close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Oceánologie - pohyb mořské vody

3. května 2014 v 15:25 | Meteoaktuality.cz |  Hydrologie
O vlastnostech vody byla zmínka v minulém tématu, kde byl hodně rozebrán pojem sanilita moře a co jí ovlivňuje ať už kladným či záporným způsobem. V tomto tématu se podíváme na mořské proudy, jaké známe, co představují a proč jsou důležité.

Nebudeme-li brát v úvahu pohyb vody horizontálně a vertikálně, tak lze rozlišovat pohyby mořské vody v uzavřených drahách a ty, které přemisťují vodu z místa na jiné místo. První skupina se proudů se nazývá vlnění mořské vody a druhá samotné mořské proudy či jinými slovy proudění vody, aby byla zachována shodná názvosloví.

Které faktory vyvolávají pohyby mořské vody:

a) Síla Měsíce a Slunce
b) Zemská rotace
c) Nerovnoměrné ohřívání vody v různých výškách
d) Rozdíly v atmosférickém tlaku a vznikající větrné proudy
e) Podmořské zemětřesení
f) Sopky a jejich činnost
g) Sesuvy břehů a usazenin v moři

Eolické vlnění

Pokud se zvyšuje rychlost větru, zvyšuje se též výška vln. Zpočátku kapilární vlny přecházejí na vlny gravitační, z čehož vyplývá, že převládá síla gravitační a to nad sílou povrchovou. Každá vlna sestává ze hřbetu a vpadliny a je možno ji charakterizovat její délkou = vzdáleností mezi dvěma hřbety, výškou = vertikální vzdálenost mezi nejvyšším bodem hřbetu a nejnižším bodem vpadliny, periodou = doba mezi průchodem dvou hřbetů vln stejným bodem, rychlostí a též amplitudou vlny = její maximální výchylka.

Mořské proudy a jejich význam

Jedná se o dílčí, různě se pohybující jazyky, mezi nimiž se mohou nacházet i protiproudy a víry. Trasy takových velkých proudů se mění nejen v jedné sezóně, ale i v průběhu dne či jen několika minut. Neodmyslitelně patří k celo oceánské cirkulaci vody a jsou nejdůležitějšími mořskými fenomény = přenášejí takto obrovské vodní masy na velké vzdálenosti a regulují či určují teplotu oceánů na povrchu i v hloubkách a mají velký vliv i na pevninu. Hlavní přičinou jejich vzniku je obecně cirkulace atmosféry, činnosti pravidelných větrů. Dělí se na proudy povrchové a hlubinné.

Pasáty dávají do pohybu vodní masy rovníkových proudů mezi obratníky, které se pohybují podél rovníků směrem na západ. Pokud dosáhnou západní části oceánu. Coriolisova síla způsobí odklon těchto západních proudů a proudy přitékají z oblastí kolem rovníku.

Ekmanova smyčka - nebo-li spirála způsobuje, že se plovou kry odchylují o 20-40°doprava ke směru větru, který vane v Severním ledovém oceánu. Jev vzniká v důsledku větru vanoucího nad hladinou, již zmíněné Coriolisovy síly a též hloubky vody. Obvykle se tento oklin pohybuje okolo 45°, ideální je 90°odklon. Na otevřeném moři je to 70°.

Hlubinné proudy - jsou vyvolány termohalinní cirkulací = různá hustota mořské vody. Platí jednoduché pravidlo a to, že se vody s větší hustotou propadají do hloubek.

Měření rychlosti mořských proudů - metody

a) Přímé = za pomoci bójí vysílajících radiový signál či pomocí průtokoměrů z pevného bodu
b) Nepřímé = radarové výškoměry, jimiž se zjišťuje vyklenutí vodní hladiny. Dále pomocí Dopplerova tokoměru - vysílá nízkofrekvenční signál do vody a odražený signál zaznamenává zpětně.

Významem mořských proudů je zejména to, že jsou velkým zdrojem rozvodu tepla a živin. Mají charakter obrovského oceánického tepelného výměníku. Jmenujme hluboký slabý proud, představující největší systém globální cirkulace. Vystupuje k hladině v severním Atlantiku jižně od Islandu, kde je chladná voda oceánu rozháněna silnými poryvy větru. Tento proud uvolňuje velké množství tepla a živin a ty postupně hromadí během cesty z tropických oblastí. Následně ovlivňuje životní podmínky v severní a střední Evropě. U Labradoru se opět noří a míjí jižní Afriku a Austrálii, na povrch vystupuje opět na západním pobřeží USA. Je provázán s klimatickým jevem severní oscilace a to velmi úzce. SO má svůj střed v severním Atlantiku a určuje podobu klimatu a jeho změny v severní a střední Evropy již několik desítek let. Druhý jev, zvaný jižní oscilace, s centrem v jižním Paficiku propojuje vliv studeného Peruánského proudu od Antarktidy s monzunovými větry od západního pobřeží Jižní Ameriky, které přinášejí vláhu do Austrálie, Indie a Afriky.

V následující teorii bude řeč krátce o vodohospodářství.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)