Po měření stavů na hlásných profilech, které se vyskytují na volných tocích, se podíváme také na měření nejen stavů hladin, ale i dalších parametrů ve vodních nádržích. Co vše se měření a sleduje na těchto velkých dílech, hydrologických stavbách?
Měření výšky hladiny - kóty
V nádrži najdete jednu hlavní vodočetnou lať, která měří výšku hladiny vody v nádrži. Toto měření je přeci jen jiné, alespoň co se týče údajů. Výšku hladiny zde neměříme v centimetrech, ale v metrech nad mořem. Vodní nádrž se nachází v určité výšce a má tedy kóty, na kterých jsou stanoveny různé části nádrže s tím, že používáme v současné době výškový systém Balt p. v., což je přepočet stavu na hladinu Baltského moře. U každé nádrže je stanovena výška její koruny. (dáme si příklad VN Labská na Labi) Naše příkladová nádrž má korunu na kótě 694.16m n.m. Je to tedy úplný vrchol hráze. Poté máme na každé nádrži stanovené kóty (nadmořské výšky) hladin. Jedná se o maximální hladinu, které může být v nádrži dosažena. Pokud je přesažena, je jak se říká zle a hrozí protržení hráze. Toto ovšem nelze již při probíhající extrémní povodni ovlivnit, protože k této situaci dochází když již nelze odpouštět více vody spodními výpustěmi nádrže a ani nestačí pro odtok vody bezpečnostní přeliv = i přes toto všechno přitéká do nádrže více vody než odtéká, to lze označit za katastrofální povodeň. Maximální hladinu má příkladová nádrž na kótě 692.36m n.m. Poté je kóta přelivu, o čemž již byla zmínka - bezpečnostní přeliv = nádrž přetéká, k čemuž by docházet neměla, nicméně pokud se tak stane, neznamená to žádné ohrožení. U naší příkladové nádrže je to 691.26m n.m. Dále máme na každé nádrži stanovenou hladinu zásobního prostoru, což je prostor po kótu přelivu a slouží k zachycení povodně, na příkladové nádrži je to 684.62m n.m. Poté je běžný stav v nádrži, který je většinou udržován. Nejspodněji senachází kóta stálého nadržení, pod které vodní stav v nádrži nikdy neklesne. Jeudržován běžně tedy stav mezi kótou stálého nadržení a kótou zásobního prostoru. U naší nádrže jeto mezi kótou 678.66m n.m. a 684.62m n.m. s tím, že kóta 684.62m n.m. je dosažena jen výjimečně při zvýšení průtoku nebo při potřebě velké zásoby vody s předpokladem delšího suchého období. (Pozn.: barvy zde použity jsou používány i při skutečném zobrazení stavu nádrže, kóta přelivu se zobrazuje většinou ale žlutě)

Měřící lať výšky hladiny ve VN Labská. Lať je přimontována buďto na hrázi (většinou) nebo v blízkosti hráze
Měření jakosti vody a její teploty
V nádrži je prováděno pravidelně měření průhlednosti vody. Voda je také podrobována rozborům. Průhlednost je stanovována v cm, kdy jsou stanoveny stupně průhlednosti a to průhlednost pod 1m = špatná, od 1 do 2mstřední a nad 2m výborná. Dále se měří obsah chlorofylu v mikro gramech za litr na -1. Také se v nádržích teplotu vodu ve °C. Dle tohoto se stanoví jakost vody v dané nádrži, pokud je špatná (hlavně v létě) a vyskytují se ve vodě nebezpečné sinice, (zejména při velkém obsahu chlorofylu) zakazuje se plnění jednoho z účelů, pro něhož jsou nádrže vybudovány a to účel rekreační a to zejména koupání a provoz vodních sportů.

Vodní nádrže pod horami jsou převážně čisté a výbornou kvalitou vody po celý rok, na obrázku hladina VN Labská
Horší kvalitu vody najdeme v níže položených nádržích, kde sluneční svit více ohřívá vodu a tvoří řasy, postupně s tvorbou sinic. Krásným příkladem intenzivní tvorby sinic a někdy i většího úhynu ryb v průběhu léta je každoročně VN Rozkoš. Například letos (2013) po jarních povodních byla přes léto velmi špatná kvalita vody v nádržích Pařížov a Seč, nicméně jednalo se i o jiné nádrže od pražské Hostivaře až po plzeňské vodní nádrže, kterými se v červnu prohnala dvakrát povodeň.
Příště si budeme povídat více o tom, jak přímo a přesně měřit vodní stavy a průtoky na tocích.