Odečítat vodní stavy na tocích z vodočtů už umíme, tomu se věnovalo podrobněji minulé téma. Nyní se podíváme více na další náplň práce pozorovatelů na vodoměrných stanicích a na nějaké komplikace pro pozorování.
Pozorování členíme na řádná a mimořádná. Řádná pozorování se provádějí v přesně stanovených termínech a pravidelně. U vodoměrných stanice denně vždy v 7, ve 13 a v 19 hodin s tím, že lze v zimě večerní měření přesunout na 18. hodinu. Termíny je možno si i volit dle potřeby, ale musejí být denně poté dodržovány. V případě stanic limnigrafických se provádí pozorování jednou denně vždy v 7 hodin, možno opět zvolit jiný čas, ale vždy je nutné správně čas zapsat.
Poté existují stanice s automatických přenosem dat, dnes již po 10 minutách v poslední hodině s archivem dat po 1 hodině.
Mimořádná pozorování je nutno provést při povodni na stanovených stanicích v situaci, kdy hladina překročí stanovenou výšku. V tomto případě musí pozorovatel provádět odečty po hodině či po kratším intervalu z důvodu přesného zaznamenání průběhu povodně. V těchto situacích je nutno pozorovat i v nočních hodinách zejména kvůli zaznamenání kulminační hladiny. Kulminační hladiny jsou pozorovateli zjišťovány a označovány. Při kalné vodě, která se vyskytuje v tocích při povodni vždy, je možno maximální stav i dobře zpozorovat po opadnutí vody. Při povodni velkého rozsahu se kulminační stavy opatřují i datumem výskytu s připsáním maximálního vodního stavu v cm například na pilíř mostu, zeď, budku stanice, hráz nádrže či jiné vhodné místo.

Značka povodně z července 1997 - nejvyššího vodního stavu (cca 138cm) u profilu Labská v Krkonoších
Na většině pozorovacích míst (u profilů na jiných vhodných místech) najdete zcela značky velkých povodní v letech 1997, 2002, 2006 či 2010. Některá místa (např. u zdymadel či vodních nádrží) mají vyznačeny i největší povodně zaznamenané před rokem 1989 či i v 19. století.

Značka povodně z července 1997 u profilu Nekoř, pod Orlickými horami (pod VN Pastviny)

Největší povodní na profilu Nekoř byla jarní povodeň v roce 2000
Zpět k mimořádným pozorováním pozorovatelů na stanicích. Ta se provádějí i při výpadcích měření limnigrafu či jiné přístroje, který zapisuje údaje. Pozoruje se zde obdobě jako u vodočetné stanice. Dále se může provozovat mimořádné pozorování na dle pokynu odborného pracovníka.
Průvodní jevy - pozorování, vzdouvání vody, manipulací na tocích, ledových jevů a jiných
Takové sledování je velmi důležité, protože objasňuje příčiny změn vodního stavu či průtoku na dané měřící stanici i přesto, že se samotný vodní stav jinak na toku z důvodu povětrnostní situace nemění. Toto pozorování je nezbytným doplňujícím materiálem poté při zjišťování příčin změn poměrů v profilu. Obsahuje i sledování přírodních jevů, povětrnostní situace. Například se jedná o sledování mimořádně prudkých srážek. Sledování průvodních jevů zahrnuje i sledování případného vybřežení vody koryta či protržená hráze rybníka nebo nádrže a rozsah zaplaveného území v dané lokalitě u hlásné stanice. Pozorování dále zahrnuje zarůstání a zanášení toku či naopak prohlubování řečiště pod nějakým splavem a to vše v blízkosti stanice. Sleduje se i stupeň zakalení vody v daném místě - stupně 1 voda čistá, stupeň 2 mírně zakalená a stupeň 3 silně zakalená.
V dalším tématu si probereme podrobněji ještě sledování ledových jevů, jako nejdůležitějšího průvodního jevu na tocích v zimním období. Věnujeme mu celé poslední téma o sledování a měření na tocích.