Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Meteorologické prvky a jejich měření

6. prosince 2015 v 14:25 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
V meteorologii existuje velké množství prvků, jejichž hodnoty a stav zjišťujeme pozorováním či měřením a tyto zjištěné údaje nám dávají aktuální obrázek o průběhu počasí v dané lokalitě. Pokud dokážeme zjistit hodnoty a stav veškerých základních prvků, tak jsme schopni popsat detailně a přesně vládnoucí počasí v určité lokalitě. Možnosti máme ovšem často omezené a ne vždy se podaří zjistit stav všech prvků či zjistit přesné hodnoty. Proto se snažíme v dané situaci (nemůžeme například použít určitý přístroj) alespoň odhadovat hodnoty prvků a to často alespoň částečně ve smyslu našich pocitů a nikoli přesných hodnot. Například zjistíme velice snadno, zda fouká čerstvý vítr či jen vánek, zda vítr fouká od severu a možno čekat studené počasí a nebo naopak od jihu. A nebo odhadujeme zda je spíše teplo či chladno, v čemž nám může odhad ztížit právě zrovna vítr, protože potřebujeme odhadnout skutečnou teplotu, nikoli naši pocitovou zkreslenou například právě ochlazováním větrem nebo naopak pocitem dusna. Mnoho můžeme vyčíst z oblohy a to i co se týče předpovědí počasí. K této problematice vyjadřuje mnohé článek Úkazy značící změnu počasí.

Druhy meteorologických prvků


Mezi základní meteorologické prvky, které měříme a pozorujeme patří obecně teplota a vlhkost, srážky, vítr, tlak a stav oblohy.

Teplota - dává nám základní informaci o tom, jaká vzduchová hmota ve vztahu k období se nad daným územím nachází. Pokud dojde k sestupu teploty, bude zřejmé, že nastupuje studená vzduchová hmota vůči předchozí vyskytující se v daném místě. Teplota poskytuje v delším čase cennou informaci o klimatickém vývoji v dané oblasti, z hodnot v dlouhých řadách měření se dělají průměry a těm se říká dlouhodobý průměr, resp. dlouhodobý normál. Existuje mnoho míst, kde můžeme teplotu pro meteorologické účely všeho druhu zjišťovat:

> V 5cm nad zemí - pro účely meteorologie, klimatologie a zemědělství. Jedná se o tzv. přízemní teplotu, která je zjišťována v době ranního minima teploty. (doporučujeme článek Denní a roční chod teploty, vlhkosti a výparu - viz též ve vztahu k dalším prvkům popsaným dále)

> Ve 2m nad zemí - pro účely meteorologie a klimatologie. Jedná se o základní teplotu, která je zjišťována mimo jiné pro představu o vývoji klimatu v dané oblasti a jako podklad pro předpovědi počasí. Měří se 3 krát denně a to v 7, ve 14 a ve 21 hodin a z těchto naměřených hodnot se činí průměr = T7+T14+2 xT21 děleno 3.

> Zemského povrchu - měřit můžeme i teplotu zemského povrchu, která bude závislá na výskytu slunečního svitu. Tato teplota nám dává informaci o tom, jak se dokáže v dané lokalitě za daných podmínek ohřát zemský povrch opoti jeho nočnímu vychladnutí.

> V půdních vrstvách - měříme též teplotu pod zemským povrchem a to zejména pro zemědělské a klimatologické účely či pro účely hydrologické. Zjišťujeme na základě těchto měření, do jakých hloubek je půda promrzlá, zda-li je už vhodné začít s pracemi na polích či naopak zda je půda promrzlá a bude se na jejím povrchu tvořit při případném sněžení pokrývka snadno či nikoli.

> Vodních ploch - teplotu můžeme měřit i na vodní ploše a nebo zjišťovat přímo teplotu vody, to zejména pro rekreační účely a účely hydrologické v podobě míry rizika množení řas či naopak zamrzání vodní hladiny.

Měření: Teplotu měříme teploměrem, rtuťovými (jistá nebezpečnost při rozbití) postupně nahrazeny lihovými teploměry, které jsou dnes dále masivně nahrazovány teploměry digitálními v podobě automatických čidel s odesíláním dat do centrálního počítače bez nutnosti odečítání teploty meteorologem. Teplotu měříme v našich podmínkách ve °C. A určitě každý z Vás teploměr má, neboť vedle toho jak je zhruba asi venku (obloha, zda fouká málo či hodně vítr, objevují se srážky či nikoli atd., viz dále) zjišťujeme denně jakou má vzduch teplotu.

Pro přesné získání údajů o teplotě vzduchu je nutné měřit v přesné výšce nad zemským povrchem - teplota povrchu se zajisté měří na povrchu a teplota v půdy v jejích patřičných vrstvách. Teploměr by neměl být vůbec vystaven přímému slunečnímu svitu a pokud to nelze, tak by měl mít zvl. radiační štít v podobě umělohmotného krytu bílé barvy. Měřit teplotu je nutné též na místech bez budov a jiných zdrojů tepla, které budou hodnoty značně ovlivňovat. Nejvhodnějším místem pro měření je tedy zahraní oblast s přiměřeným množstvím zeleně, též bez blízkosti rušné komunikace.

Srážky a vlhkost - jsou projevy počasí, které dávají informace o tom jak je vzduch nasycen vlhkostí ve smyslu zda panuje sušší či vlhčí počasí. Srážky se dělí na padající a usazené a existuje jich celá řada (viz například článek Meteorologické značky a nebo Jak vznikají srážky a co přinášejí? Srážky patří do kategorie hydrometeorů. Srážky ovlivňují běžný život, stejně tak pak různé aktivity a veškeré druhy dopravy - zejména leteckou, silniční a při určitých extrémních podmínkách i železniční. Často jsou příčinou význačných hydrologických situací - jejich dlouhodobá absence vede k suchu (i zemědělskému) a přebytek naopak k povodním. Ze srážkových dat jsou počítány též dlouhodobé průměry, jedná se z tohoto hlediska vedle teploty o nejdůležitější prvek. Dle statistických údajů jsou tvořeny dlouhodobé odhady chování počasí. Vlhkost vzduchu nám dává informaci o tom, jak moc je vzduch v atmosféře nasycen vlhkostí. Měříme ji jednak v přízemních podmínkách a jednak ve výšce, kde ji společně s dalšími základními prvky změří vypuštěná radiosonda, případně na moři ji změří přístroje na meteorologických bójích. Vlhkost vzduchu je velmi důležitá pro tvorbu oblaků, tzn. i při předpovědi počasí a to zejména z hlediska stavu oblohy a vývoji srážkově významné oblačnosti. Vlhkost vzduchu ovlivňují vedle zde zmíněných srážek i další meteorologické prvky/jevy a to zejména teplotu na základě dodané energie ze slunečního svitu či vítr. Při letní anticyklonální situaci budeme mít vlhkost velmi nízkou, ojediněle i po 30% relativního nasycení vzduchu, při mlze na podzim či v zimě bude nasycení nejvyšší sahající ojediněle až nad 95%, dosti vysokou vlhkost naměříme při dlouhotrvajících srážkách. A právě v letním období vlhkost vzduchu určuje naši pocitovou teplotu ve vztahu k prvku teploty vzduchu, neboť při vyšší vlhkosti se nám bude zdát za shodné teploty větší horko, tzv. pocit dusna, než za vlhkosti nízké. (např. při 30°C máme pocit menšího dusna za vlhkosti 40% než při shodné teplotě za vlhkosti 60% či dokonce v extrémních případech 80%, což mohou být situace za letními bouřkami s prudkými srážkami bez změny vzduchového hmoty, tj. po návratu vysoké teploty než která bude bezprostředně po přechodu bouřky) Z teploty a relativní vlhkosti se vypočítává tzv. rosný bod.

> Déšť a mrholení = tekuté srážky objevující se zpravidla v teplé části roku, měříme srážkoměrem. Jejich úhrny nám dávají informaci o srážkových charakteristikách dané lokality a o vlhkosti počasí. Pro klimatologické a meteorologické účely je sledování tohoto prvku velmi důležité pro zemědělské účely, dopravu či rekreaci a sporty.

> Sněžení, sněhové krupky = tuhé srážky vyskytující se zpravidla v zimě či v okrajových obdobích teplé části roku, změřit je lze jednak vyhřívanými srážkoměry, sněhometry a nebo sněho měrnými tyčemi - měření sněhové pokrývky. Srážky nám dávají též informaci o vlhkosti počasí zejména tedy v zimě, obecně v chladné části roku. U sněhové pokrývky je měřena její vodní hodnota, kolik mm vody je obsaženo ve sněhu na daném území. (tzv. SVH) Dle měření je nutné vodní hodnotu sněhu vypočíst. (Viz článek Vodní hodnota sněhu)

> Zmrzlé srážky, mrznoucí srážky = vyskytují se zpravidla v chladné části roku, změřit je lze vyhřívanými srážkoměry.

> Kroupy = produkují je bouřkové oblaky, změříme po roztátí krup - měří se i velikost kroupy.

> Usazené srážky = veškeré horizontální a to například rosa, jinovatka, námraza, ledovka atd., které uvádíme v pozorování. Měříme maximálně jejich sílu/tloušťku - např. síla ledovky, tloušťka námrazy.

Měření: Srážky měříme v podobě kapalné srážkoměry, ty už jsou dnes většinou také automatické i s automatickým odesíláním dat. Srážky tuhé lze měřit po jejich roztátí ve vyhřívané srážkoměru, dále sněhometry a nebo v podobě souvislé pokrývka pak sněhoměrnými tyčemi, plus měření vodní hodnoty sněhové pokrývky ve vztahu k danému území. Brát v potaz je nutno mnoho faktorů, jako je například množství sněhu na daném území a jeho typ, poté je spočtena vodní hodnota. (Data jsou dostupná na stránkách ČHMÚ) Dále můžeme měřit velikost krup a u usazených srážek sílu a tloušťku těchto srážek. Měříme je zejména v mm a to kapalné i případně některé tuhé, v případě vrstvy krup, tloušťky ledovky či sněhové pokrývky i v cm. Též má mnoho z Vás doma vlhkoměr, dnes hodně v podobě digitální, což je vybavení vedle meteostanic i téměř každého obyčejného teploměru.

Srážky tedy měříme patřičnými přístroji, nejčastěji srážkoměry či sněhometry. Tyto přístroje je nutné umístit na zemský povrch a to do míst bez okolní vegetace, zdí, domů, chalup a další předmětů, které by z určité strany mohly bránit srážkám padat do srážkoměrné nádoby. Tento přístroj musí být kompletně vystaven povětrnostním vlivům a pro přesné měření je nutné buďto srážky pravidelně odčítat a nebo zajistit omezení vypařování vody z nádoby, které je v teplé části roku značné. Každopádně i zde jsou přístroje dnes již většinou automatizované a odečítají úhrny průběžně automaticky. Vlhkost vzduchu měříme vlhkoměry či psychometry a tyto přístroje musejí být umístěny pro změnu na místech, kde je jednak bráněno přímému slunečnímu svitu (podobně jako teploměry) a současně také přímému dopadu srážek a to i při poryvech větru. Měříme vlhkost vzduchu, nikoli vlhkost přímo srážek a nebo vlhkost na přímém slunci, na to musí být vždy pamatováno.

Vítr - další důležitý meteorologický prvek, který mám posyktuje informaci o směru síle převládající cirkulace na daném území. Tento prvek je velmi důležitý a i podle směru větru a rychlosti se znalostí podmínek dané lokality lze usuzovat, jaké nás čeká počasí, zda studené či spíše teplejší, vlhčí či naopak suché a horké nebo zda se bude počasí v dohledné době vůbec nějak měnit. Vítr je důležitý pro běžný život, pro leteckou dopravu a ostatně i pro další druhy dopravy, zejména pro vodní. Dále je důležitý pro různé sporty, zejména pak pro zimní při pohybu po hřebenech hor. V zimním období nám dává důležitou informaci, do jaké míry bude snižovat naši pocitovou teplotu ve vztahu k prvku teploty vzduchu.

Měření: Vítr měříme primárně v 10m nad zemským povrchem, pomocí radiosond je měřen i ve výškách, což je důležitý faktor pro vývoj počasí. Vítr totiž nemusí vůbec být v různých hladinách stejný, poté hovoříme o tzv. střihu větru jako základním faktoru pro tvorbu výraznějších bouřek či bohaté oblačnosti s výskytem trvalých srážek. (Viz článek Co jsou to střihové srážky?) Vítr měříme anemometrem, jehož součástí je směrovka pro měření směru větru. Hodnoty udáváme v m/s nejčastěji, pro některé účely je přepočítáváme na km/h. Měříme průměrnou rychlost větru (rychlost větru bez výchylek v průběhu za daný čas, nejčastěji za hodinu od jednoho termínu pozorování či měření ke druhému) a rychlost větru v nárazech. (krátkodobé, avšak výrazné zesílení větru) Pro přiřazení síly větru existuje dvanáctistupňová Beaufortova stupnice síly větru.

Pro správné měření větru je nutno umístit anemometr se směrovkou do výše uvedené výšky a to na volné prostranství, kde nejsou žádné zdi, budovy a ani výraznější vegetace, které by směr zcela zkreslovaly a skutečnou rychlost větru i výrazně oslabovaly. Anemometr může být vystaven jiným povětrnostním vlivům a z podstaty správného umístění to i vyplývá.

Stav oblohy - aneb pokrytí oblohy oblaky s určením spodní vrstvy a převládajících oblaků je dalším velice důležitým prvkem, neboť obloha nám říká jak se počasí aktuálně přímo "tváří" zjednodušeně řečeno. Zde určujeme zejména pokrytí oblaky obecně, (viz článek Určování pokrytí oblohy oblačností, stavu oblohy) s tím že mezi oblaky se nepočítají kondenzační pruhy od letadel (viz článek Contrails a fámy s nimi spojené) a umělé oblaky. (viz opět odkážeme na klasifikační články) Dále určujeme doplňující údaje ke stavu oblohy a to spodní vrstvu oblačnosti dle třídění podle výšky, ve které se oblaky vyskytují a také převažující druh oblaků či oblačné patro.

Obecně platí, že stav oblohy se určuje obtížněji v nočních hodinách, resp. obecně v temné části dne než přes den. Též platí, že nemůžeme dle pozorování určit všechny druhy oblaků v případě výskytu nízké vrstvnaté oblačnosti pokrývající celou nebo většinu oblohy. Ze stavu oblohy lze mnohé vyčíst a to zejména to, jak se bude zhruba vyvíjet počasí v nejbližších hodinách. (Viz článek Úkazy značící změnu počasí) Podle stavu oblohy poznáme tedy směr postupu oblačnosti a pokud není jednoznačný, je jistá změna počasí k horšímu v nejbližší době. Lze podle směru postupu oblaků, což svědčí o proudění ve výšce, rozpoznat zda bouřka vyskytující se v jiném místě, která je viditelná z místa kde se nacházíme, přichází k nám a nebo putuje jiným směrem a naše místo pozorování nezasáhne. Též lze pozorovat, zda bouřka či přeháňka sílí, více méně stagnuje a nebo se rozpadá. To a mnoho dalšího nám naznačují mnohé projevy na obloze.

Měření: Údaje o výšce oblaků jsou měřeny ceilometry. Množství oblačnosti v podobě pokrytí oblohy odhadujeme v tzv. osminách 0/8 = jasno a 8/8 = zataženo a nebo v desetinách či v procentech. Spíše než měřit je možné stav oblohy stále pozorovat pomocí meteorologů pozorovatelů, zde je jejich práce stále na své místě.

Jak správně pozorovat oblohu pro zjištění jejího stavu? Zde nelze tak jednoduše poskytnout návod, neboť složitost oblohy by si vyžádala též složitý a dlouhý popis či chcete-li návod, přesto jen stručně k základům. Na obloze zjišťujeme pokrytí oblohy oblaky - viz výše co započítáváme mezi oblaky. Tj. nezjišťujeme zda svítí sluníčko či měsíc a jak moc = počítáme tedy i tenkou vysokou oblačnost, která se často projevuje jen zakalením oblohy v podobě tenkého závoje a v noci je docela špatně rozpoznatelná. Hodnotíme pokrytí oblohy a známé stavy oblohy jako je jasno, oblačno či zataženo vyjadřujeme v osminách. Hodnotíme převládající oblaky, např. 6/8 oblaků na obloze může znamenat 4/8 oblaků Sc, 4/8 oblaků Ac a 2/8 oblaků Cs a nebo také jen a pouze 6/8 oblaků Cu. Při pozorování můžeme v případě výskytu celistvé oblačnostu typu St s 8/8 pokrytí jen odhadovat, zda se nad vrstvou objevuje například Ac nebo Ci, k tomu nám pomohou jen snímky z družic. Pokud jsou v oblacích nízkého patra mezery, můžeme mnohé odhadnout. Při nočním pozorování uvádíme v případě nemožnosti správného určení pokrytí stav oblohy odhadem, často nám ale pomáhají hvězdy či měsíční kotouč v určení alespoň o jaké patro oblačnosti se jedná a zda se na obloze nějaká vůbec nachází. Při určování stavu oblohy je nutné mít rozhled po celé obloze, nepostačí určit stav oblohy jakoby z pohledu fotografa na jednu světovou stranu či vzhůru. I když se objevuje oblačnost (často rozpadající se v podobě cárů a nebo vznikající kupovitá) jen u obzoru, jedná se alespoň o 1/8 pokrytí, byť je též považováno ještě za jasno. Pokrytí celkově určujeme horizontálně, nezáleží na tom kolik jenad sebou vrstev oblaků. Odhadneme pokrytí každé z nich a určíme celkové pokrytí oblohy s tím, že se z horizontálního pohledu vrstvy překrývají. Zajisté nemůžeme uvádět, že celkové pokrytí činí 7/8 oblaků a poté v rozlišení uvést například 3/8 Ci, 3/8 Ac a 5/8 Cu. U pozorování stavu oblohy hodnotíme ale i další projevy na obloze, vedle tvarů a odrůd oblak také zvláštní projevy jako je například tromba, srážkové pruhy (dosahující a nedosahující zemského povrchu) a další jevy. (Viz též článek Meteorologické značky skýtající veškeré důležité druhy stavu počasí)

Tlak vzduchu - udává základní informace o vývoji tlakového pole atmosféry v dané oblasti. Poznáme podle jeho vývoje základy pravděpodobnosti změny počasí či zda bude počasí stálé. Normální tlak vzduchu činí 1013.25hPa (viz též článek Tlak vzduchu a jeho chod či článek Tlakové útvary a počasí v nich) a dle pozorování jeho změn, náhlosti a intenzity těchto změn můžeme odhadnout jak se bude chovat počasí v nejbližší době a to v obecné rovině - bude se spíše vylepšovat, bude více méně stejné a nebo se bude spíše zhoršovat. Nízký tlak je typický pro špatné počasí a naopak, takže podle jeho změn poznáme vývoj počasí i na 24 hodin dopředu. Nemusí být takto spolehlivě odhadnut průběh všech prvků v daném místě, například se i přes pokles tlaku vzduchu nemusejí vyskytnout srážky, avšak při výraznějších poklesech tlaku vzduchu, což se děje před atmosférickými frontami či s nimi spojenými cyklonami tomu tak většinou bývá.

Měření: Měříme barometry, což jsou poměrně jednoduché přístroje, každý z Vás má nějaký jednoduchý barometr pro základní orientaci v počasí určitě doma, většinou zavěšený na zdi v podobě ručičkového a nebo dnes také často v podobě digitálního, což je funkce každé, byť jednoduché meteostanice. (pouhé teploměry většinou tuto funkci nemají) Tlak měříme v hPa či mb, (milibarech) což jsou sobě rovné veličiny. Dříve se tlak měřil v mmhg, (torrech, což znamení milimetry rtuťového sloupce) ale od této veličiny moderní meteorologie již upustila.

Přístroj na měření tlaku můžeme mít umístěný kdekoliv, ale pokud možno ve svislé poloze nejlépe na zdi. V případě digitálních přístrojů na měření tlaku (zejména funkce meteostanic) je nutné mít nastavenou správnou nadmořskou výšku místa měření, aby se tlak správně přepočítával na danou hladinu moře. Tato veličina může být měřena kdekoli, většinou se jedná o přístroje, které jsou určeny naopak pro užívání ve vnitřních prostorech, jedná se o jedinou veličinu, kterou můžeme měřit doma bez vlivu povětrnostních podmínek

Ostatní druhy meteorologických prvků

Globální záření - vyjadřuje záření celé oblohy, resp. ozáření Země oblohou. Jeho suma je udávána za určité časové období, nejčastěji za den, tzv. denní suma globálního záření. Je měřeno solarimetrem a udává se v mega joulech na metr čtvereční. (Mj/m2)

Dohlednost - ukazuje nám průchodnost atmosféry, resp. míru výskytu různých částic v ní, které brání v dohledu. Je velmi důležitá zejména v letecké dopravě, kde se nazývá přesněji jako dráhová dohlednost. Jedná se o dohlednost v blízkosti vzletové a přistávací dráhy. Měřena je transmisometrem, resp. transmisometry, neboť je jich na ploše vždy rozmístěno více. Tyto přístroje měří průchodnost optického paprsku atmosférou do určité vzdálenosti. Udává se počet metrů dohlednosti.

Výpar - vedle srážek, které jsou příjmem vlhkosti mimo jiné zejména půdy, je měřen také výpar, který označuje naopak výdej vody z půdy. V půdě se měří také teplota, viz informace u prvku Teplota.

Průběh a druh počasí - jsou veškeré atmosférické jevy (tzv. meteory, viz patřičný článek) vyskytující se v místě pozorování (stanici) a v okolí (dohledu) tohoto místa. Jedná se o jevy vyskytující se k danému času, např. k 12 UTC a nebo též jevy, které se vyskytovaly v poslední hodině s uvedením dodatku, např. 7/8 oblaků, slabý déšť po bouřce v poslední hodině. "Přístrojem" je zde pozorovatel, tedy lidská činnost.

Druh oblaku - prvek je zjišťován pozorovatelem, souvisí ovšem s pozorováním stavu oblohy = pokrytí oblačností, k němuž se jako doplňující údaj přidává druh oblaků. Tento údaj je zaznamenáván do meteorologického deníku a zakódován do meteorologických zpráv. Jsou následně zakresleny v synoptických mapách a některé důležité pro letový provoz i v leteckých meteorologických zprávách. Druh oblaku či převažujícího patra a druhu oblaku nebo spodní vrstvu oblačnosti zjistí opět pozorovatel. Udává se druh oblaku, (př. Ci, Cu) dále pro upřesňující informace tvar, (př. fib, med) odrůda, (př. intortus) zvláštnost a (př. mamma) průvodní oblak. (př. tuba)


V uvedené přehledové tabulce vidíte přehled meteorologických prvků s vyznačením základních, v řádku jednotka jsou uvedeny jednotky případně další možnosti jak se dané prvky zobrazují, dále je uvedeno, zda lze prvek měřit, pozorovat, oboje či pozorovat jen do jisté míry (zvýraznění kurzíva) a v posledním sloupci je uveden přístroj, kterým měříme daný prvek a mezi nimi je do jisté míry (kurzíva) zařazen i pozorovatel.

Co je to prvek a veličina? Jedná se o synonyma, meteorologický prvek (kterým je například teplota) může být nazván současně meteorologickou či obecnou veličinou.

Co je to jednotka? Míra, ve které udáváme jednotlivé měřené meteorologické prvky a obecně veličiny. Jednotkou teploty může být tedy °C či °F nebo K. (Kelvin)

Co je to letecká meteorologie? Jedná se o speciální odvětví meteorologie, (jako je například numerická, radarová či družicová meteorologie) která slouží pro monitorování a predikování povětrnostních vlivů a jevů v atmosféře ve vztahu k leteckému provozu. Pro toto odvětví jsou důležité zejména prvky: vítr a typ proudění, dohlednost, meteory - zejména srážky a bouřkové jevy, druhy oblaků a další údaje o stavu oblohy či teplota. Pro letectví je ale prakticky každý meteorologický prvek nějak důležitý.

Článek s úkolem vyložit popis meteorologických prvků, podstatu jejich měření na stanicích, správný způsob jejich měření a přístroje používané k jejich měření je zaměřen zejména na základní prvky a je proto rozdělen do dvou pomyslných částí a to na základní prvky a ostatní prvky. Mezi ostatními někdy najdeme také měření výšky sněhové pokrývky či vítr a teplotu a na stožárech. Po přečtení článku by měl mít čtenář základní exkurz do správného pozorování a měření počasí na stanici či daném místě, ať se jedná o profesionální či amatérské měření, což povede určitě k výraznému zlepšení nasbíraných informací a dat z pozorování či měření stavu počasí.

S meteorologickými značkami detailně seznamuje již vydaný článek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Smithd247 Smithd247 | E-mail | Web | 5. prosince 2016 v 11:55 | Reagovat

Good blog! I really love how it is easy on my eyes and the data are well written. I am wondering how I could be notified whenever a new post has been made. I have subscribed to your feed which must do the trick! Have a nice day! febkekcbkdfbeced

2 Petr Petr | 26. dubna 2017 v 11:25 | Reagovat

nauč se psat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee