Už známe základy hydrologie, základní pojmy, složení a co to je měrný profil, základy měření a pozorování na těchto měrných stanicích, známe základy srážek a jejich chování po dopadu na zemský povrch, bylo řečeno i něco o povodni. Nyní se zmíníme stručně o předpovídání.
Hydrologické předpovědi rozdělujeme na dvě základní skupiny:
1) Termínované = na základě pozorované příčiny, předpovídá se kromě velikosti i doba výskytu.
2) Netermínované = při nich neudáváme čas a datum výskytu jevu, jen pravděpodobnost jeho výskytu z dlouhodobého hlediska, např. N-letost průtoků.
Dále dělíme předpovědi podobně jako v meteorologii na krátkodobé a sezónní předpovědi. Více se budeme v tématu věnovat termínovaným předpovědím, které jsou častější a známější.
Termínované předpovědi jsou buďto krátkodobé, hydrometeorologické, hydrometrické, modelové či sezónní.
Z hlediska hydrometrických (pozor, neplést s hydrometeorologickými) se hydrologové snaží odhadnout tendence vodních stavů a změny průtoků v tocích. Používány jsou pro tyto odhady dvě metody a to metoda tendencí a metoda postupových dob.
Vše závisí zajisté na počasí a tím pádem na hydrometeorologické předpovědi. Jedná se o předpověď prosesů srážkovo-odtokového režimu, která závisí na předpovědi výskytu a vydatnosti srážek a na modelování srážkovo-odtokového režimu. (více o problematice srážek a odtoku najdete v tématech předchozích)
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má 6 poboček, v nichž najdete předpovědní pracoviště, tedy pracoviště, kde jsou veškeré prognózy zpracovávány a odkud pocházejí veškeré informace o předpovědích počasí, které vstupují do různých sdělovacích prostředků. Provázanost meteorologů s hydrology je značná, proto se nachází v pobočkách též oddělení hydrologie a tato oddělení jsou na sebe napojena, hydrologické oddělení je na meteorologickém, zejména na předpovědním pracovišti silně závislé. Vstupními daty jsou údaje ze 200 vodoměrných stanic, které jsou rozmístěny na tocích po ČR a nacházející se celkem na 60 tocích. Na veškerých velkých tocích najdeme většinou 3 a více vodoměrných stanic, na středních tocích najdeme alespoň 3 a na menších alespoň 1 monitorovací stanici většinou umístěnou u konce toku, pro monitorování množství vody, která směřuje z daného menšího toku do toku, do něhož menší tok ústí. Je zde vždy ovšem snaha o umístění alespoň 2 stanic, jedné do horní části toku a druhé poblíž konce toku, pro monitorování srážek a prognózy odtoku z horní části toku. Povodí disponují též srážkoměry a teploměry, neboť teplota a srážky jsou nejdůležitějšími prvky, které je nutno pro hydrologické prognózy a monitoring vývoje stavů a průtoků na tocích sledovat. Výsledkem jsou pak prognózy pro 100 profilů (tzv. předpovědní profily) na následujících 48 hodin (2 dny) a to v podobě očekávaného vývoje vodního stavu a průtoku v daném profilu.
Zde hrají velkou roli předpovědní modely. Matematické modely pro předpověď meteorologických veličin a modelové systémy, které spočítají, kolik daným profilem na základě daných údajů bude příští a přes příští den protékat vody a jak se tam bude v dalších hodinách vyvíjet vodní stav - hydrologické modely. Zajisté patří hydrologická předpověď k velmi složitým, předpověď je sestavena modely na základě složitých matematických operací, podobně jako při meteorologické předpovědi nebo-li modelování srážek. (o tom více na začátku teorie, v sekci meteorologie)
V hydrologii se používají dva předpovědní modely pro výpočet srážek do dalších dnů. Český model Aladin pro ČR, který jistě mnoho z Vás dobře zná. Jedná se o podrobný meteorologický model, který předpovídá vedle srážek a teploty vzduchu ve 2m také vítr, pokrytí oblohy oblačností a relativní vlhkost vzduchu. Pro hydrologii je důležitá zejména předpověď srážek a také teploty. Model ECMWF je střednědobým meteorologickým modelem, který provozuje Evropské centrum pro střednědobou předpověď, viz zkratka ECMWF. Model předpovídá na 3 až 10 dní dopředu.
Stejně jako v meteorologii, i v hydrologii, úspěšnost předpovědi s časem klesá. Zde klesá ještě výrazněji než v případě počasí. V potaz je často nutno brát jen předpovídaný vývoj stavu či průtoku na 24 hodin dopředu, poté je předpověď značně nejistá. Zejména pak při výjimečných situacích, zejména tedy při vysokých průtocích způsobených vydatnými srážkami či táním sněhu se předpověď na delší dobu dopředu komplikuje, je sestavována zajisté častěji = nutné stále zpřesňovat prognózu dle zpřesněných prognóz meteorologických.
V hydrologii používáme pro hydrologickou předpověď dva srážkovo-odtokové modely. Jedná se o zřejmě známý model AquaLog a možná též známý model HYDROG.
Model AguaLog je používán pro tvorbu předpovědi vývoje vodních stavů a průtoků na tocích v Čechách a na Vysočině, tedy v povodí Labe a Vltavy, používá ho pobočka ČHMÚ Praha, Hradec Králové, České Budějovice, Ústí nad Labem a Plzeň. Model HYDROG používá pobočka ČHMÚ Brno a Ostrava s tím, že pobočka Brno používá v povodí Moravy ještě model MIKE 11, což je vedle srážkovo-odtokového modelu ještě model hydraulický.
V případě předpovědi objemu odtoku z tajícího sněhu musíme znát výšku sněhové pokrývky v dané oblasti a též její vodní hodnotu. Zde se používá sezónní předpověď pro odhad poklesu průtoků v období beze srážek.