Nyní přecházíme od jezer k podzemním vodám a jejich hydrologii. Nejprve bude řečeno na úvod pár slov o co jde jako úvod do problematiky, poté si podpovrchové vody rozdělíme. Tato problematika bude opět rozdělena do více témat.
Jaký je základní rozdíl mezi povrchovými vodami a vodami podpovrchovými? Z hlediska právního jsou povrchové vody neomezené, nemůže je nikdo vlastnit a jejich využívání nemůže nikdo zpoplatnit, na rozdíl od vod podzemních.
Podzemní vody mají stálou jakost a to většinou výbornou, proto jsou lépe využitelné pro účely pitné vody. Tyto vody tvoří velkou část zásob vody použitelné pro zásobování obyvatelstva vodou kvalitní, pitnou v podobě různých vrtů, z nichž se voda odebírá. Podzemní vody ale mají určité chemické složení, způsob svého vzniku, což jsou jisté problémy, neboť je nutné před použitím pro pitné účely zjistit, zda není voda nějak závadná. V dnešní době se bohužel dostává do podzemí a tím pádem i do podzemních vod velké množství nečistot, ať už přímo v podobě kapalných odpadů nebo i odpadů ostatních, z nichž se nebezpečné látky uvolní a proniknout do podzemních vod. V ČR máme několik velkých oblastí přirozené akumulace vody a ty jsou hlavními zdroji vody pro danou oblast.
Rozdělení podzemních vod
Podpovrchové vody se vyskytují v zemské kůře a to ve všech skupenstvích, nejen v tekoucím kapalném skupenství. Jedná se o společné označení vody půdní a podzemní.
Vznik podpovrchové vody:
a) Infiltrační = průsak z povrchu zemského (probrán v předchozích tématech) či z koryt toků a jezer
b) Kondenzační = kondenzace par v půdě
c) Hlubinná = vznik v hlubinách zemské kůry voda voda v podobě páry, která za vhodných podmínek (teplot a tlak) zkapalní.
Těmto infiltračním a kondenzačním vodám lze souhrnně říkat vody vadózní.
Rozlišujeme:
1) Původní vody
2) Podzemní vody prosté
3) Prameny
4) Minerální vody
Půdní vody
Jedná se o souhrnné označení veškerých vod všeho skupenství v půdě. Je hybnou silou různých chemických, fyzikálních či biologických pochodů v půdě probíhajících. Prostřednictvím ní přijímají živé organismy živiny. Její biologická účinnost závisí na jejím množství, jak je dosažitelná pro rostlinstvo.
Tyto vody můžeme rozdělit na:
a) Adsorpční - jsou vázány adsorpčními silami půdních zrn a hornin, což jsou síly značně velké, ale s malým dosahem.
b) Kapilární - zaplňují póry či pukliny k povrchu či ke stěnám, k nimž je připoutána kapilárními silami.
c) Gravitační - vyskytuje se v půdním profilu jen krátkou dobu, např. při srážkách či tání sněhu a prosakuje nekapilárními póry hlouběji pod povrch zemský. Gravitace způsobí, že se tato voda dostane až k vodám podzemním a doplňuje je.
Vodní pára půdní led - vodní pára je formou půdní vody, vyplňuje pukliny a póry v plynném skupenství a vzniká při zvýšení teploty půdy. Půdní led vzniká naopak při poklesu teploty půdy pod bod mrazu.
Prosté podzemní vody
Jedná se o kapalné vody s obsahem rozpuštěných látek oxidu uhličitého pod 1 000 mikrogramů. ohyb je vyvolán jen gravitací a voda přenáší hydrostatický tlak. Specifickým druhem této podzemní vody je voda artézská, pro jejíž vznik jsou zapotřebí speciální geologické poměry.
Vody můžeme dělit na:
a) Průlinové - vyplňují prostory pórů a průlin zpevněných i nezpevněných sedimentů, vody se pohybují jen díky gravitaci. Dochází zde k přirozenému samočištění vod.
b) Puklinové - vyplňují pukliny a trhliny zpevněných hornin. Nedochází zde k přenosu hydrostatického tlaku, nevytváří se souvislá vodní hladina a nedochází k filtraci.
Prameny
Pramenem je jednoduše místo, kde se soustředěně nebo nesoustředěně dostává podzemní voda nad zemský povrch, vyvěrá. Dne je řada pramenů upravených, zejména méně významné prameny. Nicméně jsou hlavní prameny chráněny a často k nim veřejnost nesmí, což je v dnešní době bohužel skutečně nutné opatření pro to, aby zůstala tato čistá místa přírody nezničena a nedotčena lidskou činností. Prameny můžeme dělit.
Dle doby trvání vývěru vody nad zemský povrch:
a) Stálé
b) Občasné
c) Epizodické
Dle způsobu, jak se voda nad zemský povrch dostává:
a) Sestupné = vznik, když se voda pohybuje vlivem gravitace ve směru sklonu vrstev a na povrchu volně vytéká - rozlišujeme výtok suťový, svahový, přelivní, roklinový a vrstevní.
b) Výstupné = vyvěrají díky přetlaku vlivem gravitace či tlaku vody, dále vlivem tlaku plynu nebo vlivem vysoké teploty.
c) Podmořské prameny = vývěr skrytě pod mořem u pobřeží.
d) Gejzíry = periodické prameny, vznikající vlivem nadloží či tlakem plynu, voda je vytlačována na zemský povrch v cyklech s tím, že cykly mohou trvat hodiny nebo dny a voda stříká do výšky i několika desítek metrů, doprovázeny bývají také vulkanickou činností.
Vydatnost pramene se zjišťuje obdobně jako průtok menších toků přímým měřením nebo za pomoci měrné nádoby či přelivu.
Minerální vody
Na závěr krátce o minerálních pramenech. Vodu je možné označit za minerální v případě, kdy se v ní vyskytuje více než 1 gram minerálních látek či plynů a takové vody dělíme na:
a) Minerální vody kontinentálního původu = tvorba při oběhu podzemních vod
b) Fosilní mořské proudy = vznik uzavřením mořské vody v nepropustných sedimentech
c) Vody ropného původu = tvorba směsí mořské vody vytěsněné z organických zbytků živočichů a rostlin během jejich rozkladu, vodu zbarvují do žluta.
Příště se podíváme na oceánské vody a na oceánografii.