V tomto článku se dozvíte, co je potřebné pro vznik konvektivní oblačnosti a pro tvorbu bouřek. Jaké oblaky jsou symboly výskytu bouřek v daný den a z jakých oblaků se může bouřkový oblak vyvinout. V základní teorii jsou o bouřkách témata, kde jsou řečeny základní definice a zajímavosti z hlediska teorie o bouřkách a jejich jevech, které tu mohou být taktéž vedle podrobnějšího rozboru připomenuty. Informace o bouřkách najdete na webu a to v tématech: Bouřky 1, bouřky 2 a bouřky 3. Tento článek by měl přinést to ostatní, co je už nad rámec základní teorie a nemusí nutně zajímat každého či netvoří základy znalostí o problematice bouřek a konvektivních jevů v atmosféře. Samozřejmě si tu také základy teorie bouřek osvěžíme, protože "to ostatní" na ně navazuje a souvisí s nimi. Zde se nad rámec tedy dovíte, co je potřebné pro vznik bouřek, které veličiny ovlivňují jejich růst, intenzitu či naopak rozpad a jaké oblaky signalizují výskyt bouřek v daný den, jaké podmínky jsou pro výskyt bouřek nejlepší a také co je radiosondážní měření ve vztahu k prognostikování konvekce nebo v poslední řadě jaké známe druhy bouřek, lépe řečeno za jakých situací se mohou bouřky tvořit a jaký je mezi nimi rozdíl.
Začneme základy: 1) Co je to bouřka, jak vzniká?
O bouřce mluvíme, pokud je daný oblak elektricky aktivní a vyskytují se v něm či mezi oblaky blesky a nebo oblak produkuje výboje do zemského povrchu. Zvukový projev blesku se nazývá hrom, ten se ve vzduchu šíří pomaleji, proto pokud je bouřka daleko vidíme jen blesky, říká se jim blýskavice a o bouřce detekované z místa pozorování se nemluví. Pokud jsou slyšet hromy, můžeme mluvit o bouřce detekované z daného místa/stanice.
Nyní se možná naučíte jednoduchý vzorec pro výpočet vzdálenosti bouřky od místa, kde jste. Ale zřejmě ho už dávno znáte:
Jak je bouřka daleko? Pokud jsou vidět blesky a slyšet hromy, je možno již spočítat jak je bouřka daleko. Objeví-li se blesk, tak pomalu (jako běží vteřiny) počítáme. Počítat přestaneme v okamžiku, kdy uslyšíme hrom. Pokud je bleskových výbojů hodně (zejména elektricky velmi aktivní letní bouřky) je obtížné a často i nemožné přiřadit k danému blesku jeho správný zvukový projev, protože se mezi sebou již překrývají. Ale většinou to možné je, tak číslo, k němuž jsme se dostaly při počítání o výskytu blesku a to v okamžiku uhození hromu, vydělíme číslem 3. Dostaneme číslo, které se rovná vzdálenosti v km, kde se bouřka aktuální od místa, v němž sledujeme, nachází. Napočítáme-li tedy například do 35, tak je bouřka přibližně 12km od místa, kde počítáme/pozorujeme. Máte relativně dost času se případně připravit a to jakkoliv, lovci bouřek techniku a vše ostatní a ti, co mají strach, tak se schovat domů a ještě před tím zabezpečit vše, co by venku mohlo létat, nesmí namoknout a podobně. Dobré je sledovat radarová data kam a hlavně jak rychle bouřka postupuje a jak vypadá dle radarového odrazu, zda v ní nyní jsou či nejsou nebezpečné projevy. O jejich detekci se dovíte níže v článku. Nyní situace, kdy napočítáme při našem zjišťování vzdálenosti bouřky od místa pozorování jen například do 12, tak to je bouřka přes 4km vzdálená a to znamená, že je za chvíli v místě pozorování. Pokud napočítáme ovšem například jen do 2, tak se jedná o tzv. "velké rány", protože blesk uhodí blíže než 1km od Vás a často se velmi lekneme, pokud se tedy jedná o blesk směrem do zemského povrchu, lépe řečeno do nejvyšších bodů, které z povrchu Země čnějí do výšky - často stromy, dále vysílače či vysoké domy. Bouřka, resp. bleskové výboje, vznikají v oblaku, který se nazývá bouřková kupa, odborně cizím názvem "cumulonimbus". Vývoj bouřkového oblaku se dá přirovnat k tzv. "životnímu cyklu", které má tři základní stádia a to stádium růstu, vrcholu a rozpadu oblaků.
ŽIVOT BOUŘKY - ANEB VZNIK, VRCHOL A ZÁNIK BOUŘKOVÉHO OBLAKU
1) Stádium růstu - tzv. stádium cumulu V tomto stádium se projevuje konvekce, kdy se vodní páry prudce ochlazují v podobě drobných kapek, což značí z pohledu našeho právě oblak cumulus. Dochází tedy ke kondenzaci, při níž se uvolňuje teplo. Prohřátý vzduch je mnohem lehčí a působí na něho tedy intenzivní vztlakové síly. Oblak cumulus, který je považován na prvotní stádium vývoje bouřkového oblaku jako taková cesta ke vzniku bouřky má tři fáze, tři typy: oblak humilis, který není nijak výrazný co do vertikálního rozsahu, dále oblak mediocris, kde už se dějí právě výše popsané situace a tento oblak je již mohutnější a nabývá zajímavých tvarů, oblak congestus už signalizuje fakt, že brzo přeroste do bouřkového cumulonimbu. Je vertikálně velmi rozsáhlý a fotogenický, ale není tak mohutný jako samotný cumulonimbus. Používáme zkratky oblaku Cu: Cu hum, Cu med a Cum con.
2) Stádium vrcholu, zralosti oblaku, období bouřky jako takové Vodní pára nahromaděná v oblaku stoupá a rozpíná se až do troposféry. V případě, že dosáhne horní hranice troposféry, většinou z bouřkového oblaku vypadávají i kroupa. (o vzniku krup níže) Oblak se rozprostírá do tzv. kovadliny, která je odborně označována jako incus, jako podtyp bouřkového oblaku. V období zralosti oblaku již mluvíme o cumulonimbu, ve který přerostl oblak cumulus. Poté tedy začne pára kondenzovat a jsou tu srážky, které jsou většinou v podobě těžkých kapek a ledových částí, které padají dolů. Pokud je tedy oblak tak vysoký, že dosáhne horní hranice troposféry, je velká šance na padání srážek v podobě krup, protože v těchto výškách jsou teploty již velmi nízké a tvoří se kroupy. V této fázi vývoje se vyskytují tzv. výstupné a sestupné proudy a turbulence, které spouštění bleskovou činnost, ale i zesílení větru či vznik tornád. (kdy je nebezpečí výskytu nebezpečných projevů bouřek, o tom níže)
3) Stádium rozpadu Ustávají výstupné proudy, vlhkost vzduchu z oblaku vypadla v podobě srážek a není nic, co by bouřkovou buňku udržovalo jednoduše řečeno "při životě" a bouřka se rozpadá, zaniká, bleskové výboje jsou méně četné, postupně se vytrácení a již nemůžeme mluvit o bouřce, oblak cumulonimbus se rozpadá. Bouřková buňka - v jejím středu se nachází silný vzestupný proud oddělující pozitivní a negativní náboje. Taková buňka produkuje blesky, většinou 2-3 během 1 minuty a takto aktivní může být maximálně 30 minut. Taková bouřková buňka dosahuje od 1-2m nad zemským povrchem až do 10km. Bouřky se vyskytují celoročně, nicméně v zimním období mají ke vzniku nejméně příznivé podmínky a tak se stávají jevem ojedinělým, avšak ne výjimečným. Od června do srpna budeme ale oproti zimnímu období registrovat v průměru 5x více bouřek než v zimě. Letní bouřky závisí na ohřívání krajiny silným slunečním svitem. Sluneční aktivita je v těchto měsících nejsilnější, oproti zimnímu období, kdy je nejslabší a ke konvekci prakticky nedochází. bouřkové buňky se nabíjejí blízko u země díky výbojům, které vycházejí například z lesních porostů. Takto vzniknou bouřkové buňky při klasické horkém letním počasí. Také existují buňky vznikající na frontách v mohutných oblačných systémech vlivem střídání velkých mas vzduchu, tzv. vzduchových hmot. Viz dělení bouřek. Zajímavost Bouřková sezóna - je období, kdy se obecně vyskytují bouřky nejvíce. Mezi jednotlivými bouřkovými situacemi, jinými slovy obdobími či dny, kdy jsou pro tvorbu bouřek vhodné podmínky (ať už více či méně) se mohou objevit kratší či delší pauzy, kdy pro bouřky podmínky nejsou. Bouřková sezóna začíná v našich podmínkách v dubnu a končí zhruba v září s tím, že tato sezóna má svůj vrchol, který nastává zhruba od poloviny května a trvá do zhruba poloviny srpna. Úplně nejvíce bouřek se objeví v ČR statisticky v červnu, červenec mu je ohledně bouřek ale "v patách". Bouřky se mohou objevit například i v listopadu nebo v lednu uprostřed zimní sezóny, to jsou tzv. bouřky mimo sezónní či zimní bouřky. Ty do klasické sezóny konvektivních bouřek nepočítáme.
Nyní podrobněji: 2) Druhy bouřek, blesků a srážek při bouřkách, průvodní jevy
Bouřky dělíme z hlediska dvou základních hledisek a to na: a) Frontální (na studených a teplých frontách) b) Nefrontální, které dále dělíme na: i) Konvekční (známé možná jako insolační či ještě více známé jako bouřky "z tepla")
ii) Advekční iii) Orografické
FRONTÁLNÍ
Na teplých frontách se bouřka objeví spíše výjimečně, nicméně se na nich též může objevit, vyloučit to rozhodně nelze. Na studených frontách jsou bouřky v letním období zejména dosti časté, prakticky při trochu vhodných podmínkách někde v ČR při přechodu studené fronty vždy zabouří. Jedná se o bouřky na dvou typech studených front. Na tzv. studené frontě prvního druhu, kde se setkáme s bouřkami nejčastěji na čele fronty. Poté srážky přecházejí většinou v trvalejší déšť z vrstevnaté oblačnosti již bez bleskových výbojů. Studená fronta druhého druhu postupuje rychle a bouřkové oblaky, dochází zde k sestupnému proudu teplého vzduchu, což zabraňuje tvorbě oblačnosti. Bouřková oblast putuje v úzkém pásu, ale dosahovat může velkých výšek, až 13km. Objevit se mohou často při těchto bouřkách nebezpečné projevy v podobě výskytu krup nebo i silného větru.
NEFRONTÁLNÍ
Nejsou spojeny s přechodem frotnálních systémů. Dělit je můžeme na: Konvekční - znáte tradiční ranní jasno, které se odpoledne změní na výskyt mohutných i krásně vypadajících, postupně ovšem tmavých, oblaků, kdy panuje v krajině klid, vysoká vlhkost a teplota způsobuje pocit dusna? to jsou bouřky z tepla. Ty vznikají při vysoké teplotě, kdy se vlivem zpočátku bezoblačného počasí vzduch dostatečně prohřeje, ale také při dostatečně vysoké vlhkosti vzduchu. Jsou hodně lokální (o lokálnosti bouřek či přeháněk příště) a jak se rychle utvoří, tak stejně rychle mohou zas naopak zaniknout. Většinou "neurazí" moc velkou vzdálenost, dlouho ovšem také nejsou aktivní. Advekční - vznikají na základě příchod studeného vzduchu nad teplý zemský povrch či vodní plochu. Jsou již "pohyblivější". Orografické - jinými slovy terénní, které vznikají na základě proudění instabilního vlhkého vzduchu směrem k nějaké horské překážce a utvoří se na návětří hor. Vliv orografie je často značný, nejen v případě bouřek. V případě výskytu této bouřky může na návětří hor spadnout lokálně velké množství srážek, které povede ke vzniku bleskových povodní. Ostatní druhy - jedná se například o bouřky na tzv. squall line, nebo-li linii. Tyto bouřky nemají spojitost s frontou, vznikají podél čáry instability. Dále se může jednat o bouřky v konvergentním proudění, vznikající v tlakové níží, kde vane vítr přes izobary do středu níže.
Blesky dělíme na tři základní typy: a) Blesky mezi mraky - nejčastější, proběhne jich při bouřkách nejvíce. Jedná se o blesky v oblacích a mezi jednotlivými bouřkovými buňkami v oblacích. b) Blesky do atmosféry - také dosti časté, blesky vycházejí z bouřkových oblaků do volné atmosféry. c) Blesky mezi mraky a zemským povrchem - to jsou méně časté, ale velmi nebezpečné blesky. Jejich akustické projevy slyšíme velmi zřetelně, často se jedná o klasické prudké údery blesků, "velké rány", pokud se takovýto typ blesku objeví blízko pozorovatele - relativně blízko, neboť je projev velmi silný. Takové blesky zapalují stodoly nebo i domy, mohou uhodit do vodní plochy, stromů či vysokých stožárů či komínů. Většinou je přitahují nejvyšší místa, uhodí do toho, co jim je nejblíže. Srážky jsou v bouřkách rozmanité a většinou prudké a vydatné. Bouřka je vázána na kupovitý obrovský oblak zvaný bouřková kupa nebo-li cumulonimbus a produkuje ve stádiu zralosti obrovské množství vody či jiných srážek. Přímo z bouřkového oblaku bude tedy jen těžko mrholit, jinak jsou u něho možné prakticky veškeré srážky.
Nejčastější druhy srážek: a) Déšť - často prudký, v některých případech přívalový. Přívalový déšť je jeden z nejčastějších nebezpečných projevů bouřek. Dokáže rychle zatopit i jinde suchá místa, rozvodnit toky, především malé potoky a to sice krátce, avšak výrazně a rychle - tzv. blesková povodeň. b) Sněžení - v zimních bouřkách může z bouřkového oblaku i vydatně sněžit. Vzniká při takových bouřkách často i tzv. bílá tma, což je kombinace silného větru a hustého sněžení. Sněhové bouřky bývají zejména ve vyšších polohách nebezpečné. c) Kroupy a sněhové krupky - pokud dosáhne bouřkový oblak hranice troposféry, padají z něho kroupy. Kroupy v oblaku vznikají vlivem vlhkosti a mrazivého vzduchu, nabalují se postupně při neustálé rotaci v oblaku. Až dosáhnou určité velikosti, hmotnost jim nedovolí již setrvat v oblaku a vypadávají z něho. Jsou dalším nebezpečným projevem bouřek. Mohou se objevit k menší, tzv. sněhové krupky v případě zimních či brzkých jarních bouřek.
Při bouřkách se mohou objevit zvláštnosti: a) Tromba = větrný vír, který připomíná tornádo, avšak nejedná se o tornádo neboť se trychtýř nedotkne zemského povrchu. Pokud se tak stane, jedná se o tornádo často s katastrofálními následky. Sílu tornádo měří Fujitova stupnice, která tornáda klasifikuje do stupňů 1-5. b) Shelf cloud = je oblačná zeď na čele bouřky, většinou silné bouřky. Utvoří se při vhodných podmínkách v atmosféře. c) Húlava = je též mohutná oblačnost na čele bouřky. Souhrnně se zvláštnostem říká struktura bouřkové oblačnosti, existuje mnoho dalších zvláštností, které se neobjevují při každé bouřky. Některé zvláštnosti jsou poměrně časté, jiné výjimečné. Na oblaku cumulonibus můžeme pozorovat zvláštnost typu mamma, která je poměrně častá.
A profesionálně: 3) Předpovídané prvky důležité pro vznik a intenzitu bouřek
Podle čeho meteorologové či nadšenci pro bouřky předpovídají jejich výskyt či intenzitu nebo průvodní jevy? Pro svůj vznik potřebuje bouřka vhodné hodnoty mnoha prvků. Vedle základních je to řada dalších. Stručně si nyní o každém z nich něco na závěr povíme. V atmosféře sledujeme mnoho prvků - od teploty, přes vlhkost vzduchu, střih větru až po energii. Některé faktory pro vznik bouřek mohou vykazovat velmi vysoké hodnoty, jiné naopak nízké a bouřky se tvořit právě kvůli tomu nebudou. Pokud je obtížné předpovídat nějaký meteorologický jev, jsou to právě konvektivní jevy, k nimž bouřky patří. Nicméně platí to i o srážkách obecně nebo o nízké oblačnosti/mlhách. Bouřky je těžké předpovědět co do lokalizovatelnosti a intenzity ale i na kratší dobu dopředu. Hodně záleží na situaci bezprostředně před očekávaným vývojem bouřkové činnosti, proto je nutno předpovědi zpřesňovat a vydávat je podle nejnovějších modelových prognóz a nejnovějších dat z měření prvků v atmosféře. Parametry jakých meteorologických prvků sledovat pro přesnou předpověď vzniku a intenzity bouřek? Na to odpoví poslední část této rozšířené teorie bouřek: a) Teplota - velmi důležitý parametr při předpovědi výskytu bouřek. Bouřky potřebují určitou teplotu, zajisté při nízké teplotě může vzniknout bouřka, nicméně hovoříme nyní o hlavní bouřkové sezóně a hlavně o bouřkách z tepla či obecně o nefrontálních bouřkách. čím vyšší teplota, tím je vyšší pravděpodobnost vzniku bouřky, ale bez vlhkosti jak se říká "ani rána". b) Vlhkost vzduchu - vzduch musí být nasycen dostatečným množstvím vlhkosti, poté se může začít vyvíjet bouřkový oblak a také růst. Podle maximálního nasycení vzduchu vodními parami = 100 % vlhkost vzduchu, určujeme tzv.: c) Rosný bod - což je tedy teplota, při které dojde k tomuto kompletnímu nasycení vzduchu vlhkostí. Pokud se teplota vzduchu přiblíží tomuto bodu, je nejvyšší pravděpodobnost vzniku bouřky. d) CAPE - jinými slovy energie. Vyjadřuje se pomocí těchto hodnot instabilita v atmosféře, na níž závisí tvorba bouřek. Nebude-li mít CAPE dostatečné hodnoty, nevznikají bouřky. Větší pravděpodobnost vzniku bouřek je při výskytu energie (CAPE) nad 300 J/Kg, (joulů na kilogram) ideální je zajisté CAPE mnohem vyšší, které se vyskytuje zejména v hlavní bouřkové sezóně. ML CAPE - je totožné s CAPE, tj. míra nestability, nicméně v troposféře. Což je též důležitým faktorem pro předpověď intenzity a vzniku bouřek. e) Střih větru - je prvek, který je velmi důležitý nejen pro vznik, ale též pro intenzivní projevy bouřek. Jedná se o rozdíl vektorů proudění v jednotlivých výškách. Pokud s výškou výrazněji vzrůstá rychlost větru či se výrazně mění jeho směr, o to je větší pravděpodobnost intenzivního projevu bouřky. f) Helicita - je důležitým parametrem pro pravděpodobnost výskytu tornád v bouřkách. Pokud nedosahuje helicita hodnot alespoň 150, není pravděpodobnost vzniku tornád. Jedná se o vlastnost plynného nebo tekutého tělesa mající schopnost téct ve smyslu rotace.
g) Výška základny oblaků - opět další parametr pro pravděpodobnost vzniku tornáda. Čím je výška základny oblaků níže,tím je větší pravděpodobnost jejich vzniku. h) CIN - jsou hodnoty opačné k hodnotám CAPE. Vylučují vznik bouřek, jedná se o zádržnou konvektivní vrstvu, která může zjednodušeně řečeno vše "zhatit" i přes ostatní vhodné podmínky. Jedná se o záporné hodnoty, které musejí být nulové či téměř nulové, aby mohlo docházet k vývoji konvekce. Jinými slovy musejí být co nejvyšší. i) MCS - mezoměřítkový konvektivní systém je seskupení více bouřkových buněk, tvořících systém bouřek, který má obvykle dlouhou životnost. Důležité jsou prognózy tedy též tohoto MCS. >> Závěrem - vždy je nutné, aby byly splněno více podmínek najednou pro tvorbu a trvání konvekce. Například samotné CAPE, tedy energie, instabilita v atmosféře, nám jaksi "nenastartuje" tvorbu bouřek a obecně konvekce bez dostatečné vlhkosti vzduchu. Jak je popsáno výše, důležitým prvkem zejména pro intenzitu bouřek je střih větru ve výšce. Vznikat mohou i situace, kdy splňují tyto prvky podmínky pro tvorbu bouřek, nicméně se v atmosféře objeví zádržná vrstva CIN a bouřky z tohoto důvodu nevzniknou. Mezi základní parametry pro tvoru bouřek počítejme určitě CAPE, rosný bod, střih větru a CIN. Existuje řada parametrů, (některé jsou zde uvedeny a krátce vysvětleny) které navíc signalizují pravděpodobnost vzniku průvodních jevů, např. tornád či jiných nebezpečných projevů bouřek.
Na závěr pro zajímavost: 4) Situace, důsledky bouřek a zásady
Bouřky se mohou i tvořit v daném dni, nicméně během dne mohou již některé parametry prvků jejich další vývoj dosti rychle zastavit. Bouřky se v tomto případě rychle rozpadají, nejprve se z oblaku vytratí blesková aktivita a poté se rozpadne i samotná přeháňka. Často se tak děje s příchodem večera, nicméně při vhodných podmínkách se mohou zejména v létě objevit bouřky či velké komplexy bouřek s velice intenzivními projevy a četnou bleskovou aktivitou. Pokud jsou i v noci ideální podmínky pro jejich přetrvávání či dokonce v některých případech i rozvoj. Děje se tak hlavně v případě podpory bouřkové činnosti přecházející studenou frontou, která ukončuje příliv většinou tropického vzduchu a přináší dostatek vlhkosti. Existují rozsáhlé bouřkové komplexy s vydatnými a i trvalejšími srážkami, které mohou způsobit i vzestupy hladin toků. S takovými bouřkami se setkáme nejčastěji právě v červnu či v červenci. Lokální povodeň způsobí bouřky pomalu se pohybující či dokonce setrvávající nad stejným místem, kde se postupně po pominutí podmínek pro jejich "život také rozpadnou. Do té doby mohou v místě způsobit i problémy. Není ani nutno připomínat, že bouřky a obecně konvektivní činnost zejména nefrontální povahy je v meteorologii vedle prognózy oblačnosti a zejména mlh nejhůře předpověditelný jev.
Letní bouřky 2.7.2012 na JZ Čech, západně od Prahy a na SZ/S Čech. Zde vidíte bouřky při postupu v pokročilém stádiu, náznak tvorby dalších jader je za srážkovým pásmem severně od Tábora, mapa: ČHMÚ Kde je "to hlavní" = déšť, zesílení větru, blesky a hromy či kroupy?
Letní bouřky 2.7.2012 na JZ Čech, západně od Prahy a na SZ/S Čech. Zde vidíte bouřky při postupu v pokročilém stádiu, náznak tvorby dalších jader je za srážkovým pásmem severně od Tábora, mapa: ČHMÚ Kde je "to hlavní" = déšť, zesílení větru, blesky a hromy či kroupy?Zajisté zájemci o bouřky či ti, kteří absolvovali exkurzi na některém z pracovišť ČHMÚ vědí, že tam, kde je oranžová, červená, rudě červená či dokonce bílá barva na odrazu z radaru. Srážky se objevují i tam, kde je barva zelená, jinde nikoli. Radar zobrazuje i samotný mohutný oblak typu cumulonimbus. Pokud se srážkové pásmo v případě bouřek zvětšuje, jedná se o náznak slábnutí bouřkové činnost. Srážky postupně přecházejí v déšť a to i trvalý a bleskové výboje se ztrácejí. Na obrázku vidíte rozšiřující se pásmo, nicméně zde se ještě silné bouřky objevují a to na Kladensku, západně od Liberce, JZ od Prahy či JV/V od Plzně. Při slábnutí se ztrácejí tyto výše jmenované barvy odrazu z radaru a bouřka zaniká. Tendenci růst a být nejsilnější má bouřka, když se jedná o malé pásmo na radaru, které z modré barvy rychle přechází na červené odstíny či bílou barvu uprostřed pásma na odrazu z radaru. Takové bouřky přinášejí extrémní projevy. Tím nesnižujeme intenzitu bouřek na tomto snímku, nicméně zde je riziko poměrně rychlého zániku bouřkové činnosti. Frontální bouřky mohou být hodně rozsáhlé (pásmo na radaru) a trvat například od odpoledne či podvečera dále i celou noc na následující den. Nová bouřková jádra se také mohou objevovat při postupu dále tam, kde budou pro jejich vývoj vhodné podmínky - viz kapitoly výše.
Podzimní bouřková linie nad Moravou, mapa: ČHMÚ
Podzimní bouřková linie nad Moravou, mapa: ČHMÚNa tomto snímku vidíme krásnou linie bouřkových buněk, za ní západně srážky bez bleskových výbojů. Jedná se o frontální bouřky po teplém počasí a to ze 4.10.2012, i podzimní bouřky mohou tedy být význačné a přinést nebezpečné projevy, které tato linie přinášela. Jedná se často o prudké srážky a též o silný vítr s nárazy. V případě přechodu takovéto linie má bouřka rychlý nástup, průběh i rychle odezní.
Příklady z praxe - fotogalerie:
Nástup klasické červnové bouřky při přechodu studené fronty v roce 2013, Střední Čechy (NB)
Nástup červencové bouřky, Střední Čechy
Vývoj jarní bohaté konvektivní oblačnosti, z níž se nepochybně objeví bouřky či přeháňkyJaký druh povodní bouřky nejčastěji přinášejí? Bouřky přinášejí výhradně bleskové, chcete-li přívalové, povodně. Povodně rychlé, kdy dochází k rychlému odtoku srážek z povrchu země, mnohdy nenasycené země, do struh, jindy suchých míst a do vodních toků. Takové povodně jsou většinou dosti lokální stejně jako bouřky samotné. Jsou rychlé, ale mají na druhou stranu také krátké trvání. Nesnižujeme tímto vážnost například dešťové povodně či povodně z tání, ale bleskové povodně dokáží za svůj krátký čas výskytu společně s přívalovým deštěm napáchat i často větší škody než dlouhodobější výše zmíněné typy povodní. Z hlediska hydrologického je v případě výskytu tohoto typu srážek hodně obtížný odhad spadu vydatných lokálních srážek z hlediska daného povodí, což ovlivňuje hydrologické prognózy.
Pamatujete? Bleskové povodně vznikly v důsledku bouřek s přívalovými dešti například v létě 2012 ve východních Čechách, bouřková činnost s přívalovými srážkami měla také podíl na rychlém rozvodnění toků na S/SV Čech v počátku června 2013, což tam odstartovalo rychlé povodně. Poté máme mnoho lokálních situací, které přinesly velice rychlé a výrazné povodně, nicméně jen do povodí většinou jednoho malého toku, často potoku.

Je obava z bouřek oprávněná? Bojíte-li se bouřek, které beze sporu působí mnoha faktory negativně či dokonce strašidelně, možná se budete bát méně, pokud poznáte právě jejich chování a také zásady chování člověk při výskytu bouřky. Převážně tmavá a mohutná oblačnost, v přírodě většinou ticho, tlak klesá a často je cítit zápach z kanalizace. V dálce je slyšet hřmění, v případě šera či tmy jsou vidět záblesky. To vše jsou negativní znaky bouřek, nehledě na ty další, které přicházejí s jejím přiblížením k danému místu. Ticho v určitém okamžiku, kdy se bouřka přiblíží, naráz skončí a často se zvedne velký vítr, který v případě sucha víří prach, létají i lehké předměty. V dálce čím dál, tím hlasitěji, hřmí a to stále častěji. Člověk nikdy přesně neodhadne, hovoříme-li o čistém odhadu v terénu bez jakýchkoli pomůcek, jak se intenzivně bouřka projeví. Její postup je možné odhadnout, nicméně je obtížné odhadnout jak rychle do daného místa, kde se nacházíme, bouřka přijde. Určitě není radno bouřky podceňovat. Existuje mnoho příznivců bouřek, kteří z nich mají respekt a přímo je milují. Nicméně všem doporučujeme jednak částečný odstup a nepodceňování bouřek a také na druhou stranu nedoporučujeme přehnaný strach a určitě ne paniku. Existují zásady, které je v případě, že Vás bouřka zastihne v přírodě, nutno dodržovat a bouřku v pořádku přečkáte. Bouřky mohou přinést i velice nebezpečný kulový blesk, který není příliš probádaný, neboť ho vidělo velice málo z nás a pokud, tak jen krátce též z toho nemají dotyční dobré zážitky = nedokáží ani přesně definovat jeho tvar a chování. Neobjevuje se ovšem často, častěji v bouřkách pozorujeme kroupy, intenzivní bleskové výboje typu mrak - země či jiné projevy zmíněné výše. Co při bouřce v přírodě rozhodně nedělat:
- Neschovávat se nikam, kde se nacházejí vyšší stromy či stožáry vysokého napětí
- Nechodit do vody
- Neběhat ani po volném prostranství, nezdvihat ruce (louka, pole)
- Nejezdit na kole
- Neschovávat se do chatrčí či přístřešků bez hromosvodu (i přesto, že zmoknete)
- Nejezdit automobilem do oblastí se stromy, stožáry, raději zcela zastavit (hl. při silném větru, krupobití i přívalovém dešti)
- Nechodit do sníženin či do suchých koryt (např. vyschlých toků, lomů)
Co při bouřce v přírodě udělat:
- Vyhledat místo se střechou a hromosvodem
- Není-li poblíž, vyhledat tedy místo bez stromů, stožárů a bez vodní plochy
- Vyhledat též místo, které není nížinou ani suchým korytem a nemůže se zatopit vodou (rovný terén)
- Kleknout si na zem
- Dát hlavu mezi kolena, být co nejníže
- V případě krupobití si co nejvíce chránit hlavu
- Čekat, až bouřka přejde
I když se zdá být příjemnější schovat se před bouřkou například i do polorozpadlé chatrče, může to být velice nebezpečné i přesto, že se nemusí v dané situaci zrovna nic stát. Situace, kdy Vás zastihne bouřka v místech, kde se to vůbec nehodí, nastane opravdu hned, nejedná se o ojedinělé případy. Pokud vidíte, že zřejmě nestihnete před bouřkou odjet (na kole) či odejít domů či alespoň do města či vesnice, je nutné přijmout výše zmíněná opatření. Poté, co bouřka přejde, můžete pokračovat v cestě. Je nutno si uvědomit, že se člověk i v případě úplného promoknutí a ušpinění nerozpustí a pokud se bude chránit před případnými kroupami, nic se mu nestane. Nicméně zásah elektřinou, což je právě blesková aktivita v bouřkách, bývá často příčinou okamžité smrti a bohužel je poměrně hodně případů, kdy k takové tragické události došlo na základě velice chybného počínání jedince, který se schoval před bouřkou pod strom či dokonce do vody. >>> Závěrem - bouřky jsou velice fascinujícími meteorologickými jevy a fascinujícími je činí i jejich mohutnost a velká síla. Proto je zcela pochopitelné, když se někdo bouřek vyloženě bojí, i to, když je někdo vysloveně miluje.
Pozorujte tedy bouřky důkladně, ale obezřetně
Pokud se sledováním, fotografováním či filmováním bouřek a oblačných konvektivních systémů začínáte nebo již delší dobu pozorujete konvektivní jevy a stále nevíte na čem jejich vznik a rozvoj závisí, po přečtení tohoto článku s rozšířenou teorií bouřek už by tomu mělo být jinak, budete číst tato poslední slova již v minulém čase a na novou bouřkovou sezónu budete již teoreticky vybaveni, nyní to chce již jen praxi, ta znamená také hodně a poskytne Vám druhou polovinu vědomostí. I když zní nadpis tohoto článku "Vše o bouřkách ...", rozhodně nelze ani v rozsáhlejším textu vyjádřit všechny informace o bouřkách, ty nejdůležitější v rámci rozšířené teorie ale přináší.
Doctor Who is now considered a British Institute and has come a long way since it first aired on November 23rd 1963. The very first show saw the Doctor travel 100,00 years into the past to help some dim cavemen discover light. After 26 seasons and seven Doctors later the series came off our screens in 1989 much to the disappointment of the huge devoted fanbase. In 1996 an attempt was made to revive Doctor Who but it wasnt until June 2005 when it came back with a vengeance with Christopher Eccleston as the ninth Doctor that put the series back on the map as it were. It then went on for 5 years with David Tenant portraying the Doctor until 2010 when Matt Smith took over the role. Today it is still a great family show and has attracted many new fans.
<a href=https://www.cialissansordonnancefr24.com/cialis-generique-livraison-24h/>https://www.cialissansordonnancefr24.com/cialis-generique-livraison-24h/</a>