Co se Vám vybaví, když se řekne v meteorologii slovo přeháňka? Přeháňka rozhodně neznamená, jak může název jevu napovídat, že se jedná o krátký déšť, ani že jde o srážky nevýznamné, při kterých příliš nezmoknete. Toto si myslí velká část veřejnosti, nicméně přeháňky musejí splňovat určité znaky, aby mohly být přeháňkami nazvány. Toto poměrně podrobně rozebírá článek "Přeháňka nebo občasný déšť"? V tomto článku, kde se budeme zabývat lokálností přeháněk, popř. bouřek, si základní znaky přeháněk připomeneme.
Jaký je rozdíl mezi přeháňkou a občasným deštěm? V předpovědi počasí často slýcháte či čtete: "Dnes bude oblačno s občasným deštěm nebo přeháňkami" a z takovéto formulace přeci vyplývá, že se jedná o dva termíny, o dva různé meteorologické jevy spojené s atmosférickými srážkami.
Jaké znaky musí situace vykazovat, aby bylo možno konstatovat, že se jedná o přeháňku:
> Náhlost příchodu srážek
> Výraznější protrhání oblačnosti po odchod srážek
> Častá prudkost srážek
> Malý rozsah srážek, zasáhne většinou malé území
O posledním bodu charakteristiky přeháněk bude v tomto tématu právě řeč. Nyní si připomeneme základní pojmy spojené se srážkami a související s přeháňkami:
> Přeháňka = náhlý příchod srážkové oblačnosti, zasahující malé území. Mezi jednotlivými přeháňkami se výrazněji protrhává oblačnost, může být i slunečno.
> Občasný déšť = srážkové pásy s většími nebo menšími pauzami ve výskytu srážek, převládající velká oblačnost, tj. oblačno až zataženo.
> Trvalý déšť = trvale se vyskytující plošné srážky, jsou většinou mírné.
> Bouřka = přeháňka s výskytem elektrické energie v oblaku.
> Ojediněle srážky = srážky se mohou na daném území objevit do 25%
> Místy srážky = srážky se mohou daném území objevit do 50%
> Na většině území srážky = srážky se mohou na daném území objevit na 75% a více %
> Slabé srážky = podoba mrholení či slabého deště s velmi nízkým úhrnem srážek za kratší dobu
> Mírné srážky = podoba deště se středním úhrny srážek za kratší dobu
> Vydatné/silné srážky = podoba silného deště s velkými úhrny srážek z kratší dobu
> Přívalové/prudké srážky = podoba náhlého výskytu vydatného deště s extrémní úhrn srážek za kratší dobu
Lokálnost přeháněk
Přeháňky či v případě bleskové aktivity bouřky, jsou hodně lokální srážky. Tím se tyto srážky vyznačují. I když může být přeháňka dosti rozsáhlá a zasáhnout větší území, nikdy nezasahuje příliš velké území, nebo poté by bylo nutné již srážky klasifikovat jako občasný déšť, kdy se oblačnost delší dobu neprotrhá. Plošnější srážky přicházejí s rozsáhlými oblačnými systémy, v nichž převládá zataženo a tento stav počasí trvá často i několik dní. Přeháňk mohou být ale velice lokální, hovoříme nyní i o bouřkách v případě bleskové aktivity, která je v přeháňkách pravděpodobnější od dubna do září, nejvíce od června do srpna, kdy se jedná častěji o bouřky než o přeháňky. Nicméně bouřky charakterizujeme jako přeháňku ohledně srážek, ohledně stavu počasí je nutno nazvat daný průběh počasí na místě pozorování bouřkou na stanici. Přeháňky se také mohou náhled vytvořit a stejně rychle pro změnu rozpadnout, pokud pominou podmínky v atmosféře vhodné pro jejich další vývoj. Obdobně to platí o bouřkách, o nich bude další téma pro zajímavost, které na toto téma navazuje, v něm bude bouřková činnost a její prognóza rozebrána detailně.

Zdroj: Radar.bouřky.cz/ČHMÚ
>> Na obrázku vidíme krásný příklad přeháňky a jejího lokálního výskytu v oblasti Prahy-východ a Nymburska.
Na snímku vidíme přeháňku zasahující vdanou chvíli zejména Mochov, Nehvizdy a Přerov nad Labem, dále Šestajovice, Čelákovice a okolí Lysé. Zde prší, v oblastech s modrou barvou se objevuje spíše mrholení, jedná se o okraje přeháňky, tak se děje dle snímku v Tuklatech, Brandýse nad Labem a Kostomlatech nad Labem s tím, že ve východní části obce Kostomlaty se přeháňka již projevovat nemusí vůbec. Nad Neratovicemi vidíme další přeháňku po krátké pauze beze srážek kolem Kostelce nad Labem. Nyní záleží na směru postupu, u nás nejčastěji putují přeháňky od SZ k JV, od Z k V či od JZ k SV nebo od J k S, ale nejčastější jsou první tři směry postupů. Tato mohla putovat například k SV, oblaky se zajisté vyvíjejí a srážkové pásmo se podle toho též mění a to jak rozsahem, tak intenzitou v daných místech. U bouřek jsou změny ještě rychlejší a výraznější.
V případě vývoje přeháňky je srážkové pásmo přeháňky, velikost oblaku nejčastěji typu cumulus, hodně malé zasahuje tedy jen určité území. V bodu A se může vyskytovat i silný prudký déšť za doprovodu silného větru a 1km od místa A nemusí vůbec pršet. Danou přeháňku krásně z místa B vidíme, uvidíme pravděpodobně i srážkové pruhy. Poté už záleží na postupu přeháňky a také na jejím vývoji. Pokud se oblak se srážkovými pruhy blíží k místu pozorování, v tomto případě k místu B, může se v tomto místě i do 10 minut objevit prudký déšť, v případě růstu přeháňky se může jednat i o prudší déšť nebo může přeháňky díky výskytu elektrické aktivity přerůst v bouřku - oblak cumulonimbus. Nastat může situace, kdy se v místě B přeháňka projeví jen částečně a spadne lidově řečeno "pár kapek", což může být způsobeno jednak tím, že se přeháňka začne rychle rozpadat, srážky budou tedy slábnout a nebo že hlavní jádro přeháňky i v případě že roste, půjde jiným směrem a místo B, kde pozorujeme srážkové pruhy zasáhne svým okrajem. Třetí situace bude spočívat v tom, že se přeháňka neprojeví srážkami v místě B vůbec, v místě A uvidíme vymleté žlaby po odtoku vody ze svarů a klidně i rozvodněný potok, v místě B bude sucho a třeba i prašno po horkém počasí. Přeháňka se buďto zcela rozpadne než doputuje do místa B- tam už doputuje cumulus v rozpadlém "provedení" a nebo půjde přeháňka zcela jiným směrem a místo B vůbec nezasáhne.

Zdroj: Radar.bouřky.cz/ČHMÚ
>> Druhý příklad lokálnosti bouřky ze stejné lokality, Praha-východ a částečně Nymbursko.
Na tomto snímku vidíme bouřku, jak již bylo naznačeno, jejich proměnlivost při postupu je značnější než u přeháněk. Tato bouřka se vyskytuje mezi Čelákovicemi, Lysou nad Labem a Přerovem nad Labe, zde a v okolí je zcela zjevně zataženo, fouká silnější vítr a jsou slyšet hromy, v případě šera od oblačnosti či před soumrakem jsou vidět dosti dobře i blesky. Bouřku vidíme z velkých vzdáleností, slyšet v tomto případě zajisté byla i z Brandýsa nad Labem, Kostomlat a zřejmě lehce i z Nymburka. Přijít do těchto oblastí ovšem vůbec nemusí. Postup byl pravděpodobně opět jeden ze tří výše zmíněných, dejme tomu, že opět SV, v takovém případě se za předpokladu zachování rozsahu bouřky tato bouřka nedostane zajisté do Brandýsa, ale ani do Kostomlat či Nymburka. Postoupila by ale na Milovice u Lysé. Rozsah a intenzita bouřek se skutečně mění rychle, tzn. její podoba by byla za 10-15 jistě zcela jiná, nicméně berme-li v úvahu, že by byla velice obdobná, dopadlo by to tak, jak je popsáno. Zajisté se mohou začít tvořit další buňky při vhodných podmínkách například i u Nymburka nebo Poděbrad. Poté se mohou bouřky spojovat. Zde existuje mnoho variant, v našem příkladu se jedná o bouřku izolovanou bez tvorby dalších buněk, jednoduše postup k S/SV bez výraznějších změn rozsahu bouřky. V případě bouřek detekuje radar i samotný oblak či srážky, které na zemský povrch nedopadají a to se projevuje právě odrazy modré či i zelené barvy, při nichž by například vydatně pršelo či sněžilo. Srážky se objevují v samotné buňce bouřky = žlutá, oranžová a červená barva, v případě rudě červené až bílé barvy na radaru se jedná o bouřky s nebezpečnými jevy, kde jsou pravděpodobné i kroupy. O bouřkách více ve speciálním obsáhlém článku, který během jara vydáme.
Lokálnost přeháněk je často v letním období velká, jejich postup závisí na proudění, směru větru, ve výšce, kde se oblak nachází. Směr větru se může měnit a poté je i postup přeháňky nevyzpytatelný. Přeháňky, popřípadě bouřky, jsou v letním období nejnevyzpytatelnějšími jevy. Také může dojít k situacím i velice zajímavým na pozorování. Pokud se daná přeháňka bude rozpadat přímo nad naším místem pozorování , tak můžeme pozorovat například nad západní částí oblohy polojasno a nad východní zataženo tmavou oblačností se srážkovými pruhy s postupem k západu, který bude dosti pozvolný. Nad našimi hlavami bude oblačnost řídnout, srážky mohou vypadávat, ale pravděpodobně velice slabé v podobě májového deště, který jen lehce namočí zemský povrch na otevřeném prostranství. Taková přeháňka se tedy rozpadne a nám nehrozí v místě pozorování výraznější srážky. V situaci, že se změní proudění vzduchu ve výšce dojde ke stejné sistuaci, ale obloha, která se zatahuje a zesiluje vítr, dokonce se mohou začít ojevovat i srážky v podobě tzv. "kapání" či velice slabého deště, se začne po změně směru větru vyjasňovat a přeháňka v našem případě nad východní části oblohy se bude vzdalovat, nerozpadne se, jen bude putovat jiným směrem, v případě změny směru větru o 180° se bude prakticky vracet zpět. Naopak v místech, kterými prošla a kam se vrací, se srážkově projeví déle a nebo dvakrát = jakoby prošly dvě přeháňky. Často k těmto situacím nedochází, ale dojít určitě může. Častější je ovšem z těchto situací rozpad přeháňky a putování okolo místa pozorování.
Článek bude volně navazovat na další, kde budou předmětem bouřky, faktory a podmínky pro jejich výskyt, teorie a hlavně jejich složitá predikovatelnost.