Pokračujeme v teorii koloběhu vody a v tomto tématu se zaměříme na velmi důležité části tohoto cyklu a těmi jsou odtok, průtok a výpar.
Výpar
K vypařování vody dochází neustále, dnes a denně nejen co se týče vodních toků a jiných vodních ploch. Voda se vypařuje samovolně a také toto vypařování můžeme urychlit - např. při vaření. Největší je zajisté výpar z volných vodních ploch, tedy z rybníků, nádrží, jezer, toků a či oceánů. V oceánech končí koloběh vody, nicméně zdaleka všechna voda se při koloběhu do oceánu nedostane a to právě vlivem výparu už přímo z vodního toku.
Sublimace - je výpar ze sněhu a ledu, tedy z tuhých usazených srážek. Sníh ležící delší dobu na určitém území tímto ztrácí vodní hodnotu, proto je vodní hodnota sněhu (viz téma naší teorie v základech hydrologie) pravidelně přeměřována a přepočítávána.
Evapotranspirace - je jednak samotnou transpirací = voda, která je vydechována do atmosféry a také se jedná o výpar z povrchů půdy neporostlé vegetací. (pojmy najdete v našem slovníku)
Odtok
Nyní se budeme věnovat již odtoku vody z území a průtoku vody v korytech vodních toků. Srážky, které se nevsáknou a voda, která vyvěrá z podpovrchových částí země = podzemí voda, jinými slovy prameny, stékají ve směru největšího sklonu, tedy lidově řečeno z kopce. Projevuje se zde působení gravitace.
Odtok plošný - postupné soustřeďování odtékající vody do ronů, strouh, potoků či řek. Vznikají říční soustavy, což je hlavní tok a jeho přítoky a říční sítě, což jsou systémy říčních soustav.
Nyní několik pojmů, které najdete i ve slovníku:
Pramen - je místo, které je označeno za počátek daného toku
Ústí toku - je místo, v němž se spojují dva toky, soutok
Délka toku L - je vzdálenost od pramene toku po jeho ústí
Staničení profilu - vzdálenost měrného profilu od ústí toku (znáte možná z hlásné služby ČHMÚ a evidenčních listů daných profilů)
Průtok - zn. Q, je objem vody proteklý daným profilem za určitý čas
Proteklé množství - zn. O, je proteklé množství vody profilem za delší dobu
Co ovlivňuje odtok
Odtok ovlivňují v prvé řadě fyzikální a geografické vlastnosti daného povodí. Jedná se o zeměpisnou polohu což jsou například klimatické poměry, dále se jedná o orografii, jinými slovy sklon a výškové poměry. Odtok ovlivňuje vegetace, půdní a geologické poměry.
Průtok
Zde si řekneme více o měření průtoku. V předchozích tématech bylo mnoho řečeno k měření vodních stavů, nyní se budeme podrobněji zabývat měřením průtoku. V tomto tématu vezmeme jen základy a příště téma více rozvedeme. Co je to průtok již řečeno bylo, nyní více k jeho měření a výpočtu.
Průtok se neměří často jako vodní stav, který je v současné době automatickým stanicemi vybavenými vodočty a budkami zaznamenáván v 10 minutovém intervalu z hlediska aktuálních dat a do databáze jsou ukládány hodnoty z hodinového měření vždy celou hodinu.Průtok se v daném profilu změří jen jedenkrát, zajisté není radno vykládat si to doslovně, neboť se poměry toku v daném místě mění a průtok je nutné přeměřovat. Průtok se tedy změří za určitého vodního stavu a současně se změří délka koryta toku a jeho hloubka. Poté se vypočítá průtok k jednotlivým vodní stavům pro dané místo měření. Jedná se o poměrně náročné "zmapování" podmínek daného profilu, které musí být zcela precizní pro pozdější co nejpřesnější výstupy z měření.
O novodobé metodě měření průtoků a další informace k této problematice v příštím tématu.