Co je to limnologie? Rozhodně si ji nepleťte s limnigrafem, což je přístroj na měření vodních stavů toků, kterými jsou vybaveny některé hlásné profily, což bylo probráno v prvních hydrologických tématech naší teorie. Co je limnologie se dozvíte právě v tomto úvodním tématu. A u této, zcela jistě též zajímavé, vědy se chvíli, v rozsahu několika témat, zdržíme.
Limnologie je nauka o jezerech, kterou založil švýcarský vědec Francoise-Alphonse Forel. Ten zkoumal ledovcová jeze v Alpách kolem roku 1904 a publikoval první limnologickou studii, v níž také poprvé určil definici jezera. To vše i s odlišnostmi od rybníka a ještě mnohem více se dozvíte v dalších odstavcích tohoto tématu či v tématech následujících.
Jezero je tedy stojatá stagnující vodní hmota, nacházející se v prohlubni zemského povrchu, která je ze všech stran uzavřena a nemá přímé spojení s mořem. Tuto širokou definici je podle Forel možno rozvést rozdělením jezer na
a) Jezera v úzkém slova smyslu = jsou hluboká a jejich povrchové vlnění neovlivňuje dno a břehová vegetace nedosahuje mimo mělčin na dno.
B) Rybníky = jsou velmi mělké a ovlivněné vlněním a břehovou vegetací prorůstající na dno.
Rybník je ovšem v našich podmínkách spojován spíše s umělými vodními stavbami a termín jezero se používá v případě přírodních vodních ploch. Dle českého výzkumu byla definice jezera upravena následovně:
Jezero = přírodní deprese na zemském povrchu či pod ním, která je dočasně nebo trvale vyplněna vodou, není spojena s moře, nelze jednoduše vypustit, povrchové vlnění neovlivňuje jejich dno, břehová vegetace nedosahuje na dno a ve větších hloubkách se nevyskytuje žádná vegetace.
Členění jezer dle velikosti
Definice založená na velikosti nebo objemu jeze klasifikuje jezera do čtyř kategorií:
1) Malá jezera do 1km2
2) Střední jezera do 100km2
3) Velká jezera do 10 000km2
4) Největší jezera nad 10 000km2
Vývoj jezer aneb jejich "život"
Jedná se o tzv. životní cyklus jezer podobně jako u živých organismů. Na časová rozpětí fází vývoje jezera působí mnoho faktorů, př. klima, vegetace či reliéf) proto může jedna etapa trvat klidně i několik tisícitetí. Ve vývoji rozlišujeme tři fáze:
1) Období mládí - bezprostředně po vzniku jezera, bez zásadních změn a bez usazenin, které by měnily tvar jezerní pánve.
2) Období zralosti - kolem jezera vznikla pobřežní mělčina, která se utvořila z usazenin, organických zbytků organismů či z eroze břehů nebo dna jezerní pánve či tyto usazeny přinesl tok.
3) Období stáří - usazeniny jsou rozloženy po celé jezerní pánvi, mění se její tvar a snižuje je hloubka jezera, které je schopno pojmout menší množství vody, jezero také zarůstá vegetací, která se objevuje i dále od břehů, mohou vznikat nové břehy v místech, kde v období mládí jezera byla dostatečná hloubka a vegetace zde růst nemohla.
Základní pojmy, které již byly řečeny z hlediska teorie vodních toků, i u jezer je možno je použít:
Plocha hladiny = plošný výměr jezera a je určena z měření v terénu nebo z map.
Délka jezera = definuje se jako nejkratší vzdálenost na hladině mezi dvěma nejvzdálenějšími body na pobřeží.
Šířka jezera = poměr jeho plochy a délky
Hloubka jezera = měřena hloubkoměrem (závaží na laně) a nebo pomocí echolotu, což je zařízení pracující na odrazu rázových vln, které jsou vysílány ze zařízení na lodi a zpětně přijímány odrazy ode dna jezera. Z těchto měření se sestavují mapy, zvané batymetrické mapy
Objem jezera = počítán na základě batymetrických map jako součet objemů vymezených hloubkou a plochou dvou izobat - jsou čáry spojující místa se stejnou hloubkou
Délka břehové linie = obvod jezera
Povodí jezera = jako u vodních toků, určujeme povodí dle plochy, z níž stéká voda do jezera.
Příště budeme v teorii jezer aneb v teorii limnologie pokračovat dalšími teoretickými informacemi této problematiky, řeč bude o vodní bilanci a další klasifikaci (dělení) jezer.