Posledním tématem problematiky půdy bude její znečišťování, což se samozřejmě opět velký problém hned vedle dezertifikace, viz minulý díl tématu o půdě.
V přírodě skončí každým rokem miliony tun průmyslových odpadků, dále odpadu z domácností, různých hnojiv a pesticidů. Látky organické, které jsou rychle biologicky rozložitelné mizí rychle = jsou likvidovány činností mikroorganismů. Ale produkty anorganické, které jsou bohužel stále četnější a různorodější, prosakují do půdy a tam vytvářejí toxické usazeniny a ničí tím životní prostředí. Kontaminace půdy stále narůstá a to i při snaze o regulaci zemědělských postupů a nakládání s odpady. Známe mnoho metod, jak hospodárně nakládat například s odpady ať už jakýmikoliv - každopádně o nich bude řeč v tématech na konci sekce témat životní prostředí.
Které odpady jsou pro znečištění půdy nejnebezpečnější
> Vraky automobilů: jsou významným zdrojem znečištění půdy, akumulátory obsahují olovo, oleje prosakují do spodních vod (viz také téma o koloběhu vody a znečištění vody) a plasty či pneumatiky se rozkládají extrémně pomalu. Pokud nejsou tyto věci, tedy vraky aut, recyklovány, jedná se o velký problém nejen ve vztahu k půdě.
> Dehty: mohou se objevit na povrchu půdy i mnoho let po jejich uložení pod zem.
> Pneumatiky samotné: jak již o nich byla řeč v případě vraků automobilů, rozkládají se extrémně dlouho.
> Rtuť, olovo, detergenty, hnojiva a další chemické látky: Prostupují také do půdy a ničí ji.
Co je to zavážka - vyhloubená jáma, do které se ukládá a zeminou přikrývá veškerý domovní a průmyslový odpad. A i když je dno vystláno plastovými fóliemi nebo má jílovité podloží, tak škodliviny do půdy z těchto odpadů přesto prosakují.
Zasolování půdy
V oblastech, kde vládne suché podnebí (viz klimatologie, pásma) se volná podzemní vody obvykle nachází ve velkých hloubkách a vegetace je řídce rozptýlena. Proto je pěstování plodin na těchto suchých půdách podmíněno instalací zavlažovacích systémů = přívod vody z jiných oblastí z nějakého vodního zdroje. Tím je půdy nasycena a to způsobí vzestup hladiny volné podzemní vody. Soli přítomné v této volné vodě s ní stoupají na povrch. Voda se poté při vystoupání k povrchu vypaří a sůl se rozloží do povrchové vrstvy půdy a poté otráví rostliny.
Průmyslové a zemědělské znečišťování půdy
Většina látek biologicky nerozložitelných, které se nacházejí v půdě, pochází z průmyslu. Ten vypouští více než 700 různých látek. Například se jedná o Rtuť - může vyvolat u lidí vážné smyslové a pohybové poruchy, olovo jakožto další těžký kov, je jed, který vyvolává saturnismus - otravu. Polychlorované bifenyly jsou mimo jiného v plastech, uvolňují při rozkladu dioxiny, což jsou velmi toxické chlorované látky. A nebo trichloretylen, což je průmyslové rozpouštědlo, vyvolává po požití kóma.
Intenzivní zemědělství je také významným zdrojem znečišťování půdy. Rozptylováním hnojiv se zvýší obsah dusičnanů a fosfátů v půdě a to znamená narušení koloběhu dusíku a fosforu, o němž (koloběhu těchto látek) bude řeč také v této části teorie. Pesticidy, herbicidy a nebo fungicidy působí na celý ekosystém a pronikají i do potravního řetězce. (viz předchozí témata)
Na farmách dochází ke kontaminaci volné podzemní vody dusičnany z výkalů hospodářských zvířat.
Doufáme, že téma znečištění půdy (tedy toto poslední čtvrté o půdě) Vás neodradilo po zjištění čím vším je Země bohužel zamořena, od pokračování ve čtení další teorie a to i přesto, že (nastíníme) se bude také týkat v četných případech dalších znečištění a to například vzduchu či vody a v poslední řadě se dotkne i odpadů obecně.
Použití: Počasí, cesty za poznáním