V hydrometeorologii a klimatologii je používáno mnoho pojmů, které mají pro tuto vědu svůj význam a vídáte je i v našich textech předpovědí, statistik či teoretických článcích, kde je již s nimi pracováno a k jejich výkladu se nevracíme. Poskytujeme Vám tímto tedy slovník těchto používaných výrazů. Ať už se jedná o teplotu vzduchu, srážkový úhrn, četnost, intenzitu, letní den či mnoho dalších často používaných pojmů.
V článku "Kdy je jev extrémní?" (www.meteoaktuality.cz) byly interpretovány hodnoty dle SIVS, od jejichž dosažení je nutno v rámci ČR považovat daný jev za extrémní či lépe řečeno význačný, před kterým je nutno varovat a který je nutno zvlášť sledovat oproti normálním či jinými slovy běžným projevům počasí. Jedná se tedy o oddělení význačného počasí od běžného stavu počasí. Tento přehled by měl přinést vysvětlení ostatních pojmů - projevů počasí či jiných zavedených a používaných pojmů v oblasti těchto věd.
V hydrometeorologii a klimatologii důrazně rozlišujeme zejména následující pojmy:
POČASÍ
Historie počasí - historií počasí rozumíme veškeré proběhlé počasí v minulosti, tj. vše co není aktuálním počasí a vše co není předpovědí počasí. Doslova řečeno veškeré děje v počasí které proběhly před 1 sekundou jsou historií počasí. Pro účely statistiky počasí se uvádí historie zajisté v delších časových intervalech a hodnotíme průběh počasí v uplynulém dnu, týdnu, měsíci, roce …
Aktuální počasí - je veškerý průběh počasí v aktuálním čase, tzv. okamžitý stav počasí. Opět to je nutno chápat ale trochu komplexněji. Obecně vzato ale vše, co je již historií počasí (viz výše) nemůže být aktuálním počasím a jedná se tedy už o tzv. staré údaje o počasí, v aktuálním počasí už se pracuje s údaji novými.
Předpověď počasí - je vše, co není historií a aktuálním počasím. Předpověď počasí je odhad chování počasí v blízké budoucnosti den do dni, takže doslova je předpovědí počasí to, jak bude za 1 sekundu na daném místě či území i to, co bude na např. za 5 dní - opět to není radno chápat doslova. Většinou se předpovídá minimálně na několik hodin či desítek hodin dopředu, dnů atd. Podle toho rozlišujeme:
a) Krátkodobou a velmi krátkodobou předpověď = na několik málo hodin (12-24h) až několik dnů. (1-3dny maximálně)
b) Střednědobou předpověď = na několik dní (zpravidla 3-5 dní)
c) Dlouhodobou předpověď = nazývána též výhledem, na týden až 10 dní dopředu, dále předpovídat nelze.
Výhled počasí - důsledně odlišujeme od předpovědi počasí, neboť má jeden velmi důležitý rozlišovací znak, není to předpověď počasí den po dni, neboť zní na více než 10 dní až na měsíc dopředu a na takovou dobu nelze předpovídat detailně den po dni. Jedná se o komplexní prognózu pravděpodobnosti vývoje počasí v podobě teplotních a srážkových odchylek od normálu pro dané období buďto dle povětrnostních podmínek a měření prvků v atmosféře za období několika uplynulých dnů nebo na základě statistik o měření počasí v historii, vývoji počasí určitém období.
Sezónní výhledy - jsou přímo výhledy na několik měsíců dopředu, tj. na více než 1 měsíc až na celá období, tj. 3 měsíce. V dnešní době existují výhledy i na půl roku, ale tyto prognózy nemají z hlediska věrohodnosti vůbec žádný smysl, nemají váhu, protože pravděpodobnost jejich vyplnění se je prakticky nulová.
VÝSKYT JEVŮ OBECNĚ
Výskyt jevu - o výskytu jevu hovoříme, pokud se daný jev objeví alespoň na 5% území
Ojedinělý výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 5-29% daného území
Místní výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 30-69% daného území
Výskyt jevu na většině území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 50 a více % daného území
Výskyt jevu na celém území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 70% a více % daného území
Pravděpodobnost výskytu jevu - jedná se o odhad v %, jaké je riziko výskytu daného jevu a daném území. Většinou je pravděpodobnost uváděna v souvislosti
Četnost jevu - je míra výskytu daného jevu na daném území
Intenzita jevu - je síla či prudkost daného jevu
Vydatnost jevu - používáno u srážek, označuje míru intenzity srážek za daný čas
Úhrn srážek - je množství srážek různé intenzity na daném místě za daný čas
s výskytem srážek nad daným územím, ať se jedná v našich podmínkách o ČR jako celek či určitý kraj nebo okres republiky.
KLIMATOLOGICKÉ STATISTIKY
Arktický den - je den, kdy teplota nevystoupí nad -10.0°C
Ledový den - je den, kdy teploty nevystoupí nad 0.0°C
Mrazivý den - je den, kdy teplota poklesne alespoň na -0.1°C
Letní den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 25.0°C
Tropický den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 30.0°C
Teplý den - za teplý nebo-li také tzv. jarní den můžeme považovat den, kdy teplota dosáhne alespoň 15.0°C.
Den se srážkami - je den, kdy se objeví srážky s měřitelným úhrnem alespoň 0.1mm
Den s bouřkou - je den, kdy se v daném místě pozorování objeví bouřka provázená světelnými a zvukovými jevy a také srážkami
Průměrná denní teplota - jedná se o průměr nasbíraných dat z měření teploty vzduchu ve 2m nad zemí v 7, 14 a 2 x ve 21 hodin. Tyto hodnoty vydělíme čtyřmi a dostáváme průměrnou denní teplotu.
Průměrná měsíční teplota - je průměr průměrných denních teplot v daném měsíce, který získáme na základě nasčítání hodnot průměrných denních teplot a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci
Průměrná teplota období - je průměr průměrných měsíčních teplot daného období, který získáme nasčítáním průměrných měsíčních teplot a vydělením této hodnoty třemi, neboť každé klimatické období má tři měsíce
Průměrná roční teplota - je průměrem všech průměrných měsíčních teplot v daném roce, který získáme po nasčítání průměrných měsíčních teplot, získanou hodnotu vydělíme dvanácti, tedy počtem měsíců v roce
Průměrné měsíční srážky - jedná se o nasčítání srážkových úhrnů v jednotlivých dnech měsíce, (tj. celkové měsíční srážky) tedy 24h úhrny srážek a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci
Průměrné srážky období - jedná se o nasčítání průměrných měsíčních srážek v daném období a vydělení této hodnoty třemi
Průměrné roční srážky - jedná se o nasčítání měsíčních průměrných srážek a vydělení této hodnoty dvanácti
Obdobně postupujeme u statistik dalších prvků jako je vlhkost vzduchu a tlak vzduchu především.
Důrazně rozlišujeme dle základů teorie zejména:
SRÁŽKY A USAZENÉ SRÁŽKY
Zákal - jedná se o lehký opar vyskytující se ve větší vzdálenosti od místa pozorování či v podobě jemného povlaku v podobě kondenzující vlhkosti v atmosféře
Kouřmo - jedná se mírně zhoršenou dohlednost tzv. slabou mlhou s tím, že dohlednost zhoršuje více než zákal
Mlha - je celkové zhoršení dohlednosti a to i značně více než v případě kouřma
Rosa - jedná se o průhledné kapičky. K její tvorbě dochází za jasných a bezvětrných nocí s dostatečnou vlhkostí vzduchu a jeho možností ochladit se na příslušnou teplotu rosného bodu, tzn. silné rosy vznikají zejména na podzim.
Jíní - jemné bílé krystalky ledu usazující se na trávě a vodorovných plochách. Netvoří se na stromech či elektrickém vedení
Jinovatka - bílá usazenina, lesklá v případě slunečního svitu. Tvoří ji ledové krystalky a usazuje se na rozdíl od předchozího druhu usazených srážek na elektrickém vedení, větvích a rozích předmětů. Může narůstat proti směru proudění. Vzniká kdykoli při teplotách nižších než -8°C.
Námraza - bělavá až šedá a neprůhledná sněhová či ledová hmota. Usazuje se na drátech a větvích či vertikálních plochách. Narůstá proti směru proudění a to do značných rozměrů, trvají-li podmínky pro její tvorbu. Způsobuje kalamitu v lesích a energetice. Objevuje se v zimním období ve středních a vyšších polohách při teplotách do -5°C.
Ledovka - průhledná a kluzká vrstva ledu na chodnících, neošetřených silnicích, stromech a jiných předmětech vystavených mrznoucímu dešti, který se vyskytuje v případě kladných teplot ve vyšších hladinách atmosféry, vlivem záporných teplot v nižších vrstvách atmosféry pak vzniká ledovka
Náledí - je neprůhledné a méně hladké než ledovka, vzniká opětovným zmrznutím roztátého sněhu či mokrých neošetřených povrchů (chodníky, silnice, nikoli stromy!) po předchozím výskytu kapalných či tuhých srážek
Zmrazky - jsou kusy ledu, který vznikl opětovným zmrznutím částečně roztátého sněhu či vody z předchozích kapalných srážek
Mrholení - je typ srážek s průměrem kapiček menším než 0.5mm, přináší velmi nízké srážkové úhrny
Déšť - je typ srážek s průměrem kapiček větším než 0.5mm, přináší vyšší srážkové úhrny, záleží na jeho intenzitě (výše)
Mrznoucí srážky - jsou srážky v podobě deště či mrholení, které na podchlazeném zemském povrchu namrzají a tvoří kluzkou ledovku (výše)
Zmrzlý déšť - je déšť, který při putování atmosférou prochází studenou vrstvou vzduchu a na zemský povrch dopadá zmrzlý v podobě kousků ledu, při dopadu led odskakuje a cinká
Sníh - jsou srážky v podobě sněhových vloček, které vypadávají za nízkých teplot už z oblaků, tj. z velkých výšek
Sněhové krupky - jsou srážky sněhové, které prošly teplou vrstvou vzduchu a před dopadem na zemský povrch opět zmrzly. Mají tedy tvar krupek v podobě kuliček, nikoli již hezky tvarovaných vloček
Námrazové krupky - vypadávat mohou jen z oblaku Cb, což napovídá, že vznikají v horních částech bouřkových oblaků, kde panují velmi nízké teploty. Jedná se o průsvitná ledová zrna o průměru kolem 5mm. Jedná se o sněhová zrna, (viz též sněhové krupky) která jsou obalena vrstvou ledu a objevit se mohou jen v přeháňkách, resp. bouřkách.
Kroupy - jsou srážky, které vypadávají pouze z oblaků, které dosahují horní hranice troposféry, což jen oblak bouřkový typu Cb. Jedná se o kusy ledu v podobě nepravidelných koulí, které narůstají v bouřkovém oblaku a při určité hmotnosti překonají zpětné proudění a vlivem sestupných proudů vzduchu vypadávají z oblaku. Mohou být velmi malé v podobě hrachu, střední v podobě ořechu nebo obrovské až gigantické v podobě grapefruitu nebo melounu.
Smíšené srážky - jsou srážky v podobě deště a sněžení, zmrzlého deště a deště, krup a deště či sněhových krupek a deště zároveň
Přeháňky - jsou srážky konvektivní, které se objevují z kupovitých oblaků. Po přechodu přeháňky dochází k rychlému protrhávání oblačnosti a to většinou výraznějšímu. Zasahují malé území a putují v rychlejším sledu za sebou, nemusejí ovšem brzo přejít přes dané území, mohou být rozsáhlejší
Občasné srážky - jsou srážky opakující se během dané doby, zpravidla během dne, v podobě deště, sněžení, smíšených srážek atp. Zasahují větší území než přeháňky a v době mezi periodami srážek se oblačnost neprotrhává, většinou vůbec
Trvalé srážky - jsou srážky v různých podobách, který trvají delší dobu bez přestávek. Trvalé srážky mohou bez opakování se (tj. bez přestávky) trvat 1 hodinu i celý den. Pokud definitivně po hodině ustanou, jednalo se o trvalejší srážky, pokud se po ustání opět objeví, nejedná se už o trvalé srážky
OBLAKY
Oblačnost -je množství oblaků různého druhu (pater, tvarů atp.) vyskytující se na obloze v daném místě a v určitý čas - tzv. celková oblačnost.
Pokrytí oblohy oblačností - vyjadřujeme pro účely meteorologie jako pokrytí oblohy celkovou oblačností v osminách od 0/8 jasno, přes 4/8 polojasno po 8/8 zataženo. (blíže pojednává o určování pokrytí oblohy oblaky článek na webu)
Chod oblačnosti - tím rozumíme proměnlivost druhů a zejména pak množství oblačnosti na daném území v daný čas. Rozlišujeme denní a roční chod oblačnosti s tím, že nejméně oblačnosti panuje v létě v noci či ráno, v zimě odpoledne a naopak. V průběhu roku panuje nejvíce oblačnosti v chladné části roku, obecně od listopadu a nejméně uprostřed létě, obecně v teplé části roku. Jedná se o převažující chod oblačnosti v našich podmínkách, rozhodně ne pravidelný ve smyslu "den co den, rok co rok".
Celou verzi základních pojmů poskytujeme ke stažení jako základ k velkému slovníku pojmů na Meteoaktuality.cz.
díky za vysvětlení pojmů