Tři témata o kolobězích, začínáme koloběhem vody v přírodě. Jistě víme všichni, že voda stále obíhá na celé planetě Zemi a nebo je v pevném skupenství uložena v horských masivech a ledovcích. Záleží vždy na tom, kolik je jí na daném území v daný čas ve formě tekuté.
S tímto tématem více či méně souvisí téma v počasí a to povodně a sesuvy půdy, což je stav, kdy je na daném území přebytek vody v kapalném skupenství. Přívaly sněhu zas značí přebytek vody ve skupenství pevném. A také si můžeme ukázat příklad přebytku vody v plynné formě, což úzce souvisí s formou kapalnou a to v případě, kdy je nad daným územím velké množství mohutné oblačnosti, tím pádem také srážek, což je změna vody z plynné formy na kapalnou. Popišme si podrobně, jak taková cesta vody po Zemi či nad Zemí probíhá.
Oběh vody z oceánu do oceánu, aneb cesta vody nikde nekončí
Oceány jsou takovou konečnou "zastávkou", kde se voda v kapalném, popř. pevném skupenství ve velké míře shromažďuje, ale samozřejmě protože moře již nemá odtok v podobě dalšího vodního toku, ale jen samé přítoky, tak voda z něho musí odcházet jinak a to do podoby plynné, jinými slovy vypařováním. Každý rok se vypaří z oceánů 502 800km3 vody, tj. přibližně 1.4m vysoká vrstva vody, tzv. vodní sloupec. Při vypaření pára stoupá, je lehčí než okolní vzduch, do doby než narazí na vzduch chladnější a tím zkondenzuje, utvoří se oblak. (viz téma oblačnost, vznik)
Většina vody z těchto mraků, která se sráží, se vrátí ještě nad oceány zpět. Zbytek srážek doputuje na pevninu, kde spadnou. Mrazy unáší větrné proudění. Voda na pevnině steče do vodních toků a odtéká či se vsakuje mimo vodní toky, do půdy. Rostliny čerpají vodu z kořenů a přeměňují ji na páru. Přebytek vody doplňuje tzv. podzemní vody, které znovu někde vyvěrají na povrch a vznikají vodní toky, které jsou jinými postupně napájeny a voda stéká dolů těmito toky. Díky slunečním paprskům se voda z těchto toků vypařuje, to platí samozřejmě i o jezerech. Vodními toky zbytek vody stéká až zpět do oceánů, některá voda se vrátí do oceánů pod zemí. A cyklus oběhu vody se zas opakuje = je tzv. uzavřený.
Oceány pokrývají 2/3 povrchu Země. (95.5%), z čehož sladkovodních toků a jezer jsou pouze 4.5%. Jen 0.001% tvoří atmosféra Země. Odhad celkového množství vody na Zemi činí 1.36 miliard km3. Jedná se o oceány, sladkou vodu, led, jezera, páru a podzemní toky.
V určité hloubce pod zemí se vyskytuje tzv. nepropustná vrstva, která vodě zabraňuje prosakovat níže.
Rostliny - kořeny rostlin přijímají mimo jiného i vodu. Této vody se rostliny poté zbavují prostřednictvím průduchů a miniaturními otvory na spodních stranách listů.
Vypařování - nebo-li transpirace znamená, že v případě vody v kapalném stavu je pohyb molekul vody hodně pomalý = jsou navzájem spojeny. Sluneční energie ale zvyšuje rychlost molekul a způsobuje rozpad těchto vazeb - voda se vypařuje.
Použití: Počasí, cesty za poznáním