Dnes nahlédneme do monitoringu měření vodních stavů a průtoků na tocích v ČR. V dalších tématech této problematiky se pak podíváme podrobněji, jak se takovéto měření provádí a čím. Probereme i obtížná měření a nástrahy takového měření.
Automatizovaná síť měřících stanovišť - tzv. profilů
V ČR provozuje ČHMÚ ve spolupráci se státními podniky - dílčími Povodími, tedy vodohospodářskými podniky, 421 hlásných profilů na tocích malých, středních i větších, které jsou rozděleny do kategorií A a B. Poté existují ještě hlásné profily kategorie C.
Hlásné profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby a většina z nich je vybavena automatických stanicemi s přenosem dat do systému. Údaje z měření těchto profilů naleznete na stránkách HPPS ČHMÚ nebo na stranach každého povodí, (př. Labe) státního podniku. Profily kategorie C jsou tzv. pomocné a mají lokální význam. Provozují je na rozdíl od předchozích hlavních profilů obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí.
Hlásný profil, měřící stanice
Hlásný profil je dle kritérií vybrané místo v profilu daného toku (vhodně) dle hydrologických podmínek tak, aby profil monitoroval vodní stav a průtok toku před většinou kritickými místy jako jsou meandry, kde se může hromadit led nebo jako jsou velká města a jiné zátopové oblasti či soutoky dvou a více toků v určitém místě. Profil musí být navíc dostatečně daleko od profilu následujícího, aby mělo měření smysl a síť měřících stanic tak poryla celé území a důležitá místa toků především.

HP Labská pod známou vodní nádrží umístěný u pěší lávky zejména pro vodáky. Je zde nástupní vodácké stanoviště
Co profil obsahuje? Profil se musí vybudovat. To spočívá v tom, že je hydrology vybráno vhodné místo pro měření vodních stavů a průtoku v daném toku. Je nutná patřičná hloubka koryta, nezanesení koryta, břehy bez porostů a také vhodné pro umístění vybavení profilu. V profil toku v daném měřícím místě je změřen a dle těchto údajů je vypočítána jeho průtočnost podle čehož se poté vypočítají průtoky (v m3/s-1) podle daného vodního stavu. (v cm) Průtok se v daném profilu změří tedy jedenkrát (poté jen v rámci kontrol pro zachycení případných změn hydrologických poměrů daného místa) a průtoky jsou k daných stavů rozpočítány. Neměří se tedy průtok např. pri vodní stavu 15cm, 16cm, 17cm atd. Základním vybavením každého profilu je vodočet, přesněji vodočetná lať. Tu je vhodné umístit na betonový nebo kamenný základ, proto je nutno profil vybudovat. Velmi často najdete tyto vodočty na zdech například mostních pilířů, u mostů a mostků byly profily často budovány. Vodočetná lať zobrazuje na bázi spojených nádob vodní stav v daném místě. Tato lať je umístěna buď vodorovně - na zpevněné části břehu toků a nebo svisle - například na zdi mostního pilíře nebo i na budce. Budka je další vybavení měrného profilu, kde je přístroj zvaný limnigraf pro zobrazení a ukládání dat s následným odesíláním na internet - do systému. Vybudování takového profilu není jednoduché, ale na druhou stranu po vybudování již není údržba profilu tak náročná. Vodočetné latě jsou vyrobeny z nerezového materiálu a nebo může být na některých starších stanicích vodočet ještě vytesán do kamene. Podobně je tomu u latí měřících výšku hladin v nádržích, o tom někdy příště. Zajisté je nutno poznamenat, že zejména budka s automatickým systémem přenosu dat potřebuje kontrolovat a udržovat systém v chodu, občas se objeví nějaká ta porucha stanice. Vzhledem k tomu, že je vybavení profilu umístěno trvale u vody, kde je velmi vlhko až mokro, tak i když jsou tyto věci k takovému použití určeny, tvoří se na nich mech, řasy a voda s nimi přeci jen udělá za delší dobu své.

Vodočet vodorovný na zpevněném břehu s přístupovými schody u profilu Zlíč na Úpě pod jezem přivaděče vody do VN Rozkoš
Každý profil musí mít stanovenou nulu vodočtu. Ta je přičtena dané kótě (př. 175.65 m n.m.) a odvozena je od nejnižšího změřeného vodního stavu v daném profilu. Poté je u profilu stanoven stav sucha, tedy nízkých průtoků, k nimž dochází v suchých obdobích. Stav sucha je buď určen dle vodního stavu (př. 25cm) a nebo a to častěji podle průtoků. (př. 0.62m3/s-1) Naopak i povodňové stupně je nutno u každého profilu definovat a to dle poměrů v daném místě je určen 1.SPA (př. 140cm) 2.SPA (př. 220cm) a 3.SPA (př. 280cm) plus u některých profilů je určen i 3.SPA extrémní ohrožení. (př. 380cm) Některé profily nemají určeny SPA vůbec, není to nutné. Profily, které se vyskytují v oblastech, kde by tyto body o ničem nevypovídaly a vodní stav by při dosažení těchto hodnot nic neohrožoval, je u těchto profilů stanoven jen 3.SPA extrémní ohrožení, kdy je vodní stav již skutečně extrémně vysoký a zaplaví i vzdálenější obydlené oblasti. Na některých profilech (vodočetných latích) jsou i fyzicky barevně vyznačeny stanovené SPA. Z přiložených obrázků je tomu tak na lati profilu Labská nebo Zlíč.
I když klasické limnigrafické stanice (záznam hodnot perem na papír) jsou již výjimečné, stále pojem limnigraf zůstal zachován a najdete ho i ve zkratkách u profilů "LG", př. LG Labská.

Vodočet svislý na budce měřící stanice profilu Labská
Pokračování ve druhé části tématu!