Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Předpověď oblačnosti a srážek

9. prosince 2015 v 12:41 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Každá situace na obloze, tzv. stav oblohy, jako jeden z nejdůležitějších meteorologických prvků vyžaduje zvláštní pozornost a zvláštní předpoklady pro její předpověď. Podle druhu oblaků můžeme často odhadnout jaké srážky nás čekají a zda je vůbec pravděpodobnost jejich výskytu. Předpokládat průběh oblačnosti během dne je v některých situacích jednoduché (např. přechod atmosférické fronty, letní denní chod oblačnosti v teplém a vlhkém vzduchu) a některých naopak dosti obtížné. (chování nízké inverzní oblačnosti a mlh, budeme-li mlhy počítat do oblaků jako nejníže se vyskytujících oblaků) Jaká oblačnost se na obloze bude objevovat nám napoví synoptická situace (viz článek Synoptické situace) a další informace nám dodá samotné pozorování počasí a vývoje na obloze v daném místě. Předpověď vztažená k určitému místu je hodně obtížná, zejména co se týče podzimních a zimních mlh a nízké oblačnosti či naopak letní konvekce s místními srážkami, ale na druhou stranu je možné mnohé "vyčíst" z chování počasí v daném místě.

Na jedné straně máme předpovědní modely, na straně druhé tyto modely a předpovědní výstupy z nich můžeme doplňovat či korigovat pomocí pozorování oblohy a stavu počasí v daném místě a to čím pečlivější bude toto pozorování, (zjištění stavu co možná nejvíce prvků v daném místě) tím snazší a přesnější bude právě předpověď stavu oblohy a případného výskytu srážek.

Předpověď nízké oblačnosti a mlh
Patří k nejobtížněji odhadnutelným druhům oblaků. Jedná se o mlhy v blízkosti zemského povrchu, které se transformují v případě zdvihnutí do větších výšek v nízkou oblačnosti typu Stratus, případně se tato oblačnost transformuje v oblaky Stratocumulus. Taková oblačnost se tvoří nejčastěji v chladné části roku, kdy je přísun slunečního svitu nejnižší a teploty jsou nízké - to je základní poznatek z teorie. Tyto oblaky většinou nesnesou rychlejší proudění, tvoří se tedy především ve stabilních vzduchových hmotách za vlády anticyklonálního počasí. (Viz článek Vzduchové hmoty a povětrnostní podmínky v nich) Za takových situací v patřičné části roku můžeme očekávat tvorbu mlh, v okrajových obdobích lze počítat s mlhami či posléze nízkou oblačností z hlediska ČR spíše místy a to zejména v oblastech s větším přísunem vlhkosti = okolí lesů a vodních ploch a také v oblastech se stékáním studeného a tím pádem těžšího vzduchu po svazích = v údolích a kotlinách. Protože má ČR tvar kotliny, tak se zde během chladné části roku studený vzduch nahromadí a vrstva nízké oblačnosti (u země mlh, dále již budeme pohlížet na Stratus jako na podobu nízké oblačnosti+mlh) je o poznání silnější ohledně vertikálního rozsahu a i mohutnější z hlediska horizontálního rozsahu, vystupují z ní jen horské oblasti a často jen vrcholky hor. To pak nastává tzv. inverze teploty, kdy do vyšších poloh proudí teplejší vzduch a v kotlině setrvává těžký studený vzduch a tato situace trvá i několik dní do změny počasí, neboť sluneční záření není schopno v této části roku oblačnosti rozpustit. Naopak spíše jen ojediněle se s mlhami setkávám v ostatní části roku a to opět zejména ve stabilních hmotách a v blízkosti vodních ploch či lesů jako zdrojů vlhkosti. Mlhy mohou vznikat v teplé části roku často při advekci = nasunutí se teplého vzduchu nad studený zemský povrch. Dále známe i frontální mlhy či mlhy s vypařování, kdy je například v létě voda teplejší po několika tropických dnech než vzduch za přešlou studenou frontou.

"Oříškem" často bývá kdy (ve kterém dni) a kde se nízká oblačnost rozpustí. To záleží na podmínkách, rychlejší proudění, poloha, synoptická situace. Jednoho dne se může rozpouštět na většině území už před polednem, jindy naopak setrvává na celém území celý den a někdy se rozpouští zejména na Moravě a ve Slezsku, poté vznikají rozdíly v teplotách a to už narážíme na problematiku předpovědi teplotního rozložení. (o té příště) V předpovědích se proto užívají určité pojmy komplexně pro ČR s upřesněním na základě vývoje situace. Nízkou oblačnost a pravděpodobnost jejího rozpouštění je možno spolehlivě předpovídat pouze na druhý den dopředu. Na další dny je odhadována dle současně se jevících podmínek na dané období pravděpodobnost rozpouštění nízké oblačnosti s tím, že změna těchto podmínek a následně i předpovědi je přímo reálná.

PRAXE Předpověď lze proto sestavit například následně: "Zítra bude zataženo nízkou oblačností, na Moravě a ve Slezsku místy, jinde jen ojediněle během dne jasno až polojasno." Zejména až dle vývoje počasí v daném dni lze zpřesnit, zda se náhodou nebude oblačnost protrhávat i v Čechách a nebo se naopak většinou udrží i na Moravě a ve Slezsku dle uvedeného příkladu. Předpovědi nízké oblačnosti pro konrétní místo jsou hodně složité a pravděpodobnost jejich úspěšnosti je nižší. Navíc se od změny této předpovědi stavu oblohy odvíjí i změna předpovědi teplot, často i větru či jiných prvků.

Zdrojem vlhkosti podzimních advekčních mlh jsou velké vodní toky a jiné plochy, proto je nutné počítat nejčastěji s ranními mlhami právě u těchto vodních ploch

Z tvrzení: "Bude zataženo nízkou oblačnosti, která se většinou udrží po celý den" vyplývá, že se oblačnost rozpustí jen velmi ojediněle a není jisté kde tomu tak bude. A naopak z tvrzení "Bude nízká oblačnost, která se během dne většinou rozpustí na jasno až polojasno" vyplývá, že se na většině území oblačnost rozpustí, ale není jisté která místa budou tak ojedinělá, kde se tak nestane a oblačnost tam setrvá celý den.

V předpovědi se většinou rozlišují pojmy mlha a nízká oblačnost, takže zní pak: "Dnes bude zataženo nízkou oblačností, mlhavo ... ", z čehož plyne, že se bude nízká oblačnost udržovat v blízkosti zemského povrchu a na většině území bude i značně snížená viditelnost. Předpověď mlh a nízké oblačnosti je vedle letecké dopravy velmi důležitá také pro dopravu silniční. Během období po vytvoření mlh, tj. panují na většině území a na horách se jedná o velmi husté mlhy neboť hranice inverze je nízko, začne tato oblačnost stoupat (přetváření se ve Stratus) a v nížinách nazývám stav počasí jako zataženo a kouřmo či mlhavo, na horách trvá mlha a to podle toho, kde má svou hranici. Když hodně vysoko, tak mlhavo jen ve vyšších výškách a jen hřebeny hor z oblaků vystupují. Takovou situaci nazýváme v předpovědi většinou jako "Bude zataženo nízkou oblačností, místy mlhavo ...", někdy s dodatkem "a zejména na horách i mlhavo". Z mlhy či oblačnosti Stratus nebo Stratocumulus občas i mrholí, padají drobné kapičky vody, které často pokud netrvá mrholení dlouho ani příliš nenamočí povrchy. Pokud ovšem mrzne, mrholení je mrznoucí a opět velmi nebezpečné pro silniční, ale i leteckou dopravu. Předpověď míst, kdy se budou vyskytovat z oblaku Stratus srážky je opět velmi obtížná a většinou, kromě předpovědí přímo pro dopravu, se jedná o prognózu opět obecnou v podobě "Bude nízká oblačnost, mlhavo, místy mrholení a ojediněle i mrznoucí". Oblaky Stratocumulus někdy produkují i slabý déšť, ale často se tak neděje.

Mlhy jsou v našich podmínkách zejména od září do března velmi časté a proto se meteorologové musejí s jejich prognózami poprat

Předpověď konvektivní oblačnosti a srážek
Druhá nejobtížnější předpověď stavu počasí pro změnu v teplé části roku. Konvekcí vzniká vertikální, tzv. kupovitá, oblačnost. Jedná se o oblaky Cumulus a Cumulonimbus, které se často přetvářejí zejména v oblaky Stratocumulus při slábnutí a ustávání konvekce. Výskyt konvekce a i případný následný další vývoj těchto oblaků až do stádia bouřky závisí na mnoha faktorech. (Více informací poskytuje podrobný článek Vše o bouřkách - faktory ovlivňující jejich vznik) Opět je velmi těžké na tyto druhy oblaků produkující srážky v přeháňkách ve vztahu k předpovědi pohlížet ohledně konkrétního místa a opět se jedná zejména pro leteckou dopravu o dosti zásadní prognózy. Konvektivní srážky jsou nejprudší a často produkují i tuhé srážky v podobě krupek a nebo přímo krup. Tato předpověď je tedy důležitá i pro zemědělství. Protože se jedná o opak oproti vzniku nízké oblačnosti a mlh, tak zde platí tedy absolutně odlišné podmínky a to výskyt v teplé části roku, naopak při nestabilních vzduchových hmotách a za cyklonálních situací s dodatkem dostatečného množství vlhkosti do atmosféry. Vlhkost hraje roli při vzniku veškerých oblaků.

Opět se nám bude těžko předpovídat pravděpodobnost výskytu konvektivní oblačnosti a s ní vždy spojených srážek pro konkrétní místo. Obecně je opět předpověď na více dní dopředu nepřesná, spolehlivě lze předpovídat na druhý den dopředu. Často dojde v atmosféře ke změnám i do druhého dne a protože je vznik konvektivní oblačnosti a srážek z ní padajících závislý na mnoha faktorech, tak i jejich předpověď je značně náchylná na změny. Proto jsou tyto jevy, jako jsou přeháňky a bouřky, souhrnně řečeno konvektivní srážky, opět předpovídány pro větší území s upřesněním. Dle synoptické situace a stavu oblohy či ostatních prvků počasí dokážeme odhadnout, zda se v daný den budou tvořit přeháňky či bouřky, tj. nejprve kupovitá oblačnost. Otázkou je, zda se nějaká utvoří v konkrétním místě či do něho doputuje během dne. Konkrétní místo je totiž v případě místní konvekce v podobě tzv. bouřek z tepla bez vlivu fronty dosti širokým pojmem. V místě A se bouřka objeví, utvoří a bude putovat určitým směrem, za 30 minut se například rozpadne. Do jiného místa, (B) které nebude beze sporu za dané situace jediným, (C, D ..) nedorazí a během dne se zde již žádná neutvoří. Přičemž tato místa od sebe může dělit i 1-2km. Takto podrobnou předpověď těchto jevů současná meteorologie neumožňuje a proto nezbývá nic jiného než předpovídat obecněji.

Výskyt bouřek se předpovídá dobře v oblasti studených front, kde se jeví postup jasněji a dle podmínek lze celkem dobře předpovědět i výskyt bouřek na frontě a jejich intenzita. Kde se v bouřkách objeví přívalové srážky, kroupy a kde budou provázeny silnými nárazy větru či naopak kde se bude jednat o bouřky běžné bez význačných projevů, které by si vyžadovaly vydání výstražné informace, to též současné prognózy neumožňují většinou nijak konkrétně určit, můžeme jen upřesnit z hlediska ČR a to zejména pravděpodobnostně, ale poukazovat na konkrétní lokality nelze. Dobře se také předpovídá denní chod oblačnosti v letním období, kde je zpočátku jasno, během dne oblačno a k večeru většinou až skoro zataženo a opět s možností výskytu místy přeháněk a bouřek, což je takto shrnuto. Nicméně je celkem jasné, že v těchto situacích kdy existuje nějaký zdroj vlhkosti, ale nepřechází frontální vlna, bude sluneční svit podporovat konvekci během dne a v noci se bude takto vytvořená oblačnost zcela rozpadat. Otázkou je, zda se bude jednat jen o konvektivní oblačnost a nebo i o oblačnost, která by narostla do takového stádia, že bude produkovat srážky či dokonce bouřkové projevy.

PRAXE Taková letní předpověď pak často zní: "Zítra očekáváme polojasno, během dne oblačno a místy přeháňky nebo bouřky" s tím, že formulace je spíše otázkou detailu. V případě výskytu fronty zní předpověď jasně, důležité je kdy přesně přijde fronta nad dané území, to totiž značně ovlivní bouřkovou činnost. Pokud přijde večer či na noc, zpravidla (až na výjimky výborných podmínek zejména uprostřed léta, to se setkáváme i s ranními bouřkami) jsou bouřky slábnoucího charakteru. Pokud naopak přijde odpoledne či později odpoledne, jsou podmínky nejlepší, neboť se zvýší dostatečně teplota a rozdíl mezi vzduchovými hmotami (před a po ochlazení) je značnější a projevy počasí jsou o to intenzivnější. Předpověď takové situace většinou vypadá nějak takto: "Dnes bude skoro jasno až polojasno, odpoledne přibývání oblačnosti a přeháňky, bouřky, místy doprovázené kroupami, přívalovými srážkami a nárazy větru" s tím, že dodatečná podrobnější prognóza nebezpečných jevů je vydávána formou výstražných zpráv.

Přeháňky jsou dobře viditelné a to zejména co se týče struktury oblačnosti, i to vypovídá o tom, že zasahují velmi malá území a proto můžeme jejich výskyt a postup jen obtížně předpovídat

A předpověď tradičního letního chodu oblačnosti zní: "Zítra bude skoro jasno, během dne přechodně oblačno a místy přeháňky nebo bouřky z tepla, večer opět polojasno až skoro jasno".

Předpověď ucelených oblačných systémů a jejich srážkové činnosti
Je jednoznačně velice dobře předpověditelná ať se jedná o frontální vlny a nebo o celé cyklony - tlakové níže. K doplnění informací o této problematice doporučujeme článek Tlakové útvary a počasí v nich či Frontální vlny a jejich vliv na počasí. Snadnost odhadu oblačnosti v místech výskytu takovýchto systémů tkví zejména v tom, že v takovýchto oblastech se vyskytuje kompaktní oblačnost frontálního charakteru a je zřejmé, že po určitou většinou delší dobu (podle rozsahu systému, typu fronty atp.) bude vládnout velká oblačnost, která bude také většinou produkovat srážky. Druhé, co nám velmi pomůže při předpovědi oblačnosti a následně srážek v oblastech těchto systémů je znalost přibližné převládající skladby oblaků jednotlivých druhů front v určitém období. (zejména s dělením na chladnou a teplou část roku, zde doporučíme články Oblačnost a průběh teplé fronty, Oblačnost a průběh studené a okluzní fronty) Hodně záleží na tom, zda se bude fronta vlnit či zda se bude jednat o nějaký další typ fronty, např. podružnou studenou frontu. Průběh oblačnosti je u těchto front odlišný, u zvlněné fronty se přetáčí přes dané místo a velká oblačnost se srážkami trvá podstatně déle, například u podružné studené fronty se může zvětšit jen velmi přechodně i bez výskytu srážek. Zde se nám přeci jen prognóza komplikuje a to často značně, hovoříme přeci jen o atmosférických jevech a to musí být vidět.

Též nám předpověď oblačnosti v oblastech těchto systémů usnadní pozorování jejich postupu, případného vývoje, který není tak značný jako u oblačnosti konvektivní či u mlh a nízké oblačnosti typu Stratus. Modelovat oblačnost na daném území při postupu frontálních vln není tedy nijak obtížné, (do jisté míry) v oblastech tlakových níží bývají potíže s nejistotou jejich přesné "dráhy postupu". Na krátkou dobu dopředu lze ale oblačnost dobře odhadnout. Se srážkami je nutné počítat při těchto situacích téměř vždy, při splnění jistých podmínek budou vydatné, v oblastech tlakových níží i trvalé. V letním období bude čelo fronty obsahovat intenzivní bouřky, oblasti tlakových níží velmi dobré podmínky pro hojný rozvoj bouřek, s nimiž můžeme počítat v zimním období jen těžko, pro změnu čekejme vydatné sněžení. Na teplých frontách v zimním období čekejme srážky často mrznoucí působící ledovku.

PRAXE A protože víme, že na letní studené frontě se patrně (míra výskytu a intenzita dle podmínek) objeví bouřková činnost, budeme určitě předpovídat ucelenější postup bouřek či dle podmínek i bouřkového pásu na studené frontě. Předpověď může vypadat například takto: "Dnes bude zpočátku jasno až polojasno, během dne přibývání oblačnost s přeháňkami, místy bouřkami. Během večera přechod na trvalý déšť ... Zítra bude zataženo s deštěm, během dne proměnlivá oblačnost a přechod k přeháňkám. Večer ustávání přeháněk a protrhávání oblačnosti". Na zimní studené frontě můžeme naopak čekat srážky trvalejšího charakteru, avšak ne nijak značně trvalé, což bude platit i o zvětšení oblačnosti, neboť studená fronta nemá nikdy rozsáhlý oblačný pás. Jejich skupenství bude záležet na teplotách v různých vrstvách atmosféry. Předpověď, ryze zimní, může vypadat takto: "Dnes bude oblačno během dne zataženo se sněžením, na horách vydatnějším ... V noci a zítra bude zataženo se sněžením, během dopoledne oblačno a místy přeháňky, večer srážky jen ojediněle". Případné protrhávání oblačnosti bude záviset na dalším vývoji synoptické situace, pokud za hřebenem tlakové výše putuje další fronta, i když se častěji nad naše území nasouvá anticyklona a začíná mrznout, tak se oblačnost za původní frontou rychle protrhá, ale ne na dlouho. Poté opět přibude oblaků a srážek dle typu fronty. Při rozšiřování tlakové výše srážky brzo ustávají a je slunečno, zde ale opět narážíme na problém v chladné části roku velmi častých mlh a nízké oblačnosti, jejichž tvorba ve stabilním vzduchu rychle započne.

V oblasti nízkého tlaku vzduchu bude hodně oblačnosti, patrně hodně dní a budou i trvalé srážky. Otázkou je jejich přesná lokalizace a to někdy i složitou. Pokud sehraje svou roli střih větru, čekají nás výrazné srážky a při předpovědi se nemusíme bát vyšších čísel srážkových úhrnů, které i modely naznačují. Předpověď bude vypadat nějak takto: "Dnes bude zataženo s deštěm, místy trvalým a vydatným". To je například podoba letní cyklony. V zimní se bude patrně objevovat sněžení či smíšené srážky. Cyklony přinášejí bohatou vrstevnatou oblačnost nejčastěji typu Ns, St a střih větru mohutnění této oblačnosti jen podporuje a s takovou oblačností jsou spojeny intenzivní a vytrvalé srážky jakéhokoli druhu. V případě vhodných podmínek (teplotních a jiných) se v teplé části roku objevují v souvislosti s cyklonami značné bouřky, které se vyskytují současně a s výskytem ostatní vrstevnaté oblačnosti a mohou způsobit prudké srážky.

Při předpovědi vydatných srážek na daném území v případě vlivu systému oblačnosti tlakové níže je nutné počítat s hydrologickými změnami, které mohou být tak výrazné, že dojde ke vzniku povodní. Poté je předpověď závislá na dalších srážkách a mimo jiné v zimním období na podmínkách pro tání sněhové pokrývky

Lokalizace průběhu oblačnosti, srážek a jejich trvání, intenzita a nakonec i úhrn jsou v takových případech ale docela obtížné. Předpovědi se na delší čas často mění, jeden den znějí například na "Zataženo s deštěm, místy vydatným a trvalým" a druhý den na "Zataženo, občas déšť, na východě trvalejší. Na západě přechodně až oblačno a srážky místy". Záleží na přesném postupu cyklony.

Nejstručnější a jednoduchá versus nejdelší a složitá prognóza
Jednoznačně nejstručnější prognózy, které nám nedají příliš práce jsou prognózy při situacích, které můžeme snadno popsat a při nich nedochází k náhlým změnám. V takových případech není nutné prognózu ani příliš aktualizovat, neboť se výstupy modelů a ani synoptická situaci příliš nemění. Takovými situacemi jsou rozsáhlé anticyklony, zejména v jejich centrech se předpovídá velice stručně a snadno, to platí ovšem zejména o teplé části roku, neboť nezapomínejme na podzimní a zimní komplikaci v podobě mlh a nízké oblačnosti, viz první část článku. Naopak v hlubokých tlakových nížích při zvlněných výrazných frontálních rozhraních, které od sebe oddělují dvě fyzikálně značně odlišné vzduchové hmoty, je předpověď velice obtížná a často příliš nevychází, neboť dochází za velmi krátký čas k výrazným změnám ve vývoji tlakového pole.

PRAXE Ještě v kostce příklady těchto prognóz, v první řadě stručná prognóza v anticykloně. V letní anticykloně vypadá předpověď často takto: "Dnes bude jasno" a poté následuje stručná předpověď rozmezí teplot, předpověď větru a to je z hlediska základních prvků vše.

Složitá předpověď může vypadat velice "barvitě" a to například takto: "Dnes bude v Čechách polojasno, během dne většinou oblačno až zataženo s přeháňkami a bouřkami, večer od západu s deštěm. Na ostatním území jasno až polojasno, během odpoledne opři větší oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky". Poté následuje jedná-li se o rozhraní předpověď teplot ve velkém rozmezí týkající se našeho malého území v podobě například: "Nejvyšší teploty 28 až 32°C, v Čechách 23 až 27°C a na západě Čech kolem 22°C". Dále předpověď větru s případnými nárazy v bouřkách, úhrnů srážek a dalších prvků včetně případného upozornění na nebezpečné jevy. Takovou prognózu je třeba častěji aktualizovat, neboť stačí aby se postup rozhraní zbrzdil, frontální vlna se zpozdí a bouřky se objeví nakonec jen na západě Čech nebo jen do východního Německa a dále nedoputují v daný den. To by mohlo poté znamenat, že i v Čechách vystoupí teploty přes 30°C, že na území ČR se neobjeví tak vysoké srážkové úhrny atd.

Pozn.: Více o předpovídání teplot v příštím odborném článku.

Článek měl za úkol seznámit s problematikou předpovědi oblačnosti a srážek s rozdělením do třech základních skupiny, na jedné straně předpovídání mlh, nízké oblačnosti a s nimi někdy spojeného mrholení, na druhé straně předpověď kupovité oblačnosti a přeháňkových srážek s ní spojených a na třetí straně předpovědi horizontálně rozsáhlých oblačných systémů a trvalých srážek s nimi spojených. Tento úkol byl alespoň co se týče základů úskalí či naopak pomůcek při takových prognózách splněn.

Další články v plánu
Příště: Předpověď teploty vzduchu a prvků s ní spojených (8.7.2015)
Následuje: Předpověď tlaku a jeho tendence (22.7.2015)

Pozn.: Vždy ve středu kdy nevychází odborný článek na Vás čeká zajímavost v podobě rubriky Víte, že ... (1.7., 15.7., ...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee