close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Oběh vody - srážky 1

26. února 2014 v 8:55 | Meteoaktuality.cz |  Teorie
I když se srážek již dotýkáme v teorii počasí, nyní si o nich povíme něco více z hydrologického hlediska. Koloběh vody na Zemi již také byl probrán, nyní si ho stručně připomeneme, ale v rámci hydrologie.

Jistě víte, i bez teoretických témat, že voda na Zemi stále obíhá. To, kolik je v jaké části území dané vody zrovna v oběhu na pevnině v podobě vodních toků, jezer či podzemních vod, záleží na konkrétních meteorologických podmínkách. Denně se vyskytují nepoměry vodních zásob na zemském povrchu a to i z hlediska malých území. Jsou místa, kde je vody málo a objevuje se sucho. To je následkem nedostatku srážek zejména za delší časové období, sucho je dlouhodobější záležitost. Jsou místa, kde je vody tak akorát. Nepanuje sucho, ano povodeň, což jsou póly mezi dvěma extrémy ohledně výskytu srážek. Do třetice jsou místa, kde je vody moc, to jsou místa s povodněmi. Vody je příliš, podzemní vody jsou tak vysoko, že jsou spojeny s povrchovými vodami, kterých též přebytek, nevejdou se do koryt potoků a řek. Povodně netrvají většinou tak dlouho, sucho je dlouhodobější záležitost.

O cenných srážkách, které mohou být na druhé straně i nebezpečné

Srážky z hlediska hydrologie členíme na kapalné a pevné, dále na horizontální a vertikální. Z těchto srážek nám jsou známy spíše ty vertikální, dozvíte se proč.

Srážky v podobě deště, sněžení, krup známe velmi dobře. To jsou srážky vertikální, které se vytvářejí v oblacích v atmosféře. Srážky horizontální vznikají kondenzací páry a zemském povrchu. Jedná se hlavně o rosu.

Nebezpečnými srážkami jsou zajisté kroupy, myšleny kroupy tvořících se v konvektivní oblačnosti, nikoli např. sněhové krupky. V počasí mohou být nebezpečné ale veškeré srážky. Dešťové v případě vytrvalosti či prudkosti, sněhové již sami o sobě a též obzvláště při vytrvalosti, srážky v podobě rosy mohou být nebezpečné v případě mrazu, jedná se o jinovatku a námrazu, která bude při delším trvání narůstat a působit problémy.

Několik pojmů a charakteristika přístrojů používaných v hydrologii


Srážková výška - (mm) je výška vodního sloupce, která by se vytvořila, kdyby teoreticky odpadl odtok, výpar a vsakování vody spadlé na zemský povrch.

Srážkový úhrn - (mm) je množství srážek, které vypadne v bodě srážkoměrné stanice a vyjadřuje se též jako vodní sloupec.

O tom, že kapalné srážky měříme srážkoměry a nebo ombrografy byla řeč v tematické sekce meteorologie.

Srážkoměr zaznamenává srážkový úhrn jen za určité období, kdežto obrograf měří celkový průběh srážek. To je základní rozdíl mezi nimi. Nyní si o těchto přístrojích něco málo povíme.

Srážkoměr - má záchytnou plochu 500cm2 a výška hrany záchytného otvoru je 1m nad zemským povrchem. Měření velikosti srážky = změření celkového objemu vody, která je v přístroji zachycena a dále výpočet srážkového úhrnu, tj. vydělení sumy plochou otvoru.

V hůře dostupných místech se používá pro měření Totalizátor, který měří srážkové úhrny v delších intervalech. Je vyhřívaný, tzn. že je schopen měnit tuhé srážky (sníh) na kapalné. Využíván je zejména v horském terénu.

Ombrograf - má shodnou záchytnou plochu a výšku hrany otvoru nad zemským povrchem jako klasický srážkoměr, ale je vybaven plovákovou komorou. Díky té je schopen měřit nárůst srážkového úhrnu v určitém čase. Ombrografem jsou na milimetrový papír přenášena naměřená data.

Sněhometr - slouží k měření tuhých srážek a to k měření výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty, jinými slovy zásob vody ve sněhu. Jedná se o sněhoměrnou lať nebo váhový sněhometr. Pro hydrology je velice důležité zjistit, kolik vody se nachází ve sněhové pokrývce zejména v horských oblastech, kde pramení naše nejvýznamnější toky.

Rozdělení výskytu srážek
Výskyt srážek můžeme dělit z několika hledisek. A to na:

A. Denní chod srážek - u nás nejčastěji odpoledne nebo ráno.
B. Roční chod srážek:
a) Rovníkový - nejvyšší úhrny v dubnu a červnu a naopak nejnižší úhrny v lednu a srpnu
b) Monzunový - vysoké úhrny v letním, nízké v zimním období
c) Subtropický - srážky naopak spíše v zimě, v létě období sucha
d) Přímořský v mírných pásech - rovnoměrné úhrny srážek celý rok

Jaký je u nás dlouhodobý roční úhrn srážek?
Minimální srážky 400mm (př. v Žatci či na soutoku Dyje a Svratky) pro srovnání se Světem 1mm v pouštích V Chile a 5mm v poušti Sahara.
Maximální srážky 1 700mm (př. Krkonoše, Jeseníky) pro srovnání s Evropou 4 000mm (př. sever Anglie) a se Světem až 4x více než v Evropě, tj. 16 000mm. (jih Himalájí)

Co je to srážková sezóna? Období, kdy jsou měsíční srážkové úhrny vyšší než dlouhodobý průměr. V ČR jsou srážkové úhrny nejvyšší od dubna do října, jsou to cca 2/3 ročního úhrnu. (viz výše)

Příště si budeme v teorii povídat o rozložení srážek v ČR, vlivu na povodí a hodnocení srážek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)