Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Co je to fén a fénové oblaky?

4. prosince 2015 v 16:26 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Vedle toho, že slovo fén má i jiný význam, jedná se o meteorologický jev. Ten bude zajímat zajisté nás, avšak ne nadarmo má takovýto název. Odborný výraz je ovšem německý a měl by být správně psán bez počeštění föhn.

Co to je fén obecně? Jedná se o teplý a suchý padavý vítr, v souvislosti s nímž se na obloze objevují typické oblačné tvary.

Kdy fén vzniká? Za synoptické situace, kdy dochází od západu k přibližování se tlakové výše a ta sune svou východní částí vzduch od jihu přes Alpy. Když níže přijde nad střední Evropu, v Alpách panuje západní proudění, postupně se zde proudění stočí na severní.

Jak se přesouvá fén?
Pod fénem si představme tedy již zmíněný vzduch, vzduchovou hmotu a hovořme o něm nyní už prostřednictvím tohoto pojmu. Představme si, že nad Alpami má tento vzduch teplotu 20°C a vlhkost 60%. Zjednodušeně řečeno jen tento vzduch vytlačován na jižní svahy Alp vlivem výše popsaného proudění. Když dochází k ochlazování vzduchu o 1°C za každých 100m, teplota vzduchu v 980m n.m. (hladina kondenzace dle tabulkového převodu) je 10°C. Při dalším vyklouzávání vzduchu na vrcholky Alp dochází k ochlazování vzduchu od 0.5°C až 0.7°C opět vždy za 100m. Vezmeme-li střed tohoto rozmezí, tj. 0.6°C, vzduch proniklý k vrcholům Alp (Cca 3 000m) se ochladí cca na -2°C. Na jižních svazích alp došlo ke zkondenzování vody obsažené ve vzduchu a k výskytu srážek, jimiž voda ze vzduchu "odešla". Na severní svahy Alp doputuje vzduch suchý, bez vlhkosti a tím pádem bez oblaků. Takový vzduch se ohřívá při sestupu o 1°C na 100m výšky. Na předhůří Alp v Bavorsku tak doputuje o teplotě 28°C, je o 8°C teplejší než před putováním nad alpské vrcholky. Ochlazoval se o 0.6°C za každých 100m, ale oteplovat se o 1°C za každých 100m a to v důsledku, že veškerá vlhkost vzduchu se vytrácí na jižní straně Alp. Vlhkost vzduchu by na konci jeho cesty činila cca 14%.

Fénové oblaky
Jak bylo již řečeno, tento jev spojený s cirkulací vzduchu, vzniká vždy v případech, kdy se cyklona přibližuje od západu k Evropě. Při tomto jevu vznikají typické, tzv. "fénové", oblaky. Vedle nich se objevují ale další oblačné tvary.

Vzduch je vlivem tlakové výše tlačen k severu, v oblasti výše popsané se nacházejí vysoké výčnělky v podobě známých Alp. Vzduch je vytlačován vlivem jejich výskytu vzhůru. Ze základní teorie je známo, že se vzduch při výstupu ochlazuje. Postupně dosáhne teploty rosného bodu a vznikají oblaky. Nedochází zde k rozdělování do jednotlivých vzduchových bublin, takže se tvoří vrstevnatá protáhlá oblačnost. Apy jsou ale tvořeny členitým terénem v podobě hřebenů a skalisek. Ty přispívají vedle meteorologických podmínek k vzniku turbulence a konvekce.

Co je to konvekce? Pro připomenutí a úplnost zopakujme, že konvekce je meteorologický jev, který vzniká v případě prohřátí zemského povrchu v teplé části roku. V důsledku nerovnoměrného ohřívání povrchu dochází ke tvorbě vzduchových bublin, které jsou teplejší než okolní vzduch a začínají stoupat. Tím se ochlazují, dochází ke kondenzaci a nad kondenzační hladinou se tvoří oblaky kupovité struktury.

Co je to turbulence? Také zopakujeme definici tohoto důležitého meteorologického jevu ve spojitosti s prouděním vzduchu. Jedná se o proudění vzduchu přes horské překážky, při kterém dochází ke tvorbě vírů, které se uvolňují od dané horské překážky a proudění je unáší dále. Jedná se o víry různých velikostí.

Náčrt proudění vzduchu přes alpské vrcholy při výskytu fénu

Tyto jevy umožňují vznik většího množství bublin vzduchu. Tvoří se kupovité oblaky, které vystupují z protáhlé vrstevnaté oblačnosti, jejíž proces vzniku je popsán výše. Stále dochází ke kondenzaci a oblačnost může dosahovat i značných rozměrů. Někdy se tvoří podél pohoří mnohakilometrová oblačná zeď nazývaná fénová zeď. Jedná se o oblačnou masu, v horních částech ještě převládají kupovité výběžky. Veškeré srážky vypadávají na této straně hor, jižní straně, kterou proto nazýváme návětrnou stranou. Po překonání vrcholu proudí vzduch dolů. Oblačnost se pak doslova řítí dolů jako lavina nebo vodní masa po kopcích. Sestupující vzduch se ohřívá a oblačnost se rozpadá, postupně zcela zmizí a to postupně jako "pára nad hrncem". Tím cesta fénu nekončí. Rychlost proudění v oblasti Alp mohutní. silný či bouřlivý vítr vynáší vzduch do výšky a vznikají tzv. fénové vlny. Ty mohou dosahovat až k zemskému povrchu, kde dochází ke vzniku tzv. rotorů, což znamená obrácené proudění vzduchu - tj. proudění od severu místo od jihu jako je tomu před a za horami. Na vrcholech vln se tvoří čočkovitá oblačnost typu Altocumulus lenticularis (zkr. len, Ac len) a to i na dalších vlnách v proudění. Vzniknout mohou i dva nebo více takovýchto čočkovitých oblaků, které se souhrnně nazývají oblaky Moazagotl. Většina čočkovitých oblaků se tvoří až za horami, které vznikají už nad vrcholky Alp. Vznikne současně fénová mezera, úzká bezoblačná oblast po rozpadu hlavní oblačnosti bez výskytu čočkovitých oblaků. Při výrazných podmínkách se čočkovité oblaky objevují daleko za Alpami. Vzácně vzniká za určitých podmínek perleťová oblačnost.

Obrazově ukazuje průběh fénu mírně zjednodušený náčrt, aby doplnil pro lepší představu textový popis s vyznačenými základními rysy a oblaky při této cirkulaci vzduchu. (výše)

Popis byl též mírně zjednodušen, proces fénu je složitější a byl zkoumám mnoha vědci z oboru. Objevila se také fáma, že je možné z fénu onemocnět - co je pravdy na této zajímavosti? Taková perlička po náročnější teorii na závěr.

Lze z fénu onemocnět? Nikoli, nelze vyloženě onemocnět, je to mýtus - ale ... To, že ho nelze spojovat vyloženě s onemocněním je jisté, nicméně existují různé názory. Fakt, že si lidé při výskytu fénu stěžují na to, že se necítí dobře, může souviset jednak s procesy, které způsobují též i vznik těchto oblaků - jedná se o vznik infrazvuku, které není slyšitelný, ale na nervový systém má tento zvuk vliv. Jiné vysvětlení hovoří o tzv. drobných elektrických výbojích, k nimž dochází při střídání vzduchových hmot. Vysílají určité vlny, které mají opět vliv na nás nervový systém. Naopak někteří vědci souvislost zdravotních potíží a fénu odmítají. Ke střídání vzduchových hmot dochází i při jiných situacích, každý pokles tlaku má vliv na člověka, to je pravda. Ale zvláštní vliv fénu na nervový systém prokázán nebyl. U některých jedinců lze připustit, že může dojít k vyvolání nebo jen zesílení projevů, k nimž by měli sklon i bez výskytu fénu, tedy běžně. To je názor mnichovského meteorologa a lékaře W. Sönninga.

Literatura: Häckel, H. Atlas oblaků 2004, Academia (CZ 2009)
Doporučujeme pro zájemce o základech fyziky oblaků a o podrobnějším exkurzu do jejich třídění, viz též naše recenzované publikace
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angeloded Angeloded | E-mail | Web | 1. října 2017 v 11:52 | Reagovat

Do you feel like you have tried everything possible in order to lose weight? You are not alone--many people have the same problem. The following article is designed to give you tips that you may not have even known existed. By following these tips, you will reach your weight loss goal in no time.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - aneb vše o počasí

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://meteoaktuality.cz


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)

> TV video kanál MA (videa o počasí, vše zajímavé i důležité v jeho dění)

http://www.youtube.com/user/MeteoaktualityTV?feature=mhee