Pakli že se v prvním tématu životního prostředí hovořilo o pedosféře, jinými slovy půdním obalu Země, nyní bude o této vědě řečeno mnohem více. Minulé teoretické téma bylo věnování ekosystémům živých organismů a látek, dnes se podíváme na prví téma jednoho prostředí, kde to opravdu "žije".
V půdě je opravdu, i když se to na první pohled nemusí tak jevit, plno života. Až 1 miliarda živých organismů se podle odhadů nachází v 1 metru krychlovém úrodní půdy. Půdu je tedy nutné řadit mezi ekosystémy. (viz téma minulé)
Vraťme se k pojmu Pedosféra - což je tzv. půdní obal Země, jedná se o jednu sféru, tedy vrstvu naší planety.
Pedologie - je věda, která se půdou a půdními vlastnostmi zabývá a zkoumá ji. Od toho jsou odvozeni pedologové, což jsou vědci, studující její vlastnosti a vše o půdě.
Pedologií se budeme v tomto tématu, které bude rozděleno na dvě témata, zabývat. Začněme od počátku, jak se půda vytváří?
Vytváření nebo-li pedogeneze má tři fáze vývoje. Na počátku vývoje je hornina, do níž pronikla voda rozrušena mrazovým trháním a vzniká tak vrstva kamenitých úlomků = regolit. Do puklin těchto úlomků pronikají živé organismy a postupně vytvoří tenkou vrstvu rozložených organických zbytků é skeletová půda. Ta umožňuje již růst trávy a malých keříků. Trvá to asi 10 000let než se z ní stane půda rozvinutá. Ta už umožňuje výměnu mezi jednotlivými vrstvami půdy. Lehčí půda společně s vodou pronikají mezi kamenité úlomky a ty e dostávají tímto způsobem na povrch.
Půdní vrstvy
Půda je rozdělena do tzv. horizontů. Jedná se o rozdílné vrstvy půdy:
> Horizont 0 - je úplně na povrchu a půda zde je složena ze spadaného listí a humusu.
> Horizont A - se nachází pod horizontem 0 a je tvořen jednak humusem, ale také kořeny rostlin, živými organismy a minerály - představuje ornou půdu.
> Horizont B - jedná se o tzv. půdní podloží v němž se hromadí minerály a hlína pocházející z předchozího horizontu.
> Horizont C - jsou v něm uloženy kamenité úlomky.
> Horizont R - je poslední vrstvou půdy a skládá se převážně z mateřské horniny, jedná se o skalní podloží spodní vrstvy půdy.
Teplota a vlhkost v půdě
Tímto prvkem a měřením něho se zabývá věda zvaná agrometeorologie. Takže půdní vlastnosti a teplotu půdy zejména můžeme řadit do předmětu této vědy nebo přímo do meteorologie. (viz meteorologie) Jedná se o vědy, které spolu jsou provázány, agro - jako zemědělství a meteorologie jako věda zbývající se počasí a zkoumající jeho charakteristiky.
Měření teploty v půdě se provádí nejen na základě agronomického, tedy pro zjištění teploty půdy a poté hodnocení vhodnosti setí, sázení či orby nebo dalších činností prováděných zemědělci, stejně tak jako se zjišťuje pro tyto účely půdní vlhkost a její nasycení, zda například nehrozí zemědělské sucho. To jsou vše cenné informace pro agronomy.
Nicméně teploty a také vlhkost půdy sledujeme i z meteorologického hlediska. U vlhkosti jen povrchové nasycení - to pro zjištění nasycení území -hydrologické či hydrometeorologické hledisko a z hlediska rizika vzniku požárů - tzv. meteorologické sucho. (více o suchu se dočtete v tématu Sucho a požáry)
Teplotu měří v půdě ČHMÚ, Český hydrometeorologický ústav na vybraných stanicích a to v 5cm, 10cm, 15cm, 20cm a v 50cm pod zemským povrchem. Důležitá je také hloubka promrznutí půdy v zimním období a to hlavně pro držení sněhu na zemském povrchu, vzniku ledovky a také se jedná o hledisko z pohledu argometeorologie či agronomie, tedy opět podmínky pro pěstování plodin, zejména v brzkém jarním období, kdy se zkoumá promrznutí půdy. Půda promrzá jen do určité hloubky, dále již nemůže promrznout. Stejné je to s teplotou, ta se od určité hloubky v půdě nemění a je v této vrstvě půdy již stejná či přibližně stejná. Samozřejmě nemluvíme o hloubkách enormních. (viz dále problematika obaly země a složení Země v úvodu tématu)
Použití: Počasí, cesty za poznáním