close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Tlak vzduchu a jeho chod

29. listopadu 2015 v 16:06 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
Ač je vzduch v atmosféře kolem nás neviditelný, přesto na nás působí určitou silou. Hovoříme o tlaku vzduchu jako o tlaku hydrostatickém, který je způsoben tíhou vertikálního vzduchového sloupce sahajícího od hladiny moře (proto tlak přepočítáváme právě na hladinu moře) či od jiné hladiny až k horní hranici atmosféry. Jedná se o sílu působící kolmo na určitou plochu. V meteorologii představuje tlak jednu za základních meteorologických veličin, resp. jeden ze základních meteorologických prvků, který na stanicích měříme a s nímž také pracujeme v prognózách.

Základní jednotkou je pascal značený zkratkou Pa a odpovídá síle 1 Newtonu na plochu 1m2. V meteorologii je pro vyjádření tlaku používána větší jednotka a tou je hektopascal značený zkratkou hPa a obsahuje 100Pa. Jedná se o roveň vůči jednotce mbar, (milibar) která se v meteorologii používala dříve a dnes ji v učebnicích již nenajdete. V úrovni hladiny moře činí tlak vzduchu přesně 1013.25hPa.

Změny tlaku a hustoty vzduchu
Tento tlak je přepočítáván ve vztahu k poloze, resp. nadmořské výšce, dané lokality. Ve všech ostatních oblastech tedy naměříme jiné hodnoty tlaku vzduchu. Protože tlak s rostoucí výškou klesá, naměříme vůči tlaku na hladině moře vždy nižší hodnotu. Platí zde základní hydrostatická rovnice, kde dělíme pokles tlaku (dp) tíhou vzduchového sloupce a určité základně a výšce (dz) na straně jedné a odečítáme tíhové zrychlení (g) a hustotu vzduchu (P) v určité hladině na straně druhé. Tzn.: dp/dz = -gP. Větší zájemce o problematiku odkazujeme na literaturu, zejména první uvedenou - viz pod článkem.

Ostatní faktory, které je potřebné zohlednit při výkladu problematiky tlaku vzduchu nutné k pochopení této problematiky na studijní úrovni, zde nebudeme již uvádět. V případě, že máte zájem o podrobný exkurz do problematiky tlaku vzduchu, odkazujeme Vás též na uvedenou literaturu. (dole)

Co je to hustota vzduchu a jak se mění s výškou? Hustota vzduchu představuje měrnou hmotnost, tj. hmotnost jednotkového objemu vzduchu a v meteorologii je vyjadřována v jednotce g krát m-3. Dle dané rovnice pro hustotu vzduchu (opět pro zájemce o hlubší poznatek odkážeme na literaturu) na základě poklesu atmosférického tlaku a též poklesu teploty s výškou (alespoň při běžné cirkulaci) se mění poté i hustota vzduchu. A mění se podle změny rovnice. Hustota s výškou tedy nejen klesá, ale může stagnovat a nebo se i zvyšovat - mohou nastat tedy tři případy na základě vývoje výše uvedených prvků, které dosazujeme do rovnice pro hustotu vzduchu a její změny.

Chod tlaku
Změny tlaku vzduchu lze rozdělit do dvou skupin a to na periodické a aperiodické: (tj. neperiodické)

a) Periodické změny TV
Rozdělujeme na denní a roční kolísání tlaku vzduchu. Takové změny zjistíme z dlouhodobých pozorování a z těch vyplývají následující pravidelné změny tlaku vzduchu. Tyto změny se projevují v našich podmínkách jen málo kdy, zejména pokud nastane stabilní situace v podobě vlivu anticyklony. Z dlouhodobých pozorování bylo zjištěno, že denní chod tlaku vzduchu má dvojí maxima a minima. První minimum se vyskytuje kolem 4. hodiny, první maximum se vyskytuje v 10 hodin. Druhé minimum kolem 16. hodiny a druhé maximum pak ve 22 hodin. Denní amplituda tlaku, tj. výchylka během dne, je menší v mírných zeměpisných šířkách.

Ohledně ročního chodu tlaku je možné rozdělit na změny kontinentální - roční maximum v zimě a minimum v létě s tím, že ve vysokých výškách je tomu obráceně. V případě oceánu se jedná o dvojitý chod tlaku vzduchu. Nejprve dosahuje v daném roce minima (jaro) a poté maxima. (v létě) Druhá tzv. část této periodicity nastává v podobě druhého minima (podzim) a druhého maxima. (zima)

b) Neperiodické změny TV
Jsou změny tlaku vzduchu bez patrné pravidelnosti, neboť tlak vzduchu se mění velmi rychle a to v různých oblastech odlišně. Nyní následuje výčet příčin těchto aperiodických změn tlaku na Zemi, které je možno rozdělit na termické a dynamické:


  • Nerovnoměrné zahřívání povrchu Země


  • Hromadění vzduchu v určitých oblastech vedle jeho odvanutí v jiných oblastech


  • Záměna jednotlivých vzduchových hmot (viz článek Vzduchové hmoty a podmínky počasí v nich)


  • Přenos vzduchových hmot (viz tentýž článek jako u předchozího bodu)


Co je to tlakový gradient? Je doslova rozdíl v tlaku vzduchu, který je způsobem v atmosféře výše uvedenými nepravidelnostmi a na základě něhož vznikají základní tlakové útvary - cyklony a anticyklony (viz článek Tlakové útvary a počasí v nich)

Co jsou to izohypsy? Jsou pomyslné čáry, které spojují v určité tlakové hladině místa se stejnou výškou nad mořem. Pomocí nich vyjádříme místa s vyšším tlakem vzduchu (větší hodnoty, výše) a naopak nižším tlakem vzduchu. (menší hodnoty, níže)

Co to je tlaková tendence? V předpovědi počasí denně čtete či slyšíte "tlaková tendence zaznamená zítra mírný pokles, během večera slabý vzestup". Definice "říká" přesně, že se jedná o změnu přízemního tlaku vzduchu za určitý čas, obvykle se uvádí za jeden den s tím, že se občas tlak mění rychleji (rychlý přechod fronty) a během dne má více tendencí, viz příklad.

Co jsou to izalobary? Byť zní pojem podobně jako izobary, (čáry spojující místa se stejným tlakem vzduchu) znamená něco jiného, avšak jsme v problematice tlaku vzduchu, takže se jedná právě o čáry spojující místa se stejnými tendencemi tlaku vzduchu. (viz výše) Izalotermy spojují místa se stejnými změnami teploty za určitý čas.

Trvalé tlakové útvary
Jinými slovy oblasti s téměř trvale nižším nebo vyšším tlakem vzduchu vůči okolí. Jedná se o vypozorované oblasti na základě sledování průměrných hodnot tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře. Jmenovat je možné zejména:


  • Pás nízkého tlaku vzduchu obepínající rovníkové oblasti Země = ekvatoriální tlaková deprese


  • Azorská a Havajská tlaková výše - jsou to pásy zvýšeného tlaku vzduchu nacházející se na rovnoběžkách, které nejsou ovšem 100% souvislé.


  • Aleutská a Islandská tlaková výše - jsou naopak pásy sníženého tlaku vzduchu na obou polokoulích.


Také nalezneme na speciálních klimatologických mapách tzv. sezónní tlakové útvary a mezi ty patří:
Sibiřská tlaková výše s méně výraznou obdobou představovanou Kanadskou tlakovou výší. Rozsáhlejší jsou poté oblasti se sníženým tlakem vzduchu, které vznikají v teplé části roku v důsledku výrazného prohřívání vzduchu a následkem poklesu tlaku vzduchu v těchto oblastech vlivem tohoto zahřívání. Příkladem je Perská tlaková deprese, nebo-li níže.

Tlakové rekordy
V ČR se po polovině února 2015 vyskytl dosti vysoký tlak, kdy ve středu tlakové výše nacházející se nad naším územím stoupl tlak lehce nad 140hPa, takový tlak se v našich podmínkách často nevyskytuje. Oproti tomu druhý extrém se vyskytl na konci ledna 2015, na ten pamatuje určitě hodně z Vás a jednalo se pro změnu o značný pokles tlaku vlivem tlakové níže, jejíž střed se nacházel nad Německem a tlak v ČR klesl na cca 972-974hPa, takový tlak se u nás též často nevyskytuje a naposledy se vyskytl podobný v roce 1989. Pokud by se střed posunul za předpokladu ne značných změn tlaku v něm nad naše území, byl by tlak o několik hPa nižší. i když na nás takovýto tlak vliv většinou němá, tak na některé jedince a to zejména na kardiaky a starší občany působí nízký tlak či jeho tendence vykazující znatelný pokles působí negativně. To se dle vše projevilo i na konci ledna 2015, občas můžeme pociťovat větší únavu a ospalost. Vysoký tlak snášíme ale většinou dobře, avšak jeho prudké změny za krátký čas nikoli, ať jsou jakékoli.

To ovšem není nic proti světovým tlakovým rekordům, které naleznete také v absolutních rekordech. Není od věci hodnoty ale zopakovat, kdy patří do problematiky tlaku vzduchu.

NEJVYŠŠÍ TLAK VZDUCHU činí 1083.8hPa z posledního dne roku 1968 změřen na stanici Agata.
NEJNIŽŠÍ TLAK VZDUCHU činí 870hPa z 12.10.1979 a byl změřen ve středu tajfunu v Čínském moři.

Doporučená literatura: Bednář, J. Kopáček, J. Jak vzniká počasí, 2005
Míková, T. a kol. skoro jasno, 2007

(bylo též částečně čerpáno)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)