V meteorologii používáme na profesionální úrovni pro drtivou většinou meteorologických jevů značky a to mezinárodně používané a uznávané značky, které usnadňují písemnou komunikaci a to zejména znázornění jevů do meteorologických map. Každý jev má svoji značku. Jevy nazýváme souhrnně jako "meteory". Svou značku mají tedy vedle oblaků, srážek, (tzv. hydrometeorů) blesků i například větrné jevy či vyjádření pokrytí oblohy oblačností. V tomto dalším dílu zajímavostí se Vás budeme s těmito znaky snažit seznámit. Jedná se o logické značení veškerých jevů, značky jsou dosti snadno zapamatovatelné, protože co nejlépe vystihují daný jev. Začneme symboly oblohy a větru, překleneme se přes symboly druhů oblaků až tedy po symboly tzv. meteorů, které se rozdělují na několik druhů. Z meteorologického hlediska jsou nejdůležitější již výše zmíněné hydrometeory.
1. Značky pokrytí oblohy
V meteorologii, jak již možná víte, sledujeme pokrytí oblohy oblačností jakéhokoli typu mimo kondenzačních stop od letadel, které se mezi běžné oblaky nezapočítávají. Zajisté nebereme v potaz oblaky vzniklé jinými způsoby než běžnou kondenzací, jako jsou například kouřové vlečky či sopečné oblaky - i přesto pro některé máme značky. Vzhledem k tomu, že nás zajímá pokrytí oblohy, nebereme v potaz průsvitnost tenkých oblačných vrstev. I když se setkáte i s rozdělením klasifikace pokrytí oblohy oblaky na desetiny, dáváme přednost uznávanějšímu dělení na osminy, tzn. 0/8 jasno až 8/8 zataženo jakýmkoli druhem oblaku. Tzn. při 8/8 zcela průsvitného oblaku Cirrostratus bude svítit zastřeně sluníčko, ale musíme konstatovat z hlediska pokrytí zataženo. I když tento základ zmiňujeme již po několikáté, často dochází v tomto smyslu k omylům.

V prvním přehledu značek vidíte používané symboly pro označení odhadu pokrytí oblohy oblačností, který je v nočních hodinách zejména bez měsíčního světla dosti obtížný. Každopádně určujeme pokrytí oblohy oblaky následovně:
Za jasnou oblohu se považuje buďto žádné pokrytí při zcela bezoblačném počasí nebo pokrytí maximálně z 1/8, tj. například jen drobné oblaky u obzoru při počátku letní konvekce -zásadou je fakt, že sluníčko oblaky nepřekrývají. Pokud je obloha pokryta z 2/8 více oblaky, musíme určit stav jako skoro jasno, popř. ze 3/8 za tzv. malou oblačnost, kdy ještě nepřevažuje polojasná obloha, ale není ani zcela slunečná - jinými slovy skoro jasná se 2/8 oblaků - v takovém případě se může stát, že sluníčko oblak překryje, ale skutečně jen výjimečně a na krátkou dobu, neboˇse jedná o roztrhané či osamocené oblaky. 4/8 hodnotíme oblohu jako polojasnou, v případě výskytu zhruba stejného množství oblaků jako bezoblačné oblohy, sluníčko oblaky překrývají občas, o poznání častěji než při malé oblačnosti. Oblačné počasí hodnotíme 5 a 6/8 pokrytí oblohy oblaky, oblačnosti je na obloze už hodně a sluníčko naopak při 5/8 občas mezi oblaky svítí, při 6/8 prosvěcuje mezi oblaky jen ojediněle. Skoro zatažené počasí značí 7/8 pokrytí a jedná o stav, kdy obloha není zcela zatažena, ale ani není oblačná a sluníčko většinou mezi oblaky nesvítí, i když může pokud se mezera mezi oblaky, který je velice málo, vyskytuje zrovna v místě, kde se nachází sluneční kotouč. A zatažená obloha značící 8/8 pokrytí je situací, kdy se v oblacích nevyskytují žádné mezery. Sluníčko ovšem svítit může! Ale nesvítí v takových případech mezerami, nicméně přes oblačnost vysokého patra (přes tu vždy) či středního patra (většinou) a v některých případech i skrz oblačnost nízkou. (spíše ojediněle) A 9, tj. kdy oblohu nelze rozeznat se uvádí při výskytu mlhy, která není jen přízemní záležitostí, ale sahá až do větší výše, kde se už považuje za nízkou oblačnost. Pokud tato oblačnost nesahá dolů, určujeme stav oblohy jako zataženo, obloha rozeznána s dodatkem mlhy či kouřma, což jsou už hydrometeory a o nich je zmínka níže ve 3. části článku.
2. Značky druhů oblaků
I jednotlivé oblačné druhy, které detailně popisujeme s jejich určováním v základní teorii, (viz články "Klasifikace oblaků - ...") mají též své značky. Ty se v článcích, které najdete v sekci Teorie, objevují ještě společně s dalšími. Zde poskytujeme kompletní přehled těchto značek. Značky jsou mezinárodně používané v meteorologii a každá značka poměrně dobře vystihuje typ daného druhu oblaku, např. značka pro Cirrus se snaží vystihnout jeho řasnatou strukturu, značkou pro Cumulonimbus je naopak jeho mohutný a kupovitý vzhled atp., pro lepší zapamatování a logičnost.
a) Cirrovité oblaky
Ci > 

Cs > 

Cc > 

b) Střední oblaky
As > 

Ac > 

c) Nízké oblaky
St > 

Sc > 

Cu* > 

d) Oblaky přesahující hranice pater
Ns > 

Cb > 

*Čistě pouze oblak Cu druhu humilis, oblak Cu mediocris někdy a oblak Cu congestus vždy, je nutno řadit k oblakům přesahujícím hranice pater, protože zejména oblak Cu con sahá do středních výšek, dle morfologické klasifikace.
Značka vždy vyjadřuje to, jak oblak vypadá a jaké má základní znaky. Znak oblaku Cb se snaží vyjádřit jeho mohutnost (vertikálnost) a žebrovitou strukturu jeho vrcholu, naopak značka pro oblak St se snaží vyjádřit jeho vrstevnatost, horizontální rozsah či znak pro oblak Ci jeho vláknitost či možné zakončení ve tvaru háčku.
3. Značky meteorů
V meteorologii rozlišujeme několik druhů tzv. meteorů, tj. prvků či meteorologických projevů. Nejdůležitější jsou hydrometeory, jejichž příkladem může být například déšť, kouřmo či ledové jehličky. Dále existují lithometeory - například zákal nebo zvířený prach, fotometeory - například duha, halo a další optické jevy a elektrometeory - jsou elektrické projevy jako například blýskavice či samotná bouřka. Pro každý jev je stanoven taktéž znak, který je používán na synoptických mapách. Pro rychlé rozpoznání daného jevu pomocí znaku, což zjednodušuje a navíc zrychluje komunikaci při předávání informací z meteorologické stanice, je nutná znalost těchto značek včetně dvou výše uvedených skupin značek oblaků a pokrytí oblohy těmito oblaky. Zvláštní značky se používají pro zobrazení intenzity/síly větru. Nyní podrobně k jednotlivým značkám meteorů, nebo-li meteorologických jevů a dalších příbuzných jevů, které se mohou v atmosféře objevit.
a) Hydrometeory
Déšť - vyplněné kolečko značí srážky v podobě deště a to občasného či obecně deště. Tři tyto značky poskládané do pyramidy značí trvalý výskyt srážek v podobě deště. Ke značce je možné pro zpřesnění charakteru těchto srážek tedy připojit "déšť občasný", "déšť trvalý" a také intenzitu srážek, tj. například "déšť slabý trvalý", "déšť mírný trvalý", "déšť silný trvalý" či "déšť prudký". Pozor - není to déšť v přeháňkách, viz dále.
Mrholení - znak v podobě čárky jako tištěného znaku vyjadřuje srážky v podobě mrholení. Rozdíl mezi deštěm a mrholením najdete v patřičném tématu pojednávajícím o srážkách. Mrholení může být též slabé, mírné, silné a též občasné a trvalé. Srážky jsou oproti dešti ale méně vydatné při daných intenzitách, kapičky jsou o poznání drobnější.
Mrholení s deštěm - kombinace výše uvedených dvou druhů srážek a současně značek označuje kombinaci mrholení a deště, která se v některých případech také vyskytuje. Například když mrholí z nízké oblačnosti a nad ní se nasune další oblačnost ve větší výšce a ta produkuje déšť. Spodní vrstva oblačnosti se pak mimochodem těžko určuje.
Mrznoucí déšť - znak deště plus vlnovka, pod jejímž prvním obloukem se nachází značka deště. Jedná se o namrzající kapalné srážky při záporných teplotách u zemského povrchu.
Mrznoucí mrholení - stejný znak pro mrznoucí srážky - vlnovka, plus znak mrholení. Značí namrzající srážky v podobě mrholení za záporných teplot u zemského povrchu.
Déšť se sněhem - značka deště (nahoře) plus značka sněžení v podobě sněhové vločky značí smíšené srážky. Opět se připojují informace vyjadřující charakter (občasný, trvalý) a intenzitu (slabý, mírný, silný) srážek.
Sníh - sněhová vločka značí čisté sněžení. Opět tři vločky poskládané do pyramidy značí trvalé srážky. Opět lze přidat výše jmenované upřesňovací znaky charakteru a intenzity srážek. Se sněhem lze ve spojitosti s větrem též připojit stav v podobě "sněhové bouře", tvorby "sněhových jazyků", "závějí" jako usazených srážek a také dalších jevů. (viz dále)
Zmrzlý déšť - znak pro déšť se nachází v rovnostranném trojúhelníku orientovaném špičkou nahoru. Značí kapalné srážky, které při průletu atmosférou zmrzly, jedná se o kousky ledu.
Sněhové krupky - rovnostranný trojúhelník orientovaný špičkou nahoru s vločkou na této špičce značí výskyt sněhových krupek, které se vyskytují výhradně v přeháňkách. (nepoužijeme pro ně tedy značku pro přeháňky - chcete-li pro srážky v přeháňkách, viz níže, neboť to z definice srážek vyplývá)
Sněhová zrna - jsou velmi malá zrnka ledu, která jsou neprůhledná Jedná se o obdobnou značku jako v případě sněhových krupek, jen je horní část trojúhelníku přeškrtnuta čarou. Není to v našich podmínkách příliš častý hydrometeor a nevypadávají v přeháňkách. (viz níže)
Ledové jehličky - čára zakončená na obou stranách šipkou značí jehličky - tj. ledové krystalky, které mohou padat z oblohy za extrémně nízkých teplot i za jasné oblohy. Není to příliš častý jev, známý je možná více pod názvem diamantový prach.
Přeháňky - jedná se o veškeré srážky v přeháňkách, viz definice přeháněk, kterou připomeneme = srážky rozsahem nevelké zasahující malé či velmi malé území, brzo se po jejich výskytu a případně před dalším jejich výskytem protrhá oblačnost a vyznačují se náhlostí příchodu. Padají z konvektivní oblačnosti, která je vertikálně rozsáhlá, ale horizontálně ne příliš rozsáhlá. Značka rovnostranného trojúhelníku otočená špičkou dolů s tím, že typ srážek vyskytující se v přeháňkách se uvádí pomocí výše uvedených srážek, (značek pro tyto hydrometeory) tj. například vyplněné kolečko pro déšť či vyplněné kolečko a pod ním sněhová vločka pro sníh atd.
Kroupy - značka rovnostranného trojúhelníka orientovaného špičkou nahoru, který je ale vyplněn, značí kroupy. Ty mohou padat jen z bouřkových oblaků a mohou být i v podobě obrovských kusů ledu.
Srážky v dohledu, dále než 5km, nedosahující země - symbol kolečka značící déšť, v tomto případě ovšem obecně srážky všeho druhu pozorované ve vzdálenosti 5 a více kilometrů od místa pozorování, které jsou v podobě virgy - srážky nedosahujících zemského povrchu, ohraničeno obrácenými závorkami. Má za úkol naznačit, že srážky jsou od místa pozorování relativně daleko - odléhavost závorek vůči kolečku.
Srážky v dohledu, 5km a blíže - symbol označuje srážky (pruhy) v dohledu 5 km od místa pozorování a blíže. Kolečko je ohraničeno v uzavřených závorkách. Symbol má za úkol ukázat, že srážky jsou relativně blízko místu pozorování - přilnavost závorek vůči kolečku, ohraničenost = v blízkém okolí pozorovatelského stanoviště.
Kouřmo - jedná se o značku vyjadřující se vzdálené zakalení vlivem vysokého obsahu vlhkosti ve vzduchu v podobě dvou krátkých vodorovných čar.
Mlha - tu značíme na rozdíl od předchozího hydrometeoru třemi vodorovnými krátkými čarami. Jedná se o vysoký obsah vlhkosti v ovzduší - stav nasycení a výrazně snižuje dohlednost, kouřmo jen mírně.
Přízemní mlha - tu značíme též třemi krátkými vodorovnými čarami, ale na rozdíl od mlhy obecné je spodní čára silnější a poukazuje na to, že mlha se udržuje u zemského povrchu, většinou v případech, kdy se mlha utváří nejčastěji v důsledku radiačního ochlazování.
Zmrzlá mlha - jinými slovy mlha mrznoucí je značeno dvěma vodorovnými krátkými čarami a uprostřed nich je místo třetí prosté čáry vodorovná čára ukončená na obou stranách šipkou.
Vzdálená mlha - značka mlhy v závorce označuje mlhu, která je viditelná z místa pozorování, ale v místě pozorování se nevyskytuje.
Ovlhnutí - jedná se o čáru a z ní vycházející oblouk směrem dolů. Symbol značí ovlhnutí například kamenů či zdí při vysokém nasycení vzduchu vodní párou v teplé části roku.
Rosa - značena jako kopec v krajině, jinými slovy řečeno vodorovná čára a na ní oblouk směrem vzhůru, opačně od předchozího symbolu. Můžeme si značku promítnout do reálné situace a to jako jakási kapka rosy na listu či jiném povrchu.
Zmrzlá rosa - vedle toho zmrzlá rosa je značeno shodně, jen je pro odlišení oblouk vyplněn.
Jíní - značíme jako shora neukončený obdélník či nějakou nádobu ve zjednodušeném pojetí.
Jinovatka - pro odlišení jinovatka je značena jako písmeno "vé" či chcete-li neukončený rovnostranný trojúhelník orientovaný špičkou dolů.
Námraza - velice podobně je značena námraza, jevy jsou si i ve skutečnosti podobné, ale mají určité rozlišovací znaky a ty jsou promítnuty i do mezinárodních meteorologických značek či jinými slovy symbolů. "Písmeno vé" je zde v dolní části částečně vyplněno kolečkem.
Průsvitná námraza - je značena opět "písmenem vé", které je ovšem jakoby zapíchnuto v oblouku či za ním skryto.
Ledovka - je značena jako klikatá čára či jinými slovy položené písmeno "es". Odlišuje se od prachu, (níže) který má značku v podobě běžně psaného "es".
Náledí a zmrazky - opět podobné jevy, avšak jinak vznikající. Též podobné značky, ale s odlišujícím znakem. Náledí a zmrazky mají ve své značce "položené es" ohraničeno obdélníkem.
Vodní tříšť - je značena doslovně jakýmsi podstavcem o dvou "nohách", značku není nutné a ani možné blíže popisovat.
Zvířený sníh - značí obecně větrem zvířený sníh bez znalosti způsobu zvíření. Jedná se o svislou čáru z ní vybíhající v horní části vodorovnou čáru zakončenou šipkou, která značí, že je sníh nějak zvířen.
Nízko zvířený sníh - sníh může být z meteorologického hlediska zvířen nízko - obdobná značka, jen i svislá čára obsahuje šipku a to směrem dolů.
Vysoko zvířený sníh - a může být zvířen při silném proudění i vysoko, na značce má svislá čára šipku nahoru.
Tromba - značka představující větrný vír v podobě chobotu spouštějícího se z oblaku, ale nedosahujícího Země. Toť definice jevu. Značka působí jako obráceně napsané závorky.
Húlava - symbol pro průvodní oblak, vyskytující před rychle postupujícími bouřkovými Cumulonimby, jinými slovy odborné meteorologie vyjádřitelný jako arcus.
> Hydrometerů existuje celá řada a pro meteorologické účely jsou nejdůležitější a nejpoužívanější, avšak opomíjet nelze ani další jevy, viz dále. (meteory) Úplně nejčastěji se u nás objevují hydrometeory typu déšť, sněžení a další srážky, usazené srážky, zvířený sníh, kouřmo či mlha. Objevuje se jich u nás hodně, na rozdíl od dalších skupin meteorů.
b) Lithometeory
Zákal - jedná se jemné zakalení oblohy vlivem určitých částic ve vzduchu. Nezhoršuje viditelnost jako mlha, ani jako kouřmo. Důrazně ho odlišujme od mlhy a kouřma, neboť patří do jiné kategorie meteorů. Značka zákalu připomíná ležící osmičku, tzv. nekonečno či lze vyjádřit jako dvě spojené elipsy.
Prachový zákal - značka ve tvaru písmene "es" vyjadřuje jev zvaný prachový zákal, což je zakalení oblohy vlivem výskytu prachových částic.
Prachová či písečná bouře - obdobný znak jako u prachového zákalu jen prostředkem písmene "es" prochází čára zakončená šipkou, pro odlišnost pouhého zákalu a doslovné bouře i písečné.
Zvířený prach či písek - protože se prachové a písečné částice značí značkou v podobě písmene "es", i v případě zvířeného prachu a písku se jedná o "es", jen je protnuto čárou a to svislou stejně jako u zvířeného sněhu (hydrometeor) opět zajisté s rozlišovacím znakem.
Nízko zvířený prach či písek - značka prachu či písku plus čára protínající znak v podobě písmene "es" zakončená šipkou dolů.
Vysoko zvířený prach či písek - opět značka pro prach a čára protínající znak prachu zakončená šipkou nahoru.
Prachový či písečný vír - zatočená svislá čára trochu připomínající písmeno E, nicméně detailnější popis značky není možný a ani potřebný. Znázorňuje prachový či písečný vítr nebo-li "rarášek".
Kouř - jednoduchý symbol kouřícího komína značí výskyt kouře v ovzduší.
> Toto jsou lithometeory, které nejčastěji používáme při upřesnění aktuální povětrnostní situace, neboť jsou součástí počasí či je počasí více či méně ovlivňuje a nebo jsou součástí okolní atmosféry - ovzduší a okolí pozorovacího stanoviště. U nás se setkáme nejčastěji s těmito lithometeory: zákal, kouř, občas v teplé části roku především se zvířeným prachem či pískem. (zejména nízko)
c) Fotometeory
Halové jevy (sluneční) - značka zahrnuje veškeré halové jevy, které se vyskytují na ledových krystalcích v atmosféře v souvislosti s vysokou oblačnosti (druhy cirrovité oblačnosti) či v blízkosti slunečního kotouče. Značka je v podobě kruhu vyplněného plusem. Mezi halové jevy počítáme zejména malé a velké halo, parhelia, cirkumzenitální oblouk či halový sloup.
Halové jevy (měsíční) - značka zahrnuje veškeré halové jevy na ledových krystalcích v atmosféře ve spojitosti s měsíčním světlem. Má podobu půlkruhu rozděleného napůl svislou čarou.
Sluneční koróna - značka v podobě kruhu rozděleného napůl svislou čarou značí výskyt koróny v souvislosti se slunečním kotoučem, jako jednoho z ohybových optických jevů.
Měsíční koŕona - značka v podobě půlkruhu a uprostřed svislé čáry značí výskyt koróny v souvislosti s měsíčním kotoučem.
Irizace - značka elipsy s šikmou čarou uprostřed značí irizaci vodních kapiček vodních či smíšených oblaků.
Duha - půlkruh vyjadřuje výskyt duhy, není potřeba dalšího komentáře.
Bílá duha - půlkruh s vodorovnou čarou nad ním značí tzv. bílou duhu.
Zrcadlení - dva na sobě jakoby položené oblouky obrácené proti sobě otevřenými stranami značí optický jev zrcadlení.
Gloriola - rovnostranný trojúhelník orientovaný špičkou vzhůru s kolečkem na ní značí optický jev zvaný gloriola.
> Fotometeory jsou veškeré jevy spojené s optikou v atmosféře, které pozorujeme na monitorovací stanici jako doplňkové jevy k základním meteorologickým prvkům a projevům. Nejčastější u nás používané značky (současně nejčastější jevy) jsou duha, koróna, (oba dva typy) irizace a halové jevy. (oba dva typy)
d) Elektrometeory
Blýskavice - pakliže neslyšíme hromy a jen z dálky pozorujeme za šera či tmy blýskání, hovoříme o tzv. blýskavici, která se značí čarou vedoucí šikmo zprava doleva a dole je zahnuta a zakončena šipkou.
Bouřka - pokud je v místě pozorování, označuje se bouřkou a značka bouřky sestává ze svislé čáry, nahoře z ní vycházející vodorovné čáry poté malé čáry šikmé ve směru ke svislé a na konci ze šipky.
Hřmění - je-li slyšet hřmění, zejména v denní době bývá slyšet dříve než jsou viditelné blesky, značíme toto hřmění znakem ve tvaru písmene "té".
Polární záře - podobná značka jako u jíní (výše) vyplněná obloukem a uprostřed něho se nachází krátká svislá čára. Tento je se u nás nevyskytuje.
Oheň svatého Eliáše - či jinými slovy Eliášův oheň je též jev dosti vzácný, značí je každopádně o více než 90°otočeným písmenem "el" s krátkou čárou na konci delší strany tohoto jakoby obráceného "písmene".
> Elektrometeory, jak již ze samotného názvu jevů vyplývá, jsou veškeré jevy spojené s elektřinou v atmosféře. U nás jsou používané v teplé části roku hojně první tři jevy, tj. blýskavice, hřmění a bouřka.
4) Ostatní značky
Vedle značek pokrytí oblohy oblaky, druhů oblaků a meteorů se v meteorologii často setkáváme se značkami intenzity větru na mapách s aktuálním či předpovídaným větrem. Jedná se o tzv. praporky, tj. čáry zakončené "zobáčky" a podle délky a počtu či podle síly těchto čar (tzv. zobáčků) se určuje intenzita větru. Tyto značky zobrazujeme opět souhrnně, nepotřebují žádný jiný komentář jen uvedenou hodnotu síly větru. Při bezvětří se praporek nepoužije, ale použije se nevyplněné kolečko. (pro odlišení od značky deště)
Dále počítáme sílu větru v m/s podle šikmých čar vedoucích ze svislé dlouhé čáry. Přičemž svislá dlouhá čára značí vítr o rychlosti 1m/s, krátká čára vycházející z vodorovné čáry značí vždy 2.5m/s, dlouhá tedy 5m/s. Proto počítáme u praporku s krátkou vycházející čarou z dlouhé svislé s 2.5m/s a s dlouhou vycházející čarou se jedná o 2x 2.5m/s - tj. 5m/s. Dále u čáry s dlouhou vycházející čarou (5m/s) plus krátkou vycházející čarou se rovná rychlost větru 7.5m/s atd. Vítr o rychlosti 25m/s značí vycházející trojúhelník ze svislé dlouhé čáry, poté opět počítáme krátké a dlouhé vycházející čáry ze svislé a to opět krátká čára = vždy 2.5m/s, tj. dlouhá opět 5m/s atd, viz přehled:

Jak používání značek správně interpretovat?
Jak již vyplývá z výše uvedených značek síly větru, tak krátká čára jdoucí od konce svislé čáry znamená 2.5m/s a dlouhá 5m/s. Trojúhelník jdoucí ze svislé čáry znamená 25m/s a poté se opět počítá +2.5m/s, +5m/s, +7.5m/s atd., dle potřeby. Na tu stranu, kde jsou na svislé čáry tyto vycházející čáry či trojúhelník, tak z této světové strany fouká vítr. V našem příkladu fouká od severu rychlostí do 7.5m/s.
Ohledně značek ještě používáme pro usnadnění označení intenzity daného meteorologického jevu tzv. stupně intenzity či chcete-li indexy intenzity. Jedná se o stupnici: 00 = velmi slabý jev, 0 = slabý jev, 1 = mírný jev, 2 = silný jev, 3 = velmi silný jev. Podobné stupně používá Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ pro označení intenzity jevů a vydávání výstrah před nebezpečným počasím a to následující: 0 = bez výstrah, 1 = nízké nebezpečí, 2 = vysoké nebezpečí, 3 = extrémní nebezpečí. Jedná se o zjednodušenou stupnici vyjadřující intenzitu daných meteorologických jevů jako jsou srážky, vítr, teploty, jevy spojené se sněžením v kombinaci sněžení+vítr a další. Kdy je jev extrémní ohledně našich podmínek a kritérií služby najdete ve stejnojmenném článku.
Jak jsou na mapách značeny frontální vlny se dozvíte v článku Frontální vlny a počasí v nich. Zajisté existuje celá další řada značek, neboť meteorologických jevů je nepřeberné množství. Ty základní a nejvíce používané shrnuje tento článek. Vedle značek se používá také celá řada ustálených zkratek - například SF - studená fronta, SQL - squall line vyjadřující linii bouřkové oblačnosti, dále zkratky oblaků (viz články o Klasifikaci oblaků či náš nový Atlas oblaků) jako například Cu = Cumulus, Ns = Nimbostratus či další projevy spojené s oblaky jako je například zvláštnost oblaků pra = praecipitatio či tvar flo = floccus. Další zkratky jsou také často sestaveny z anglických názvů slov jako je například OCNL = výskyt jevu místy, z angl. occasional. Mnoho jevů již bylo vysvětleno ohledně definic v předchozích článcích, například Jak vznikají srážky a co přinášejí?
Článek vznikl výběrem nejdůležitějších značek používaných v meteorologii, které byly překresleny, nikoli překopírovány z jiného díla. Měl za úkol seznámit veřejnost s těmito značkami, alespoň ty nejdůležitější z nich, které může veřejnost vidět v předpovědních mapách a relacích o počasí či dostupných informací na internetu kterých je dnes celá řada, není od věci si zapamatovat. Pro hlubší studium umožňuje zájemcům nastudovat si veškeré uvedené značky, jedná se o téměř taxativní výčet, tzn. nejsou uvedeny jen ty nejméně používané z hlediska stavu počasí ČR a okolí. Tento úkol podle našeho názoru článek splnil, pro další prohloubení znalostí odkazujeme na další naše články nebo na patřičnou literaturu.
Doporučená a použitá literatura: Skřehot, P. Velký atlas oblaků, 2012,
Dvořák, P. Atlas oblaků, druhé aktualizované vydání, 2012
Dvořák, P. Pozorování a předpovědi počasí, 2012