Každý druh oblačnosti přináší různé typy srážek, které oblaky nemohou přinést na zemský povrch srážky, hovoříme o zvláštnosti typu virga, kde se srážky v atmosféře vypaří. Jsou oblaky, které přinášejí jen slabé srážky. Dále máme oblaky, které přinášejí srážky dopadající na zemský povrch výjimečně a také oblaky, které přinášejí celkově srážky výjimečně. V poslední řadě existují oblaky, které přinesou srážky prakticky vždy a to i vydatné.
Rozdělíme oblaky a srážky následovně. Nejprve přineseme rozdělení obecně dle typu a intenzity srážek:
Maximálně vira: Cc, Ac
Slabé srážky: St, Sc
Výjimečné srážky: Cu, Sc
Trvalé či intenzivní srážky: Ns, As, Cb
Tuhé srážky: Veškeré oblaky (včetně ledových krystalků nedopadajících na zem v případě Cc a Ac)
1) Dešťové srážky Dešťovými srážkami rozumíme kapalné srážky a podobě mrholení s kapkami menšími než 0.5mm a déšť s kapkami většími než 0.5mm. Takové srážky přinášejí veškeré druhy oblaků kromě vysokých oblaků a oblaku altocumulus, z něhož se na zemském povrchu srážek nedočkáme.
> Mrholení (St) Oblak typu stratus nebo-li mlha, nachází-li se u zemského povrchu, přináší výhradně mrholení, velice slabé srážky přinášející velmi nízké úhrny. Pokud by ovšem bylo mrholení velmi trvalé, mohlo by vyšší úhrn přinést, nicméně většinou k tomu v praxi nedochází.
> Déšť (As, Sc, Cu) Běžný déšť přinášejí oblaky typu altostratus, stratocumulus a cumulus. V případě altostratu se jedná o trvalé srážky, které mohou být i vydatnější, zejména pak na teplých frontách. V případě oblaku stratocumulus se jedná o slabé přeháňky, často se může jednat o rozpadající se večerní přeháňky, kdy se oblaky do tohoto typu transformují například z cumulonimbů. V případě oblaku cumulus se jedná o srážky výjimečné a to ve stádiu největšího vývoje, odborně tvaru congestus.
> Intenzivní déšť (Ns, Cb) Oblak nimbostratus přináší intenzivní a trvalé srážky na frontálních vlnách. Výskyt tohoto oblaku znamená prakticky 100% déšť. Obdobně to platí u bouřkového cumulonimbu, kdy se ovšem jedná o srážky prudké a krátkodobé. Pokud oblak zasáhne dané místo, srážky jsou jisté.
2) Sněhové a zmrzlé srážky
> Sněžení (As, Ns, St, Sc, Cu, Cb) Sněžení přinášejí veškeré oblaky, ze kterých se mohou objevit na zemském povrchu srážky. Altostratus může přinést i vydatné sněžení, obdobně to platí o frontálním nimbostratu či stratu. Oblak cumulus přináší sněhové přeháňky, cumulonimbus pak i bouřky, které mohou přinést krátkodobé, ale silné sněžení. Pakliže je teploty blízko bodu mrazu, vločky jsou velmi velké. > Sněhové krupky (Sc, Cu, Cb) Sněhová krupice může padat v přeháňkách studeného proudění v zimním období z oblaků, které přinášejí přeháňky, popř. bouřky. V případě stratocumulus se bude jednat o slabé srážky, po přeháňce z Cu a zejména Cb může krupek napadnout poměrně dost. Krupky vypadávají jen při teplotách při zemi v těsné blízkosti bodu mrazu.
> Sněhová zrna (St) Srážky v podobě sněhových zrn mohou vypadávat jen z oblaku typu stratus, který přináší velice drobné srážky jak je řečeno již výše ohledně srážek v podobě kapalné. Padají jen při teplotě vzduchu u země pod bodem mrazu.
> Zmrzlý déšť (As, Ns) Zmrzlého deště, pozor striktně odlišujeme od deště mrznoucího který mrzne až na zemi a na předmětech, na které dopadne, se dočkáme na frontách z oblaků typu altostratus a nimbostratus.
> Kroupy a námrazové krupky (Cb) Kroupy a to v některých případech i velice velké a námrazové krupky mohou padat pouze z oblaku typu cumulonimbus. Pokud je Cb hodně vyvinutý, je pravděpodobnost velkých krup. Padají jen při teplotě v blízkosti země na 10°C a vyšší.
Pakliže správně rozeznáte druh oblaků, které se na daném místě vyskytují či pokud víte, jakou oblačnost čekat na jaké frontální vlně a máte informace o tom, jaký druh fronty bude přecházet, dokážete spolehlivě odhadnout, jaké srážky v nejbližší době očekávat. Jedná se ovšem o značně pravděpodobností odhad, neboť se v daném místě nemusejí objevit žádné jiné srážky kromě slabého deště a o 5km dále budou padat velké kroupy.