Tématu znečišťování se nyní budeme věnovat šířeji. Nejvíce se pozastavíme u tématu znečišťování ovzduší, tedy atmosféry s čímž souvisejí například tzv. kyselé deště.
Jak již víme z teorie složení Země, tak atmosféru tvoří 99% směsi dusíku a kyslíku, to jsou látky pro život nepostradatelné. Takové složení si zachovává atmosféra již miliony. Bohužel koncentrace jiných látek se v posledních letech značně měnila. Do velké míry je za tyto změny odpovědna lidská činnost.
Od průmyslu až po pěstování rýže
Vezměme si popořadě, co, nebo lépe řečeno které aktivity a činnosti na Zemi ovlivňují atmosféru, ovzduší a znečišťují ho. Těžký průmysl produkuje velké množství látek, které ovzduší znečišťují. Tepelné elektrárny spalující uhlí vypouštějí velké množství oxidu dusného, siřičitého a další škodliviny. Ty produkují další průmyslová odvětví - speciální. Mezi tyto škodliviny můžeme zařadit například fluor - sklárny a hliníkárny, vinylchlorid - při výrobě plastů, kyselina chlorovodíková - ve spalovnách a nebo tioalkohol - při výrobě papíru. Bohužel při každé průmyslové výrobě vznikají škodliviny, v ekonomii se jedná o tzv. záporné externality trhu, nicméně tento pojem zde více rozšiřovat nebudeme a pojďme k dalším zdrojům znečištění vzduchu.
Automobilová doprava, která je v dnešní době skutečně silná, je také hlavním zdrojem znečištění atmosféry - benzinový motor vypouští hlavně oxidy uhlíku, dusíku, oxid siřičitý a uhlovodíky. motorová vozidla se podílejí na emisích znečišťujících plynů 1/3. Některé spotřebiče v domácnostech, např. chladničky, klimatizace, obsahují freony - skleníkové plyny, které se v atmosféře běžně nevyskytují a podporují skleníkový efekt - viz téma v klimatologii skleníkový efekt. Jak automobilová doprava, tak látky unikající z výrob, přispívají při inverzích k tvorbě tzv. smogu.
Veškeré živé organismy vytvářejí dýcháním oxid uhličitý, ale rostliny jsou schopny díky procesu fotosyntézy tuto látku vstřebávat a živit se jím. Proto je odlesňování, které se v dnešní době taktéž provádí ve velké míře, příčinou zvýšení koncentrací tohoto plynu v atmosféře.
Na zavážkách - viz předchozí téma o půdě (4. díl) během rozkladu organických látek vzniká metan, stejně tak tento skleníkový plyn produkují přežvýkavci a tím se chov dobytka stává velkým zdrojem znečištění ovzduší. V tropických oblastech se provádí často vypalování lesů. To slouží k získání další orné půdy, nicméně tento proces uvolňuje do atmosféry oxid uhličitý, metan a také oxid dusný. Dále metan produkuje pěstování rýže a to poměrně velké množství tohoto skleníkového plynu.
A koneckonců i v zemědělství při používání dusíkatých hnojiv se uvolňuje do ovzduší také oxid dusný.
Větrné proudění odnáší tyto látky do jiných oblastí, kde při srážkách padá na zem a tomu se říká tzv. kyselé deště. O těch bude řeč dále, v další části tématu znečištění ovzduší a to na konci v důsledcích tohoto znečišťování.
Podíly na znečištění vzduchu
Co které (většinou již výše zmíněné) látky způsobují? To bude předmětem posledních několika vět této části tématu.
Již víme, že plyny a částice tvoří jen malou část atmosféry a původ většiny z nich najdeme čistě v samotné přírodě. Jedná se například o plyny se sopečné činnosti, lesních požárů či dekompozic. Nicméně rozvoj průmyslových aktivit v posledních dvou stoletích výrazně tyto koncentrace zvýšil. Například již zde v teorii ať už klimatu či životního prostředí s ním souvisejícím několikrát zmíněné freony se před 100 lety v atmosféře vůbec nevyskytovaly.
> Oxid siřičitý (SO2) se podílí na vytváření tzv. kyselých dešťů, o nichž bude ještě řeč v dalších tématech problematiky znečištění ovzduší, jak již bylo řečeno výše. Stejně tak se na tomto jevu podílí oxid dusnatý (NO) a dusičitý. (NO2)
> Oxidy dusíku se podílejí také na vytváření tzv. smogu, již výše zmíněného.
> Freony zapříčiňují zeslabování ozónové vrstvy, jsou taktéž skleníkové plyny, stejně jako metan, či oxid uhličitý nebo dusný, jak je již výše také zmíněno.
> Obzvláště zdravý škodlivé jsou ostatní znečišťující látky, které jsou velmi různorodé. Jedná se o velké částice - sazí či prachu, dále částice kovů - zinku, olova, kadmia či mědi, a v poslední řadě také velmi jemné částice v podobě dusičnanů a síranů.
I když po tomto tématu následující další dvě, zabývající se důsledky znečištění ovzduší/atmosféry a není to zrovna příjemné čtení, tak to přesto patří ke všeobecnému vzdělání a ke vzdělání klimatologie a životního prostředí. A bohužel o ničem jiném než o znečištění nebude ani sekce témat o znečištění vody. Nicméně je dobré to vědět a znát tedy fakta současné doby.
Použití: Počasí, cesty za poznáním