close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Zásady předpovídání počasí

26. listopadu 2014 v 19:46 | Meteoaktuality.cz |  Zajímavosti
V rozšířené teorii byla již řeč o tématech jako je určování pokrytí oblohy oblaky, stavu počasí, rozebrána byla problematika lokálnosti konvektivních srážek, řeč byla i o bouřkách či o vzniku různých charakterů počasí, v poslední řadě byly zmíněny a vysvětleny i nejčastější synoptické situace v rámci našich podmínek. Nyní přichází řada na detailnější rozbor zásad předpovídání počasí a sestavování takových předpovědí.

O tom, že předpovídání počasí je velice složitá disciplína a vyžaduje přesnost, preciznost a časovou obratnost již byla řeč mnohokrát. Předpověď počasí musí být čerstvá, to je hlavní zásadou předpovídání počasí. Zároveň nesmí být sestavena bez nezohlednění některých důležitých prvků, jak se říká nemůže být "šita horkou jehlou".

Co je to předpověď počasí? Jedná se o odhad chování počasí v budoucnu, poté rozlišujeme několik druhů předpovědí počasí ohledně doby, na kterou je sestavena. Tento odhad je sestavován na základě jednak aktuálního stavu počasí a povětrnostní situace ve v různých hladinách (výškách) atmosféry. K předpovědi počasí se v moderní meteorologii používají předpovědní matematické modely. Pro ČR předpovídá model Aladin na 48 hodin dopředu, který též vychází z měření atmosféry v aktuálním čase a propočítává vývoj počasí v dalších hodinách. Měření a modelové výstupy = hotové prognózy jsou prováděny 4 krát denně vždy v 00, 06, 12 a 18 hodin světového času = UTC. Dříve bylo možno mnohem obtížněji a tím mnohem méně přesněji odhadout počasí i na dva dny dopředu, vycházelo se mimo jiné i z vžitých pranostik. I přes dneší moderní předpovědní technologii není a nikdy nebude možno odhadnout počasí na 100% a v některých případech je počasí i přes moderní techniku velice špatně odhadnutelné, jedná se o vybrané situace, o nichž zde bude ještě řeč.

Předpověď počasí dělíme z hlediska doby na kterou zní na:
1) Velmi krátkodobou a krátkodobou (na nejbližší hodiny až 48 hodin, tj. 2 dny, dopředu)
2) Střednědobou (několik málo dní dní dopředu)
3) Dlouhodobou (týdenní předpovědi, které je nutno brát spíše orientačně, byť mohou při některých situacích vyjít dosti přesně, při jiných se mohou zdát naopak zcela zbytečné)

Co je to výhled počasí? Striktně rozlišujme mezi předpovědí počasí a jeho výhledem. Za výhled počasí můžeme sice označit předpovědi na týden, nicméně nejedná se o výhled počasí v pravém slova smyslu. Výhled počasí se od předpovědi zásadně liší v tom, že nezní na jednotlivé dny. Jedná se o prognózy sezónní v horizontu měsíce či více měsíců, tzv. měsíční výhledy. Tyto výhledy není možné sestavovat na jednotlivé dny a ani týdny, není možné v nich uvádět průběh počasí a teplot či dokonce srážky jako v předpovědích počasí, nicméně jen pravděpodobnostní odchylky teplot a srážek a celkový ráz počasí na základě těchto údajů. Tyto výhledy už převážně nevycházejí z aktuálního měření, ale spíše berou v potaz chování počasí v minulých letech a v delší historii, mohou brát v potaz i celkový stav povětrnostní situace na siřším území, př. Evropa, Svět.

Za výhled počasí můžeme označit:
4) Výhled na více než 10 dní
5) Měsíční výhledy
6) Výhledy na více měsíců (prakticky nemají smysl)

Platí, že předpovídat počasí lze s průměrně dobrou úspěšností maximálně na 7 dní dopředu, tedy na týden za předpokladu proměnlivosti úspěšnosti předpovědí na základě předpokládané vládnoucí synoptické situace.

Jaká je úspěšnost předpovědí počasí? S přibývajícím časem, na který je předpověď sestavována, její úspěšnost klesá. Nejúspěšnější je předpověď na nejbližší hodnoty a to na 12 až 24 hodin, která může být velice podrobná ve smyslu podrobného popisu předpokládaného vývoje počasí a též i ve smyslu většího počtu předpovídaných meteorologických prvků jako je například odhad srážkového úhrnu za 24 hodin, spodní vrstva oblačnosti či vládnoucí oblačnost na obloze (druh) biopředpověď, aktivita slunce a další prvky či ukazatele. S dalšími dny již úspěšnosti předpovědi klesá. Podrobnější předpověď počasím, nicméně ne tak podrobnou jako v případě prognózy na druhou polovinu dne či den následující můžeme sestavit ještě na další 3 dny po dni nadcházejícím od data sestavování prognózy. Ohledně dalších dnů již výrazně klesá úspěšnosti předpovědi a většinou odhadujeme jen předpokládaný průběh počasí, maximální denní a minimální noční teploty. Úspěšnost výhledů počasí je velice nízká. Úspěšnost předpovědi ale též závisí na předpokládané synoptické situaci. K předpovědi počasí poskytují seriózní servery a též odborné servery popis předpokládané synoptické situace, na základě níž poté sestavují samotnou prognózu která je jaksi pochopitelná pro laickou veřejnost.

Příklad podrobné předpovědi: > Počasí v ČR ovlivňuje výběžek talkové výše, od západu přes naše území přejde další studená fronta, za níž k nám bude proudit studený vzduch. > Zítra bude polojasno, ráno se objeví místy mlhy. Během dne očekáváme od západu přibývání oblačnosti, odpoledne a k večeru s deštěm či přeháňkami, zpočátku místy bouřky, zejména na východě území. Nejnižší teploty 15 až 11°C, nejvyšší teploty 23 až 27°C, na Z/SZ 17 až 22°C. Vítr Z/SZ 3-8m/s s nárazy místy 15-20m/s, zejména v případných bouřkách až 25m/s. Srážkový úhrn 0-15mm, v bouřkách lokálně 30mm. Upozornění: V bouřkách se ojediněle objeví přívalové srážky o úhrnech kolem 30mm, krupobití nebo i silný nárazový vítr o rychlosti kolem 20m/s, ojediněle 25m/s. Biometorologická zátěž bude na st. číslo 3 z důvodu přechodu výrazné studené fronty a možnosti výskytu silných bouřek. K předpovědi mohou být přidávány další údaje jako je například sluneční aktivita, východ a západ Slunce či Měsíce, převládající oblačnost, pravděpodobnost výskytu srážek atp.

Krátkodobé předpovědi je možné též více lokalizovat = vydávání tzv. regionálních předpovědí, prognóz zejména na druhý či třetí den pro kraje či okresy, sestavují se předpovědi i pro konkrétní větší města. Existují ovšem modely, které předpovídají počasí na nejbližší dny i pro menší vesnice nejen v ČR, je ovšem diskutabilní jejich přesnost, tedy úspěšnost. Sestavovat je možno též předpověď pro horské oblasti = údaje zejména o teplotě a srážkách od horských poloh. Předpověď na více dní je již sestavována pro ČR obecně, tedy pro větší území, včetně předpovědi různých prvků a ukazatelů a to do 600m nad mořem, nezahrnuje tedy vyšší a horské polohy.

Kdy je předpověď počasí nejúspěšnější a kdy naopak? Velice dobře se i na delší dobu dopředu odhadují stabilní synoptické situace. Takovou situací je rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, kdy je předpoklad, že tato oblast se bude nad střední Evropou udržovat po několik dalších dní a přinášet klidné stabilní počasí, kdy je obrazně řečeno možné předpovědi počasí na další dny kopírovat, v reálu k tomuto dochází ovšem jen zřídka kdy a pokud je předpověď na další den shodná jako na den aktuální, není to většinou 100% shoda, například se předpokládá o něco rychlejší či slabší vítr nebo o 1°C vyšší či nižší minimální či maximální teplota či se neobjeví mlhy místy, ale již pouze ojediněle atp. Není zřejmě ani nutné příliš rozebírat, kdy je předpověď počasí nejméně úspěšná či nejsložitější. Jedná se o opačnou synoptickou situaci, tj. vliv tlakové níže. V těchto případech bývá předpověď často i na druhý den značně neúspěšná. Jedná se zejména o přechod zvlněných front, frontálních rozhraní či výrazných tlakových níží, v nichž je složité odhadnout zejména výskyt srážek, vydatných srážek a lokality jejich spadu. Předpovídat teploty je podobně obtížné.

Hlavní zásady při předpovídání počasí

Základní otázky o předpovědích již byly zodpovězeny, nyní se budeme věnovat samotnému předpovídání.

Předpověď počasí je sestavována pro polohy do 600m n.m., nezahrnuje tedy polohy vyšší a horské.

Jak rozdělujeme polohy?
> Nížiny a nižší polohy do 400m n.m. (absolutní nížinou je v ČR například jižní Morava a Polabí s nadmořskou výškou do 250m n.m. maximálně, většinou se jedná o polohy kolem 160-200m n.m., zde bývá často nejtepleji)
> Střední polohy od 400m do 600m n.m. (používaná formulace při předpovědi "od 500m srážky sněhové" znamená tedy zhruba od středních poloh)
> Vyšší polohy od 600m do 800m n.m. (nejsou horskými, ale podhorskými polohami, pro tyto polohy již běžná předpověď počasí neplatí)
> Horské polohy od 800m n.m. výše (jedná se o hory v pravém slova smyslu, pro které je vydávána speciální předpověď, například je uváděna teplota v 1 000m n.m., což je předpověď teploty pro horské polohy. Za vrcholy horských poloh můžeme považovat polohy nad 1 200m n.m., kde je už počasí opět odlišné)

Co znamenají výškové hladiny, pro které předpovídají meteorologické modely určité prvky? Výškové hladiny jsou uváděny v hPa, pro zjištěné nadmořské výšky je nutné přepočíst tyto hodnoty do metrů nad mořem. Existují tedy definované hladiny, pro které modely předpovídají například vítr či teplotu. Též je prováděno měření aktuální povětrnostní situace v několika výškových hladinách, což jsou poté podklady pro předpověď počasí na nejbližší dobu dopředu.
Jedná se zejména o hladiny:
300hPa = 9 000m n.m.
500hPa = 5 500m n.m.
700hPa = 3 000m n.m.
850hPa = 1 500m n.m.
925hPa = 700m n.m.
Pozn.: Výšky jsou přibližné.

Zvýrazňujeme zejména 850hPa, neboť tato hladina je důležitá pro teplotu vzduchu i vítr, dle hodnot z této hladiny jsou předpovídány například zimní nebezpečné jevy, skupenství srážek či bouřky. Důležitá je hladina 500hPa či 925hPa. K předpovědi počasí jsou používány moderní výstupové předpovědní podklady, které jsou k dispozici každý den se čtyřmi aktualizacemi vždy v 00, 06, 12 a 18 hodin světového času, tj. v 01, 07, 13 a 19 hodin zimního a 02, 08 , 14 a 20 hodin letního času v našich podmínkách. Tyto výstupové mapy jsou výsledkem práce moderních počítačových modelů na základů měření atmosféry ze shodných časů s tím, že předpověď dle stavu atmosféry například k 06 UTC je kompletně dostupná kolem 10 UTC, tj. mezi 11 až 12 hodinou v závislosti na aktuálně platícím času.

Dnes existuje řada předpovědních modelů, které ve shodném čase (některé s méně četnou aktualizací, např. jen v 00 a 12 UTC) poskytují na základě měření atmosféry výstupové předpovědní podklady a předpovídají různé veličiny na různě dlouhou dobu dopředu.

Vyjmenujeme základních se zvýrazněním těch nejdůležitějších zejména pro naše úzení:
Aladin
Medard
Yr.no
GFS
ECMWF
WRF
UKMO
JMA
NAVGEM
GME
NNM

Některé jsou známé určitě i pro širokou veřejnost, jiné jsou méně známé a též méně používané při tvorbě prognóz. Základem je globální model (GFS) a poté pro naše území speciální model Aladin nebo Medard. Neexistuje obecně přesný a nepřesný model, většinou jsou modely předpovídající na kratší dobu dopředu přesnější než modely i se střednědobou předpovědí. Některé situace model odhadují obecně vždy dosti nepřesně, například konvekci, nízkou oblačnost/mlhu předpovídat převážně neumějí. Prognózy se na delší dobu dopředu vždy často mění při komplikované synoptické situaci, například vliv rozsáhlé níže, frontálního rozhraní, vlnící se fronty. To se značně modely rozcházejí a je nutné při jejich sledování, které by mělo být z pohledu meteorologa mnohem četnější, brát více v potaz modely obecně pro danou situaci spolehlivější a ty modely se shodnými či obdobnými výstupy po více termínů = převládající průběh předpovídané situace a to v konkrétní situaci. Např. shodný (obdobný) výstup modelu A, B, E, F a H v běhu 00, 12, 18 hodin a 06 hodin následujícího dne.

Jak se určuje pravděpodobnost výskytu srážek na daném území? V předpovědi počasí vždy čtete nebo slyšíte, že se určitý jev objeví ojediněle, místy či lokálně a podobně. Tyto termíny mají přesné definice podle četnosti výskytu daného jevu, nejčastěji srážek či bouřek, na určitém území, v našem případě v ČR.

Co znamená, že se jev objeví například místy nebo na většině území?
> Jev se neobjeví vůbec = výskyt jevu do 5% daného území
> Jev se objeví ojediněle = výskytu jevu od 5 do 29% daného území
> Jev se objeví místy = výskyt jevu od 30 do 69% daného území
> Jev se objeví na většině území = výskyt jevu od 50% daného území po celém tomto území
> Jev se objeví na celém území = výskyt jevu od 70% daného území po celém tomto území

V předpovědi čteme například: "Dnes bude oblačno, místy přeháňky, ojediněle bouřky. V Čechách během dne na většině území déšť."

Jak se určuje charakter a intenzita srážek?
Co je to charakter srážek? Jedná se o jejich druh a průběh jejich výskytu během daného období, většinou dne nebo části dne.
Rozlišujeme srážky:
> V přeháňkách a bouřkách s různými druhy srážek (proměnlivost oblohy, dále záleží na četnosti výskytu, viz výše)
> V podobě občasného deště/sněžení (velká oblačnost, opět dále záleží na četnosti výskytu)
> V podobě trvalého deště/sněžení (neustávající déletrvající srážky)
> Srážky v podobě mrholení/drobného sněžení (velmi nízký úhrn) > Srážky v podobě krupek, krupice (studené proudění)
> Srážky v podobě slabého deště/sněžení (běžný úhrn)
> Srážky v podobě mírného deště/sněžení (vyšší úhrn)
> Srážky v podobě silného deště/sněžení (vysoký úhrn)
> Srážky v podobě prudkého deště, krup (extrémní úhrn - výhradně při konvektivních srážkách, př. bouřky)
Pozn.: Vždy záleží na trvání výskytu srážek, extrémní úhrn může přinést například i dlouhotrvající mírný déšť či sněžení. Poté hovoříme o vydatnosti srážek. Velmi vydatnými srážkami jsou většinou mírné či silné srážky, které trvají i celé dny. Prudké srážky přinesou extrémní úhrn naopak i za krátkého trvání. Při výskytu daných srážek se jejich intenzita většinou mění, chvíli se jedná o déšť slabý, poté přechodně o déšť silný a poté o mírný déšť. Srážky jsou výše seřazeny dle intenzity od nejslabších po nejprudší.

V předpovědi čteme například: "Dnes bude zataženo s deštěm, na východě ČR oblačno a místy přeháňky". Formulace "zataženo s deštěm" znamená déšť na celém daném území, v tomto případě na celém území Čech a na Vysočině, neboť východem ČR se míní Morava a Slezsko, což může být i takto vypsáno.

Takže co vyjadřují výše zmíněné pojmy?
Četnost srážek = výskyt z hlediska daného území
Charakter srážek = jejich druh, opakování se během daného období Intenzita srážek = jejich síla
Vydatnost srážek = síla a trvání srážek, jinými slovy jejich úhrn za dané období

V předpovědi čteme například: "Dnes předpokládáme oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Během odpoledne a večer přeháňky a bouřky četnější, zejména na jihu i intenzivní s nebečnými doprovodnými jevy. Postupně od SZ déšť, místy trvalejší a vydatnější." Zde je prezentován přechod studené fronty, který ukončuje příliv teplého vzduchu a fronta se projevuje konvektivní činností, postupně se jedná o přechod na déšť tak, jak se začne za frontou ochlazovat a podmínky pro vznik a setrvání bouřkových buněk s výboji již pominou.

Jak se předpovídají velice obtížné a nejisté situace? Meteorolog má při předpovědi k dispozici matematické výstupy modelů, přehled o aktuálním počasí, stavu povětrnostní situace v různých výškách, své znalosti a to teoretické i praktické, je tedy schopen odhadnout jak se počasí bude při dané očekávané situaci chovat, nicméně nikdy nemůže být připraven 100%. Vzhledem k tomu, že počasí není nikdy stejné, vždy připraví i pro meteorology různé zajímavosti a netradiční chování. Předpovědět dobře obtížnou situaci, pod níž si představíme již výše zmíněné přechody tlakových níží, vlnící se frontální rozhraní a podobně, je úkol velice složitý. Taková situace nelze přesněji odhadnout moc dopředu, proto je nutno podávat nejprve předběžné informace, pokud je nějaká extrémní situace modely naznačována např. na 4. nebo 5. den dopředu a to proto, aby nebyla situace podceněna. Rozhodně není radno "strašit" veřejnost, zejména pokud se jedná o značně nejistou situaci s velkým vývojem prognóz například i během jednoho dne. Předběžnou prognózu či jinými slovy avizování toho, že se objeví pravděpodobně extrémní situace v nejbližších 3. až 5. dnech, je možné sestavit například ve znění: "V sobotu očekáváme přechod výrazné studené fronty, na které se objeví vydatné srážky, které by měly podle současných prognóz zasáhnout zejména severní část ČR, kde by vzhledem k vysokému nasycení území mohlo dojít k reakci toků na tyto vydatné srážky následně tedy ke vzestupům hladin toků na úroveň 1.SPA a ojediněle 2.SPA. Srážkové úhrny by měly dosahovat 10-30mm, na návětří Krkonoš a Jeseníků i 50mm/24hodin. Na ostatním území očekáváme úhrny od 1 do 20mm/24hodin. Předpověď bude zpřesňována."

Dále záleží na vývoji prognóz, tato předběžná předpověď může být i následující den zpřesněna a to ve smyslu zmírnění vážnosti situace: "Na základě nových prognóz by vydatné srážkové úhrny měly zasáhnout zejména oblast Krkonoš, ale nebudou tak vydatné, jak se původně očekávalo. 24 hodinové úhrny dosáhnou 0-15mm, na hřebenech Jeseníků a Krkonoš 10-25mm. Ojediněle může být zejména v Krkonoších dosažen na tamních tocích 1.SPA." A také může být zpřesněna ve smyslu zesílení vážnosti situace: "Dle nejnovějších prognóz by měly být srážkové úhrny vyšší než se původně očekávalo, neboť se bude fronta nad naším územím vlnit a dojde ke zpomalení jejího postupu přes naše území. Trvalé srážky by tedy měly pokračovat nejen v noci na neděli, ale i v neděli během dne a v noci na pondělí. Celkové srážkové úhrny za 48 hodin dosáhnou většinou 5-25mm, v severní části území 10-40mm, v horských oblastech to bude 40-80mm, na návětří Krkonoš ojediněle 100mm. Vzhledem k těmto srážkám a nasycení území dojde na tocích k vzestupům hladin na 1.SPA a 2.SPA, na tocích odvodňujících Krkonoše a Jeseníky na 3.SPA."

Nejpřesnější prognózy jsou při těchto situacích jen několik hodin před výskytem dané situace a poté je nutné další prognózy zpřesňovat dle vývoje situace a dalších nových předpokladů a to se poté týká i předpovědí hydrologického vývoje na tocích.
Pozn.: Prognózy jsou vzorové, příkladové!

V meteorologii podobné významné události jako byly povodně 2002, 2006, 2010 nebo 2013 není možno nijak moc dopředu předpovědět, resp. není možno dopředu předpovědět meteorologické příčiny těchto jejich následků, ale i přesto je práce meteorologů cenná, neboť zejména v těchto extrémních situacích předpovědi skutečně přinášejí a to ve dne, v noci a velice často, jak si situace vždy vyžaduje.

Mnohem hůře předpověditelné jsou srážky přívalové, tj. srážky bouřkového rázu. Ty vyvolávají lokální, tzv. bleskové povodně. Nicméně lokalizovat tyto srážky je vždy obtížné. Modely v tomto většinou silně pokulhávají, nejsou schopny tyto srážky přesně lokalizovat, nehledě na to, že není možno říci, zda bude například v Kolíně mezi 14. až 17. hodinou bouřka a jak přibližně bude probíhat = zda bude silná a přinese nebezpečné jevy či nikoli. Meteorolog může konstatovat: "V Kolíně by se bouřka během odpoledne mohla určitě objevit, ojediněle může být i silná" nebo "V Kolíně se ojediněle během odpoledne bouřka objeví, ale pravděpodobnost není nijak vysoká". Případně je možno pravděpodobnost výskytu v daném místě a v daný čas odhadnout.

Dotazy typu: "Jak bude v Brně příští pondělí (pozn.: zbývá týden) mezi 10. až 12. hodinou" jsou prakticky nezodpověditelné, nelze takto počasí přesně určit. Něco jiného je to například na 2. či 3. den. Dále není možno zajisté odpovědět spolehlivě na dotaz typu: "Plánujeme svatbu, jak bude 6.6. v jižních Čechách", při aktuálním datu např. 1.5., dále "Jaké bude letošní léto, budou bouřky a tropy" při shodném aktuálním datu atp.

Jak podat předpověď tak, aby byla srozumitelná pro laickou veřejnost?
Zdaleka ne každému je srozumitelná meteorologická řeč v podobě komentování synoptického vývoje počasí s použitím odborných výrazů. Proto je nutno předpověď formulovat i do podoby, které rozumí každý průměrně vzdělaný občas. Určitě není od věci připojit ke klasické předpovědi počasí i tzv. příčinu daného počasí v podobě vývoje synoptické situace. Této formulaci předpovědi by asi nerozuměl každý: "Zítra očekáváme zpočátku dne nad naším územím hřeben vysokého tlaku vzduchu. Během odpoledne k nám postoupí od západu okluzní fronta, za kterou dojde ke změně cirkulace vzduchu."

Této už by měl rozumět každý: "Zítra bude polojasno, během dne od západ přibývání oblačnosti a místy přeháňky nebo bouřky."

Dále zajisté následuje předpověď různých meteorologických prvků, toto je ukázka předpovědi dění na obloze. Příčina daného počasí (synoptický vývoje) může být klidně u předpovědi uvedena. Připojena může být i prognóza dalších různých prvků či dalších ukazatelů s tím, že nebude od věci, když bude vysvětleno, co dané prvky a ukazatele znamenají, např. srážkový úhrn, pravděpodobnost výskytu srážek, sluneční aktivita, BIO zátěž atd.

Jak sestavit předpověď tak aby nebyla situace podceněna nebo naopak zveličena? Další otázka, kterou je při předpovídání počasí zejména při nejistých situacích kdy modely značí extrémní projevy počasí, nutno vyřešit. Bulvární média mají vždy ve zvyku jednoduše řečeno "vyděsit, upoutat" a na skutečnou stránku věci nehledí. Cílem seriózních médií či přímo meteorologů je to, aby předpověď nebyla ve vztahu k situaci příliš jaksi nadhodnocena, ale na druhou stranu aby také situaci nepodceňovala. Obdobně je tomu tak u vydávání výstrah na nebezpečné počasí, o tom někdy příště v další rozšířené teorii.

Meteorolog musí na základě zkušeností uvážit, jak danou situaci předpoví s tím, že bude brát v potaz nejnovější modelové podklady. Neměl by zbytečně ve veřejnosti předpovědí vyvolat paniku z toho, že přijde něco extrémního (bouřky, povodně, vítr) a naopak by neměl předpovědí situaci příliš podcenit a jaksi tak i zamlčet některé skutečnosti. Musí najít kompromis a nejlepší je tedy uvést i možný vývoj předpovědi či přímo dané situace v předpovědi popisované.

Modelová situace - na té budou rozdíly patrné velice dobře:
Modelová situace: Počasí v ČR ovlivní brázda nízkého tlaku vzduchu, která přinese vhodné podmínky pro rozvoj bouřkové oblačnosti. Bouřky by měly být i intenzivní, modely se tradičně příliš neshodují, některé vádějí úhrny až kolem 50mm, jiné jen kolem 30mm, některé výjimky i kolem 80mm za 24 hodin, je jisté, že se v bouřkách objeví i silnější vítr s nárazy nebo menší kroupy. Dojde k výraznějšímu ochlazení z teplot kolem 33°C na teploty kolem 25°C.

Předpověď nadhodnocená - (převážně bulvární typ) Zítra se přiženou silné bouřky, meteorologové očekávají silný vítr, který bude lámat stromy, srážky kolem 80mm a prudké ochlazení až o 10°C. V některých případech se v bouřkách objeví i krupobití.

Pakliže budeme brát bulvární předpověď jako skutečně "předpověď", jsou zde jisté znaky. Jedná se o tzv. nadnohodnocenou předpověď, kterou bulváry rády používají, seriózní meteorolog většinou předpovědí spíše průměr a přidá dovětek o možnostech v podobě "některé modely naznačují ... situaci budeme ještě zpřesňovat .... předběženě to vypadá, že ... atd. U bulvárních textů často chybějí důležité dodatky k informacím, např. mm/24hodin, jsou zde používána ostřejší slova, např. krupobití, místo menší kroupy atp."

Předpověď kompromis - (ideální typ) - Zítra očekáváme výskyt lokálních bouřek vlivem přechodu brázdy nízkého tlaku vzduchu. Tyto bouřky budou i intenzivní, lokálně může napršet 30-60mm srážek, objevit se mohou menší kroupy a silný nárazovitý vítr. Některé modely výjimečně počítají i s úhrny kolem 80mm srážek, což se jeví dle současné situace ale jako ne příliš pravděpodobné. Po přechodu brázdy dojde k citelnějšímu ochlazení. Lokalizace bouřek je zatím nejistá, situaci zítra ještě zpřesníme dle nejnovějších předpovědních podkladů.

Takto by měla vypadat serózní předpověd, která nenadhodnocuje, nezveličje danou situaci, ale na druhou stranu ani nic nezanedbává. Dává možnosti, přidává i možnost výraznější změny a následného upřesnění dle novějších předpovědních materiálů. Poté může být předpověď upravena, buďto v podobě zvýšení hodnot a extremity počasí nebo v podobě jejich snížení.

Předpověď podhodnocená (neříká vše, zanedbává) - Zítra očekáváme přechod brázdy nízkého tlaku vzduchu, objeví se místy bouřky. V těch může ojediněle napršet kolem 30mm srážek za 24hodin. Objevit se může silnější vítr nebo malé kroupy. Po přechodu brázdy dojde k mírnému ochlazení. Neočekáváme ale nijak četnou bouřkovou aktivitu.

Zde by mělo být určitě zmíněno, že se modely vůbec neshodují a není jisté, kolik kde může srážek spadnout a jak četný bude výskyt jiných nebezpečných doprovodných jevů bouřek. Předpovídat bouřkovou činnost je hodně obtížné, možná někdy i více než odhadovat přesněji výskyt nebo rozpouštění mlh či nízké oblačnosti.

Je těžké říci, zda je přijatelnější předpověď podhodnocená nebo nadhodnocená. Je to nutno vztahovat vždy k dané situaci, nicméně ani jedna není správná, vždy je možno uvést možné varianty vývoje situace. Rozlišovat můžeme vedle nadhodnocené, která nemusí být ještě bulvární, prognózy čistě bulvární. Ty už ale mezi seriózní předpovědi řadit nelze, to by bylo na samostatné téma.


Jak předpovídáme počasí podle modelových výstupů?
Nyní praktická ukázka předpovědi počasí na druhý den dle modelu. Při předpovídání počasí je ntno brát v potaz více druhů modelů a další parametry atmosféry, aby vznikla kvalitní předpověď počasí. Nicméně zde si ukážeme zjednodušeně předpověď počasí dle modelu pro ČR, který vychází ze stavu atmosféry v různých výškách k danému termínu. Pro zjednodušení nebudeme předpovídat na celý den, aby nebyl článek zaplaven mnoho mapami, i tak jich ukážeme pro ilustraci hodně. Předpovídáme odpoledne druhého dne, základní prvky.

Předpověď počasí na 17.6.2014 odpoledne (časový interval 14 až 20 SELČ)
Používáme mapy modelu Aladin pro ČR, předpovídáme situaci, průběh počasí a (tj. oblačnost a srážky+jejich pravděpodobnost výskytu) vítr.


Situace: Počasí v ČR ovlivňuje slábnoucí studená fronta.
Frontální systém slábne v tlakové výši, srážky a nakonec i oblačnost se rozpadají, z takové fronty nemůžeme čekat příliš vysoké srážkové úhrny, spíše se objevují slabé lokální srážky. Také nemůžeme čekat, že zůstane dlouho mnoho oblačnosti, počasí se většinou rychle zas vylepší. Zdroj: ČHMÚ

Počasí: Zataženo až oblačno, místy slabé přeháňky, zejména v Čechách.
Dle předpovědní mapy oblačnosti vidíme hodně oblaků, kdy šedá = zataženo a černá=jasno, převládat bude odpoledne ještě velká oblačnosti, později odpoledne a spíše k večeru může být již místy polojasno. Zdroj: ČHMÚ

Nejvyšší teploty: 17 až 21°C, na jihu Moravy 24°C
Někdy je nutné pro přesnou předpověď rozdělit předpovědní teplotní rozmezí, zejména při výskytu frontálního rozhraní nad naším územím, které odděluje dvě odlišné vzduchové hmoty. Jindy je možné většinou pro naší malou zemi stanovit rozmezí teplot jednotné. Nejnižší teploty stanovujeme obecně sestupně, např. 10 až 6°C, nejvyšší teploty stanovujeme naopak vzestupně, viz výše. Zdroj: ČHMÚ

Vítr: S/SV 2-6m/s
Vítr určují na modelových mapách tzv. praporky a to jeho směr i rychlost. Kam směřuje kratší čárka praporku, odtud bude foukat vítr. Zdroj: ČHMÚ

Srážky: 0-5mm
Lokání srážky je možno předpovídat jen velice obtížně a není možné určit jejich přesný výskyt, např. že se objeví přeháňka v Horní Lhotě.

Pravděpodobnost srážek: 30%
Pravděpodobnost výskytu srážek na daném území, v našem případě na území ČR, vyjadřujeme v %. Tzn. v tomto případě je pravděpodobnost výskytu srážek v ČR 30%.


Jsou prognózy, které vyjdou velice přesně. Na druhé straně jsou prognózy, které nevyjdou zcela přesně, ale více méně se vyplní. Existují ovšem předpovědi, které se bohužel nepodaří vůbec, neboť se atmosféra mění tak rychle, že na takové změny nestačí člověk a technika včas reagovat.

> V případě zájmu o další teorii z oboru hydrometeorologie a klimatologie Vás rádi přivítáme na stránkách: www.meteoaktuality.cz či na jiných našich kontaktních místech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Franta Franta | Web | 21. června 2017 v 16:17 | Reagovat

Zajímavý :)

2 Stevfest Stevfest | E-mail | Web | 22. srpna 2019 v 21:37 | Reagovat

Zithromax For Pneumonia Active Ingredient Zithromax  <a href=http://euhomme.com>generic cialis overnight delivery</a> Crohn'S Disease Cephalexin Vente Cialis 10 Discount Generic Hydrochlorothiazide

3 bazar mtrh bazar mtrh | E-mail | Web | 24. října 2019 v 19:38 | Reagovat

zajímalo by mě jaký je vliv, že i když barometr ukazuje změnu, tak nakonec žádná změna nenastane

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)