V archivu článků na našem webu najdete článek vydany v létě 2012, který si klade opačnou otázku: Je chladný ráz počasí v létě zvláštní? Nyní Vám předkládáme opačnou podobu ve vztahu k letošní teplé zimě.
Stejně jako chladný ráz počasí v létě není v mírném pásmu neobvyklý teplý ráz počasí v zimě. Z hlediska extremity je možno tato přeci jen odlišná proudění vzduchu oproti běžnému stavu hodnotit dle konečných údajů průměrných hodnot. Výraznější ochylky od průměrných teplot ať už se jedná o záporné odchylky v letním období či kladné v zimním viz výše položené otázky, záleží vždy na tom jak moc byl překročen průměr. Určité výrazné teplotní podprůměry či v případě zimy nadprůměry je možno považovat za extrémní, záleží též na délce trvání takového proudění, rázu počasí.
Teplejší zimy = cyklonalita, větrnější počasí a mnohdy vlhké
I když letošní zima není příkladem vlhkého počasí vedle toho teplého, tak větrné počasí tot tvrzení potvrdilo více než dost a to zejména v některých evropských částech. V některýchčástech Evropy se ovšem potvrdil i onen vlhký až přímo deštivý ráz počasí. Rozložení srážek není v posledních týdnech a měsících v Evropě vůbec rovnoměrné. Nelze tedy na tuto otázku odpovídat z hlediska jednoho rozlohou menšího místa, je nutné to vzít komplexně. Proč je s teplým počasí v zimě spjato větrné a vhlké počasí? Jednoduše proto, že tento ráz počasí podléhá výskytu tlakových níží v západní a SZ Evropě, občas nějaká níže zamíří více do vnitra Evropy. Tlaková výše ovlivňuje SV/V Evropy a tato situace nedovolí přílivu studeného vzduchu do střední Evropy. Při mrazivém počasí neovlivňují počasí u nás a často ani na západě výrazné tlakové níže. Při velkých mrazech vládne nad celou střední Evropou anticyklonální počasí a srážky nemusíme zaznamenat například i 14 dní.
Přímo k otázce, zda je teplo v zimě běžné
Ve své podstatě ano, záleží ovšem hodně na jeho míře. Pokud budou teploty dlouhodobě a výrazně nadprůměrné, jako je tomu například letos či tomu bylo v roce 2007 a na horách je přímo nedostatek přírodního sněhu, je to možno za extrémní projev počasí považovat. Nicméně takovéto teplé, stejně jako výrazně mrazivé, zimní sezóny u nás byly i v historii. Evropské proudění je rozmanité a dokáže přinést dosti stabilní situace i situace, které nejsou tak často k vidění. Do jiných oblastí například letos přináší počasí mnoho sněhu, sníh se objevuje i v oblastech, kde není příliš obvyklý. Podobně je to zajisté s mrazivými teplotami resp. mrazivým prouděním, které se sněhem souvisejí.
V našem archivu článků též najdete článek Normálnost a extrém v počasí, kde je snaha o rozebrání toho, do jaké míry je vlastně počasí běžné a kdy se jedná o extrém. Extrémem bývá v médiích často nazývána i zcela běžná situace vlivem neznalosti je tedy chybně označena za nějaký neobvyklý jev. Článek by měl přinést odpověď i na to, zda může být vůbec počasí "nenormální" či lidově řečeno "bláznivé". Záleží často na úhlu pohledu dotyčného a jeho znalostech, zda má k oboru meteorologie či hydrologie a klimatu blíže či dále. Obecně připadá někomu například obleva v zimní sezóně jako běžný jev v mírném klimatu a někdo tento jev nazývá jako "vrtoch počasí".
Vztáhneme-li otázku výše položenou k letošnímu průběhu zimní sezóny, patří k teplejším, patří ke srážkově chudším z hlediska určitých oblastí, hovoříme nyní o ČR zejména. Teplotně letošní zimu jistě překonají lehce zimy uplynulé, například nedávná zima 2006/2007. Čím je letošní zima řekněme "Extrémnější", to je právě srážkový podprůměr a tím pádem i nedostatek přírodního sněhu na horách a naopak velké množství sněhu v oblasti Alp. K tomuto tématu by bylo možné napsat ještě mnoho řádků a odstavců a klidně i více diskutovat. Nicméně to podstatné, tedy odpověď na otázku v nadpisu článku, bylo již řečeno.