Nyní se budeme věnovat jednomu z nejdůležitějších parametrů v hydrologii vedle odtoku a výparu a tím je průtok. Co je to průtok a jak je na profilech zjišťován bylo naznačeno v minulém tématu. Nyní tuto teorii více rozvedeme.
Hydrometrování
Měřit průtok pomocí hydrometrování je možná z mostu, z lanovky nebo přímo z toku. V roce 2006 byl v u nás uveden do provozu nový přístroj pro měření průtoku, kterým byl a stále je ultrazvukový systém ADCP, který pracuje na Dopplerově principu. Hydrometrování trvá různě dlouho, podle toho v jak velkém toku průtok měříme. Průměrně trvá cca 1-2 hodiny. Výsledkem měření pak není plynulý záznam časového průběhu průtoků. V hydrologii je řešen problém nalezení veličiny, kterou je možno průběžně měřit, na základě níž lze průtok vyčíslit. Jedná se o vodní stav, tedy úroveň hladiny v daném profilu.
Stanovení průtoku
Je jím průměrný denní průtok odečtený z měrné křivky pro průměrný denní vodní stav v případě, že se tento vodní stav v tomto dni výrazněji neměnil. Pokud se měnil výrazněji. je odčteno několik hodnot z vodního stavu po odečtení hodnoty z křivky průtoku. Dále se zpracovávají průměrné měsíční, roční průtoky a také dlouhodobý průměrný průtok, který je označen jako Q s indexem a. Podle tohoto se určuje pro měrné profily N-letost průtoků, tzv. 20 leté, 50 leté, 100 leté vody, kdy se průtok označuje jako Q s indexem např. 20, 50 nebo 100. Tyto hodnoty najdete například po zobrazení jakéhokoli profilu v aplikace Povodí, (Labe, Vltavy atd.) kde jsou tyto N-leté průtoky přiřazeny k daným hodnotám, např. Q s indexem 2 značí 2 letou vodu a je přiřazeno k průtoku 45m3/s-1, Q s indexem 5 značící 5 letou vodu je stanoveno k průtoku 69m3/s-1 atp. (stanovení N-letosti průtoků se budeme podrobněji věnovat v pozdějších tématech hydrologie)
Hydrologický rok - je období v kalendářním roce od 1.11. daného roku do 30.10. následujícího roku a to kvůli tomu, že na přelomu října a listopadu se u nás vyskytuje nejnižší množství srážek. Jiných částech Světa jsou začátky a konce hydrologických roků stanoveny na jiná data. Například v Africe tento rok trvá od 1.4. do 31.3. následujícího roku z důvodu začátku období dešťů.
Separace = oddělení povrchového a podzemního odtoku.
Minimální a maximální průtoky
a) Minimální - průtok, kterého je dosahováno při dlouhé době bez povrchového odtoku, který způsobují srážky - tzn. v období meteorologického sucha bez delšího výskytu vydatnějších srážek. Slabé srážky se většinou hydrologicky neprojeví, pokud nejsou skutečně vytrvalé.
Co je to průtok Q s indexem 330d? Jedná se o průměrný denní průtok, který je v dlouhém období dosažen či překročen v období 330 dnů v roce. Existuje tzv. empirická čára překročení a teoretická čára překročení.
b) Maximální - dosahovaný při povodních. (o těch je již zmínka v tématech předcházejících, ale ještě si je z hlediska maximálních průtoků rozvedeme zde) Nejprve stručně členění povodní:
> Přirozené - vlivem přírodních jevů
> Zvláštní - vlivem umělých jevů, např. porucha vodního díla
> Průtokové - vyvolané vysokým průtokem toku, jejichž důsledkem jsou velké průtoky i vodní stavy
> Ledové - vlivem ucpání koryta ledem, jejichž důsledkem jsou vysoké vodní stavy, ale celkem běžné průtoky. V případě vlivu ledu na vodní stav je u hlásného profilu vždy poznámka hydrologa, neboť průtoky přiřazené k vodním stavům za běžné situace v těchto případech neodpovídají realitě, protože vody protéká stejné množství, jen je ucpáno koryto a vzdouvá se hladina
> Regionální - vlivem trvalých vydatných srážek, táním sněhu. Obvykle zasahují velká povodí a trvají několik dní
> Bleskové - naopak z přívalových krátkodobých lijáků, která zasahují malá území, jsou tedy lokální a rychle nastanou, rychle ale též odezní. Trvají několik hodin.
> Mrazivé - vyvolané ucpáním toku, nápěchy v době s trvalými a silnými mrazy
> Z tání - při odchodu ledu či zácpy a dnového ledu může dojít k ucpání koryta
Příště budeme v problematice maximálních průtoků pokračovat. Podíváme se na vznik povodně a její průběh z hlediska průtoků a vodních stavů.