Úvody do vědy zabývající se mořem a mořskou vodou je popsán v předchozím tématu. V tomto tématu se budeme zabývat vlastnostmi mořské vody.
Slaná mořská voda má oproti běžné sladké o poznání větší množství rozpuštěných minerálních látek a to nejen v podobě chloridu sodného, který je veřejně nejvíce známý, ale i jiné látky a to soli, kovy a plyny.
Co je to salinita? Jedná se o celkový objem pevných látek rozpuštěných ve vodě a to včetně plynů, neboť ty se v případě nízkých teplot mění do pevného skupenství. Sanilitu udáváme většinou v promilech. Liší se v určitých místech oceánu či moře. Největší sanilita je ve vnitrozemském Mrtvém moři. V některých místech se hodnoty sanility mění i v průběhu roku.
Procesy ovlivňující sanilitu:
a) Atmosférické srážky - způsobují její pokles
b) Říční přítoky - přísun sladké vody = způsobují její pokles
c) Tání ledovcových ker - způsobuje její pokles
d) Evaporace - způsobuje její vzestup
e) Tvorba mořského ledu - způsobuje její vzestup
Studený vzduch zabraňuje evaporaci a tím pádem klesá sanilita oceánu či moře. To je hlavní důvod rozdílných hodnot sanility v mořích či oceánech.
Pro zajímavost uvedeme, že slaná voda má oproti čisté, tedy sladké další jiné vlastnosti. Jedná se o bod mrazu, který má o 1.9°C nižší než voda čistá a o bod varu, který má naopak o 0.6°C vyšší než sladká voda. K výrazným změnám v sanilitě vodě dochází v hloubkách mezi 300 až 1 000 metry pod hladinou, tzv. skočná vrstva. V těchto hloubkách dochází k prudkým změnám teploty a sanility, s čímž souvisí hustota vody. Pod hloubkou 1 000 se již hodnoty sanility pohybují kolem průměru.
Co je to pyknoklima? Jedná se o překážku zabraňující mísení povrchové vrstvy vody a vod hlubinných. Ve vyšších nadmořských výškách se teplota vody na povrchu téměř za celý rok nemění a nevznikají tak rozdíly mezi svrchní a hlubinnou vodou, voda má podobnou teplotu i hustotu po celý rok.
Příští téma bude věnováno pohybům mořské vody, kde bude řeč o mořských proudech a jejich významu.