Stručně se v tomto tématu podíváme na historii této vědy, kterou se v současně vycházejících tématech zabýváme. Určitě nebude od věci povědět něco málo o jejím vnziku a jejích počátcích, alespoň pro zajímavost.
V období 19. století se jednalo o počátky pozorování a měření, docházelo k matematizaci a modernizaci těchto pozorování. V počátcích 20. století, do roku 1930 začala existovat hydrologie jako vědní obor. Do roku 1950 byl v této vědě zaznamená veliký rozvoj, zejména přímo v inženýrské hydrologii. V posledních 60 letech, od roku 1950, dochází k rozvoji matematických modelů, které podobně jako v meteorologii, i zde velice usnadňují nejen prognózy hydrologických jevů, ale také záznamy a uchování dat - rozvoj výpočetní techniky.
Základním úkolem hydrologie je definice - určení průtoku jako hlavního prvku. Průtok je objem vody, který proteče profilem za určitý čas. Již v 17. století došlo k prvnímu měření průtoku Toricellim a to pomocí výtoku do nádoby. Byl proveden první odhad průtoky vody v řece Seina.
Nyní o hydrologické službě (o níž bylo již řeč v prvních tématech hydrologie)
V 1. polovině 19. století došlo k prvním trvalým měřením a pozorováním hydrologických veličin a prvků, došlo také k založení sítě srážkoměrných stanic. V roce 1875 byla zřízena Hydrologická komise Království českého. Vedle srážkového oddělení zde bylo i oddělení vodoměrné. V roce 1920 byl založen Státní ústav hydrologický, což je v dnešní době Výzkumný ústav vodohospodářský. V období 2. světové války bylo pozorování a měření srážek svěřeno meteorologům. V roce 1954 došlo ke sloučení meteorologické a hydrologické služby, což vedlo k založení Hydrometeorologického ústavu, který dnes nese název Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a v letošním roce (2014) slaví tedy kulatých 60 let.
ČHMÚ můžete navštívit každoročně právě při příležitosti Světového dny vody a Světového meteorologického dne (22. a 23.3.) a to na jeho pobočkách, observatočích a určených meteorologických stanicích, (vyjma letištních) v rámci Dne otevřených dveří, kde Vám budou ochotní pracovníci daných pracovišť v době většinou od 9 do 14 hodin plně k dispozici. Podobné dny pořádá také Povodí Labe, občas i Povodí Vltavy a to i při příležitosti výjimečných dnů, na které připadá nějaké výročí. (př. hydrologické stavby) Prohlídky pracovišť ČHMÚ i dílčích povodí jsou velice zajímavé a přínosné, návštěvu těchto pracovišť můžeme jen vřele doporučit nejen zájemcům o problematiku meteorologie, hydrologie či klimatu nebo čistoty ovzduší, těmito vědami se ČHMÚ totiž zabývá.
Příště si ještě rozšíříme pohled do hydrologie jako vědy.
Použití k historii: materiál ČVUT