close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Počasí nás ovlivňuje den co den, 365dní v roce, a můžeme ho jen do jisté míry odhadnout nebo předpovědět.

Povodně - druhy

19. listopadu 2013 v 11:16 | Meteoaktuality.cz |  Teorie
Druhy povodní - rozlišujeme několik druhů povodňových situací, které mají odlišný původ:

a) Povodně dešťové - způsobeny jsou trvalými srážkami na určitém území. Tyto povodně bývají většinou nejrozsáhlejší, protože trvalé srážky pokrývají velkou část území a dokáží rozvodnit mnoho menších vodních toků, které pak způsobují povodně dále po daném povodí a to třeba i tam, kde se takto intenzivní a trvalé srážky nevyskytovaly.

Příklad? Například hned povodně v roce 2002 hodnocené jako katastrofální, které vyvolal vliv tlakových níží svými srážkami zejména na jih území ČR, dále povodně na jaře a v létě 2010, kdy hrály role zvlněné studené fronty, kdy srážkové pásmo vždy rotuje a přechází přes určité území několikrát, s přestávkami prší trvale na shodném území, srážkové pásmo se například i dlouho udržuje na téměř shodném místě.

b) Povodně bleskové - nebo-li přívalové jsou způsobeny prudkými, avšak většinou krátkodobými konvektivními srážkami převážně bouřkového charakteru. Tato povodeň vzniká i velmi rychle, ovšem je krátkodobá a stejně rychle opět odezní. Škody ovšem dokáže napáchat i větší než povodeň způsobená trvalými srážkami.

Příklad? Silné bouřky v počátku července 2012 na východě Čech, které způsobily lokální bleskové povodně zejména na malých tocích. Lokální bleskové povodně pamatujeme i v roce 2009, z historie pak v roce 1998 či 1872.

c) Povodně sněhové - jsou povodně způsobené táním sněhových zásob. Nejrozsáhlejší povodně vznikají, kdy naráz odtává sněhová pokrývka nejen z horských poloh, ale i z poloh středních případně nižších. V případech, kdy se k tomuto tání přidají i výraznější srážky, mohou být povodně skutečně velké.

Příklad? Tání velkých zásob sněhu a výskyt srážek na jaře roku 2006. K tání sněhu může dojít i v zimním období, například tání sněhu a problém s ledovými krami (viz dále) v lednu 2011 zejména v povodí Berounky. V historii pak v roce 1940, 1845 a nebo 1784.

d) Povodně ledové - ty nevznikají jen táním, nevznikají výskytem nadměrného množství srážek. Ledové povodně vznikají při dlouhém trvání silných mrazů, kdy se tvoří v korytech toků bohaté ledové jevy, které mohou koryto toku zacpat a vodní stav se v tomu nad takovou zácpou výrazně zvyšuje, může dosáhnout i vyšší SPA, voda se může i rozlít z koryta toku a způsobit běžnou povodeň, ovšem příčina povodně je od klasické odlišná. V takových případech je nutno led odstranit a koryto toku zprůtočnit včas, než dojde k rozlití vody z koryta. V krajních případech je nutno použít těžkou techniku nebo výbušniny. Velmi podobné je to v případě lámání ledu v době tání, kdy se zvyšuje průtok vody v daném korytu, který způsobí odlamování ledu a dává led do pohybu, následuje tzv. chod ledu. Pokud se taková ledová tříšť s ledovými krami v toku zasekne, korytu se ucpe. Tvoří se bariéry, nápěchy a vodní stav se nad danou bariérou zvyšuje, pokud je průtok v toku hodně vysoký, vše jde velmi rychle. Normálně by vodní stav například ani nedosahoval SPA, nicméně vlivem bariéry se voda z koryta toku rozlévá a platí 3.SPA či je dokonce přesažen, jedná se tedy o ledovou povodeň a bariéra či nápěch je nutno uvolnit. Takové povodně jsou často velmi lokální, nicméně postihnout mohou v případě chodu velkého množství ledu hodně míst na toku. Ledová bariéra může být též dosti dlouhá a vzdouvat vodní stav v delším úseku.

Příklad? Putování ledových ker po Jizeře po mrazivém únoru 2012 nebo letos putování ker opět po Jizeře či horním Labi nebo Svratce na jaře letošního roku, 2013.

e) Povodně zvláštní - nezpůsobuje příroda, aneb není hlavním viníkem. Tyto povodně jsou způsobené haváriemi na vodních dílech typu protržení vodní nádrže nebo hráze rybníků. V případě protržení vodní nádrže mají povodně fatální dopady na oblasti bezprostředně pod nádržemi, ale i na oblasti dále na toku. Jedná o povodně velmi rychlé, rychlejší než přívalové, ale v ČR k nim dochází jen výjimečně.

Příklad? I ten bohužel existuje a jedná se o událost v podobě havárie téměř 100 let starou, v září 1916 se protrhla vodní nádrž Bílá Desná v Jizerských horách. Zvláštní lokální povodní byly ale i protržené rybníky v některých oblastech letos při červnových povodních.

Dále existují méně rozšířené typy povodní, některé z nich se u nás nemohou vyskytnout, jedná se o povodně způsobené vlnami Tsunami, povodně z podzemních vod a nebo povodně na pobřeží.

Jak a čím se před povodněmi můžeme chránit a které povodně byly v historii skutečně velké? O tom příště, v posledním tématu týkajícím se povodní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Meteo Aktuality - vše o počasí

Stránky projektu:

> Webová stránka MA (články, aktuality, další aplikace jako například radar, detekce blesků ČHMÚ, diskuzní fórum a další)

http://www.pocasimeteoaktuality.wordpress.com


> FCB stránka MA (aktuality z dění v počasí a všeobecně)

http://facebook.com/pocasi.aktuality

> Twitter profil (propojen s Facebookem)

https://twitter.com/meteoaktuality

> Google+ stránka (nejdůležitější aktuality a zajíamvosti)

Google+ MA

> Blog MA (nově založený pro psaní zajímavostí z meteopraxe i teorie, pro informace zde na Blog.cz, jste právě zde!)