Navazujeme na předchozí téma o jezerech, v tomto tématu bude řeč o vodní bilanci a vlastnostech vody v jezerech, dále okrajově také o bažinách a mokřadech.
Vodní bilance jezer
Co značí vodní bilance jezer? (VBJ) Ukazuje nám změny v objemu jezera za určitou dobu v důsledku přítoku a odtoku. Bilanci lze dělit na pozitivní a negativní složky VBJ.
1) Pozitivní složky - mezi ty řadíme plošný splach vody ze svahů do jezerní pánve či přítok vody vodním tokem, dále podzemní přítok do jezera břehovým pásmem či dnem, také kondenzaci par v ovzduší na hladině jezera v případech, kdy je teplota vody nižší než teplota vzduchu a nakonec také srážky, které spadnou přímo na hladinu jezera. Tot jsou vše zdroje přítoku nebo-li tzv. pozitivní složky vodní bilance jezer.
2) Negativní složky - mezi ty řadíme jednak přímý odtok vodním tokem, podzemní odtok z jezera, evaporaci z volné hladiny či jinými slovy, méně odbornými, výpar, dále transpiraci rostlin v okolí jezera, antropogenní odběry vod. (lidská činnost, čerpání, manuální odběry)
Na základě zjištění parametrů těchto dvou základních složek je spočítání vodní bilance daného jezera, existuje zjednodušený vzorec, neboť existují také složky těžko měřitelné a zjistitelné.
Vlastnosti jezerní vody
V případě jezer se objevují tři typy proudění. Jedná se o proudění říční = pouze v průtočných jezerech, kde je hladina u vtoku vody do jezera o něco výše než u jeho výtoku. (nutný sklon) Také má voda jiné hmotnostní a teplotní vlastnosti u vtoku než u výtoku. U vtoku se jezero více zanáší, neboť tam vodní tok přináší splaveniny.
Proudění vyvolané větrem je vyvoláno v případě, kdy je vodní hladina jezera trvaleji vystavení silnějším poryvům větru, které shromažďují vodu na návětrnou stranu, například při silném SZ větru na JV stranu, kam také vítr odnáší povrchové nečistoty plavající po hladině. (klacky, rostliny, listí ...) V případě hlubokých jezer probíhá toto proudění v hloubkách.
Konvekční proudění se vyskytuje ve vertikálním směru. Toto proudění vyvolává nerovnoměrné rozložení teplot vody v daném jezeře.
Rozlišujeme také tři typy vlnění. Nejčastější jsou vlny vyvolané větrem, v případě jejichž vzniku se posuzuje výška, délka, perioda a rychlost pohybuje vln. K měření těchto parametrů vln se používá vlnoměrná lať a nebo přístroje zabudované na bójích.
Vlna vyvolané ponorem jsou speciálním typem vln, které způsobí například sesuv skal, svahu nebo plutí nějakého plavidla, zpravidla čím většího a rychleji se pohybujícího po hladině, tím budou vlny větší. Větší vlnění zajisté způsobují lodě motorové.
Vlny stojaté jsou způsobeny vnějšími faktory, jako je změna atmosférického tlaku, vítr s ní související či seismické jevy. Jezero se začne pohybovat a vyrovnává rozdíly, obdobně také vzniká vítr. (rozdíly tlaku v atmosféře)
Dále je možno rozlišovat teplotní vlastnosti jezer. Hluboká jezera jsou charakteristická teplotní stratifikací vodního sloupce v průběhu roku měnící se. Při běžné teplotní stratifikaci vznikají tři teplotní vrstvy:
Empilimnion = prohřátá vrstva u hladiny, dobře okysličená s nejvyšším podílem zooplanktonu. Vzniká zde vlivem slunečního svitu a živin nová organická hmota postupně klesající ke dnu jezera. Výška této vrstvy je výrazně proměnlivá.
Metalimnion = jedná se o přechodovou vrstvu od teplé vody u hladiny ke studené u dna. Teploty vody zde směrem dolů již výrazněji klesá.
Hypolimnion = chladná vrstva vody, zde je dosažena minimální teplota a největší hustota vody. Teplota vody zde již klesá jen nepatrně, téměř zde není kyslík. čím je dané jezero hlubší, je tato vrstva širší. Zde se ukládá organická hmota a hromadí se zde v sedimentech. Na rozklad této hmoty je právě spotřebováván kyslík.
Ledové jevy v jezerech
Na jezerech je možné zajisté stejně jako na vodních tocích pozorovat ledové jevy a to již podstatně dříve od počátku výskytu mrazu než na tocích, kde je frekvence vody nepochybně vyšší. K zámrazu jezera dojde v případě, kdy jsou vyčerpány energetické zásoby vody a teplota vzduchu poklesne pod 0°C, ve vodní vrstvě č. 3 (empilimnion) na 0°C. Led se na jezeře vytvoří rychleji v případě výskytu sněžení nebo silného větru. Energie vody se vyčerpává na hladině při odtávání sněhových vloček dopadlých na hladinu a nebo je odebírána větrem. Pokud se střídají vyšší a nižší teploty, je led vysouván. Při nižších teplotách se led smršťuje a naopak, při působení silného větru jsou kry vysunuty i na pobřeží. Tání ledu pak probíhá jednak slunečním zářením shora a u průtočných jezer i vlivem proudění vody spodem.
Mokřady a bažiny
Mokřady jsou ta území, na nichž se po většinu roku vyskytuje silné vlhká půda či slabá vrstva vody a ani v létě tato místa nevysychají. Mnoho mokřadů vzniklo buďto zazeměním jezera nebo vlivem vysoké hladiny podzemních vod. (o těch bude řeč již příště) Mokřady, jinými slovy luhy, bažiny či močály jsou tzv. mělkými jezery. V minulosti byla snaha ze strany lidstva mokřady zničit, nicméně ty jsou významným biotopem tažného ptactva a mokřady jsou například u nás chráněny i zákonem, vyhlášeno bylo mezinárodně cca 1 900 významných mokřadů.
Příště se budeme zabývat dalším hydrologickým celkem a tím jsou podpovrchové vody.