Už známe charakteristiky sněhu, jinými slovy jeho podoby. Nyní se budeme zabývat v teorii tím, co sněhovou pokrývku ovlivňuje a jakým způsobem. Vlivy můžeme rozdělit do několika málo skupin, zabývat se budeme zejména vlivy klimatologickými.
Rozdělení vlivů na sněhovou pokrývku
1) Vlivy klimatologické - mezi něž patří srážky, teplota a vlhkost vzduchu, sluneční svit a směr, rychlost větru
2) Vlivy geomorfologické - sklon, nadmořská výška, zastínění terénu
3) Vlivy struktury vegetace - jedná se o akumulaci sněhu v lesních porostech a mimo ně
KLIMATOLOGICKÉ VLIVY
a) Srážky - jsou jedním z nejzásadnějších faktorů, které ovlivňují sněhovou pokrývku a to jak při jejím vzniku, tak i při jejím zániku. Beze srážek by přírodní (nepočítáme zajisté umělé zasněžování) pokrývka nevznikla. Skupenství těchto srážek ovlivňuje značně teplota a vlhkost vzduchu. Sníh = ledové krystalky seskupené do jednotlivých sněhových vloček, které nabírají miliónů tvarů a každá vločka je jedinečná, má jiný tvar. Jedná se též o složitý proces vzniku. Průměr vodní hodnoty takové sněhové pokrývky je v ČR vypočítán pro nížiny 25mm, pro polohy střední 100mm a pro polohy horské 300mm a více.
Srážky ovlivňují sněhovou pokrývku i v opačném směru, při oblevě. V případě výskytu dešťových srážek při kladných teplotách zásadně urychlují tání takové sněhové pokrývky a zvyšují tedy dvojnásobně riziko výraznějších vzestupů hladin vodních toků odvodňujících dané území. Jednak je přidávána voda z kapalných srážek do určitého povodí či jinými slovy na určité území a jednak se rychleji mění sníh na kapalné skupenství, tj. je přidávána další voda do povodí. Záleží zajisté na vodní hodnotě sněhu, vydatnosti srážek, jak moc je teplota vysoká a jak moc je nasyceno území daného povodí. Poté následují složité matematické výpočty z hlediska odhadu hydrologického vývoje.
b) Teplota a vlhkost vzduchu - při určité teplotě se vyskytuje jiný typ sněžení. Může padat sníh mokrý, vlhký či sypký - viz předchozí téma o charakteristikách sněhu. Teplota opět ovlivňuje sněhovou pokrývku i při jejím tání, pokud stoupne nad bod mrazu, sníh bředne a odtává. Záleží na dalších faktorech, které tání ovlivňují a to na srážkách (viz výše) a také na rychlosti větru. (viz dále) Obecně ohledně rychlosti tání sněhu záleží na povětrností situaci - zda jsou podmínky pro to, aby v noci klesla teploty na bod mrazu nebo pod něho, což tání zastaví, změní typ sněhu a než opět začne sníh břednout a odtávat, je potřeba více času, nejprve musí teplota zpět vystoupit nad bod mrazu. Každý typ sněhu odtávat jinak rychle, pokud sníh zmrzne, odtává poté pomaleji.
Intenzita sublimace sněhu závisí na relativní vlhkosti vzduchu a to ovlivňuje energii, která je pro takovou sublimaci potřebná. Padající sněhové vločky jsou ochlazovány energií potřebnou pro jejich sublimaci a proto se se sněhovými srážkami můžeme setkat i při teplotách nad bode mrazu. Záleží ovšem na meteorologických podmínkách zejména vyšších vrstev atmosféry. Setkat se totiž můžeme i se srážkami dešťovými při teplotě u zemského povrchu pod bodem mrazu.
c) Vítr - směr a zejména pak rychlost větru také zásadně ovlivňuje sněhovou pokrývku v různých směrech a situacích. Pokud je sníh přenášen větrem, vede to k jeho nerovnoměrnému rozložení. Sněhová pokrývka se neutváří tak, jak by se utvářela bez působení tohoto meteorologického jevu. Tvoří se sněhové jazyky a nebo návěje/závěje. Tento faktor také komplikuje měření výšky sněhu, je nutné měřit na více místech a to na místech bez těchto závějí či jazyků, neboť sněhová pokrývka se v závějích neměří stejně tak, jako teplota vzduchu na přímém slunci. Sníh má v případě větru vyšší hustotu. Vítr v případě tání (teplota nad 0°C) urychluje toto tání sněhové pokrývky podobně jako srážky, zmíněné jako faktor výše.
Působení větru jako vlivu na sněhovou pokrývku můžeme pozorovat na různých horských masivech, kde je pokrývka různě navátá a to i do zajímavých obrazců, které mohou něco připomínat. Asi nejznámější je tzv. "mapa republiky" v Krkonoších.
d) Sluneční svit - v krátkovlnné radiaci se jedná o hlavní zdroj tepla, který zvyšuje intenzitu tání sněhové pokrývky. Albedo, viz minulé téma, určuje poměr mezi přijatou a vydanou (vyzářenou) energií. Do sněhové pokrývky s nízkou hustotou, která je čerstvě utvořená, proniká záření do 5-10cm a v případě pokrývky starší o hustotě vysoké až do hloubky 25cm. Sněhová pokrývky vyzařuje dlouhovlnné záření. Tání urychluje sluneční svit v případě, kdy proniká pokrývkou až na zemský povrch, to v případě nižších vrstev sněhové pokrývky. Snižuje se tím albedo.
GEOMORFOLOGICKÉ VLIVY
a) Nadmořská výška - Nemá na sněhovou pokrývku přímý vliv, ale působí na úhrn srážek, (viz klimatologické vlivy) který se většinou s rostoucí výškou zvyšuje, zde působí též návětrný efekt. Dále má vliv na teplotu vzduchu, která většinou s výškou naopak klesá, jen při inverzi stoupá do jisté míry. S rostoucí výškou se též zvyšuje průměrná rychlost větru. V našich podmínkách většinou společně s nadmořskou výškou roste i vodní hodnota sněhu, nejvíce vody je v pokrývce sněhu obsaženo tedy ve vrcholových partiích hor.
b) Sklon, expozice - nepřímý vliv zde má též vegetace a mikroklima. Zde se vyskytuje vliv na sluneční záření.
VLIVY STRUKTURY VEGETACE
a) Vegetace - působí jako zádržná vrstva (intercepce) části sněhových srážek na jejím povrchu. Dále také odráží část slunečních paprsků a pomáhá sněhu tát či sublimovat. Promítají se zde dva faktory, které způsobují rozdíly:
> Biotické = druhová skladba lesa, jeho stáří, struktura a hustota
> Abiotické = intenzita sněžení, stav korun, rychlost větru, vlhkost vzduchu, teplota vzduchu, horizontální srážky, sluneční svit, sublimace či intenzita tání
V příštím tématu se podíváme na procesy srážek, jejich změny, putování a usazování.