Další rozšíření teorie aneb podrobný popis vzniku srážek, správné výklady termínů druhů srážek, jak tyto srážky vznikají a kdy nejčastěji vznikají. Po přečtení tohoto článku se dozvíte, že srážky nejsou jen voda, sníh, kroupy či smíšenimy těchto druhů. Základ rozdělení nabízí již naše teorie v sekci teorie Počasí.
1) Základní druhy, dle skupenství - tzv. srážky atmosférické
Začneme jednoduše, u srážek v podobě deště - tedy v kapalné podobě. Tyto srážky se nazývají déšť. Vypadávají při teplotě dostatečně nad bodem mrazu ve všech vrstvách atmosféry, tj. v období pokročilého jara, léta a v období počátku podzimu se setkáváme výhradně s dešťovými srážkami v našich podmínkách v polohách nehorských. V nejvyšších polohách se ojediněle může změnit déšť ve sněžení. V bouřkách se v nížinách mohou objevit jiné druhy srážek, viz dále. Menší velikostí dešťových kapiček - dle meteorologické teorie musí být jejich průměr menší než 0.5mm, se vyznačuje tzv. mrholení. Jedná se o dešťové srážky, nicméně v podobě jemných kapiček, které nepřinášejí příliš vysoké srážkové úhrny. Mrholení se vyskytuje nejčastěji z oblaku stratus = mlha. Pokud říkáme lidově "padá mlha" jedná se právě o tzv. "mžení", tj. mrholení.
Zmrzlý déšť vzniká tak, že dešťové kapky projdou při putování v atmosféře studenou vrstvou vzduchu, lehce studenou vrstvou a v ní kapičky zmrznou a utvoří se malé ledové částice, které dopadají na zemský povrch od něhož se odrážení a a jaksi nepatrně šustí při dopadu na zemský povrch. Zmrzlý déšť se objevuje při končícím teplém proudění, kdy nastupuje studený vzduch, který se zatím drží blíže zemskému povrchu. Není příliš nebezpečným zimním meteorologickým jevem, nicméně tvořit ledové zmrzky může.
Mrznoucí déšť je často zaměňován s předchozím druhem srážek, nicméně je mezi nimi značný rozdíl, který má i velký vliv na důsledky těchto srážek. Mrznoucí déšť totiž v atmosféře neprochází žádnou studenou vrstvou = nestačí zmrznout v atmosféře. Nicméně mrzne po dopadu, tj. na zemském povrchu a tam tvoří kluznou průsvitnou ledovou vrstvu zvanou ledovka a proto je velmi nebezpečný pro řidiče i chodce. Často vzniká při přílivu teplého vzduchu do vyšších vrstev atmosféry, kdy se u zemského povrchu nachází ještě studený vzduch - prší tedy při teplotách pod bodem mrazu a déšť namrzá na všech předmětech včetně volného zemského povrchu, které jsou vystaveny vlivu povětrnostních podmínek, včetně stromů samozřejmě. Objevit se může také mrznoucí mrholení, jedná se opět o srážky jemnější než déšť, ale také nemrzající. Rozdílem je hlavně to, že mrholení není příliš vydatné = neutvoří tedy tak silnou ledovku jako mrznoucí déšť.
Tradiční zimní druh srážek, nazývající se sněžení, vzniká tak, že teplotya je ve všech vrstvách atmosféry pod bodem mrazu a tím pádem vypadávají z oblaku již sněhové vločky, které dopadají na zemský povrch. Tyto srážky se v našich podmínkách vyskytují převážně od října do dubna, ojediněle i déle. V nížinách se s nimi setkáváme především v období prosinec - březen nejčastěji.
Smíšené srážky, které jsou kombinací deště a sněžení, se vyskytují také převážně v období pozdním podzimním, zimním a brzkém jarním. Tyto srážky vznikají nejčastěji při teplotách v těsné blízkosti nuly, tedy bodu mrazu.
Sněhové (ledové) krupky jsou srážky převážně podzimního rázu počasí či brzkého jarního rázu počasí, kdy teploty nejsou niž pod nulou a ani v její těsné blízkosti. Nejčastěji padají sněhové krupky v přeháňkách, které se vyskytují v chladném Z/SZ proudění. Dobrým příkladem takového charakteru počasí může být z nedávné historie hned duben 2012, kdy se tak dělo kolem Velikonoc, tj. koncem první dubnové dekády. Srážky vypadnou z oblaků ve formě deště/dešťových kapek a v atmosféře projdou před dopadem na zemských povrch výraznou studenou vrstvou a zmrznou do podoby krupek či krupiček.
Kroupy jsou převážně tzv. konvektivními srážkami a vyskytují se v letním období v době intenzivních přeháněk či nejčastěji bouřek. Tvoří se tedy převážně v oblacích typu cumulonimbus. Tvorba krup je popsána podrobněji v základní teorie - v teorii druhy srážek. Kroupy vznikají již v oblaku a to pokud oblak dosáhne hranice troposféry. Takto mohutných oblaků příliš není. Nutno je odlišovat důrazně kroupy od sněhových krupek. Kroupy jsou přímo kulaté kusy ledu, které mohou být o hodně větší než sněhové krupky a jsou také o mnoho těžší. Větší kroupy mohou zůsobit i velmi vážná zranění lidí i živočichů, i velké škody v zemědělství a také značné škody na majetku, zejména na automobilech. Drobné škody však způsobují i malé kroupy. Především jsou spojovány s bouřkovou činností.
2) Srážky usazené
Za srážky neoznačujeme jen vodu, sněhové vločky, krupky nebo kroupy padající z oblaků atmosférou na zemské povrch. Označujeme za ně v meteorologické terminologii i meteorologické jevy spojené pouze se zemským povrchem nebo zapříčiněné atmosférickými srážkami. Některé pojmy se objevily už v základní teorii - sekce Teorie.
Rosa je velmi známým typem usazených srážek. Vzniká kondenzací vodních kapiček a tvoří se na všech předmětech vystavených povětrnostním vlivům. Nejčastěji na listech trávy či stroncích rostlin a listech rostlin nebo na Vašem zahradním nábytku - máte-li hopřes noc venku. Signalizuje pěkné počasí do dalšího dne. Tvoří se většinou večer nebo během noci a to za jasných a klidných nocí. Lidově říkáme "padla rosa". Důležitý pro vznik rosy je tzv. rosný bod, protože rosa vzniká, pokud je teplota povrchu země či předmětů na zemském povrchu nižší než teplota rosného bodu vzduchu.
Jinovatka vzniká velmi podobě jako rosa. Někdy se jí říká jíní. Jedná se o vznik na pevných předmětech, kdy je jejich teplota podtzv. bodem srážlivosti, který závisí na teplotě a vlhkosti vzduchu, ale také na atmosférickém tlaku vzduchu. Nejčastěji vznikne při mlze, kdy fouká slabý vítr a teplota se pohybuje v těsné blízkosti nuly.
Námraza je důsledkem nejčastěji tzv. mrznoucí mlhy, která při teplotách pod bodem mrazu namrzá na předmětech, nicméně i na zemském povrchu. Jedná se o vznik ledových krystalů na površích. Vznikat může ale i sublimací, tedy srážením vlhkosti i bez výskytu mlhy. Rozlišuje se tzv. průsvitná námraza, která vzniká na předmětem při teplotách slabě pod bodem mrazu a tzv. zrnitá námraza vznikající při větších mrazech a na rozdíl od průsvitné lze snadno odstranit.
Ledovka je vysvětlena již jako důsledek atmosférických srážek, přesněji meznoucího deště. Vzniká při dopadu dešťových kapek na podchlazeném zemském povrchu při teplotách pod bodem mrazu či v těsné blízkosti bodu mrazu. Jedná se o průsitnou kluzkou vrstvu. Ledovka se tvoří na větvích stromů a veškerých předmětech, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům.
Často zaměňují i média náledí za ledovku či naopak. Nicméně náledí vzniká zcela jinak. Je todůsledek smíšených, sněhových nebo dešťových srážek při teplotách nad bodem mrazu nebo důsledek roztátí sněhové pokrývky = tedy jinými slovy namočení povrchu zemského a poklesu teplot následně pod bod mrazu - zejména večer či při prvním ochlazení po oblevě. Samozřejmě je nebezpečné, nicméně není tak kluzké jako ledovka a není průhledné, tzv. není to "čistý led".
Podobným zimní jevem usazených srážek jsou zmrazky. Ty vznikají částečným roztátím, tzv. natátím sněhu a opětovným zmrznutím. Například v nížinách kdy teploty přes den vystoupí slabě nad nulu, večer opět klesnou pod bod mrazu. Není nutnost výskytu atmosférických srážek. Poté se utvoří kusy ledu či tzv. ledová tříšt na zemském povrchu, kde sníh částečně roztál a opět zmrzl.
3) Ostatní srážky
Sněhová zrna jsou srážky skládající se z malých neprůhledných ledových zrn o průměru cca 1mm.
Ledové jehličky jsou srážky vznášející se v atmosféře či pomalu klesající k zemkému povrchu a vyskytující se za určitých teplot = silnější mrazy, dle teorie meteorologie přibližně při teplotách od -6 do -10°C.
Sloupečky jsou srážky vznikající za podobně nízkých teplot jako ledové jehličky, jen se jedná o jiné tvary ledových krystalků.
Destičky jsou tvary krystalků vznikající při teplotách od -10 do -12°C a také od -16 do -22°C.
Větvičky či hvězdičky jsou tvary krystalků, které vnzikají také za extrémně nízkých teplot a to přibližně za teplot od -12 do -16°C.
4) Příčiny srážek a měření srážek
Srážky orografické nebo-li terénní jsou způsobeny terénem. Proto se objevují četnější srážky v horských polohách. Vnzikají vynuceným výstupem vzduchu vlivem terénu - orografie.
Srážky konvektivní jsou spjaty s tzv. konventivní oblačností, tedy s kovekcí. Ta vzniká při nerovnoměrném zahřívání povrchu země. Při vzniku hrají roli tzv. termické stoupavé proudy - bubliny. Takto vzniká zv. kupovitá oblačnost. V létě vznikají na základ tzv. inverzní konvekce bouřkové oblaky. Jedná se tedy o vznik srážek lokálních, často prudkých s ničivými důsledky, ale nikoliv plošných a trvalých a nikoliv vázaných na nějaký oblačný systém - frontu, spojenou s vlive tlakové níže.
Srážky frontální jsou právě vázány na frontální systém a tlakovou níži oproti srážkám konvektivním. Vznikají v důsledku pohybu jednotlivých vzduchových hmot v atmosféře.
Srážky, nebo-li srážkový úhrn - což je množství vody, které spadlo na určitou plochu - obecně na m2, za určitý čas - většinou za 1h, v meteorogické praxi se dělají sumarizace (součty srážek - úhrnů) za 3h 6h či 24h., měříme tzv. srážkoměrem. Což je nádoba vybvená stupnicí či zapisovacím perem. (viz základní teorie měření počasí 1 a 2)
Sněhové srážky je nutno měřit v cm tzv. sněhoměrnou tyčí a nebo tzv. sněhometrem v mm, v němž se napadaný sníh opět na určitou plochu za určitý čas rozpustí a zjistíme tedy úhrn srážek v mm, aneb vodní hodnotu sněhu.
Vodní hodnota sněhu (SVH) množství vody v mm obsažené v určité sněhové pokrývce na daném místě. Někdy se rovná srážkový úhrn v mm přibližně stejnému počtu pokrývky sněhu v cm, nicméně v některých případech nikoliv. záleží na typu sněhu.
Sněhová pokrývka je množství napadaného sněhu na zemském povrchu a měří se v místech, kde j volná krajina a sníh není nafoukán větrem či naopak vyfoukán větrem či kde se pod sněhem nachází dolík či jiná orografická překážka - např. kopeček. Sněhová pokrýva - tj. usazené srážky ve formě sněhu, časem sesedá a sublimuje. Ztrácí tedy na vodní hodnotě. Zvláště mokrý sníh pak tzv. sesedá či slehává a jeho výška v cm se snižuje. Pod sněhovou pokrývkou je obecně tepleji a zemský povrch většinou nepromrzá.