Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Druhy a průběh povodní

13. prosince 2015 v 13:47 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Z hlediska hydrologie rozlišujeme několik druhů a průběhů povodňových situací. Na každém toku či části toku se povodeň projeví jiným průběhem. Existují povodně s rychlým nástupem a povodně s pozvolným nástupem, popíšeme si nejprve druhy povodní z hlediska příčiny, která je převážně meteorologického původu, neboť vynecháme příčiny poruch a jiných mimořádnostech na vodních dílech.

Povodně z tání - vznikají náhlým roztáním sněhu o vysoké vodní hodnotě v určitých polohách. Pokud se bude jednat o tání nejen v horských oblastech a sníh bude naráz odtávat z celé části daného toku či zajisté více toků, vznikají výraznější a navíc rozsáhlejší povodně. Vše může komplikovat déšť, který přidává do povodí vodu a urychluje tání sněhu, dále také teplý vítr. Jedná se o sněhové povodně.

> Připomeňme povodně 2006. (duben)

Zjednodušený načrtnutý graf vývoje vodního stavu na horském toku v době jarního tání, kdy dochází k pravidelném zvýšení stavu a průtoku během dne a večer, kdy stéká do koryta toku roztátý sníh a v noci či ráno, kdy mohou teploty zamířit i pod bod mrazu, vodní stav a průtok klesá, neboť se zbrzdí či zastaví tání

Povodně z trvalých srážek - vzniknou vlivem vytrvalých silných a tím pádem vydatných srážek, které jsou většinou plošnějšího rázu a zasáhnou větší území, někdy i více povodí. Je nutné přihlédnout vždy k nasycení území, dle toho hodnotíme hydrologické odezvy srážek. Srážky v případě nenasyceného území nejprve toto území nasytí, další srážky se již téměř nebudou vsakovat a budou stékat rovnou do koryt vodních toků. Poté je hydrologická odezva výraznější již při méně vydatných srážek. Těmto povodním říkáme povodně dešťové.

> Připomeňme zejména povodně 2002, ale také 2010 a 2013. (srpen, květen+srpen a červen)

Povodně z přívalových srážek - klasické letní vždy hodně lokální povodně, které zasáhnou většinou jen malou část daného povodí, zejména malé toky. Jedná se o povodně vyvolané prudkými srážkami, tzv. přívalové deště, v bouřkách. Tyto srážky se nazývají konvektivní a rychle stečou zejména po suchém povrchu do struh a vodních toků, jejichž stavy se začnou rychle zvyšovat. Tyto povodně mají ale krátké trvání, srážky nenasytí velké území a příliš nestačí nasytit ani území, kde se objeví. Sucho tyto srážky téměř nevyřeší. Těmto povodním říkáme bleskové povodně.

> Připomeňme povodně 2012. (červenec, východní Čechy)

Povodně při ledových jevech - jsou zimními povodněmi, které vznikají nahromaděním ledu či při výskytu četných ledových jevů, kdy dojde ke kompletnímu zámrazu toku a voda vytéká z koryta ven. Při ucpání toku se voda nad daným místem též začne vylévat z koryta. Pod ledovou bariérou je vodní stav normální. Tyto povodně se též omezují na místa toku, která jsou buďto zcela promrzlá a nebo na místa, kde dojde k tzv. ledové bariéře či nápěchu při chodu ledu daným tokem. Nejčastěji se tak stává v úzkých částech toku. Správně nazýváme tyto povodně ledovými povodněmi.

> Připomeňme zejména povodně 2012. (únor a březen)

Základní druhy povodní z meteorologického hlediska byly řečeny, nyní následuje výčet průběhu povodní na jednotlivých tocích:

Malé a horní toky - zde nejvíce působí přívalové srážky. Pod těmito toky si představme malé potoky, větší potoky a maximálně říčky či horní toky řek, což jsou tedy malé toky. Zde se projeví prudké srážky prudkým, ale velice krátkodobým vzestupem hladiny a průtoku. Snáze rozvodní tyto toky i vytrvalý vydatný déšť. Zde je povodeň vždy krátkodobá, ale má rychlý nástup, tzn. obyvatelé se na ní nemohou oc připravit. Koryta těchto toků či úseků toků jsou většinou malá a voda se brzo vylije z břehů. Často zde platí 3. povodňové stupně, neboť je nutno je zde vyhlašovat zajisté při nižších vodních stavech než například na dolních tocích.

> Rychlý vzestup, krátké trvání povodně, prudkost průtoku, nižší průtoky

Klasický průběh povodně na horním či malém toku. Povodeň na horním toku je krátká, ale nástup má velmi rychlý. Ihned po zeslábnutí či ustání srážek průtok klesá. Takto probíhá tzv. blesková povodeň (z přívalových srážek, viz výše) na menších tocích

Střední toky - zde působí srážky již mírněji, voda z horních částí toku se zde ve větším a hlubším korytu rozloží, ale na druhou stranu jsou zde vyšší průtoky, neboť toky posbírá po cestě mnoho přítoků. Obyvatelé mají v těchto částech toku o poznání více času na přípravu před povodní, povodeň sem přichází pomaleji. Voda se zde tak často jako na hroních tocích z břehů nevylévá. Hladina a průtok jsou zvýšeny delší dobu než na horních tocích, povodeň trvá déle.

> Pomalejší vzestup, delší trvání povodně, menší prudkost průtoku, vyšší průtoky

Nástup povodně na středním toku je o poznání pozvolnější, pokles taktéž. Zpočátku může klesat vodní stav/průtok i rychleji, postupně se pokles zpomaluje. Není ovšem na náčrtech brán zřetel na případné manipulace vodních děl - přehrad či zdymadel a různých jezů

Dolní a velké toky - tyto toky již výrazněji neovlivní srážky či tání v jejich okolí, povodeň jdoucí po toku sem přichází velice pozvolna a tok zde stoupá v mnohem delším čase. Koryto je hluboké a široké, neboť se v těchto částech toků stéká veškerá voda z dané povodí. Obyvatelé mají mnoho času na přípravu před povodní, ale povodeň trvá poté hodně dlouho.

> Velmi pomalý vzestup, velmi dlouhé trvání povodně, malá prudkost průtoku, velmi vysoké průtoky

A na dolních tocích velice pozvolný vzestup i pokles stavu/průtoku, jak vzestup, tak pokles může mít i delší trvání než je zde načrtnuto, (křivka bude představovat větší "kopec" s pozvolnějším stoupáním, krásným příkladem je u nás dolní Labe) jedná se o jednoduché náčrty pro lepší představu průběhu povodně.

Pozn.: Hnědá vodorovná čára - 0cm či m3/s-1, světle modrá křivka - vývoj vodního stavu či průtoku s tím, že hnědá čára směrem doprava určuje čas a na druhé ose (není na náčrtu) je znázorněna hodnota vodního stavu či průtoku, např. před vzestupem 85cm, při kulminaci povodně 250cm s platností 3.SPA. (př. od 200cm)

Výše byly jmenovány a krátce popsány základní druhy povodní, které v ČR mohou nastat a které způsobují povětrnostní podmínky a nejsou způsobeny poruchami vodních děl či jiným způsobem. Též byl stručně s malými nákresy popsán průběh povodně v různých částech toku či jinými slovy na určitých druzích toku. Povodeň má v různých částech toku a na různých tocích jiný průběh, trvá různě dlouho a též má různé následky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee