpečnější usazené srážky: (vedle již zmíněných typů usazených srážek jako důsledku výskytu srážek vertikálních)

> Ledovka
> Náledí a zmrazky
> Námraza
> Jinovatka
> Jíní
> Rosa
> Ovlhnutí

Rosa a ovlhnutí nejsou nijak nebezpečné, naopak rosa dává zejména při suchém počasí na konci léta a na počátku podzimu vláhu alespoň svrchním vrstvám půdy, takováto vláha krátce v tomto končícím vegetačním období i postačí.

Jinovatka je obdobná, ale považujme ji za trochu více nebezpečnou, neboť se tvoří na větvích a elektrickém vedení, může způsobit ale jen ne příliš četné zkraty elektřiny.

Jíní může způsobit namrznutí vozovky či chodníku, ale jinak nebezpečné není, neboť se netvoří na stromech a drátech elektrického vedení.

Nicméně námraza je nejvíce nebezpečná z vertikálních (usazených) srážek, ne ovšem tolik jako ledovka (následek mrznoucích srážek) a kroupy. Nebezpečí tkví v narůstání a odolnosti proti větru, protože její tíhu stromy a větve neunesou, obdobně je to u drátů elektrického napětí. Vítr jen umocní její tíhu a poláme i silnější stromy. Námraza ale není nebezpečná na silnici, tam se stejně jako jinovatka netvoří, oproti jíní.

Náledí a zmrazky nejsou tak nebezpečné jako ledovka, ale i zde platí zhruba stejné nebezpečí jako u námrazy. Jedná se o kluzké vrstvy na neošetřených površích a často působí problémy v dopravě i při chůzi.

Ledovka představuje z hlediska usazených srážek největší riziko nebezpečí, podobně jako její zdroj - mrznoucí déšť či podobně jako kroupy.

Z METEOROLOGICKÉHO HLEDISKA JE NUTNÉ STRIKTNĚ TYTO DRUHY SRÁŽEK (1 i 2) ROZLIŠOVAT, PRO ORIENTACI V PRAXI JE DOPORUČENO ZÁKLADNÍ DEFINICE A HROZBY TĚCHTO JEVŮ TÉŽ ZNÁT, PRO ODHAD NEBEZPEČNOSTI DANÉ SITUACE.

S kondenzací souvisejí též mlhy, jejichž klasifikace a následně vznik jednotlivých typů mlh byl probrán v samostatném článku.
Dále si můžete dle své libosti, času a zajímavosti vybrat z dalších teoretické znalosti rozšiřujících článků.

Doporučená literatura: (bylo z ní i přiměřeně čerpáno) Bednář, J. Kopáček, J. Jak vzniká počasí?, 2009
Řezáčová, D. a kol. Fyzika oblaků a srážek, 2007
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee