Z hlediska hydrologie rozlišujeme několik druhů a průběhů povodňových situací. Na každém toku či části toku se povodeň projeví jiným průběhem. Existují povodně s rychlým nástupem a povodně s pozvolným nástupem, popíšeme si nejprve druhy povodní z hlediska příčiny, která je převážně meteorologického původu, neboť vynecháme příčiny poruch a jiných mimořádnostech na vodních dílech. Povodně z tání - vznikají náhlým roztáním sněhu o vysoké vodní hodnotě v určitých polohách. Pokud se bude jednat o tání nejen v horských oblastech a sníh bude naráz odtávat z celé části daného toku či zajisté více toků, vznikají výraznější a navíc rozsáhlejší povodně. Vše může komplikovat déšť, který přidává do povodí vodu a urychluje tání sněhu, dále také teplý vítr. Jedná se o sněhové povodně. > Připomeňme povodně 2006. (duben)

Povodně z trvalých srážek - vzniknou vlivem vytrvalých silných a tím pádem vydatných srážek, které jsou většinou plošnějšího rázu a zasáhnou větší území, někdy i více povodí. Je nutné přihlédnout vždy k nasycení území, dle toho hodnotíme hydrologické odezvy srážek. Srážky v případě nenasyceného území nejprve toto území nasytí, další srážky se již téměř nebudou vsakovat a budou stékat rovnou do koryt vodních toků. Poté je hydrologická odezva výraznější již při méně vydatných srážek. Těmto povodním říkáme povodně dešťové. > Připomeňme zejména povodně 2002, ale také 2010 a 2013. (srpen, květen+srpen a červen)
Povodně z přívalových srážek - klasické letní vždy hodně lokální povodně, které zasáhnou většinou jen malou část daného povodí, zejména malé toky. Jedná se o povodně vyvolané prudkými srážkami, tzv. přívalové deště, v bouřkách. Tyto srážky se nazývají konvektivní a rychle stečou zejména po suchém povrchu do struh a vodních toků, jejichž stavy se začnou rychle zvyšovat. Tyto povodně mají ale krátké trvání, srážky nenasytí velké území a příliš nestačí nasytit ani území, kde se objeví. Sucho tyto srážky téměř nevyřeší. Těmto povodním říkáme bleskové povodně. > Připomeňme povodně 2012. (červenec, východní Čechy)
Povodně při ledových jevech - jsou zimními povodněmi, které vznikají nahromaděním ledu či při výskytu četných ledových jevů, kdy dojde ke kompletnímu zámrazu toku a voda vytéká z koryta ven. Při ucpání toku se voda nad daným místem též začne vylévat z koryta. Pod ledovou bariérou je vodní stav normální. Tyto povodně se též omezují na místa toku, která jsou buďto zcela promrzlá a nebo na místa, kde dojde k tzv. ledové bariéře či nápěchu při chodu ledu daným tokem. Nejčastěji se tak stává v úzkých částech toku. Správně nazýváme tyto povodně ledovými povodněmi. > Připomeňme zejména povodně 2012. (únor a březen) Základní druhy povodní z meteorologického hlediska byly řečeny, nyní následuje výčet průběhu povodní na jednotlivých tocích: Malé a horní toky - zde nejvíce působí přívalové srážky. Pod těmito toky si představme malé potoky, větší potoky a maximálně říčky či horní toky řek, což jsou tedy malé toky. Zde se projeví prudké srážky prudkým, ale velice krátkodobým vzestupem hladiny a průtoku. Snáze rozvodní tyto toky i vytrvalý vydatný déšť. Zde je povodeň vždy krátkodobá, ale má rychlý nástup, tzn. obyvatelé se na ní nemohou oc připravit. Koryta těchto toků či úseků toků jsou většinou malá a voda se brzo vylije z břehů. Často zde platí 3. povodňové stupně, neboť je nutno je zde vyhlašovat zajisté při nižších vodních stavech než například na dolních tocích.
> Rychlý vzestup, krátké trvání povodně, prudkost průtoku, nižší průtoky

Střední toky - zde působí srážky již mírněji, voda z horních částí toku se zde ve větším a hlubším korytu rozloží, ale na druhou stranu jsou zde vyšší průtoky, neboť toky posbírá po cestě mnoho přítoků. Obyvatelé mají v těchto částech toku o poznání více času na přípravu před povodní, povodeň sem přichází pomaleji. Voda se zde tak často jako na hroních tocích z břehů nevylévá. Hladina a průtok jsou zvýšeny delší dobu než na horních tocích, povodeň trvá déle.
> Pomalejší vzestup, delší trvání povodně, menší prudkost průtoku, vyšší průtoky

Dolní a velké toky - tyto toky již výrazněji neovlivní srážky či tání v jejich okolí, povodeň jdoucí po toku sem přichází velice pozvolna a tok zde stoupá v mnohem delším čase. Koryto je hluboké a široké, neboť se v těchto částech toků stéká veškerá voda z dané povodí. Obyvatelé mají mnoho času na přípravu před povodní, ale povodeň trvá poté hodně dlouho.
> Velmi pomalý vzestup, velmi dlouhé trvání povodně, malá prudkost průtoku, velmi vysoké průtoky

Pozn.: Hnědá vodorovná čára - 0cm či m3/s-1, světle modrá křivka - vývoj vodního stavu či průtoku s tím, že hnědá čára směrem doprava určuje čas a na druhé ose (není na náčrtu) je znázorněna hodnota vodního stavu či průtoku, např. před vzestupem 85cm, při kulminaci povodně 250cm s platností 3.SPA. (př. od 200cm)
Výše byly jmenovány a krátce popsány základní druhy povodní, které v ČR mohou nastat a které způsobují povětrnostní podmínky a nejsou způsobeny poruchami vodních děl či jiným způsobem. Též byl stručně s malými nákresy popsán průběh povodně v různých částech toku či jinými slovy na určitých druzích toku. Povodeň má v různých částech toku a na různých tocích jiný průběh, trvá různě dlouho a též má různé následky.
Díky za pěkné shrnutí.