V první části tématu znečištění se věnujeme ovzduší a minulé téma této problematiky znělo zdroje znečištění ovzduší, tedy příčiny = odkud se nečistoty všude berou. Možná Vás překvapilo, že jakákoliv lidská činnost nebo i činnost vyvíjená lidmi pro jejich potřebu, znečišťuje ovzduší, některá novodobá činnost tak činí přímo extrémně.
V tomto tématu se zaměříme na důsledky, jinými slovy dopady tohoto znečištění ovzduší.
Smog, kyselé deště, zeslabování ozonové vrstvy či narůstání skleníkového efektu - to jsou vše důsledky, které již také byly okrajově zmíněny v tématu minulém aneb které nebezpečné látky co podporují. Skleníkový efekt byl probrán již v sekci témat klimatologie a to z hlediska klimatologického, stejně tak o ozonové vrstvě a jejím zeslabování - tzn. problém ozonové díry, o kyselých deštích se budeme bavit v dalším tématu zvláště.
Znečišťování atmosféry tedy není problémem jen průmyslových oblastí. Vzdušné proudy tyto nebezpečné látky rozšiřují nad všechny kontinenty a to někdy hodně daleko od zdrojů znečištění. Olovo bylo nalezeno dokonce v srsti ledních medvědů.
Jak se šíří znečišťující látky ze Severní Ameriky?
Velké množství ovzduší škodlivých látek je vypouštěno v SV a východní části USA. Tyto látky jsou rozptylovány přízemními větry a usazují se poblíž. Část těchto látek je ale větrnými prouděními velkých výšek unášena nad Atlantik a také do západní Evropy.
Smog - jedná se o kombinaci kouře, znečišťujících látek a mlhy - vznik z angl. smoke - kouř a fog - mlha. V období atmosférických inverzí se jedná o velkých problém velkých měst a průmyslových oblastí, kterými tato města většinou jsou. V Singapuru například musejí platit majitelé aut mýtné, pokud chtějí jezdit ulicemi v době špičky v dopravě. smog je tedy toxická směs látek, tím pádem nebezpečná, která obsahuje ozon, pevné částice, oxid uhličitý a siřičitý. Tento vzduch, obsahující toxické látky se při inverzním rázu počasí udržuje nízko a nestoupá výše do atmosféry.
Znečišťování ovzduší ve světě
Emise oxidu uhličitého způsobené hlavně silnou dopravou - motorovými vozidly a také samozřejmě průmyslem, setrvávají na severní polokouli a to v pásmech Severní Amerika - východ, Kalifornie a dále Evropa (plus Rusko a oblasti Baltu) a v poslední řadě Dálný východ, tj. Japonsko, Korea, Šanghaj. Oblastmi znečištění jsou hlavně velká města jako například Mexiko, Sao Paulo, Caracas, Singapur (viz výše zmínka) a nebo Dillí.
Co se děje se škodlivinami, kam se dostávají?
Po vypuštění škodlivých látek do ovzduší, hlavně z vysokých továrních komínů průmyslových podniků dopadá největší část těchto látek v podobě suchého popílku poblíž místa, kde byly látky vypuštěny - to je nejčastější a tence proces se děje s většinou těchto látek = první jejich možná cesta. Druhá tzv. dráha znečišťujících látek je tedy v podobě větrného proudění unášena do vzdálenosti kilometrů až set kilometrů a tam dopadá na zem často společně se srážkami = kyselé deště. (viz další téma této problematiky) Třetí taková pomyslná dráha je případ, kde se látky dostanou do velkých výšek a jsou tam přenášeny větrným prouděním do velké vzdálenosti a to až několik tisíc kilometrů od místa vypuštění, tam dopadají na zem. Některé látky, např. freony, vstupují do stratosféry a přispívají k oslabení či ztenčení ozonové vrstvy - to je tzv. poslední dráha znečišťujících látek vypuštěných do ovzduší.
Opět další téma, které se nevěnuje příjemným záležitostem, nicméně realitě dnešního světa a je nutno chápat stav věcí tak, jak skutečně je. A odborné publikace popisují tyto věci většinou až na výjimky pravdivě. I tak doufáme, že si přečtete další navazující témata, třeba hned to další o kyselých deštích, kde se o nich dozvíte mnohem více, od vzniku až opět po důsledky, tedy po to, co způsobují.
Použití: Počasí, cesty za poznáním