close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Tlakové útvary a počasí v nich

30. listopadu 2015 v 12:16 | Meteoaktuality.cz |  Teorie
V minulých tématech zajímavostí byly probrány frontální vlny a podmínky počasí v místech, kde se dané vln nacházejí. Dále byly probrány vzduchové hmoty a povětrnostní podmínky v nich a v poslední řadě byly probrány také oblaky, jejich klasifikace a druhy srážek. Ještě před tím, než přineseme komplexní přehled značek jednotlivých meteorologických jevů, tak se podíváme na tlakové útvary a počasí v nich převažující.

Co je to tlakový útvar? Za tlakový útvar považujeme tlakové níže a k nim opačné útvary značené jako tlakové níže. Odborněji řečeno cyklony = níže, které jsou ovšem zaměňovány za jiné pojmy, neboť slovo cyklona má více významů, ale vždy se jedná o tlakovou níží, která na sebe váže oblačnost, která je často srážkově dosti bohatá. Tlakovým výším říkáme odborně anticyklony. Toto základní dělení je nezbytné pro pochopení významu tlakových útvarů a počasí v nich. Jedná se o zásadně opačné útvary přinášející rozdílné počasí, rozdílné počasí ovšem přinesou i v jednotlivých obdobích. Oba tlakové útvary musejí mít alespoň jednu izobaru na povětrností mapě uzavřenou.

Co je to tlaková níže? Cyklona, nebo-li oblast nízkého tlaku vzduchu není nic jiného než oblast, ve které panuje vůči okolí o poznání nižší tlak. Tlaková níže se může prohlubovat = tlak v ní klesá s tím, že nejnižší je vždy v jejím středu. Střed tlakové níže je místo s nejnižším tlakem v této celé tlakové sníženině. Tlaková níže se může ale naopak i vyplňovat = slábne, tlak v ní roste a až se vyrovná s okolním tlakem, tlaková níže zcela zanikne a ustanou i její typické projevy.

Co je to tlaková výše? Anticyklona, nebo-li oblast vysokého tlaku vzduchu je naopak oblastí s vyšším tlakem vůči tlaku v jejím okolí. Tlaková výše může být mohutná a může dále mohutnět = tlak v ní roste. Naopak může ale i slábnout = tlak v ní klesá. Pokud klesne na hodnoty rovnající se těm v jejím okolí, zanikne a podmínky začnou dovolovat vzniku oblačnosti, celkově se změní v dané oblasti počasí. Tlak může klesat i nadále a pokud začne být nižší než v okolí, tak vznikne naopak cyklona. A totéž naopak.

K dalším situacím spojeným s tlakovými útvary doporučujeme přečíst náš článek s názvem Synoptické situace, který podrobně objasňuje ostatní možné situace v tlakovém poli a počasí s nimi spojené. V dalších odstavcích si podrobněji rozebereme počasí v základních útvarech, jejich charakteristiky, změny, vývoj, klasifikaci, zánik a další zajímavosti.

Cyklony


Nyní trochu podrobněji k tlakovým útvarům, zajímavější je pro meteorology a pozorovatele počasí beze sporu cyklona. Cyklonální počasí charakterizujeme jako oblačné, s častými srážkami, čerstvým větrem, zejména v zimě se špatnou dohledností, přináší zpravidla ochlazení, avšak záleží hodně výrazně na přesné situaci a cirkulaci v daném místě. Souhrnně lze říci, že hezké počasí nám cyklona nepřinese, avšak často po dlouhých podzimních a zimních inverzích přináší naopak konec nízké oblačnost a mlh a oblačnost se může i protrhávat, naopak do hor přijde po dlouhém slunečném počasí oblačnost vyšších pater. Zásadní je pro cyklonu pohyb vzduchu v ní, který se pohybuje proti směru hodinových ručiček.

Klasifikace cyklon
Je možná z více hledisek, zejména z hlediska zeměpisného a meteorologického či z hlediska způsobu jejich tvorby:

a) Mimotropické
b) Tropické
c) Frontální, které se tvoří na frontálních vlnách
d) Místní, které se tvoří mimo fronty a jsou většinou nevýrazné

Fáze vývoje - "života"
Cyklona prochází během svého tzv. života několika fázemi, stádii. (Odkážeme zejména na článek Život tlakové níže) Základními fázemi vývoje cyklon rozumíme:

1) Vznik - první příznaky jejího vývoje. Stádium trvá až do prvního uzavření izobary na meteorologické mapě.
2) Mladá cyklona - je období následující po uzavření jedné izobary až do počátku okludování cyklony (bude vysvětleno)
3) Vrchol - největší rozvoj cyklony od doby, kdy začne okludovat až do dosažení nejnižšího tlaku v jejím středu. V centrální Evropě mají cyklony minimální tlak většinou kolem 980 až 1000 hPa s tím, že se občas objeví i hlubší cyklona a příkladem může být například konec letošního (2015) ledna, kdy tlak v ČR klesl téměř k 970hPa. Nad Atlantikem najdeme cyklony s nejnižším tlakem i na 940hPa, jsou ovšem místy neobyčejně silné.
4) Vyplňování (nebo-li zánik)- je poslední fází vývoje cyklony a fáze počíná od doby, kde začne v cykloně tlak klesat do doby než cyklona zmizí. (jako útvar na mapě)

Pohyb cyklon a počasí v nich
Je jednozačně velmi těžko odhadnutelné. Obtížná je lokalizace srážek a prognózy spadu nejvydatnějších srážek. Oblačný systém obsahující srážky rotuje ve směru proudění v cykloně kolem jejího středu. Cyklona postupuje určitým směrem, na její postup působí řada faktorů ve výškovém tlakovém poli. Cyklony putující od západu jsou obvykle odkláněny severní drahou. Většinou se cyklony tvoří na přední strany výškové brázdy. Cyklony putující z východních směrů nejsou tak časté, ale způsobují v centrální Evropy trvalé srážky. V některých případech končí takové srážky povodněmi, které nejsou vzhledem k situaci jen lokální. Cyklony označujeme jako retrográdní. Cyklony se pohybují rychlostí do 100km/h, v evropských podmínkách se jedná o rychlosti cca 30-40km/h. V chladné části roku se ovšem pohybují rychleji než v teplé. Jaké faktory nejvíce působí na pohyb cyklon: (i anticyklon)

1) Advekce teploty
2) Vírové proudění
3) Přízemní vrstva tření
4) Orografie ovlivňující vzduchové hmoty a fronty

Působí společně a někdy souběžně, jindy protichůdně. Nejčastější jsou frontální cyklony, které se mohou tvořit:


  • Na studené frontě dříve vzniklé cyklony


  • Na teplé frontě dříve vzniklé cyklony


  • Na stacionární frontě


  • U okluzního bodu dříve vzniklé cyklony



Nejčastěji se ovšem objeví na studených frontách dříve vzniklé cyklony nebo na stacionárních frontách. V tzv. mladých cyklonách rozdělme povětrnostní podmínky do tří skupin, neboť se počasí v těchto řekněme fázích značně liší.

Přední část studeného vzduchu - zde je průběh počasí určen podobně jako při přechodu teplé fronty. (odkážeme na článek Frontální vlny a jejich vliv na počasí) V týlové části studeného vzduchu jsou většinou povětrnostní podmínky různé. Dojde-li k rychlému vzestupu tlaku, v týlu cyklony postupuje studený a suchý vzduch bránící tvorbě oblačnosti a v noci se značně vyjasní, přes den se setkáme jen s drobnou kupovitou oblačností. Pokud se objeví větší vlhkost, tak v instabilní hmotě pozorujeme značnou kupovitou oblačnost, ze které vypadávají srážky v podobě přeháněk. A v teplém sektoru cyklony je tedy většinou teplá a stabilní hmota. Proudí zde vlhký vzduch a podmínky počasí se rovnají teplým vlhkým stabilním hmotám. (odkážeme na článek Vzduchové hmoty a povětrnostní podmínky v nich) Počasí bude ovšem mít odlišnosti co se týče období a oblasti, ve které se nacházíme v rovině oceán a pevnina.

V okludovaných cyklonách jsou dvě zóny průběhu počasí, které se v nich liší. Jedná se o přední a střední část níže před okluzní frontou a o týlovou část cyklony za touto frontou. Ad 1) Ve studené části roku spatřujeme podmínky podobné jako při přechodu teplé fronty, neboť má ještě okluzní fronta charakter fronty teplé. V teplé části jsou pozorovány okluzní fronty charakteru studené fronty. Ad 2) V okludované cykloně jsou podmínky počasí stejné jako v týlové části studeného vzduchu mladých cyklon bez rychlého protrhávání oblačnosti za okluzní frontou. Pokud přechází okludovaná cyklona, tak na daném místě pozorujeme výrazné změny v počasí jen pokud střed cyklony putuje severně od daného místa.

Znaky cyklon


  • Sníženina tlaku oproti tlaku v okolí


  • Střed níže má nejnižší tlak


  • Při vzestupu tlaku se hovoří o fázi vyplňování níže, při poklesu o jejím rozpadu


  • Přináší zhoršení počasí ve smyslu oblačného, srážkově významného a větrného počasí, většinou s poklesem teploty


  • Občas přináší význačné projevy počasí na určitá území ve smyslu vydatných srážek, extrémních poryvů větru atd.


Ukázka počasí v cykloně
Zimní cyklonální počasí (často vydatné a trvalé sněžení)
Letní cyklonální počasí (často trvalé a vydatné deště s následkem povodní, fotka z počátku povodňové situace v červnu 2013)

Anticyklony


Opak cyklony. Je charakteristická naopak ustáleným počasím - až na výjimky bezoblačným nebo jen s malou srážkově nevýznamnou oblačností, slabým větrem a slunečním svitem, obvykle v teplé části roku s vyššími teplotami. Anticyklonální počasí je z hlediska předpovědi počasí mnohem méně náchylné na změny, je to stabilní počasí a to často velmi stabilní, kdy lze vytvářet bez větších problémů týdenní výhledy počasí bez rizika větších změn do doby, na kterou předpověď zní. Na druhou stranu je pro zájemce o počasí a meteorology o poznání méně zajímavým útvarem, i za cenu toho, že jim usnadní práce. Každopádně meteorolog beroucí svoji práci současně jako zálibu spatřuje v tomto útvaru tzv. "nudu", lépe a trefně řečeno "meteonudu". Pro běžnou veřejnost znamená ovšem anticyklona zejména v teplé části roku právě to správné počasí pro plánování dovolené.

Zásadní je pro anticyklonu fakt, že proudění se zde na rozdíl od cyklony pohybuje po směru hodinových ručiček.

Klasifikace anticyklon
a) Mimotropické (dělíme na studené, uzavírající a stacionární)
b) Subtropické

Studené MC - jsou pohyblivé a oddělují jednotlivé cyklony
Uzavírající MC - jsou pohyblivé a uzavírají sérii cyklon
Stacionární - málo pohyblivé, pozn. stacionární doslovně = stabilní, což možné není a proto používáme upřesňující termín kvazistacionární - jakoby stabilní

Subtropické - jsou málo pohyblivé cyklony v subtropických oblastech

Fáze vývoje - "života"
Podobně jako při vývoji cyklon, i v případě vývoje anticyklon je možno jejich existenci rozdělit do několika fází:

1) Vznik - první příznaky vývoje výše až do první uzavřené izobary na mapě
2) Zesilování - zformování výše až po dosažení nejvyššího tlaku ve středu
3) Rozpad - od počátku poklesu tlaku ve středu až do jejího vymizení z mapy

(Stádia jsou shodná jako u níží, nicméně se jedná o jiné názvosloví a jiný průběh vývoje - tzv. opačný)

Pohyb anticyklon a počasí v nich
V případě postupu anticyklony od západu je její postup odkloněn k jihu. Většina tlakových výší vzniká na přední straně výškového hřebene. Anticyklony jsou často málo pohyblivé oproti cyklonám - kvazistacionární. Místní tlakové výše vzniknou někdy v nevýrazných tlakových polích (odkazujeme opět na článek Synoptické situace) a většinou se nijak moc nevyvíjejí. (nemohutní) Vyvíjející se cyklony započínají zesílením studeného hřebene vyššího tlaku vzduchu za studenou frontou v týlu tlakové níže. Za stádium zesílení anticyklony považující vlastní tvorbu výše a to vznikem první uzavřené izobary dělitelné pěti na mapě a považujeme za něho situaci až do dosažení nejvyššího tlaku vzduchu v jejím středu, což trvá několik dnů.

Na pohyb výší působí stejné faktory jako na pohyb níží - cyklon, viz výše. Jejich pohyb zpomaluje i teplota podkladu. Takže například silně prochlazený povrch.

V tlakových výších lze průběh počasí rozdělit do dvou částí, neboť se oproti teplé části roku v té chladné výrazně liší. Pěkné počasí panuje v anticykloně v teplé části roku, kdy vysoká sluneční aktivita ohřívající zemský povrch a krátké noci nedovolující výraznější pokles teploty zamezují vzniku rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti Stratus či mlh. Mlhy se v létě objevit zcela jistě mohou, ale jen krátkodobé advekční a nebo brzké ranní radiační, které jsou velmi tenké. Nízká oblačnost nevzniká a panuje tak častěji pěkné počasí, v tlakových výších vždy či počasí jen s malou oblačností - plochou bez srážek. Druhý typ počasí je charakteristický pro chladnou části roku od podzimního období do brzkého jara, kdy vzniká rozsáhlá oblačnost typu Stratus, Stratocumulus či mlhy a často se v nižších polohách udržuje celé dny za trvale stabilního anticyklonálního počasí.

Proč se tvoří četná nízká oblačnost a mlhy? Důvod je velmi prostý, proces vzniku relativně jednoduchý, ale předpověď dosti složitá. Modely totiž s tvorbou nízké oblačnosti a zejména pak místních mlh nepočítají, jednoduše počítat nemohou, neboť nedokáží tento jev předpovědět. Proč se tvoří nízká oblačnost, to souvisí s tím že se tvoří v chladné části roku. Přibližně od druhé poloviny října do první poloviny března se s ní setkáváme i s trváním celý den, v ostatních měsících je buďto vyloučena a nebo zcela vyloučena a nebo pozorujeme krátkodobé tenké ranní mlhy.

Chladné počasí přispívá ke tvorba této oblačnosti. Utvoří se v podobě mlhy vlivem nočního ochlazování, kdy studený vzduch stéká do údolí a zejména v zimě se jedná přímo o mrazivý vzduch z hor. Tento vzduch se zde hromadí a vzniká radiační mlha, která se postupně zdvihá a tvoří silnou vrstvu v podobě oblačnosti typu stratus - pohled shora či zdola a nebo mlhu při situaci, kdy se vyskytuje u zemského povrchu v dané výškové hladině. Pokračující studené počasí tuto řekněme souhrnně oblačnost udržuje v dané kotlině - česká je krásným příkladem a nízká sluneční aktivita takto silnou vrstvu nedokáže, až na výjimky, rozpustit, protože nedokáže ohřát zemský povrch a od něho okolní vzduch. Proto v chladné části roku v anticyklonách nemůžeme očekávat v nehorských polohách slunné počasí, alespoň ne déle trvající. Lepší je tedy v této situaci střídání frontálních vln s výběžky tlakové výše, kdy je vzduch jen krátce stabilní a tato oblačnost se nestačí utvořit, v tom případě panuje ve výběžcích až zcela slunečno. Problematika předpovědi nízké oblačnosti a mlh je samostatné téma, které si zaslouží větší pozornost. Nyní krátce, obecně nelze předpovědět pravděpodobnost tvorby a nebo naopak rozpouštění mlh a inverzní oblačnosti a lokalizovat tuto tvorbu či rozpouštění oblačnosti už vůbec ne. Proto se při předpovídání podmínek pro tvorbu mlh a nízké oblačnosti (klidné počasí, jasné počasí v tlakové výši - stabilní hmota, dostatek vlhkosti, období ...) určuje tato pravděpodobnost stejnými výrazy jako například výskyt srážek a to z hlediska většího území - celé ČR s případným upřesněním v podobě např. "Jasno až polojasno, místy mlhy nebo nízká oblačnost, které se ojediněle udrží celý den". Nebo "Nízká oblačnost či mlhy, během dne na východě místy, jinde jen ojediněle slunečno".

Znaky anticyklon


  • Zvýšený tlak oproti tlaku v jejím okolí


  • Střed výše má nejvyšší tlak


  • Při vzestupu tlaku ve výši se hovoří o mohutnění, při sestupu tlaku o slábnutí


  • Přináší zlepšení počasí až na výjimku chladné části roku, kdy může být poměrně nepříznivé počasí, slabé proudění


  • Nepřináší ovšem význačné počasí, byť to do jisté míry možné je (např. silná námraza)


Ukázka počasí v anticykloně
Zimní anticyklona bez tvorby mlh a oblačnosti, kdy má za následek zesílení mrazů = pravá zima, čistý vzduch
Letní anticyklona, na obloze budete často hledat sebemenší oblak marně, i když vlivem prachu je též často obloha zakalená, není tak sytě modrá jako třeba v zimě = pravé léto
A zejména podzimní či zimní anticyklona s tvorbou četných mlh a inverzní oblačnosti, počasí může být dosti nepříjemné = klasické "dušičkové" počasí, lidově "lezavé" či "vlezlá zima" a často též smog

Náčrt cirkulace vzduchu v tlakových útvarech
Na náčrtu vidíte zjednodušené schéma cirkulace v tlakových útvarech a procesy, které v nich na základě těchto proudů probíhají, je nutno ještě dodat zmíněnou rotaci v útvarech, která zde byla zanedbána.

V tomto článku je řeč o tlakových útvarech obecně, pouze pokud se jedná (viz znaky) o tlakovou výši nebo tlakovou níži. V souvislosti s těmito útvary mohou ale vzniknout i další situace (viz článek Synoptické situace) jako je například hřeben vysokého tlaku vzduchu nebo brázda nízkého tlaku vzduchu či atmosférické fronty (viz další články) a v nich se může počasí lišit, např. tím že zlepšení počasí je jen krátkodobé. Odkážeme též na článek Úkazy značící změnu počasí, neboť i podle chování počasí (náhlé vyjasnění, nápadné přibývání oblačnosti, tzv. beránky, viz článek Úkazy značící změnu počasí) poznáme vládnoucí charakter počasí v nejbližší době. Některé situace mohou mít tedy jen některé znaky počasí v daných útvarech, tak například při hřebeni tlakové výše může docela foukat i čerstvý vítr před blížící se změnou v podobě přechodu fronty spojené s cyklonou.

Článek má za úkol podrobněji vyložit problematiku samotných cyklon a anticyklon, o kterých je jen tzv. definiční zmínka v článku o synoptických situacích. Zda se to podařilo může po soudit jen každý jeho čtenář sám za sebe.

Doporučená literatura: (bylo z některé i přiměřeně čerpáno) Bednář, J. Kopáček, J. Jak vzniká počasí?, 2009
Míková, T. a kol. Skoro jasno, 2007
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)