Vliv na srážkovou činnost má terén a s tím je právě spojen termín návětrný efekt. Zcela jistě jste v předpovědi počasí či také ve výstražné informaci na vydatné srážky viděli nebo slyšeli formulaci například "na návětří Krkonoš a Jeseníků ojediněle 70mm".
Co je to návětrný efekt? Právě na návětří hor spadne vždy nejvíce srážek. Jedná se o tzv. návětrné strany, kde jsou srážky zesíleny oproti naopak závětrným stránám. Jedná se o místa za danou horskou překážkou, kde se tvoří více oblačnosti než jinde a z této oblačnosti vypadávají intenzivní srážky.
V ČR často slýcháme o zesílených srážkách zejména se jedná tedy o návětří Jeseníků, Beskyd či Krkonoš. Obecně ale každá horská překážka podporuje vznik oblačnosti, z níž také často vypadávají srážky a mnohdy dosti intenzivní, které mohou za řadu povodňových situací v horských oblastech. Teplý a vlhký vzduch stoupající vzhůru nad horskou překážku kondenzuje, objevují se srážky. Poté dochází k ochlazování vzduchu a ten, kdy putuje dále za horskou překážku, tak je o poznání sušší.
Co je to srážkový stín? Naopak mohou horské překážky působit jako stín co se srážkové činnosti týče. V tzv. závětrných oblastech, kde působí srážkový stín, spadne naopak mnohem méně srážek než jinde a zejména než na návětří. Při určitém proudění se tedy na těchto místech objeví zanedbatelné úhrny, např. do 5mm oproti srážkovým úhrnům na návětří hor, které mohou být razantně zvýšeny, např. i 10 krát.
Srážkový stín v ČR způsobují často Krušné hory, které do centrální a severozápadní části ČR (zejména do oblastí v povodí Ohře a na západě středních Čech) nepouštějí příliš srážek za daného proudění a veškeré srážky vypadnou v horách, zesíleny jsou poté na návětrných stranách hor. Horské masivy nepustí oblačnost dále a z té převážná většina srážek spadně právě nad horami. Vyhlášeným místem, kde se nahcází meteorologická stanice ČHMÚ, s výskytem srážkového stínu jsou Tušimice na SZ Čech, kterým právě stíní Krušné hory a roční srážky jsou zde o poznání nižší než jinde.