Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Proudění v ČR a počasí v něm

20. ledna 2016 v 15:36 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Článek objasňuje základní povětrnostní cirkulace ve vztahu k České Republice a převažující počasí v nich, pro ilustraci a pochopení pomůže náčrt s popisky.

Co je to cirkulace/proudění vzduchu? Jedná se o směr větru, který nad daným územím převládá. Na celé zemi převažuje různé proudění vzduchu. Existuje i tzv. tryskové proudění ve velkých výškách, které lze nazvat přemisťováním velkých vzduchových mas na velké vzdálenosti. Značně ovlivňuje počasí v daném místě, zesiluje jeho projevu a dokáže odsouvat či blokovat a ovlivňovat tak tlakové útvary. Více prozradí článek Atmosférické proudění, zabývající se obecně prouděním v zemské atmosféře a také článek Tlakové útvary a počasí v nich.

Jaká cirkulace ovlivňuje střední Evropu? Vedle pohybu vzduchu ve výšce existují i pohyby, proudy, v oceánech. Jedná se o mořské proudy a ty nesmírně ovlivňují počasí na pevnině i na moři. Do Evropy dodává teplo proud Golfský, který je na této polokouli nejmohutnějším proudem přenášejícím obrovské masy vody od Mexika přes celý Atlantik do Evropy, kam dodává teplo. Vliv Golfského proudu určuje tedy počasí u nás.

Proudění ve střední Evropě a podmínky počasí v nich


Jak již bylo řečeno výše, v našich podmínkách určuje cirkulaci teplý Golfský proud pohybující se směrem k východu. Takže i v atmosféře platí, že v našich podmínkách převažuje proudění západních směrů, které lze shrnout na západní obecně, dále na jihozápadní a severozápadní.

PŘEHLEDOVÉ SCHÉMA (Dostupné je v úplném rozlišení, volně ke stažení! Stahujte v případě zájmu na www.meteoaktuality.cz)

ZÁPADNÍ PROUDĚNÍ - je nejčastějším prouděním u nás. Toho, že převážně fouká vítr od západu si asi všiml úplně každý. Západní proudění je ovšem chladné, přináší chladnější a také vlhký vzduch právě ze severního ATLANTIKU. Pokud panuje západní cirkulace máme u nás počasí na způsob "britského počasí". Počasí u nás je pod vlivem cyklony a s ní spojených frontálních vln, které putují právě ze západu, od britských ostrovů. Nad Atlantikem se tvoří mohutná oblačnost, neboť tam jsou velké zásoby vlhkosti. Tato oblačnost může za vhodných podmínek (žádná anticyklonální blokace z východu) postupovat do střední Evropy. A převládá většinou proměnlivé počasí, avšak převážně oblačné až zatažené s častými srážkami v podobě většinou deště, často v létě i bouřek a to silných, v zimě naopak se srážkami smíšenými či přechodně i sněhovými. Za frontami se tvoří kupovitá oblačnost, ze které padají v zimě sněhové přeháňky, přeháňky se sněhovými krupkami či smíšené srážky a v létě četné dešťové přeháňky i s bouřkami. Oblačnost se přechodně protrhává jen v prostorech mezi frontálními vlnami zejména v přechodných výběžcích tlakové výše, která ovšem nemá šanci za této situace ("aktivní Atlantik, živý Atlantik, probuzený Atlantik" a další výrazy) delší dobu počasí u nás ovlivňovat.

> Severozápadní proudění - je jen upřesněním západního až severního proudění, proudí k nám též vlhký a chladný vzduch. V tomto vzduchu postupují frontální vlny a za nimi kupovitá oblačnost přinášející časté přeháňky. Vlhkost nabírají v SEVERNÍM ATLANTIKU či při postupu přes SEVERNÍ MOŘE, takže toto proudění je vždy vlhké a chladné, v zimním období studené přinášející smíšené nebo tuhé srážky, nejčastěji ve formě sněhových krupek, smíšených srážek či srážek zmrzlých. Velmi proměnlivé počasí charakteristické pro duben, které jak říká pranostika "nevyslovíš". A i meteorolog má těžké popsat zejména vývoj takového počasí do budoucna.

> Jihozápadní proudění - je též upřesněním a to západní a jižní cirkulace. Je ovšem teplejší než SZ proudění, avšak také vlhké. Vlhkost a větší teplo než Z/SZ proudění nabírá v JIŽNÍM ATLANTIKU. Přináší tedy též mnoho oblačnosti z oblastí a tím pádem častý přechod frontálních vln či tlakových níží, které mohou zásadně ovlivnit počasí u nás a pokazit pěkné letní počasí, nemusí tak vždy znamenat znatelnější sestup teplot, záleží na vývoji cirkulace za případnou studenou frontou, ale obecně znamená změnu počasí k horšímu (oblačnost, vítr a srážky) a s tou je spojen sestup teplot oproti pěknému počasí. (slunečno beze srážek a vánek či klidno). A naopak může svým způsobem pokazit i počasí zimní, jinými slovy přináší v zimním období oteplení a následné oblevy s ním spojené, vzhledem k vlhkosti i se srážkami, které mohou vyústit ve vzestupy vodních toků.

SOUHRNNĚ = západní proudění přináší počasí, které lze zjednodušeně popsat jako něco mezi zimou a létem. Je to ovšem převážně hodně oblačné počasí s častými srážkami všeho druhu a různé intenzity, často se silným větrem, také značně proměnlivé počasí ať už v horizontu týdne nebo dne. S tímto prouděním se setkáváme v našich podmínkách ale často, zajišťuje také dostatek srážek, zejména během konvektivní a vegetační sezóny. V teplé části roku nám často pokazí slunné, bezvětrné a teplé počasí, kdy se po přechodu první studené fronty značně rozfouká vítr, citelněji se ochladí a ráno najednou nenajdeme po několika slunných dnech (možné jsou i noční bouřky, dle podmínek) na obloze sluníčko. Ale také často najdeme. Nicméně fouká-li silný vítr a to hlavně ve výšce, což můžeme pozorovat na rychle plující oblačnosti která brzo zatáhne celou oblohu a následovat budou přeháňky nebo další fronta která je "na řadě" v západní cirkulaci, nebude slunečno trvat vůbec dlouho. A takto se to opakuje do změny synoptické situace, ve kterou přímo doufáme zvláště máme-li dovolenou. V zimním období (chladná část roku) přináší toto proudění naopak po trvalých mrazech či delší mrazivé epizodě oteplení a oblevu. Někdy může dojít i na tání sněhu a vzestupy hladin toků vlivem častých srážek spojených s frontami tohoto proudění. V konec tohoto proudění doufají pro změnu v zimní části roku lyžaři a majitelé lyžařských středisek či další milovníci zimy a sněhu. V posledních zimách se ovšem západní cirkulaci, zvané "Atlantik" velmi dařilo.

Duha na jedné z přeháněk západního proudění

Nevýrazný průvodní oblak jarní bouřky putující na čele studené fronty ze západních směrů, na hladině patrný nárazový vítr

Čerstvé západní proudění v zimním období, na hladině patrný bouřlivý vítr

Zde uvádíme tři z nepřeberného množství různých fotografií, na kterých je zachyceno proudění západní směrů a na nichž jsou současně viditelné jeho projevy ať už v podobě často čerstvého větru, čel studených front či přeháněk za nimi.

VÝCHODNÍ PROUDĚNÍ - je proudění vzduchu teplejšího, které v našich podmínkách příliš časté není. Vlivem převahy západních cirkulací je tlumeno. Každopádně zejména v teplé části roku se s východní cirkulací občas setkáme a to za vlivu anticyklonálního počasí - takové počasí přináší vysoké teploty a jedná se převážně o určitou variantu tohoto proudění = není čistě východní. Naopak v zimě se setkáváme s druhou variantou, která je ovšem pro změnu velmi studená. Východní proudění je obecně suché či sušší, přinášející zmenšenou oblačnost v případě vlivu anticyklony. Podoba východní cirkulace ovšem může v zimě přinést inverzi (výrazně tepleji na horách) či komplexně teplé počasí. Čisté východní proudění je spíše sušší, někdy může ale přinést oblačnost utvořenou nad ČERNÝM MOŘEM.

> Jihovýchodní proudění - varianta východního a částečně jižního proudění, se kterou se setkáváme zejména v teplé části roku, ale občas nám obrátí počasí jak se říká "vzhůru nohama" právě i v zimním období. Letní počasí je za této situace většinou slunečné s teplotami vysokými a to i přesahujícími 30°C. JV proudění může být ovšem i za pěkného anticyklonálního počasí dosti čerstvé, za vhodných podmínek (určitý tlakový gradient, výměna vzduchových hmot - forma rychlého nástupu teplého vzduchu) se tak stává a to docela často. Pocitově tedy poté nepůsobí tak "teple". Je sušší, ale často také přináší oblačné systémy z oblasti ČERNÉHO MOŘE, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou plochu oproti těm v západní Evropě či na jihu Evropy, tak oblačné systémy nejsou nijak rozsáhlé.

> Severovýchodní proudění - druhá a zcela opačná varianta VP v podobě severního a východního proudění, která znamená naopak vpád velmi studeného až mrazivého vzduchu z oblastí Ruska. Tento vzduch je vždy suchý, spojený s anticykonou, která počasí u nás často ovlivňuje několik týdnů, jedná se o původem arktický vzduch. V chladné části roku přináší silné mrazy a ty jsou vlivem stability útvaru a tím pádem i cirkulace trvalejší (velmi silné byly například v únoru 2012, více viz náčrt) a to také v důsledku méně četné tvorbě mlh a nízké oblačnosti vlivem suchého vzduchu. V ostatní části roku není tak časté, každopádně když k němu jsou podmínky a začne k nám proudit vzduch od SV, jedná se o vždy o citelné ochlazení. Děje se tak často v okrajových obdobích - jaro a podzim, tzv. pozdní jarní ochlazení a návraty počasí připomínajícího zimu a nebo první podzimní výrazná ochlazení připomínající zimu. Lze jich jmenovat několik, například nedávno jarní mrazivé proudění a velmi studené Velikonoce 2013 a nebo podzimní ochlazení téhož roku, (počátek října, viz náš článek Severovýchod fouká) zajisté neznamená vždy toto proudění mrazivé počasí, ale často zejména značně podprůměrné teploty, (ve vztahu k danému období = těžko bude v našich nehorských oblastech v květnu přes den trvale mrznout) než které v tomto období obvykle panují. Je ale vždy suché, neboť severovýchodně od nás se nachází rozsáhlá PEVNINA a oblačné systémy zde nemají zdroj svého vzniku - vlhkost.

SOUHRNNĚ = východní proudění je o poznání sušší než proudění západních směrů. Má dosti odlišné složky, SV složka přináší studené až mrazivé proudění v závislosti na období a JV složka naopak proudění teplé, opět v závislosti na období. Každopádně v zimním období je SV proudění zdrojem trvale záporných teplot a dobrých podmínek pro lyžování, leží-li sníh, neboť toto proudění nepřináší většinou žádné srážky. (až na výjimky, pokud se do něho dostane oblačnost vzniklá severněji) V letním období je viníkem citelných ochlazení, zejména v okrajových obdobích této části roku. JV proudění je naopak zdrojem zimních oblev, je přeci jen vlhčí a také se při něm může tvořit mlha a nebo nízká oblačnost ve studené části roku. Při rozrušení inveze stoupají v zimě teploty na dosti vysoké hodnoty. V létě je naopak přínoscem vysokých teplot a většinou i pěkného počasí. Síla proudění závisí na cirkulaci, i při mrazivém SV proudění může dosti foukat = pocitově je pak i extrémní zima. Ale je s ním spojen většinou vliv anticyklony a většinou při ní je tedy klidno či fouká jen slabý vítr.

Jak je zmíněno v popisu výše, v nedávné době se v okrajovém období teplé části roku (podzim) objevilo severovýchodní proudění v roce 2013, foukal i nepříjemně čerstvý vítr. Jasné počasí díky tlakové výši působilo hezké dny, ale velmi studené noci

Při tomto proudění se objevovaly slabé mrazy i v nejnižších polohách, první říjnové dny 2013

SEVERNÍ PROUDĚNÍ - je vždy proudění studeného až mrazivého, původně arktického vzduchu, ze severních oblastí. Proudění převažuje v zimním období. Intenzita proudění závisí na situaci a síla mrazů také an tom, jak moc je vzduch na severu Evropy promrzlý. Většinou je sušší, ale nemusí tomu tak vždy být, neboť BALTSKÉ MOŘE občas dá vzniknout nějakému oblačnému systému, ale opět většinou ne nijak moc rozsáhlému. Každopádně se objevily i situace, kdy od severu výrazněji sněžilo. Může se k nám totiž též dostat nějaká oblačnost z NORSKÉHO či BARENTSOVA MOŘE.

Silné mrazy únor 2012 - proudění od S/SV původně arktického vzduchu ze severních oblastí

Studené severní proudění od 21.3.2013, které přinášelo i celodenní mrazy do nížin, na hladině je viditelný čerstvý vítr

JIŽNÍ PROUDĚNÍ - úplným opakem je proudění vzduchu od jihu, které je zajisté velmi teplé. Přináší opačné proudění převažující v letním období. Jedná se o příliv teplého až tropického vzduchu často původem až ze Sahary, tedy ze severních částí Afriky. V tom případě je vzduchu suchý a horký a přináší vlny veder, které jsou často dlouhotrvající a přímo nesnesitelné. Může být ale též značně vlhké, neboť oblačné systémy nabírající vlhkost ve STŘEDOMOŘÍ či z JADERSKÉHO a TYRHÉNSKÉHO MOŘE. Tyto systémy se za předpokladu jižního proudění snadno přesunou až nad střední Evropu, otázkou vždy zajisté je jak zareagují na alpskou oblast, která je překážkou a jaksi chrání Evropu před častými výraznými srážkami. I přesto přinášejí jižní cirkulace velmi vydatné deště či vydatná sněžení v zimě, ale za předpokladu studené cirkulace, v podobě přesunu celých tlakových níží ze Středomoří. V zimě jžiní cirkulace přinese výraznou oblevu, někdy a to hlavně při vlhké cirkulaci s výraznějším vzestupy toků.

Anticyklona a příliv tropického vzduchu od jihu, kolem 20.8.2012 původem ze Sahary, což zapříčinilo pokoření republikového maximálního rekordu o 0.2°C, v Dobřichovicích bylo změřeno 40.4°C. V takovém počasí je teplo i ve vodě.

K jižnímu proudění jmenujme ještě další příliv tropického vzduchu, které se konají zejména od června do poloviny srpna. Na fotografii tropické počasí kolem 4.7.2014, resp. od 4.7.2014, neboť trvalo několik dnů, byť bylo ke konci vlhké s tvorbou četných a i siných bouřek na místo takto "azurové" čisté oblohy po celý den

Příkladů lze jmenovat k výše uvedenému popisu převládajícího průběhu počasí u nás za různých cirkulací mnoho, prakticky za každé tropické období je důsledkem jižního či jihovýchodního proudění, každé silné mrazy či výrazné ochlazení jsou "prací" severního a severovýchodního proudění a každé studené proudění s hodně oblačným počasím v podobě střídání frontálních vln s letními bouřkami je prací západní až jihozápadní cirkulace, s převahou přeháňkového a spíše studenějšího počasí je prací spíše severozápadního proudění. Určitě nelze komplexně takto popsat probíhající počasí v daném proudění a vystihnout tedy veškeré jeho podoby či chcete-li varianty, neboť vždy záleží na konkrétní synoptické situace a variant se nabízí mnoho, počasí je totiž různorodé, pestré a znaky cirkulací se prolínají. Proto je možno hledat jen převažující znaky, tzv. fakta cirkulací či znaky do jisté míry společné.

Graficky jsou cirkulace, jejich stručný popis a příklady z nedávné doby, znázorněny v náčrtu, které je též dostupný ke stažený v plné velikosti

Úkolem článku bylo rozebrat podrobně převládající průběh počasí naší zeměpisné šířky, tj. z hlediska ČR v jednotlivých možných cirkulací, resp. jinými slovy proudění, které se běžně vyskytují a střídají s tím vyznačit jejich charakteristické či případně obdobné rysy a míru jejich přibližné převahy u nás. Zhodnotit, zda byl cíl splněn je pro změnu na čtenáři, příjemci informací s cílem poskytnout tento komplexní přehled základů proudění v ČR, tj. možných příčin chování počasí. Protože příčina není jen jedna, v tomto případě převažující proudění, a je nutno brát v potaz i další faktory a meteorologické vlivy jako je konkrétní synoptická situace, zeměpisná poloha, reliéf, roční doba atd., tak musíme poukázat právě na již vyjádřenou provázanost s ostatními meteorologickými projevy a tím pádem i ostatními články, kterými se pokoušíme vykládat různé meteorologické děje, prvky a jevy. Ať už byly doposud známé širší či užší skupině lidí (čtenářů) ve větší či menší míře. (hloubce výkladu, detailnosti informací)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee