close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Vodní hodnota sněhu

13. listopadu 2013 v 14:09 | Meteoaktuality.cz |  Teorie
Navazujeme na předchozí téma (nasycení území) a to zimním hydrologickým ukazatelem, které je též velmi důležitý pro odhad vývoje stavu na tocích zejména v případě tání.

V zimním období hydrologové počítají vodní hodnotu sněhu, jinými slovy vyčíslují zásoby vody ve sněhové pokrývce. K dispozici jsou poté údaje vody ve sněhu v mm v jednotlivých krajích nebo ucelených povodích. K těmto údajům se poté přihlíží v případě tání a případného spadu dalších srážek (vody v mm) v období tání.

Krátce k měření vodní hodnoty sněhu
Srážkoměrné a klimatické stanice ČHMÚ měří v zimním období jedenkrát týdne tzv. vodní hodnotu sněhu a to v případech, kdy se na dané stanici nachází minimálně 4 centimetrová sněhová pokrývka. Dále je měřena vodní hodnota sněhu ještě speciálně nad rámec těchto měřících stanic. Ve většině případů se k takovému měření používá srážkoměr. Dále je možno použít váhový sněhometr. Měření vodní hodnoty sněhu je dosti složitý proces. Pokud je sněhu hodně a je ještě k tomu zmrzlý, tak je velmi obtížné změřit jeho správnou vodní hodnotu.

Metoda výpočtu vodní hodnoty
Upozorňujeme, že výpočet je složitý a uvedeme jen stručný postup, v tzv. rozšířené teorii pak detailnější. Na vstupu máme denní úhrny srážek v mm, výšku nově spadlého sněhu v cm a celkovou výšku sněhu ležícího v dané lokalitě v cm a průměrný denní tlak par v hPa. Sledujeme tedy poté jaký je přírůstek z vlhkosti vzduchu, z vodních a sněhových srážek a jaká je hustota sněhu a její funkce.

Rozšířená teorie
Vypočítaná hodnota sněhu = (celková výška sněhu - výška sněhu nového v cm na -1) x hustota sněhu v % + přírůstek ze sněhových srážek v mm na -1.
Hustota sněhu = (hustota sněhu na -1 + (přírůstek z vodních srážek na -1 + přírůstek z vlhkosti vzduchu na -1)/ celková výška sněhu na -1 - celková výška sněhu + výška nového sněhu na -1) x funkce hustoty

Sníh o menší a větší vodní hodnotě
Hodně záleží na typu sněhu, některý sníh obsahuje vody méně, jiný je na vodu bohatý. Uvědomit si je nutno, že sníh sublimuje. Dochází k vypařování vody a tím sníh ztrácí vodní hodnotu. Například při déletrvajícím mrazivém počasí hodně vlhkosti ze zásob sněhu vysublimuje a sníh změní kvalitu, tzv. typ například na zmrzlý nebo přímo firn, což jsou krystalky ledu, tento sníh je velmi ostrý. Největší vodní hodnotu má zajisté čerstvě napadlý sníh.

Sníh tající rychle a pomalu a faktory urychlující jeho tání
Tato problematika bude také souviset s druhy povodní v zimním období. Pokud vynecháme sníh technický, který není výsledkem atmosférických srážek, ale umělých generátorů a roztává pomaleji, tak nejrychleji roztaje sníh sypký ještě lépe na neprochlazeném zemském povrchu. Pomalu taje sníh zmrzlý či vysublimovaný, ten obsahuje méně vody. Pokud se za určité období vytvoří více vrstev sněhu o různých typech, taje sněhová pokrývka hodně pomalu. Zejména, pokud se utvoří tzv. "základ" na prochlazeném zemském povrchu, ovšem nikoli na vymrzlém povrchu. Na to poté nasněží další centimetry mokrého či vlhkého sněhu, který se přilepí poté i v důsledku dalších mrazů na vrstvu zmrzlého až zledovatělého sněhu a ještě se tato pokrývka přikryje sněhem prachovým. Tak poté je velmi dobrý základ ro udržení sněhu, zajisté hrají roli meteorologické faktory, nicméně je velká šance, že ani v případě "těžkých zkoušek" tato pokrývka neroztaje či dokonce neroztaje ani její podstatná část.

Stručně co urychluje tání sněhu, o čemž bude řeč příště při problematice druhů povodní. Nejvíce urychluje tání sněhu při oblevě (dostatečně nadnulových teplotách) déšť a nebo vítr. Hodně záleží, zda je obleva/oteplení, tak výrazné, že se ani v noci neochladí na teploty v blízkosti bodu mrazu či pod bodem mrazu, to dokáže výrazně zpomalit odtávání sněhu. Sníh opět zmrzne a druhý den, kdy se teploty postupně dostanou nad bod mrazu, tak sníh než začne odtávat musí změnit svoji podobu vlivem vyšších teplot na vlhkou a mokrou, poté začne odtávat. Pokud není oteplení opravdu výrazné, tak nestačí příliš sněhu odtát do doby, než se teploty opět začnou snižovat k bodu mrazu.

Příště přijdou na řadu témata o povodních.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)