Jak zamezit povodním? Tuto otázku si kladlo lidstvo ve chvílích, kdy se začaly rozšiřovat obytné oblasti až tak, že se stavělo v blízkosti vodních toků a došlo k prvním rozlivům toků v těchto oblastech. Voda z nich zajisté postihla i domy ležící v blízkosti koryt toků. Vznikla na řekách také města a to i velká a bylo nutno nějak teto velký živel regulovat.
Jak se regulují vodní toky
Prvními regulacemi byla umělá koryta a kanály. Vodní tok můžeme zregulovat například tím, že meandry (zákruty koryta) narovnáme umělým vytvořením koryta. Zajisté takové zásahy nejsou pro přírodu a řečiště vhodnými, nicméně tyto manipulace ochránily příbytky ležící u původních koryt tím, že hlavní koryto vodního toku se nachází nově přeci jen dále od obytných oblastí a také tím, že rychleji a bez rozlití odteče voda spíše rovným korytem než korytem se zákrutami. Zajisté v těchto plánech byly zahrnuty i jiné důvody, například na velkých řekách zavedení lodní dopravy.
Vodní toky můžeme zregulovat také vytvořením kanálu, pokud je to možné. Kanál = uměle vybudované koryto, které má za úkol převádět část vody o jiného toku. Jako příklad si můžeme uvést umělý kanál zvaný Nová řeka v jižních Čechách, (více dozvíte se v našich popisech vodních toků) což je převadeč vody mezi řekou Lužnicí a Nežárkou a to kvůli ochraně rybníka Rožmberk před povodněmi. Takovýchto kanálů je v ČR mnoho.
Dále můžeme toky zregulovat pomocí jezových polí, zdymadel. Jedná se o vodní díla zejména na větších tocích, která mají za úkol zejména zvýšit hladinu v daných úsecích toku na úrovně vhodné pro lodní dopravu, ale taktéž zajišťují stále dostatečné množství vody v toku v obdobích sucha. Tento typ regulace byl též využit k výrobě elektrické energie z elektráren, které takové vodní dílo obsahuje.
Zásadně můžeme zregulovat vodní toky vodními nádržemi, které plní více účelů. Hlavními účely jsou ochrana před suchem a naopak před povodněmi, ale též jsou využity pro výrobu elektrické energie a navíc i pro vodní sporty a rekreaci.
Lze tedy povodním zamezit? Nikoli. Povodním, velkému přírodními živlu, zcela zamezit v šíření nemůžeme. Nicméně můžeme sílu tohoto živlu zejména pomocí vodních nádrží zmírnit či tento živel (danou povodňovou vlna) zdržet tak, aby se dvě vlny nebo více vln nesetkalo na soutocích toků a nezpůsobily by větší komplikace.
Vltavská kaskáda a další známé nádrže
Krásným příkladem velké regulace Vltavy před hlavním městem Prahou je právě kaskáda vodních nádrží. Jak jistě víme, již příroda ukázala, že i takováto soustava vodních nádrží může být na ni krátká. Kaskáda má za úkol zdržet vodu z Vltavy a jejích přítoků nad hlavním městem (vyjma Berounky, vodu ze Sázavy zdrží jen malé vodní díle ve Vraném, poslední dílo kaskády) tak, aby se nesetkaly povodňové vlny z Vltavy a Berouny právě v Praze. Podobný pěkný příklad můžeme uvést VN Hracholusky, která ovlivňuje intenzitu průtoku do Plzně, kde vzniká řeka Berounka, dále VN České Údolí, která má stejný účel. Na Klabavě má podobný účel ještě VN Klabava, které ústí do Berounky dále pod Plzní.
Největší povodně posledních let
> Nevzpomenout nelze na katastrofální povodně v roce 2002 a to, zdůrazňujeme, že nejen kvůli postižení hlavního města Prahy,
> Velké byly povodně v roce 1997 nebo 2010. Rok 2010 přinesl jarní a letní/podzimní povodně. Nejprve postihly povodně Moravu a Slezsko a poté sever Čech, J/JZ Čech zůstal v tu dobu ušetřen,
> V roce 2006 přinesl povodně tající sníh, byly to větší jarní povodně,
> Letos pamatujeme opět povodně na J/JZ Čech, ale i na severu Čech v červnu 2013,
> Povodně byly i dříve, například jmenujme nejvýznamnější povodně v letech 1987, (pozn. poté 10 let pauza od větších povodní) dále 1940, 1890, 1872, 1845, 1784, 1774 a podobně.
Pro sledování chodu vody a povodňových vln byly zřízeny měřící stanice na tocích, o těch v dalších několik tématech. Naučíte se číst vodočty a jak správně měřit vodní stavy a průtoky v korytech toků včetně mimořádných situací jako jsou celiny (pokrývky toku ledem) či bariéry nebo extrémní povodně.
Zdroj některých historických letopočtů povodní: wikipedia.org