Úvod do vědy byl proveden v minulém tématu teorie limnologie, dnes se podíváme na další klasifikaci či dělení jezer a to vedle dělení podle velikosti (viz minulé téma) dále se pak podíváme na vodní bilanci jezer a vlastnosti vody v jezerech.
Dělit lze jezera vedle kritéria velikosti i podle mnoha dalších jiných kritérií, nejčastěji dělíme jezera podle geomorfologických sil, které se také podílely na jejich vzniku.
a) Ledovcová jezera - nebo-li glaciální vzniklá jako důsledek činnosti pevninského či horského ledovce. Tato jezera je možné dále dělit na karová, (vzniklá erozí v pásmu ledovce) morénová hrazená, (vznikla přehrazením údolí) proglaciální, (hrazená ledovcem či vzniklá po roztátí mrtvého ledu) subglaciální (pod ledovou vrstvou) a trogová. (vznikla pohybem ledovcových jazyků)
b) Tektonická jezera - jedná se o nejhlubší jezera Světa. Vznikají v riftových zónách na tektonických rozhraních.
c) Vulkanická jezera - patří sem jezera vzniklá v souvislosti se sopečnou činností. Jedná se o kráterová jezera, jezera kalderová či hrazená lávovými proudy.
d) Krasová a termokrasová jezera - vznikla v krasových oblastech jako akumulace podzemní vody a vody spadlé ze srážek v dutinách hornin, jedná se o jezera například v jeskyních a závrtech.
e) Fluviální jezera - jsou na Světě nejrozšířenějšími jezery. Jejich vznik je vázán na erozi vodních toků v říčních nivách, na středních a dolních úsecích toků. (viz témata předchozí o dělení toků) Tato jezera vznikají po povodních, kdy voda zaplaví nivy a bývají propojena s hlavním tokem. Jedná se také o důležitý biotop pro řadu rostlinstva a živočišstva a u nás jsou součástí území se zvláštní ochranou, tato jezera dosti rychle zanikají nebo se mění. U nás se jedná např. o Polanskou nivu.
f) Limanová jezera - spojena s vývojem mořského pobřeží = bývalé zálivy. Tyto zálivy byly postupně zcela odděleny od moře. Voda zde poměrně rychle přestává být slaná.
g) Eolická jezera - vázána na aridní oblasti, kde došlo k vyvátí reliéfu větrem. Příkladem je Čadské jezero.
h) Hrazená jezera - vznikají přehrazením toku, nejčastěji sesuvem půdy, za čas se utvoří jezero.
i) Organogenní jezera - vznikají z činnosti rostlin či živočichů, dělí se na korálová jezera, které vznikají přehrazením laguny korálovými útesy a bobří jezera, jak název již napovídá, vznikají přehrazením toku hrází, kterou postaví bobři, velmi dobří stavitelé hrází.
j) Rašelinná jezírka - vznikají uvnitř vrchovišť, kde dochází k zadržování vody, která se tam hromadí. Voda je z důvodu rašeliniště zbarvena do červena či hněda. Hodně se objevují v pohraničních pohořích.
k) Slatiništní jezera - najdeme je zejména v nižších polohách, jedná se například o opuštěná říční ramena či prohlubně s výstupem podzemních vod - močály. Jako náš příklad můžeme jmenovat opuštěná ramena po narovnání velkých řek, jako je Labe či Morava.
l) Jezera vzniklá impaktem vesmírných těles = krátery po dopadech meteoritů, které jsou sice v četných případech bez výskytu vody, ale najdeme i výjimky.
m) Jezera vzniklá antropogenní činností = následek lidské činnosti v opuštěných lomech, jámách po těžbě a je sem možno zařadit i veškeré umělé nádrže, rybníky vybudované člověkem, tedy uměle.
Nyní se podíváme i na další dělení, která již nejsou tak rozvětvená. Dělení podle původní jezerní pánve:
a) Hrazená jezera
b) Kotlinová jezera
c) Údolní jezera
d) smíšená jezera (kombinace)
Členění podle chemického složení vody:
a) Sladkovodní jezera (jsou tam, kde je dostatek srážek a dobré zásobování říční vodou)
b) Brakická jezera (tam, kde se mísí sladká a slaná voda, přičemž mají větší koncentraci soli než sladké vody a zároveň menší než slané vody, jedná se jaksi o "něco mezi")
c) Slaná jezera (jsou hlavně v tropech či pásech subtropických s ojedinělou srážkovou činností)
Členění podle vertikální výměny vody:
a) Holomiktní jezera (dochází k výměně vody a promíchávání vody v celém sloupci)
b) Meromiktní jezera (dochází k promíchávání vody do určité hloubky)
Členění podle teplotních poměrů:
a) Teplá jezera (voda v celém jezeru neklesne pod 4°C)
b) Chladná jezera (tvorba přímé a obrácené stratifikace, léto/zima)
c) Studená jezera (stratifikace je celoročně obrácena)
Co to je stratifikace? Jedná se o tvorbu, vrstvení či rozvrstvení
Členění podle převládající biologických procesů:
a) Trofie (s teplotní stratifikací a hloubkou jezera, čím je hlubší, je v něm méně živin a naopak)
b) Eutrofní jezera (převaha produkčních životních procesů nad rozkladnými, ukládá se zde bahno)
c) Oligotrofní jezera (dostatek kyslíku, čistá voda, př. alpská jezera)
d) Mezotrofní jezera (přechod mezi b. a c.)
e) Dystrofní jezera (převaha organických látek v podobě humusů, př. rašeliništní jezera)
Členění podle odtoku:
a) Odtoková
b) Bezodtoková
c) S podzemním odtokem
d) S občasným odtokem (při vyšších podzemních vodách, v případě napájení tokem, který např. v létě vysychá)
e) Průtočná (protéká jimi vodní tok)
Protože klasifikace jezer je bohatá, je bohaté i toto téma a tak si necháme další problematiku do tématu příštího, kde se budeme zabývat vodní bilancí jezer a vlastnostmi vody v nich a krátce narazíme na problematiku mokřadů a bažin.