Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Předpovědi počasí aneb snaha odhadnout velký atmosférický komplex

8. prosince 2015 v 16:16 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
V dnešní vyspělé době můžeme předpovídat počasí oproti historii dosti dobře, ale i přesto se jedná o vynaložení velkého úsilí, práce a to pomocí techniky i schopných pracovníků. V meteorologii tedy pracuje nesčetné množství odborných pracovníků a to v každém státě. I přes výkonnou techniku, automatická měření a schopné pracovníky není možné předpovídat počasí na velmi dlouho dopředu a občas se objeví určité nepřesnosti i v předpovědích na kratší čas dopředu. Počasí je složitý komplex a odhadnout jeho vývoj podle jeho průběhu v historii a současného stavu počasí či komplexněji řečeno atmosféry je vlivem jeho velké nestabilitě hodně obtížné. Z toho vyplývá, že počasí musí být vzhledem k tomu aby mohlo být modelováno dopředu a to na co nejdéle dopředu a aby mohlo být chování atmosféry co nejlépe pochopeno a probádáno, neustále monitorováno, měřeno a získaná data a poznatky zaznamenávány na datové nosiče a ukládány, současně ale také vyhodnocovány, srovnávány a používány jako vstupy do meteorologických modelů, které je vyhodnotí a spočítají v rekordním čase díky jejich výkonnosti vývoj počasí v budoucnu. Jedná se o velké množství dat, které nebylo jiným způsobem než výkonnými PC soupravami, tzv. "superpočítače", v tak krátkém čase zpracováno = nezastaralá data rychle použita a rychle vypočítán vývoj počasí dopředu. Počítač činí ale často mnoho chyb a proto tu je práce lidstva v roli meteorologů, kteří dle svého uvážení, na základě vzdělání a znalosti atmosféry (praxe) či přímo dané oblasti, ve které působí, mohou tyto chyby opravit, eliminovat a upravit výstupy numerických modelů, tím se tedy dostávají "ven" čistá data a kvalitní informací v podobě předpovědi počasí. A proto i lidé nemohou být 100% bez chyb a meteorolog je jen člověk, občas se nějaká ta chybka vloudí. Každopádně jejich odbornost a praxe by měla počet takových případných chyb snížit na minimum, které není schopno přivodit nějaké větší negativní důsledky při prognózách a obecně jejich práci s daty.

Od měření stavu atmosféry až po srozumitelnou předpověď pro obyvatelstvo


Dlouhá cesta a mnoho úsilí se skrývá v tom, vydat předpověď počasí, která bude interpretovatelná běžným občanům po celém Světě. Důležitá je vedle mnoha ostatních věcí v tomto řetězci činností také správná interpretace občanům na konci této cesty, která díky moderní technologii výrazně zkrácena a tím pádem dochází k zahlazování nepřesností při předpovědích.

Kde a jak se měří počasí
Z předchozího odstavce vyplývá, proč se počasí neustále měří a monitoruje, zkoumá a vyhodnocuje. Děje se tak na celém Světe a jde o velký komplex dat, získaných z různých přístrojů, které měří projevy počasí. Jistě každý zná meteorologické stanice a někdo tam možná absolvoval i exkurzi, takže zná náplň práce takových stanic a smysl jejich existence. Vedle nich monitorujeme počasí ve výšce pomocí sond, které jsou vypouštěny do velkých výšek v meteorologických balonech. (TIP: je k vidění na observatoři ČHMÚ Praha-Libuš a Prostějov, mimochodem se tam lze v březnu prostřednictvím Dne otevřených dveří přímo podívat a zeptat se na cokoli k tématice) Počasí sledujeme i prostřednictvím meteorologických radarů (detekce srážkově významné oblačnosti, aneb kde prší, sněží, padají kroupy atd., v ČR radar Brdy a Skalky) či vypuštěných družic na oběžnou dráhu. (např. NOAA, METOP) Na moři se měří meteorologické prvky prostřednictvím meteorologických bójí, plošin na těžbu ropy či na lodích.

Sběr dat - vše je propojeno, všichni spolupracují
V meteorologii je nutné spolupracovat, propojit vše, neboť veškeré jevy spolu souvisejí. Nyní se podíváme podrobněji na mechanismus sběru dat o počasí, resp. o stavu atmosféry a dalších souvisejících částí Země, neboť neměříme veličiny jen ve vzduchu, ale také po zemským povrchem a v neposlední řadě také, vedle jiných bádání, (těmi se zde podrobněji zabývat nebudeme - jedná se zejména o vzdálenější místa jako je vesmír, zde zůstaneme ve vodním a vzdušném obalu Země) v oceánech.

Výše je stručně popsáno, čím a kde všude se ohledně meteorologie měří. Tato naměřená data je nutno shromažďovat do určitého místa, kde je bude možno rychle vyhodnotit. Proto je nutné veškeré měřící techniky propojit se sběrným místem, viz dále. Uprostřed těchto všech již zmíněných přístrojů sloužících k měření počasí a zjišťování jeho aktuálního stavu (zde je myšlen vždy stav atmosféry, to je terminologicky správně, neboť se jedná o globální měření a nikoli o měření jen na určitém místě, kde hovoříme o počasí) jsou v dnešní době výkonné počítačové systémy - tzv. superpočítače, které jsou schopny v krátkém čase zpracovat a vyhodnotit obrovské množství dat. Pod termínem "vyhodnotit" si nepředstavíme nic jiného, než vypočítávat vývoj chování atmosféry v budoucnu na základě zjištěných dat. Vedle těchto počítačů jsou pracovníci - meteorologové, klimatologové a další.

Základem měření atmosféry na celém světě je pozemní síť stanic. Zde se měří různorodé množství meteorologických prvků, včetně prvků pod zemským povrchem a ve vodních tocích. Jsou to důležitá sběrná místa dat, avšak zásadně nepostačují. Ve velkých výškách musíme měřit stav atmosféry tzv. radiosondami, které jsou vypouštěny po celém Světě za pomoci balónu několikrát denně z určitých míst. Tato měření jsou doplněna o měření teploty vzduchu a větru z letících letadel. Na mořích je nutné umisťovat bóje, které jsou statické a nebo plující po hladině a kde jsou opět čidla pro měření počasí na moři. Zde pomáhají doplňovat údaje také plující lodě, které posílají informace o podmínkách při plavbách. Doplňující informace poskytují družice obíhající kolem Země - poskytují snímky o rozložení, pohybu a druhu oblačnosti. Velice patrná je z jejich snímků srážkově významná oblačnost v podobě rozsáhlých oblačných systém tlakových níží, dále se díky nim odhalí hurikány, prudké bouřky a mnohé další. Existují geostacionární a polární družice. Touto problematikou meteorologie se zabývá její odvětví zvané družicová meteorologie. Jako druhý doplněk pozorování aktuálního počasí dobře slouží radary, které odhalí srážkově významnou oblačnost. zobrazují tedy jen cíle v oblačnosti, kde vypadávají srážky a opět nám ukáží slabé srážky, odliší prudké konvektivní srážky i oblasti s trvalým deštěm. Zde existuje též samostatní odvětví meteorologie a tím je radarová meteorologie. A v poslední řadě k detekci blesků používáme detektory blesků, které snadno odhalí bouřkovou činnosti, výskyt elektřiny v oblacích. Veškeré tyto přístroje či stanoviště s přístroji, od meteostanic, přes bóje až po radary, jsou na Světě rozmístěny tak, aby pokrývali většinu území a zachycovali/měřili stav atmosféry na co největším území.

Meteorologická zahrádka s přístroji pozemní meteorologické stanice (vpravo meteorologická budka s teploměry a vlhkoměry)

Meteorologický balón s radiosondou uvnitř připravený na vypuštění do atmosféry

Meteorologická bój na Atlantiku, zdroj: Infomet.cz

Na obrázcích vidíte tři základní způsoby v podobě přístrojových vybavení či prostor se shromážděnými přístroji k získávání aktuálních dat o stavu atmosféry, vedle dalších výše jmenovaných, které spolehlivě tuto měřící síť doplňují.

Co je to GTS? Jedná se o globální telekomunikační systém, tedy mezinárodní soustavu která spojuje zmíněné výkonné počítače na celém Světě.

V meteorologických centrech dochází ke vkládání onoho obrovského množství dat právě do tohoto systému, (GTS) který provádí analýzu vložených dat a následně přinese výsledky v podobě prognóz do meteorologických organizací po celém Světě. V dřívějších dobách se synoptické mapy kreslily ručně, což bylo náročné jak na práci, tak z hlediska časového. Dnes existuje numerická meteorologie = používání složitých matematických rovnic, které snadno spočítají výkonné computery. Zajímavostí je, že pokud by se musely tyto rovnice počítat ručně za pomoci matematiků, tak by jich pro spočítání předpovědi počasí na den dopředu bylo potřeba cca 64 000. To bylo dříve nemožné, ale dnes se naopak vlivem snahy o stálé zpřesňování předpovědí počasí musejí tyto rovnice sestavovat stále složitější, to je úděl snahy o přesnější prognózy a prognózy na delší dobu dopředu. Nejvýkonnější počítač mají například v Japonsku, ten dovede spočítat neuvěřitelných 35.6 bilionů matematických operací za jednu vteřinu. U nás disponuje Český hydrometeorologický ústav také výkonným počítačem, který nese trefný název složený z písmen dlouhého názvu ALADIN (pro zajímavost zní celý název takto: "Aire Limitée, Adaptation Dynamique, Development International" - zdroj: wikipedia.org) a určitě ho mnozí znáte, alespoň z "doslechu". Tento počítat připravuje předpověď počasí na 48 hodin dopředu pro ČR, současně zobrazuje předpověď i v pohraničí našich sousedních států, kde se kryje s jinými modely, které ovšem taktéž předpovídají mimo jiné i pro ČR, existují modely předpovídající pro celý Svět.

"Superpočítač" českého modelu Aladin (dnes se používá novější typ než je na snímku), zdroj: valachnet.cz

Co je to GFS? Je to globální předpovědní systém, jinými slovy toto jsou ta zpracovaná a vyhodnocená data, která byla vložena do telekomunikačního systému. Jedná se o holé prognostické výstupy z tohoto systému, které jsou prezentovány mimo jiné v určité podobě i veřejně na internetu pro celý Svět, v dnešní době rozmachu počítačové techniky a zájmu o meteorologii navíc v mnoha podobách. Zvláštní mapy mají k dispozici meteorologové na celém Světě. Jedná se o výstupy zejména v podobě map a grafů různého druhu, v nichž se většinou běžní lidé nevyznají. (viz též dále)

Úloha meteorologa
Veškerá data se dnes sama měří, sama odesílají do GTS, sama vyhodnocují v PC, odkud přijde určitý výstup v podobě GTS. Meteorolog to jen pozoruje a nebo výše uvedené není přeci jen tak úplně pravda? Pravdou určitě je, že mnoho činností, které právě v historii prováděl meteorolog byla s cílem usnadnit meteorologům práci nahrazena právě činností počítačových systémů, které jsou dnes hodně výkonné. Každopádně ne vše může činit počítat a to nejen u zjišťování stavu atmosféry, ale právě i u konečné fáze tohoto řetězce v podobě sestavování prognóz, kde má meteorolog úlohu tzv. prognostika.

I když jsou schopny přístroje měřit velice přesně snad každý projev počasí a každý meteorologický prvek, tak například zjišťování stavu oblohy či druhu srážek provádí i nadále meteorolog. Na stanicích, kde není měření automatizováno má meteorolog pozorovatel ještě o poznání více práce, byť těchto míst stále ubývá. V budoucnu se očekává ještě větší rozmach technologie i v meteorologii a tím pádem ještě větší nahrazení meteorologické lidské činnosti tou výpočetní. Patrně ale nikdy nebude úloha meteorologa nahrazena přístroji 100%, můžeme v to alespoň pevně doufat. Též ohledně prognóz je role meteorologa prognostika důležitá, neboť počítač je stále jen robot/stroj. Takže ve svých výstupech přináší řadu nepřesností a chyb, které je schopen meteorolog dle svého vzdělání a praxe odstranit a konečnou předpověď upravit dle možností. Existuje řada různých předpovědních modelů a dle zkušeností s nimi se na základě předpovídané situace také více či méně k určitému přiklání, jednoduše vybírá nejreálnější prognózu v dané situaci. Předpovědní modely neberou v mnoha případech například v potaz reliéf daného území a nepočítají s řadou faktorů, které ovlivňují průběh počasí a které zkušený meteorolog v dané oblasti zná a počítá s nimi. I když jsou zajisté numerické modely stále zpřesňovány, aby se odstranily veškeré tyto jejich nepřesnosti. Stále tu ale bude ale meteorolog, který bude prognózu určitým způsobem přizpůsobovat a to také v konečné fázi, kdy ji tzv. správně a vhodně interpretuje veřejnosti tak, aby ji každý průměrně vzdělaný občas porozuměl a to předpovědní model (počítač) patrně nikdy nedokáže.

Údaje se zakreslují do synoptických map ve zkrácené podobě za pomoci značek a zkratek, neboť jinak by se v mapě nemohl nikdo vyznat = analýza synoptické situace. Na základě modelových výstupů jsou sestavovány předpovědní synoptické mapy = viz tento příklad, zdroj: NWS/NCEP/NOAA.gov

Co je to NWS, NCEP, CPC a NOAA? Jedná se pochopitelně o zkratky meteorologických center a předpovědních center. NWS znamená National Weather Service v překladu národní meteorologická organizace, u nás ČHMÚ. NCEP znamená National Centers for Environmental Prediction v předkladu národní organizace pro ekologické předpovědi, CPC skrývá název Climate Prediction Center což znamená v překladu klimatické předpovědní centrum a konečně NOAA znamená National Oceanic and Atmospheric Administration, což v překladu znamená národní organizaci pro oceán a atmosféru, resp. oceánologii a meteorologii.

V takových centrech jsou vedle odesílání dat o aktuálním stavu atmosféry přijímána výstupová data vypočtená výkonnými počítači - numerickými předpovědními modely a jsou sestavovány již výše zmíněné analýzy a předpovědní mapy. V analýze se zakresluje stav meteorologických prvků v daném čase na daném území dle získaných dat - například rozložení tlakových útvarů, polohy front, pokrytí oblohy oblaky, jejich druh, výška, teplota, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu atd. v různých výškových hladinách. V předpovědní synoptické mapě najdeme předpokládaný (tj. vypočtený) vývoj atmosféry, tj. vývoj tlakových útvarů, front a jejich poloh,s čímž poté souvisí i průběh meteorologických prvků = počasí na daném místě k danému času. Aby nevznikaly potíže s tzv. evropským letním a zimním časem a zejména s časovými posuny na Světě, tak existuje světový čas značený UTC a ten rovná +1h našemu SEČ a +2h našemu SELČ. Každá země si spočítá od UTC svůj čas. Veškeré mapy a údaje o stavu atmosféry jsou po celé Zemi uváděny ve světovém čase UTC.

Předpovědní synoptická mapa pro Evropu od ČHMÚ na 15.3.2014, na níž je vidět poloha frontálního rozhraní mimo jiné i nad střední Evropou včetně našeho území a změna proudění na studené SZ, zdroj: ČHMÚ

Synoptická předpovědní mapa dle německé DWD s tlakovými útvary, jejich názvy a polohou front - poukázat zde lze na hlubokou níži zvanou "Ruth", zdroj: DWD.de

Předpovědní synoptická mapa též od německé meteorologické organizace, kde vidíme vedle rozložení útvarů a poloh front i průběh počasí a barevný podklad značí předpovídanou teplotu dle stupnice dole, zdroj: DWD.de
Dnes existuje mnoho podob kvalitních synoptických map (zde je výběr několika málo kvalitních z řady existujících) ať už v podobě synoptických analýz či zejména pak předpovědních map. Pro výklad jednotlivých situací doporučujeme náš článek Synoptické situace (pozn.: články kat. Zajímavosti) a pro zobrazení aktuálních či dalších map pak naši sekci odkazy - meteorologické modely a mapy. Jedná se o veřejně dostupné mapy, kde jsou jen základní údaje. Mapy, s nimiž pracují meteorologové jsou podstatně podrobnější a složitější. Dále existují mapy s předpovědí jednotlivých prvků, mnoho z nich je velmi propracovaných a poskytují tak kvalitní podklady pro sestavování prognóz.

Výstup předpovědního modelu Aladin pro ČR - předpověď prvku směr a rychlost větru s vyznačenými nárazy barevně - odstíny růžové. Na 1. února 2014 předpovídal model velice silné nárazy větru pro Vysočinu, Beskydy, Jseníky a Krkonoše, zdroj: ČHMÚ

Výstup globálního předpovědního modelu (GFS) s předpovědí prvku teplota vzduchu ve 2m nad zemským povrchem v podobě maximální teploty k 18 UTC dne 26.1.2014 - předpověď silných mrazů za SV proudění pro Moravu a Slezsko - zdroj: Wetterzentrale.de

Předpovědní výstup prvku vítr v hladině 850hPa (cca 1 500m) a tlakových útvarů od Evropského centra pro střednědobou předpověď, zdroj: ECMWF.int

Předpovědní výstup v podobě dlouhodobého odhadu charakteristik srážek (odchylky od dlouhodobého normálu) v tzv. sezónní prognóze na 3 měsíce od NWS NCEP CPC z modelu CFS pro zimní období 2012/13, zdroj: NOAA.gov

Opět lze konstatovat, že v dnešní době existuje mnoho předpovědních modelů, mnoho zpracovaných dat z těchto modelů do různě graficky zpracovaných map, nejčastěji prezentovanými jsou mapy z dat modelů GFS, CFS, ECMWF, WRF, NNM či UKMO. Jedná se většinou o mapy veřejně dostupné. Vedle nich opět existují mapy, které nikde dostupné nejsou a nebo jsou dostupné jen příležitostně a ty mají k dispozici při sestavování konečných prognóz jen meteorologové či v prvé řadě oni.

Konečným výstupem tohoto řetězce je tedy, meteorology spojenými v meteorologických organizacích po celém Světě, sestavená konečná předpověď počasí pro dané území na určitý čas, která je srozumitelná pro každého, veřejně dostupná = prezentovaná v tisku, na internetu, hlášená v televizi a šířená dalšími médii - v dnešní době vedle seriózních bohužel i těmi neseriózními či jinak řečeno bulvárními. Zdroj věrohodných informací o počasí si musí už každý vybrat na základě svého uvážení.

Taková předpověď pro běžné občany poté zní například takto: "Zítra bude zpočátku skoro jasno, během dne od jihozápadu přibývání oblačnosti a na frontě přeháňky, místy bouřky, ojediněle intenzivní. Nejnižší teploty 16 až 12°C, nejvyšší teploty 26 až 30°C, na JZ/Z kolem 24°C. Vítr JZ/Z 2-6m/s, v bouřkách zesílí. Srážkové úhrny 0-15mm, v bouřkách 5-20mm." (pozn.: prognóza byla námi smyšlena, aby poskytla vhodný příklad) Dále nechybí údaje o tlakové tendenci, biopředpovědi a dalších doplňkových údajích. Seriózní informační servery, zpravidla zejména meteorologické organizace, poskytují i příčiny průběhu daného počasí, tj. popis vývoje synoptické situace nad daným územím - u nás ČR a okolím či obecně vývoj nad Evropou = prezentace i v TV relacích. Většinou si mnozí při přijímání takové předpovědi z různých sdělovacích prostředků vůbec neuvědomí, co vše získání všech těchto předpovědních dat o budoucím pravděpodobném vývoji atmosféry předcházelo. Právě tento článek má za úkol podrobněji vyložit celý proces získání dat o budoucím vývoji atmosféry. Často mnozí předpovědi kritizují a ani nevědí jak obtížné je ji sestavit, možná je podobná sdělení jak vlastně předpovědi vznikají donutí se alespoň zamyslet. Ještě se na závěr zmiňme o tom, že sestavením a vyslovením předpovědi to opravdu nekončí.

Zpětná vazba a neustále nové informace a data
Předpovědi počasí jsou také analyzovány na základě průběhu počasí v období, na které zněly. Zde se hodnotí jejich úspěšnosti vyjádřená v procentech. Zajisté platí, že předpověď krátkodobá je o poznání přesnější než dlouhodobý výhled, jinými slovy se její úspěšnost s přibývajícím časem, na který zní, snižuje a to až na tak nízké hodnoty úspěšnosti, že na určitý hodně vzdálený termín od data sestavování prognózy se nevyplatí již předpovídat. Některé prvky se předpovídají snáze, jinak obtížněji, obdobně to platí o různých synoptických situacích, které jsou různě komplikovány. Analýzy dávají meteorologům odezvy, ukazují jim případné chyby v předpovědích, čeho se v budoucnu vyvarovat. Nutno ovšem zmínit, že počasí se nikdy nechová úplně stejně a jeho předpovídání (odhad onoho velkého celku jako je atmosféra) je velice složitý úkol, složitá profese. Proto je nutné určité chyby a nepřesnosti jednoduše připustit, jsou zcela reálné.

V termínech, na které zní předpověď opět měříme skutečný stav atmosféry a opět data vstupují do telekomunikačních systémů a vše se opakuje - jdeme stále dále a dále, potřebujeme získávat a používat stále stejná data o aktuálním stavu počasí pro získání stále nových dat pro jeho předpovědi. Jedná se tedy do určité míry o uzavřený okruh činností, které se opakují a neustále se veškerá data - ať už o aktuálním stavu, tak o předpovědi atmosféry točí v tomto kruhu. Do jisté míry zejména proto, že jdeme v měření stavu atmosféry stále dále a stejně tak i v předpovídání počasí, nikdy už nebudeme tedy předpovídat na daný termín - například na 22.2.2012. Jediné, z čeho můžeme vycházet stále jsou historické záznamy o stavu atmosféry a měření počasí, do těchto dat můžeme stále nahlížet, ta se už nemění a můžeme je používat. Tato data se používají zejména pro dlouhodobé výhledy, pokusy odhadnout alespoň statisticky/pravděpodobnostně, jak se bude počasí chovat v delším čase = bez předpovědi na jednotlivé dny, tj. horizont měsíce či měsíců. Zde už není možné z údajů o aktuálním stavu atmosféry vycházet, prognóza by nepřinesla vůbec uspokojivé výsledky. Takže pro tyto účely je dobré znát dlouhou historii vývoje počasí na daném místě, tzv. řady - například teplotní řada. Čím dále do historie jsou dostupná data z měření, tím více o počasí v daném místě víme. Vychází se zajisté i z historických poznatků - to je pak už úkolem klimatologie, kdy se různými metodami (například dle starých stromů, skal a ledovců) zjišťuje, jaké asi bylo počasí před xxx lety a to v případě, že nejsou žádná data z těchto dávných dob dochována. Takže alespoň na základě těchto metod lze mnoho zjistit o průběhu počasí a tím více poznáme klimatický vývoj v dané oblasti.

A budoucnost predikcí?
Odhadovat vývoj techniky a meteorologie do budoucna přesně nelze, ale dle současných trendů lze určité věci předpokládat. Pokud bude trend zachován, budou i nadále technologie a tím pádem i předpovědi počasí zlepšovány, předpovídat budeme patrně na delší dobu dopředu, mnoho chyb bude zahlazeno, meteorologové získají opět větší znalosti a prognózy budou přesnější. S velkou pravděpodobností ale nebude nikdy možné předpovídat počasí na extrémně dlouho dopředu a zajistit 100% přesnosti předpovědi za každé situace, byť jen na druhý den dopředu. Kdybychom se ale na tyto předpoklady, například v tomto článku, podívali za xx let, po nějakém dalším technologickém pokroku či více pokrocích, tak bychom si možná řekli že jsme se tenkrát drželi s těmi plány budoucnosti meteorologických prognóz dosti při zemi.

Článek s cílem podobně seznámit veřejnost s procesem vzniku předpovědi počasí, kterou každý z nás zná a každý ji někde už viděl či slyšel, je u konce a jeho cíl byl určitě naplněn. Alespoň z pohledu cíle obecně, otázkou je ale opět zda bude naplněn z pohledu čtenáře jednotlivce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee